Když zemře OSVČ, banka zablokuje přístup k účtům. Záchrana rodinné firmy pak vyžaduje jeden zásadní krok
- Jakmile se banka dozví o úmrtí, okamžitě zablokuje platební karty a přístup do bankovnictví, takže z účtu nelze zaplatit žádné nové faktury, což ze dne na den ohrozí chod firmy.
- Nejjistější záchranou chodu firmy je jmenování správce pozůstalosti formou notářského zápisu ještě za života majitele.
- Vzhledem k velmi nízkým pozůstalostním důchodům po OSVČ je pro rodinu důležitá také životní pojistka.
Při splnění zákonných podmínek mají pozůstalí nárok na vdovský či sirotčí důchod. Pro zachování chodu firmy je však nezbytné jednat okamžitě a nečekat na konec dědického řízení. V takovém případě by už mohlo být na záchranu podnikání pozdě. Proč? Z účtu neodcházejí platby a je nutné komunikovat s odběrateli, aby nepřešli ke konkurenci. Stejně tak je třeba uklidnit dodavatele a ujistit je o tom, že činnost bude pokračovat. Prioritní je v této situaci ustanovit správce.
Obsah:
- První náraz: Odstřižení od financí a tikající dluhy
- Zásadní krok k záchraně firmy: Kdo může jednat s bankou
- Kdo smí firmu vést, než notář vůbec rozhodne?
- Co bude se zaměstnanci?
- Co vyřešit ještě dnes?
První náraz: Odstřižení od financí a tikající dluhy
Jakmile se banka dozví o úmrtí klienta, okamžitě deaktivuje jeho platební karty a zablokuje přístup do elektronického bankovnictví. Trvalé příkazy a inkasa sice odcházejí dál, ale zadat novou platbu, například za čerstvě dodané zboží nebo mzdy, je bez oprávněné osoby nemožné. Pokud je ustanoven správce pozůstalosti, banka mu po doložení potvrzení od notáře umožní s financemi nakládat. Pokud se platby zastaví, situace se rychle zkomplikuje. Vzniknou dluhy u dodavatelů a hrozí nevyplacení mezd, což může být pro budoucnost firmy likvidační.
Zásadní krok k záchraně firmy: Kdo může jednat s bankou
Podnikatelé, kteří chtějí předejít paralýze své firmy po smrti, mohou jmenovat správce pozůstalosti podle § 1556 občanského zákoníku. Tento úkon vyžaduje zápis formou veřejné listiny u notáře. Pověřená osoba se pak ujímá funkce ihned po úmrtí podnikatele a vykonává ji až do ukončení dědického řízení.
Pokud správce nebyl jmenován za života, může budoucí dědic požádat notáře o jeho rychlé ustanovení z důvodu „ohrožení chodu podniku“. Notář může v těchto naléhavých případech rozhodnout poměrně rychle. Správcem se může stát dědic nebo třeba účetní. První varianta (jmenování za života) je však vždy efektivnější a pro firmu bezpečnější.
Kdo smí firmu vést, než notář vůbec rozhodne?
Do skončení dědického řízení vede podnikání zpravidla správce pozůstalosti. Poté mohou pokračovat pouze ti, kteří majetek skutečně zdědili. Pokračovatel si musí do tří měsíců od skončení řízení založit vlastní živnostenské oprávnění. Pokud dědic nesplňuje odborné podmínky (vzdělání či praxi), musí ustanovit odpovědného zástupce, který tyto nároky splňuje. Samozřejmostí je splnění všech oznamovacích povinností u státních institucí.
Co bude se zaměstnanci?
Podle § 342 zákoníku práce platí, že smrtí zaměstnavatele (fyzické osoby) pracovní vztah zaniká. To však neplatí, pokud se v živnosti pokračuje. Pokud činnost ustane, krajská pobočka Úřadu práce vystaví zaměstnancům potvrzení o zaměstnání na základě jimi předložených dokladů. Jestliže firma pod správcem či dědicem funguje dál, pracovní smlouvy zůstávají v platnosti a mzdy jsou vypláceny standardně.
Co vyřešit ještě dnes?
Zodpovědní podnikatelé myslí na své blízké včas a pověřují správce pozůstalosti notářským zápisem. Vzhledem k tomu, že pozůstalostní důchody u OSVČ bývají v praxi velmi nízké (často nižší než u zaměstnanců s minimální mzdou), je důležité mít sjednané životní pojištění.
Nízké odvody OSVČ se totiž negativně promítají do výpočtu vdovského i sirotčího důchodu, což může rodinu bez vlastních úspor a pojistky dostat do vážných finančních potíží.
