Když tvůrci hry Kingdom Come: Deliverance před čtyřmi roky vybrali úctyhodných 35 milionů korun na rozpracování díla, které slibovalo „co nejrealističtější zážitek ze středověku“, málokdo čekal, natož doufal, že se vydaří tak moc, jak lze nyní týden po vydání hry konstatovat. Umanutost a perfekcionismus scénáristy hry a otce celé myšlenky Daniela Vávry a týmu, který kolem sebe postavil, se vyplatily a stvořily něco, co lze považovat za etalon realistických her.
Než ale člověk začne mít hru rád, musí se k ní trochu protrápit. Modus operandi běžného hráče her na hrdiny typu RPG – vytvořit a co nejvíce „vyšlechtit“ postavu a pak se rozeběhnout do světa a likvidovat a okrást cokoliv potká, zde nefunguje. Hlavní hrdina hry Jindřich se vše postupně učí a s ním i hráč.
A nejde jen o realistický systém simulace boje se středověkými zbraněmi, ale i prostý fakt, že je nutno pár hodin denně spát, pravidelně jíst, a že nosit pečené kuře v torně po tři dny není dobrým nápadem, neboť ano – jídlo se časem kazí.
Prvních pár hodin hra neodpustí ani jednu chybičku, třeba takový pokus o sprint na kamenité stezce bývá odměněn zlomeným kotníkem a krvácením.
Pokud ale hráč „vydýchá“ první kontakt s hrou, pochopí mechanismy a to, že není v běžné fantasy RPG, čeká jej za odměnu skvostný dvacetiaž třicetihodinový příběh a dalších sedmdesát hodin zábavy v jiných činnostech.
Podívejte se na snímky ze hry:
A také krása počítačově zrekonstruované krajiny z prostředí obcí Rataje a Sázava. Vývojáři pro hru vyvinuli unikátní umělou inteligenci, která každé z ostatních postav (NPC) dává sadu úkolů a činností pro danou denní dobu.
Hráč tak musí počítat s tím, že o půlnoci si s rychtářem rozhodně v jeho kanceláři nepopovídá a že kolem poledne kovář nebude v kovárně kovat, ale spíše někde v hospodě obědvat. Kingdom Come má zvláštní systém boje, který lze dobře natrénovat jak z pohledu hráče, tak Jindry, ale rozhodně na něm nestojí.
Zkoukněte upoutávku:
To je pro milovníky příběhu dobrou zprávou. Konverzace s vedlejšími postavami jsou zábavné a je na nich znát lehký dotek klasického českého humoru. Hra po grafické stránce vypadá dobře, jistá kostrbatost je však v systému patrná. Kvůli obsáhlosti hry tak sice člověk narazí i na nějakou tu počítačovou chybu neboli bug, který ale ke hrám v otevřeném světě tak nějak patří.
Čeští autoři po dlouhé době světu naservírovali špičkový herní titul, za který se není třeba stydět a jenž bude herní komunitou dlouho pozitivně rezonovat. Vždyť byl po několik dní nejprodávanější hrou na stránkách největšího světového digitálního obchodu s PC hrami Steam a do poloviny února se jej prodalo přes půl milionu kopií.
