Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.
„Je to pravděpodobně firma, kterou poslední etapy mezinárodních sankcí zasáhly nejvíce,“ řekl analytik trhu s ropou ze společnosti Kpler Viktor Katona. „Rosněfť se stala hlavním zdrojem snižování těžby v Rusku.“
Většina západních zemí, s výjimkou Spojených států a Británie, zákaz dovozu ruské ropy neoznámila. Řada dalších faktorů - od omezení přepravy přes pojištění až po slabou domácí poptávku a veřejné odmítání Putinova režimu zahraničními společnostmi - ale donutila zemi snížit těžbu ropy.
Těžba ropy v Rusku byla podle údajů ministerstva v polovině května o 830 tisíc barelů denně nižší než v únoru. Z toho u projektů společnosti Rosněfť, včetně těch provozovaných dceřinou společností Bašněfť, byla těžba nižší o 560 tisíc barelů denně.
Co určuje cenu ropy?
Pokles těžby v Rusku byl rozdělen nerovnoměrně z různých důvodů. „Hlavním faktorem, který určuje vývoj těžby u všech ruských společností, je jejich schopnost prodávat ropu na vývoz a zvyšovat její zpracování uvnitř země,“ uvedla analytička firmy Rystad Energy Daria Melniková.
Problematický se stal americký zákaz dovozu, protože se dotkl především dodavatelů ruského topného oleje. Bez významného odbytiště začaly zásoby ropy v rafineriích rychle narůstat, což je přimělo dočasně přerušit činnost. Rosněfť je zároveň největší rafinerskou společností v zemi.
Negativní dopady měl také odchod velkých mezinárodních ropných společností. Odejít se rozhodl americký ExxonMobil, provozovatel rozsáhlého projektu Sachalin-1 na základě dohody o sdílení produkce s partnery, včetně Rosněfti. Těžba tam kvůli odchodu Exxonu do poloviny května ve srovnání s únorem klesla o více než 145 tisíc barelů denně, což je o 71 procent.
Také soukromá firma Surgutněftěgaz má problémy s prodejem své ropy v zahraničí. Její těžba do poloviny května se snížila zhruba o 72 tisíc barelů denně. Na další velké ropné firmy v Rusku nebyl dopad restrikcí významný. Druhý největší ruský producent Lukoil dokázal udržet těžbu téměř na stejné úrovni. Firma Gazprom Něfť, která je součástí státní plynárenské skupiny Gazprom, pak byla jedinou přední ruskou ropnou firmou, které se podařilo těžbu zvýšit. Podle analytiků firmě zřejmě pomohlo, že je menším producentem a má relativně sofistikované rafinerie a solidní vývozní kontrakty.
Vzestup Rosněfti na vrchol ruského ropného průmyslu odpovídá Putinovu upevňování moci. Před dvaceti lety to byla malá společnost s pouhou desetinou současné produkce. Národním šampionem se stala prostřednictvím série mnohamiliardových akvizic - státem zabaveného majetku firmy Jukos na začátku tisíciletí, dohody s TNK-BP v roce 2013 a privatizace Bašněfti o tři roky později. Díky těmto obchodům je Rosněfť provozovatelem některých nejstarších a nejvíce zdaněných ložisek na západní Sibiři, což by podle analytiků mohlo souviset s rozhodnutím firmy snížit těžbu v této oblasti. Podle údajů ministerstva právě na Sibiři klesla těžba Rosněfti od února do dubna nejvíce.
Tento měsíc se ale ruský ropný průmysl začíná přizpůsobovat omezením a těžba se zvyšuje. V čele tohoto růstu je Rosněfť, která dohání pokles malých společností. „Zvýšení produkce Rosněfti v květnu by mohlo být důsledkem nových vývozních dohod v Asii a také oživení poptávky po pohonných hmotách,“ uvedl Katona.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak uvedl, že těžba ropy se bude v Rusku zotavovat i v červnu. Producenti totiž diverzifikovali své vývozní destinace.
