Zestátnění ČEZ nedává smysl, shodli se bývalí ministři financí Stanjura a Pilný
- Zestátnění energetické společnosti ČEZ a následné vytěsnění jejích minoritních akcionářů není dobrá myšlenka.
- Shodli se na tom v diskusním pořadu Poledne s Moravcem bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a bývalý ministr financí za hnutí ANO Ivan Pilný.
- Současný podíl státu v ČEZ mu podle nich dovoluje činit všechny důležité kroky, stát drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři.
Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých měsících avizoval, že kabinet chce proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce současného volebního období v roce 2029.
„Neslyšel jsem odpověď na základní otázku, které úkoly může stát splnit se 100 procenty akcií ČEZ, jež nemohl uskutečnit se současnými 70 procenty. Neslyšel jsem, co bude pak lepší pro řízení ČEZ, pro občany, odběratele, firmy," uvedl Stanjura. Vznikají podle něj otázky, kdo to zaplatí. Jsou to kombinace, státní rozpočet, nový dluh ČEZ nebo se prodá část jeho majetku. Další otázka je, jaký to pak bude mít dopad na rating firmy a její budoucí financování, dodal.
„Můj pohled je podobný, protože neznám odpověď na otázku, proč se ČEZ prodává," doplnil Pilný. Stát má podle něj v ČEZ takovou majoritu, že může ve společnosti dělat prakticky cokoliv. Na zestátnění ČEZ vydělají ti, kteří si část společnosti, která se zabývá distribucí energie, koupí na burze. „Minoritní akcionáři se těší, že (při vytěsnění) dostanou tučnou prémii. Tyto skupiny na tom určitě vydělají," podotkl. Zestátnění ČEZ rozhodně nebude mít podle Pilného vliv na cenu elektřiny. „To je úplný blábol," poznamenal.
Vznik dceřiné společnosti
Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vznik dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Společnost si v nové dceřiné firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část později nabídne investorům. Návrh v červnu schválila valná hromada podniku.
Celý proces vyčlenění části ČEZ do nové dceřiné společnosti pokračuje podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka podle harmonogramu. „Pořád míříme na konec prvního kvartálu roku 2027, tento harmonogram držíme," uvedl minulý týden. Část firem tak bude podle něj do ČEZ Energy převedena ještě do konce letošního roku.
O způsobu následného prodeje menšinového podílu v nové firmě zatím vedení ČEZ nerozhodlo. Podle Nováka nadále pracuje se dvěma základními scénáři, a to formou prodeje podílu prostřednictvím primární nabídky akcií, tedy nabídkou akcií na burze, nebo přímým prodejem velkým fondům. Cena podílu, který chce ČEZ investorům nabídnout, by podle některých analytiků mohla činit 150 miliard korun, možná i více. To by následně mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritních akcionářů z celé mateřské firmy.
