Známek zpomalování ekonomiky kvapem přibývá, říká ekonom David Marek
Růst české ekonomiky podle v pátek zpřesněných dat statistického úřadu loni zpomalil na tři procenta, podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka však mohou tato čísla navozovat nesprávný dojem. „Můžou nás ukolébat v tom, že pokračuje období hospodářského růstu. To už dnes nejspíše neplatí,“ varuje přední ekonom.
O čem vypovídá loňské zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta z předloňských 4,5 procenta?
Závěr loňského roku se nesl v příznivém duchu. Prakticky všechny složky zahraniční i domácí poptávky podporovaly růst HDP. Ta čísla ale mohou navozovat dojem, že se nic neděje, že se máme dobře a že se nemáme čeho obávat. Důležité je ale uvědomit si, že je to historie. Dnes je ekonomika jinde, než byla v loňském čtvrtém čtvrtletí. Známek zpomalování ekonomiky kvapem přibývá. Čísla nás mohou ukolébat v tom, že pokračuje období hospodářského růstu. To už dnes nejspíše neplatí. Pozor na to, je to historie nevypovídající o tom, kde jsme dnes.
Ve srovnání s rokem 2017 byl loňský růst ekonomiky pomalejší jak z pohledu celého roku, tak za samotné čtvrté čtvrtletí. Čeká nás další zpomalení?
Ano, naše prognóza pro letošní rok předpokládá růst HDP tempem 2,2 procenta. To je stále solidní výsledek, byť to nejsou loňská tři procenta. Důvodem zpomalení je především vývoj v Německu a dalších zemích eurozóny, které začaly nečekaně rychle zpomalovat.
Jak to, že si česká ekonomika vedla dobře navzdory řadě negativních vlivů ze zahraničí? Pro příklad uveďme obchodní války USA s Čínou nebo blížící se brexit.
Tyto externí vlivy nás teprve dostihnou, ještě se nestačily projevit. V okamžiku, kdy brexit přijde, bude záležet jen na tom, nakolik negativně se projeví. Pokud jde o obchodní války, tak ty se projevovat už začínají. Vidět to můžeme na výkonu čínské ekonomiky i těch evropských. Záleží, kam až války zajdou.
Dopad se zatím neprojevil nijak dramaticky, letos se ale bude promítat do vývoje exportu a celé ekonomiky. Výrazněji než letos. Bude záležet na tom, kam až jednotlivé země zajdou. Pro Evropu je stěžejní, zda USA přikročí k zavedení cel na dovoz evropských automobilů. To by citelně zasáhlo Německo i subdodavatelské země.
