V zemích měnové unie se průmyslová výroba meziměsíčně snížila o 0,3 procenta. To je sice menší propad než květnových 1,1 procenta, ekonomové ale očekávali návrat k růstu. V celé osmadvacítce klesla mírně o 0,1 procenta, v květnu poklesla o 1,1 procenta.
„Celkově jde o špatná čísla, která dávají tušit horší výsledky HDP za druhý kvartál,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek. Pokles se týkal hlavně zboží pro krátkodobou spotřebu a energetické výroby. Podle ekonoma ING Petera Vanden Houteho, kterého cituje agentura Reuters, špatné výsledky způsobily především vysoká nezaměstnanost, pomalé provádění reforem a napětí kolem aktuálních ozbrojených konfliktů.
Ve velkých zemích eurozóny průmyslová výroba oproti květnu posílila. V meziročním srovnání ale v Německu oslabila o 0,4 procenta, což je první podobný propad od loňského července. „I když největší tíha poklesu jde na vrub Irska, nepotěšila ani čísla z Německa, které je pro nás velmi silným vodítkem,“ dodal Dufek.
Vůbec nejvyšší meziroční růst, o 11,3 procenta, zaznamenala průmyslová výroba v Maďarsku, dobře se průmyslu dařilo i v Rumunsku a na Slovensku. Posilovala i česká průmyslová výroba. Na chvostu evropského žebříčku, který sestavil Eurostat, skončily Řecko, Malta a Lotyšsko.
Podle Dufka zatím nelze odhadnout, zda je poklesl průmyslové výroby počátkem dlouhodobějšího trendu, nebo jde jen o krátký výkyv. „Nepochybně však v nejbližších měsících do čísel negativně promluví i napětí mezi Ruskem a EU,“ předpokládá.
