Na takzvaném předběžném projednání obžaloby nebyli přítomni obžalovaní, jejich advokáti ani státní zástupce. Šlo pouze o poradu trestního senátu, která se uskutečnila uvnitř soudní síně.
Podle trestního řádu se obžaloba může předběžně projednat z různých důvodů. Patří mezi ně třeba to, zda kauza vůbec přísluší soudu nebo zda nejsou okolnosti pro zastavení či přerušení trestního stíhání. Soud také může mít pochybnosti, jestli je obžaloba dobře připravena. Kauzu tak může vrátit zpět žalobci. „Bylo rozhodnuto. Rozhodnutí bude během příštího týdne doručeno a poté můžeme výsledek zveřejnit,“ řekla Pröllerová.
V případu figuruje znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek na ocenění podílu Fondu národního majetku v OKD, a dva bývalí místopředsedové fondu Pavel Kuta a Jan Škurka. Žalobci poslali spis k soudu loni v říjnu, kdy uvedli, že znalce viní z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za což mu v případě odsouzení hrozí až desetiletý trest.
Stát zpřesňuje pohledávku
Ostatní dva muži se podle obžaloby dopustili trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Mohou skončit ve vězení až na osm let. K trestnímu řízení se jako poškozená strana připojil stát, který podle mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky v současnosti zpřesňuje výši pohledávky.
Fond národního majetku měl ve společnosti OKD zhruba 46procentní podíl. Média už dříve uvedla, že Doucha ze společnosti Vox consult vyčíslil hodnotu státní části firmy na dvě miliardy korun. Fond následně podíl prodal za 4,1 miliardy.
Muž ale podle protikorupční policie při svém hodnocení zcela pominul některé složky majetku dolů. Doucha vinu odmítl. Kuta a Škurka podle deníku Právo připravovali smlouvu o prodeji státního podílu firmě Karbon Invest, přičemž vycházeli z Douchova znaleckého posudku.
Prodej akcií OKD skupině Karbon Invest schválila v září 2004 vláda ČSSD pod vedením Stanislava Grosse. Ministrem financí byl tehdy současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), na kterého loni podal předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura trestní oznámení. Policie trestní oznámení odložila. Předseda vlády kritiku už dříve odmítl a iniciativu označil za politickou exhibici.
Podle loňských informací Mladé fronty Dnes začala privatizaci OKD vyšetřovat v roce 2005 i Evropská komise kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká. Stát tak údajně poskytl nedovolenou podporu kupci Karbon Investu.
| Privatizace OKD |
|---|
| Část akcií OKD byla na začátku 90. let minulého století prodána v kupónové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát. V následujících letech ale rozhodující vliv získala společnost Prosper Trading, která odkoupila akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu a od měst a obcí regionu. Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil v druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády Miloše Zemana (ČSSD). |
| V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad. V září téhož roku vláda Stanislava Grose (ČSSD) schválila prodej menšinového státního podílu skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI. |
| Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR). Ta nyní patří zhruba z 51 procent společnosti CERCL Mining (bývalá BXR Mining), v níž má Bakala poloviční podíl. Původně patřily BXR Mining téměř dvě třetiny NWR, ale po nedávné restrukturalizaci se její podíl snížil. Zbylé podíly v NWR drží čtyři mezinárodní investiční fondy (M&G, Gramercy, GLG Partners a Ashmore Investments) a další institucionální a drobní investoři. |
| Součástí privatizovaného majetku OKD byly bývalé hornické byty. Okolo 44 tisíc z nich nyní spravuje společnost RPG Byty. Ta je získala od své mateřské firmy RPG Industries, jež byty koupila od společnosti Karbon Invest spolu s OKD. V privatizační smlouvě se Karbon Invest zavázal, že v případě převodu byty nabídne přednostně dosavadním nájemníkům za netržních podmínek, což však neučinil. |
| Koláček, Otava a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla se kvůli svému působení v OKD ocitli před soudem. Podle obžaloby opatřovali na základě obchodních a mandátních smluv výhody své firmě Karbon Invest, a to na úkor OKD a Českomoravských dolů. Soud však v červnu 2009 všechny tři obžalované zprostil viny. |
| Privatizace státního podílu v roce 2004 se týká i aktuální kauza znalce, který v posudku hodnotu firmy údajně podcenil, čímž státu způsobil škodu. Vrchní státní zastupitelství dnes oznámilo, že kvůli tomu podalo obžalobu na tři osoby, jež podle něj státu způsobily škodu více než 5,7 miliardy korun. Jednoho z podezřelých viní žalobci z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a zbylé dva z porušování povinnosti při správě cizího majetku. |
| Kvůli privatizaci OKD podal letos v dubnu poslanec Tomio Okamura (Úsvit) trestní oznámení na současného premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), jenž byl v době privatizace ministrem financí. Transakce z roku 2004 podle Okamury působí tak, že se Sobotka i další členové vlády mohli dohodnout s kupcem, aby prosazoval nejnižší cenu za OKD. Sobotka kritiku odmítl, stát podle něj své akcie prodal za tržní cenu. |
| Podle dubnových informací deníku Dnes začala privatizaci OKD vyšetřovat v roce 2005 Evropská komise, a to kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká. Stát tak údajně poskytl kupci, tedy firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla komise a pak i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy asi 2,5krát více, než byla cena prodejní. Premiér chybu odmítá. |
