V Česku byla odstřelena těžní skipová věž a drtírna v areálu bývalého dolu Měděnec. Byla to poslední taková věž svého druhu v zemi, ale i v regionu střední Evropy. Památkáři ji za technickou památku neoznačili.
Těžní skipová věž na Měděnci, industriální dominanta Krušných hor, byla zhruba 50 metrů vysoká a stála v nadmořské výšce 844,5 metru. Tvořila ji železobetonová stěnová konstrukce obdélníkového půdorysu. Konstrukci věže dále tvořilo ocelové schodiště, výtahové šachty, plošiny či ochoz strojovny. Hlava věže byla rámové ocelové konstrukce, ve dvou řadách s průběžnými okenními pásy, mezi nimiž byla trojice průběžných cihelných výplní.
Strojní zařízení z roku 1966 bylo vyrobeno v ČKD, některé součásti v Přerovských strojírnách. Ve vlastní skipověži se nacházel skip, nádoba na přepravu vytěženého materiálu z dolu na povrch. Nádoba unesla až pět tun vytěžených materiálů. Věž mohla do hlubin spouštět také takzvanou skipoklec, klecový výtah pro dopravu členů mužstva, uvádí Národní památkový ústav na svých stránkách.
Přestavujeme unikátní historické fotografie Viktora Máchy
„Bylo to právě zde, kde jsem jako kluk vůbec poprvé fáral. Psal se rok 1996. Tohle bylo jedno z míst, které dalo vzplát mé lásce k průmyslu a jeho fotografování. V roce 2019 se krušnohorský hornický region dostal na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ říká industriální fotograf Viktor Mácha.
„Zbourání je to ostudné. Tak málo stačilo a z Měděnce, kde se těžilo od roku 1449, se mohla stát jedna z nejvyhledávanějších lokalit Krušných hor. Turistické fárání (možnost, která na našem území zcela zmizela, nepočítáme-li umělou šachtu na Landeku), rozhledna ze skipové těžní věže, unikátní filmová lokace…, Ale ne, nic z toho tady pochopitelně nebude. Návrh na zapsání areálu coby technické památky byl předložen památkové instituci. Ta se ale vyjádřila jasně – areál nestojí za ochranu,“ vzpomíná industriální fotograf Mácha.
Jak se těží uhlí na Mostecku
