Skupina tří miliardářů zvyšuje sázku na baterie. Získala patenty zkrachovalého partnera
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Draslovka koupila patenty Natron Energy a rozšíří výrobu v Kolíně.
Chce tím snížit závislost Evropy na Asii.
Sodíkové baterie míří do energetiky a datových center.
Jedna z největších tuzemských chemiček rozšíří své dovednosti v oblasti bateriových technologií. Její americká dceřinka Covoro Mining Solutions se dohodla na koupi patentů k výrobě materiálů pro baterie od americké společnosti Natron Energy, tedy bývalého partnera, který před rokem zkrachoval.
Draslovka tak získala know-how a právní ochranu na celý výrobní řetězec baterie: od katody a anody přes elektrolyty, výrobu článků až po kompletní bateriové systémy. Dosud ovládala know-how jen na katodový prášek švédského výrobce sodíkových baterií, společnosti Altris, v němž má minoritní podíl.
Nově i anoda
V první fázi patenty využije jen v oblasti katody a anody. I tak jde podle Draslovky o významný krok, protože díky tomu bude schopna nabídnout oba klíčové chemické materiály pro tento typ baterií nezávisle na vnějších partnerech i cizích mocnostech.
„Vstupní materiály představovaly chybějící článek západního bateriového výrobního řetězce. Tuto část řetězce máme nyní plně ve svých rukou,“ uvedl šéf Draslovky Pavel Brůžek. Navazujícím krokem je výroba článků a bateriových systémů, které však česká firma zatím nemá ambici vyrábět.
„Budujeme ekosystém pro rozvoj západního dodavatelského řetězce sodík-iontových baterií na bázi pruské běloby i pruské modři, a to ve Spojených státech i v Evropské unii. Výrobu aktivního materiálu pro obě technologie i její navýšení do průmyslového měřítka máme v Kolíně již vyřešené a nově držíme také veškerá práva duševního vlastnictví k této technologii,“ dodal. Pruská běloba i modř jsou komplexní železo-kyanidové sloučeniny, které díky své krystalické struktuře umožňují snadné ukládání a uvolňování iontů.
Širší portfolio
Americká a švédská technologie se liší a nemohou se spojit do jedné společné baterie. Podle Draslovky se však mohou vyrábět na jednom místě a rozšířit nabídku pro specifické požadavky konečných zákazníků. Draslovka už kvůli tomu připravuje úpravu areálu v Kolíně. Zahájila proces posuzování vlivů rozšíření výroby na životní prostředí, a pokud středočeský krajský úřad krok povolí v jednoduchém řízení, stavět by mohla Draslovka v létě příštího roku. Hotovo by mohlo být na konci roku 2029.
První aktivní materiál chce Draslovka podle už dříve ohlášených plánů vyrobit ještě letos, a to pro švédský Altris. Jak česká společnost informovala už v lednu, v první fázi má Draslovka zajistit výrobu v rozsahu až 350 tun za rok.
Výsledná výrobní kapacita by se mohla rozšířit na sedm tisíc tun práškového materiálu ročně, a to souhrnně pro americkou i švédskou technologii. Výši investice ani náklady na získání patentů ale Draslovka zatím komentovat nechce. Stejně tak nespecifikuje očekávané tržby z tohoto byznysu ani budoucí odběratele materiálu americké technologie.
„Výroba se bude rozšiřovat podle vývoje poptávky, a to v Evropě i ve Spojených státech na stávající infrastruktuře,“ uvedla Draslovka.
Sodík-iontové baterie mají podle Brůžka velký potenciál. Suroviny pro jejich výrobu jsou podle něj ve srovnání s lithium-iontovými bateriemi dostupnější, levnější a bezpečnější, tedy méně hořlavé a obecně ekologičtější. Podle odborníků však nejpoužívanější lithiové baterie spíše doplňují, než nahrazují.
„Sodík-iontové baterie jsou odpovědí na ty nejtěžší energetické úlohy. Hodí se například k datovému centru, které si nemůže dovolit riziko požáru, nebo k energetické síti, která potřebuje dodat výkon během několika sekund,“ nastínil ideální použití Jackson Briggs, manažer pro strategii a rozvoj byznysu ve společnosti Covoro.
Draslovku, která před pěti lety zahájila globální expanzi, od roku 1996 řídí rodina Brůžkových a od roku 2013 ji ovládá spolu se skupinou bpd partners miliardářů Vasila Bobely, Jana Dobrovského a Petra Pudila. Hlavním zaměřením je výroba kyanidu sodného, chemikálie nezbytné pro těžbu zlata. Plánovaný růst se jí ale dosud nedaří realizovat.
Altris je švédský výrobce sodík-iontových baterií, který se zaměřuje na vlastní katodový materiál na bázi pruské běloby a kterému věří řada strategických investorů. Patří mezi ně například společnosti Volvo Cars Tech Fund, Clarios, Maersk Growth, InnoEnergy nebo Molindo.
Právě jste dočetli článek jen pro předplatitele a někdo vám ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
