Naučte se říkat „ua uej“. Číňané sesadili Ericsson a jsou první

Huawei

Huawei

hop
Ericsson už není světovou jedničkou ve výrobě telekomunikační techniky. Sesadil ho čínský výrobce Huawei. Stalo se to na konci července, kdy firma, jejíž název se správně vyslovuje „ua uej“, ohlásila pololetní tržby 16,1 miliardy dolarů. Ericsson za stejnou dobu utržil 15,25 miliard. Čínské průmyslové firmy se derou na vrchol a další budou následovat, píše ve svém posledním vydání časopis Economist.

Huawei je přitom mimo Čínu relativně málo známý. V Evropě si firma získala renomé – podílí se na více než polovině chystaných 4G sítí a její chytré telefony za nízké ceny jsou tu stále populárnější.

Například v USA ale Huawei téměř nikdo nezná. Američané (ale i třeba Australané nebo Indové) také přistupují k čínské firmě se značnou nedůvěrou a vnímají ji jako hrozbu. Spojené státy mají strach ze špionáže, protože vedení Huawei má úzké vazby na Čínskou lidovou armádu. Zakladatel a ředitel firmy Žen Čeng-fej totiž dříve pracoval v armádě jako inženýr.

Čínská firma se kvůli tomu ve Spojených státech ocitla pod drobnohledem – zkoumá ji speciální kongresový výbor pro špionáž. Nepřátelé Huawei tvrdí, že Čína buduje ve světě sítě, které v případě eventuálního konfliktu může vyřadit z provozu a znemožnit svým protivníkům možnost komunikace. Nicméně Huawei se tím nenechává odradit a tento týden na americkém trhu představil tři nové chytré telefony.

Nejen USA se mají před Huawei na pozoru. Austrálie nedávno společnosti zabránila zúčastnit se výstavby celostátní širokopásmové sítě. Na podobný odpor narazila v Indii. Západním vládám také vadí štědré dotace a výhodné dluhy, kterých se firmě dostává od státu. Zpravodajské úřady se zas děsí hackerských útoků a odposlechů, protože sami moc dobře vědí, jaké možnosti kyber-války virtuální prostor dnes skýtá. Dobrým příkladem je virus Stuxnet, kterým západ mířil na íránský jaderný program.

Pokud by Huawei měla zájrm pokusit se o něco podobného, jako výrobce a správce sítě by k tomu měla ideální podmínky. Opatrnost západu je proto namístě, píše Economist. Bránit Huawei v zisku komerčních kontraktů by ale byla velká chyba, pokračuje. Huawei totiž svými nízkými cenami udržuje konkurenční prostředí, které nutí ostatní hráče (kteří samozřejmě také vyrábějí v Číně) prodávat výrobky levněji. Například v Africe si díky Huawei může řada lidí dovolit vlastnit smartphone.

Huawei se snaží svět naučit znát své jméno. A také ho správně vyslovovat „ua uej“. Udělalo kvůli tomu speciální videokampaň.

Ericsson nebo Alcetel-Lucent také závisí na čínských dodavatelích. A ačkoli se politikům líbí, že jsou z Evropy, také nejsou stoprocentně důvěryhodné a zaslouží si být pod stejným drobnohledem jako Číňané.

Nutno dodat, že Huawei si za svou pověst může částečně sám. Uzavřenost firmy a její nejasná vlastnická struktura jí na důvěryhodnosti nepřidávají. Huawei by prospěla větší otevřenost. Dobrým začátkem by byl například veřejný úpis na některé burze, ideálně v New Yorku, nebo alespoň v Hong Kongu, uzavírá časopis.