Trump si notuje s levičáky a voličům slibuje podíl na ziscích z umělé inteligence

V nejvyšších patrech administrativy Donalda Trumpa vzniká plán, který má zajistit, že z boomu umělé inteligence (AI) budou kromě velkých technologických korporací profitovat všichni Američané. Nápady, jež byly ještě nedávno připisovány spíš progresivní levici, se nyní paradoxně dostávají do samotného centra americké průmyslové politiky. 

Ve hře je podle zámořských médií například státní vlastnictví podílů v některých AI firmách, speciální daň nebo vznik národního investičního fondu, do kterého by technologické firmy přispívaly. 

Pro Trumpa jde o politicky citlivé téma: na jedné straně Wall Street inkasuje z podílu na této technologii stále větší zisky, na druhé straně rostou mezi voliči obavy, že AI negativně zasáhne jejich životy. Podle červnového průzkumu agentur Reuters/Ipsos se polovina Američanů obává, že vzestup umělé inteligence připraví je či někoho z jejich domácnosti o práci. 

Debata o dělení zisků z technologií přichází v době, kdy největší AI firmy jako OpenAI a Anthropic připravují úpisy svých akcií na burze. Na začátku června už proběhl burzovní debut skupiny SpaceX, který udělal z podnikatele Elona Muska prvního dolarového bilionáře na světě. 

Trump tento měsíc řekl na brífinku s novináři v Oválné pracovně, že chce s předními AI firmami jednat o rozdělení části zisků mezi širokou populaci. „Velmi brzy se sejdu s 12 nebo 15 nejvyššími manažery a budeme mluvit o tom, že bychom veřejnosti něco vrátili. Pokud to uděláme, veřejnost velmi zbohatne,“ citovala Trumpa agentura Reuters. Prezident dodal, že zvažované řešení by mohlo být u Američanů velmi populární. 

Zmíněná schůzka se ještě neodehrála, ale někteří vysoce postavení členové administrativy podle zdrojů serveru Notus už měli předběžná jednání s OpenAI a dalšími významnými vývojáři o možném získání podílů ještě před jejich vstupem na burzu. Samy firmy tuto záležitost zatím nekomentují.

Ještě než s myšlenkou na odvody zisků technologických firem ve prospěch běžných Američanů přišel Trump, podporovali ji hlavně demokratičtí politici v čele s levicovým senátorem Berniem Sandersem. 

Tři způsoby, jak rozdělit bohatství z AI 

Podle Reuters a dalších zdrojů existují tři cesty, které Trumpova administrativa zvažuje. První možností je, že by americká vláda z veřejných peněz nakoupila podíly v největších AI firmách. Podobný postup Trumpův tým realizoval v případě loňského vstupu do firmy MP Materials, provozovatele v současnosti jediného dolu na vzácné zeminy ve Spojených státech, nebo v případě výrobce čipů Intel, kde vláda získala podíl výměnou za podporu domácí výroby polovodičů.

U AI firem by však podobný krok byl složitější. OpenAI, Anthropic, xAI či Google DeepMind mají tržní hodnotu v desítkách miliard dolarů a zároveň potřebují další kapitál na výstavbu nových datových center. Pokud by stát chtěl získat významný podíl, byla by to drahá investice. Pravděpodobnější by proto podle Reuters bylo získat podíl formou daru, což by zase narazilo na odpor investorů. Takové řešení by nejspíš provázel nepřijatelný politický nátlak ze strany Bílého domu.

Před přímým vstupem státu do zmíněných firem také varují obhájci volného trhu a argumentují, že by to narušilo rovnováhu tržních pobídek. 

Druhou variantou je speciální daň placená nikoli v hotovosti, ale v akciích. Tuto myšlenku už rozvíjí demokratický senátor Bernie Sanders. Ten chce vytvořit americký národní AI fond, do něhož by největší firmy jednorázově převedly polovinu svých akcií. K tomu by vláda využila daňový systém a její zástupci by též měli zastoupení ve správních radách.

