Baterie kolínskému závodu zajistí konkurenceschopnost na dalších deset let, říká šéf Draslovky Brůžek
Kolínská Draslovka má před sebou novou éru, v jejímž rámci sází na rozvoj průmyslových baterií. Pro amerického partnera Natron bude vyrábět klíčovou surovinu pro sodíkové akumulátory, které mají oproti těm nejběžnějším lithium-iontovým delší životnost a rychlejší nabíjení, ale zároveň nižší energetickou hustotu.
Podle šéfa Draslovky Pavla Brůžka nové zaměření firmy pomůže firmě nejen uchovat jinak drahou výrobu v Kolíně, ale také jí umožní podstatně vyrůst. „Hrubý provozní zisk EBITDA by se mohl vyšplhat až k miliardě korun a zároveň nová výroba Evropě pomůže snížit závislost na Číně,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro e15 Brůžek, podle něhož evropské chemické závody mají jedinou možnost. Vzhledem k vysokým cenám energií se musejí čím dál více specializovat na produkty s co nejvyšší přidanou hodnotou, jinak nepřežijí.
Mluvil jste o baterii vašeho amerického partnera v superlativech. Pojďme ji tedy rozebrat. Jakou inovaci přináší?
Současné lithium-iontové baterie už mají relativně dobré všechny klíčové vlastnosti, ale u jedné z nich mají stále velké rezervy. Dosud se u nich nepodařilo dostatečně prodloužit životnost. Nejsou zcela ideálně přizpůsobeny častým nabíjením a vybíjením, respektive sodíkové baterie si s tím umějí poradit mnohem lépe a stejně tak s rychlostí nabíjení. Ve finále to znamená i násobně delší životnost a také vyšší efektivitu v byznysu, kde je klíčová rychlá flexibilita. Ta je důležitá například v rámci vyrovnání napětí v síti.
Energetickou hustotu ale sodíkové baterie mají obecně výrazně nižší. Jak je to u baterie vašeho amerického partnera Natron?
To kvůli smlouvě o mlčenlivosti nemohu říct, ale obecně to takto zatím platí. Mohu také prozradit, že teoretická hustota sodíkových baterií je na úrovni dnes velmi oblíbených LFP baterií, které už se díky relativně vyšší energetické hustotě v elektromobilech používají.
Nicméně všechno je o způsobu využití. Natron necílí na automobilový průmysl ani na elektroniku nebo na rezidenční sektor, kde hraje důležitou roli skladnost, zkrátka co nejmenší balení. Technologie Natronu je ideální pro velká stacionární úložiště, kde se využívají rychlé vybíjecí a nabíjecí proudy, kde je důležitá spolehlivost i životnost a kde relativně větší zábor plochy pro zákazníka nehraje takovou roli. Trh a analytici těmto výhodám věří. V roce 2035 se má podle různých studií vyrobit zhruba 1,3 terawatthodiny sodíkových akumulátorů, což by bylo zhruba 10 až 15 procent celého trhu s bateriemi. To znamená obrovskou poptávku po chemických látkách, které jsou k tomu potřeba, tedy například po pruské modři, našem finálním produktu, který vyrábíme z kyanidu sodného.
Kolik toho budete pro Natron vyrábět?
Není to jen zmíněná pruská modř, ale směsice sloučenin. Po zahájení výroby budeme schopni vyrábět zhruba 2000 tun surovin ročně a postupně se během pár let v Kolíně budeme schopni dostat na 5200 tun ročně. Na to už máme i veškerá potřebná povolení a navrženou i připravovanou budovu, takže postupně budeme do haly jen přidávat další a další zařízení.
Pruská modř
Pruská modř (někdy také označovaná jako Berlínská modř) je komplexní železo-kyanidová sloučenina. Využívá se jako barvivo v malířství, tisku a k barvení látek, v lékařství jako ochrana před radiací a v elektrochemii, například pro výrobu moderních baterií.
