AfD slibuje Němcům levný ruský plyn. Východní volby mohou změnit celou Evropu
- Alternativa pro Německo chce zvrátit konec ruského plynu a obnovit potrubí Nord Stream.
- Pokud bude AfD vládnout Sasku-Anhaltsku, nepovolí nové větrníky ani velké solární parky.
- Spolková země na východě by se podle německé opozice měla stát centrem výzkumu jaderných inovací
Německá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) doufá, že jí letošní volby v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku otevřou cestu do berlínského kancléřství. Strana slibuje přísnou imigrační politiku, ale také návrat prosperity. Ta podle ní nebude možná bez výrazných změn v současné energetické politice. Opozice plánuje, že bude stát na třech pilířích: levných ruských fosilních palivech, domácím uhlí a jádru.
Klání ve dvou východoněmeckých spolkových zemích se uskuteční v září. AfD se v Sasku-Anhaltsku pohybuje kolem čtyřiceti procent, nad druhou CDU má výrazný dvouciferný náskok. V Meklenbursku-Předním Pomořansku si podle průzkumů vede o něco hůř, ale i tam by měla dosáhnout relativně snadného vítězství.
Nejdřív Sasko-Anhaltsko, pak celé Německo
Spolupředsedkyně partaje Alice Weidelová se tak netají nadějí, že tato hlasování přinesou průlom na cestě strany k moci. Sasko-Anhaltský lídr Ulrich Siegmund má reálnou šanci, že se stane prvním zemským premiérem z AfD. „Budeme vládnout,“ prohlásila tento měsíc. „Musíme se konečně dostat z opozice,“ přidal se i její spolulídr Tino Chrupalla.
Zemský premiér má přitom poměrně dost pravomocí a Siegmund o víkendu v Magdeburgu představil svůj plán správy spolkové země na prvních sto dní. Patří mezi ně především vynucování deportací a další záležitosti, které se týkají migrace.
Weidelová se však zjevně chystá už i na federální volby v roce 2029. „Dokážu si představit AfD v kancléřském úřadu buď v příštích volbách, nebo v těch následujících,“ tvrdí. Strana chce přitom oslovit Němce, znepokojené hospodářskými problémy země.
„Tajemstvím úspěchu Made in Germany byla levná energie z Ruska. Potřebujeme ji zpět,“ zdůrazňuje šéfka strany. „Ztráta této energie nás vrátila o několik let zpět. Ztratili jsme statisíce pracovních míst. Stali jsme závislými na Spojených státech, které nám prodávají energii za mnohem vyšší ceny,“ dodává.
Před válečnými sankcemi a zničením plynovodu Nord Stream v roce 2022 zajišťovalo Rusko více než třetinu dovozu ropy do Německa a více než polovinu jeho potřeb zemního plynu. AfD slibuje, že se tento stav pokusí obnovit co nejdříve. Bude prosazovat konec energetických sankcí proti Moskvě, zprovoznění nepoškozené větve potrubí Nord Stream 2 a opravu poničených rour.
Spor o konec ruského plynu s Bruselem
Poslanec strany Markus Frohnmaier v červnu vyrazil do Ruska a sešel se tam s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem. „V Německu musíme být opatrní, abychom nepromeškali příležitost vrátit se na ruský trh,“ řekl podle agentury Reuters a vyzval ke znovuzprovoznění Nord Streamu. „Pan Miller uvedl, že obnovení dodávek plynu bude trvat tři měsíce,“ dodal.
„Těším se na budování skvělé budoucnosti společně s AfD, nejpopulárnější stranou v Německu,“ reagoval na sociální síti X Kirill Dmitrijev, zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční investice a ekonomickou spolupráci.
Evropská unie přitom směřuje k definitivnímu konci odběru ruského plynu, který je plánován na příští podzim. A Brusel tuto skutečnost AfD nedávno připomněl. „Jedná se o zákon, který je v platnosti, takže ústup zpět by nebyl možný,“ řekl novinářům mluvčí Evropské komise s tím, že sedmadvacítka dala politicky jasně najevo, že se k ruské energii nevrátí.
Ruska fosilní paliva ale nejsou jediným energetickým zemětřesením, které AfD plánuje. Slibuje také rázný odklon od obnovitelných zdrojů a pokračující podporu uhlí. Berlín má zatím úmyslu se ho vzdát nejpozději v roce 2038. Nejsilnější opoziční strana by ale tento záměr chtěla zvrátit.
Uhlí je „jistota“
„Globální klima nelze zachránit v Německu a už vůbec ne v Sasku-Anhaltsku,“ tvrdí strana. „Těžba lignitu ve spolkové zemi a výroba elektřiny z něj přispívají ke snížení cen elektřiny, zajištění stability sítě, bezpečnosti dodávek energie, snižování závislosti na dovozu elektřiny a zajištění dobře placených pracovních míst v průmyslu,“ vypočítává v programu, se kterým chce v Sasku-Anhaltsku vládnout.
Zároveň zpochybňuje přínos větrné energie pro životní prostředí a tvrdí, že má negativní dopady na krajinu a lidské zdraví. Má proto v úmyslu vyhlásit na ni moratorium. „V důsledku toho nebudou v Sasku-Anhaltsku až do odvolání vydávána žádná nová povolení pro větrné turbíny,“ slibuje strana. Odmítá rovněž výstavbu velkých solárních parků, které podle ní poškozují zemědělskou půdu. Nebrání se však instalacím například na strachy průmyslových parků.
V neposlední řadě chce partaj iniciovat návrat k jádru, od kterého země odešla v roce 2023. „Jaderná energie již několik let zažívá renesanci a celosvětově se rozvíjí,“ argumentuje AfD. Ráda by začala tím, že ve spolkové zemi na východě obnoví výzkum atomové energie, zaměřený na inovativní elektrárny a opětovné využívání vyhořelého paliva.
Stranická nejednota a obavy ze škod
Sasko-Anhaltsko podobně jako další bašty AfD na severovýchodě Německa přitom patří mezi průkopníky zelené energie. A ani uvnitř strany nepanuje jasná shoda. Stanice Deutsche Welle (DW) to ilustruje na příkladu Hannese Lotha, starosty malého města Raguhn-Jeßnitz za tuto partaj. Politik jezdí v elektromobilu a chce v městečku instalovat větrníky a bateriové úložiště.
„Pan Loth není někdo, kdo do všeho vnáší ideologii. Tyto klíčové technologie v Sasku-Anhaltsku potřebujeme,“ potvrdil médiu jeho kolega zastupitel Tilo Hörtzsch za CDU. „Obávám se ale, že bychom mohli nakonec udělat krok zpět,“ řekl s odkazem na preference AfD. Program AfD nepřekvapivě kritizují i podnikatelé v oblasti zelených technologií. Další byznysmeni se pak bojí, že politika populistů odradí kvalifikované pracovníky a poškodí investiční klima.
Otázka energetického mixu přitom nejspíš hraje malou roli v rozhodování voličů na východě Německa, které stále zaostává za západem a pomalu i přilehlými polskými regiony. „Podle našeho posledního průzkumu z května 2026 voliči v Sasku-Anhaltsku považují za nejdůležitější téma uprchlíků a azylové politiky, následované vzděláváním a ekonomikou,“ řekl DW představitel průzkumné společnosti Infratest dimap Roland Abold.