Sanders argumentuje tím, že umělá inteligence není běžný produkt vyrobený soukromými firmami. Podle něj vznikla na základě veřejných dat, vědeckého výzkumu, textů, obrazů, hudby a dalších forem lidské tvorby, jež technologické firmy použily při trénování svých modelů. Podle tohoto argumentu AI není jen výsledkem práce geniálních programátorů a podnikatelů, ale vznikla i díky přístupu ke kolektivnímu vědění celé společnosti. Pokud na něm firmy vytvoří obrovské bohatství, měly by se o něj s veřejností podělit.

Třetí možnost se rovněž opírá o myšlenku národního investičního fondu. Firma OpenAI, vývojář populárního chatbota ChatGPT, v dubnu například sama navrhla vznik takového fondu, který by investoval do společností zabývajících se umělou inteligencí a rozděloval výnosy občanům. Rival Anthropic, jenž vyvíjí AI služby Claude, zase přišel s konceptem „digitální dividendy“ – platby Američanům z daní uvalených na AI odvětví. 

Tyto modely se často inspirují investičním fondem státu Aljaška, který má příjmy z těžené ropy a každoročně vyplácí obyvatelům státu dividendy. Podobný princip funguje také u norského státního fondu, jenž vznikl z ropného a plynového bohatství země a dnes patří k největším investičním fondům světa.

Trump a Sanders na stejné straně

Politicky je celá debata pozoruhodná tím, že spolu souhlasí lidé z opačných částí amerického spektra. Sanders vidí AI jako veřejný zdroj, jehož výnosy nesmějí skončit pouze u technologické podnikatelské elity. Část Trumpova okolí zase vnímá AI jako strategické odvětví, které je příliš důležité na to, aby jej stát nechal zcela bez kontroly.

V obou případech se za návrhy skrývá obava, že AI může naprosto změnit pravidla, jimiž se současná ekonomika řídí. V tuto chvíli trh odměňuje hlavně investory a akcionáře, kterým generuje nepředstavitelnou hodnotu, a američtí politici si začínají uvědomovat, že to může být pro společnost dlouhodobě těžko udržitelné.

Podle politických komentátorů má téma pro Trumpa význam rovněž kvůli tomu, že se blíží podzimní volby do Kongresu, takzvané midterms. AI je pro část amerických voličů symbolem nejistoty a návrh, že by se Američané mohli víc podílet na boomu tohoto odvětví, je všeobecně populární.

Zároveň je to posun v americké republikánské filozofii. Republikáni tradičně odmítali státní vlastnictví a zásahy do soukromého podnikání. Trumpova průmyslová politika však staví na představě, že stát má aktivně vstupovat na trh a určovat směr strategických odvětví, čímž pomáhá chránit zájmy země.

Strategický zdroj

Debata o veřejném podílu na AI je také o tom, zda se umělá inteligence stává novým veřejným statkem. Pokud ano, stát bude tuto technologii chtít nejen regulovat a dohlížet na její bezpečnost, ale zároveň rozhodovat o tom, jak rozdělí výnosy, jež bude generovat.

Z pohledu AI firem je to mimořádně citlivé téma. Lídři AI odvětví jako šéf OpenAI Sam Altman často tvrdí, že jejich technologie promění celou ekonomiku a přinese obrovské bohatství. Tím ale posilují argument, že toto bohatství bude nutné přerozdělit i mezi veřejnost. Proto Elon Musk často mluví o budoucí nutnosti zavést nepodmíněný základní příjem (UBI – universal basic income). 

Je tu rovněž problém strategický. Někteří představitelé současné administrativy, například Trumpův poradce pro AI David Sacks, se obávají, že přímý vstup státu do AI firem nebo zvláštní sektorové daně by mohly zpomalit vývoj odvětví. A tím také oslabit americkou vedoucí pozici v závodě s hlavním rivalem – Čínou.

Bílý dům se proto pokouší spojit podporu technologického rozvoje s příslibem, že z něj obyčejní Američané nebudou vyloučeni. Pravděpodobně to bude jedno z určujících témat pro budoucnost technologického odvětví.