Víc ale tady v Česku nemá v tuto chvíli smysl vyrábět. Kolín je skvělá fabrika pro začátek aplikací nových řešení, pro menší specializovanou výrobu. V tomto případě má ale projekt mnohem větší potenciál, protože očekáváme, že ho budeme moci škálovat. A pokud vše půjde podle plánu, budeme vyrábět i ve Spojených státech, někde v blízkosti Natronu. Jakmile se totiž dostaneme do fáze velmi objemné výroby, provozní náklady hrají klíčovou roli a ve Spojených státech jsou náklady na energie násobně nižší.
Když budeme počítat s tím, že vše půjde podle plánu, jaký efekt může mít bateriový byznys na vaše kolínské tržby a výsledky hospodaření?
Očekáváme, že zisk firmy mohou baterie klidně i zečtyřnásobit. Skutečně z tohoto oboru chceme vybudovat klíčový byznys pro kolínský závod. Když jsme dosud měli provozní zisk EBITDA v nižších stovkách milionů korun, nově vidíme reálný zisk až k miliardě korun. Jde o výrobu s velmi vysokou přidanou hodnotou, tento typ suroviny nikdo na Západě neumí nebo minimálně nevyrábí v průmyslovém měřítku. Je to inovativní, nesmírně komplikované řešení, na které máme patent. Samozřejmě existují firmy, které surovinu také zkoumají a také mají patenty, ale my jsme zatím nejdál, a navíc s nimi spolupracujeme. Proto si nás Američané vybrali.
V rámci nadnárodního holdingu nicméně očekáváme, že stěžejním segmentem nadále zůstanou chemická a technologická řešení pro udržitelnou těžbu vzácných kovů potřebných pro energetickou transformaci, zejména baterie.
K tomu bych rád dodal, že inovace nečeká, konkurence nespí, a pokud nebudeme schopni reagovat rychle na výzvy a příležitosti, tak ve světě neuspějeme. Čínská konkurence je v porovnání s Evropou obecně dravější, rychlejší a má lepší přístup ke kapitálu. O to více námahy to stojí, třeba kvůli cenám energií. Konkurovat v Česku stále lze, jsme toho důkazem, ale potřebujeme, aby fungovala celá ekonomika, celý byznys, celý dodavatelský řetězec, protože jsme na něm také závislí. Náš projekt je tak inovativní, že dočasně na deset nebo patnáct let vyšší náklady na výrobu unese, ale dlouhodobě to nedává smysl, protože konkurence se nám za ty roky logicky přiblíží. I to je důvod, proč pro rozšíření tohoto byznysu plánujeme výrobu i ve Spojených státech.
Jak jste se s Američany vlastně potkali, kdo spolupráci inicioval?
Kontaktovali nás ve Spojených státech, kde máme fabriku v Tennessee, kterou jsme nedávno koupili. Nám bylo jasné, že pro účely výroby tak specifikovaného produktu nám skvělé poslouží areál v Kolíně, který má sloužit jako referenční provoz, dokáže projekt odladit a dostat ho do průmyslové fáze. Máme tady skvělý tým výzkumu a vývoje. Z nápadu do praktického využití dokáže přenést každou molekulu, a to neskutečně rychle.
Ministr dopravy Martin Kupka na tiskové konferenci zmínil, že výroba bude mít pozitivní dopad i na bezpečnost Evropy. Můžete to rozvést?
Jde samozřejmě o velkou evropskou závislost na Číně v tomto oboru. Z Číny pochází drtivá většina baterií a pod kontrolou mají i drtivou většinu surovin a materiálů pro ně potřebných. Myslím, že po posledních týdnech musí být všem jasné, že v takto turbulentních dobách si takovou závislost Evropa nemůže dovolit.
Není načase takto opatrně přemýšlet i o Spojených státech?
Myslím si, že rozhodně není čas přemýšlet o USA jako o Číně. Přece jenom jsou nám mnohem blíž, jsou mnohem předvídatelnější a fungují tam procesy, kterým rozumíme.
