Hodnota skrytá v industriálu

Staré tovární haly, kasárna, skladiště, garáže, vysoké komíny a další pozůstatky zemědělské, průmyslové, vojenské a další činnosti představují obtížný problém pro řadu českých měst. „Průmyslové dědictví je dnes ohroženější než kdykoli předtím,“ říká ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT Benjamin Fragner. Záchrana industriálních památek je podle něj závod s časem.

„Od ukončení provozu v industriálních objektech už uběhla dlouhá doba, opuštěné stavby a areály nenávratně poznamenala absence základní údržby a především nekonečné majetkové tahanice,“ vysvětluje. „Nově využívané objekty průmyslového dědictví se přitom stávají svým způsobem svéráznou formou recyklace a jsou záchytnými místy další urbanizace. Industrializovaný prostor s jedinečnou historií a neopakovatelným charakterem se tak stává zajímavým artiklem – komoditou s rostoucí cenou,“ dodává.

Radikálním řešením problémů s industriálními památkami je zbourání opuštěné stavby a uvolnění pozemku pro novou, použitelnější budovu. Druhá a mnohem výhodnější cesta, je však nalezení nové funkce pro stávající budovu. „Důvody pro zachování stavby jsou různé – od čistě praktických, jakými jsou cena nebo jednoduchost využití, až po intelektuální, jako jsou architektonická či urbanistická kvalita,“ říká proděkan Fakulty stavební ČVUT v Praze Tomáš Šenberger. Konverze je sice vždy zásahem do původní stavby, míra zásahu ale rozhodně nemusí být drastická. „Umožňuje to vrátit prázdné stavební schránce život a zachovat přitom její originalitu,“ dodává.