Česko totálně pohořelo v žebříčku zelené energie, hůře je na tom už jen jeden malý stát
- V zelené transformaci jsou mezi státy EU propastné rozdíly.
- Přinášíme žebříček 10 zemí, které mají nejnižší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.
- Česko se umístilo skoro nejhůře.
Obnovitelné zdroje jsou v Evropě na vzestupu. Některé státy EU se ve výrobě elektřiny už spoléhají primárně na ně. Premiantem je Dánsko, které tak vyrobilo v minulém roce 92 procent elektřiny. Jiné země jsou však podle Eurostatu v jejich zavádění pomalejší, Česká republika patří k těm úplně nejhorším.
Důvodů pro vleklý rozvoj obnovitelných zdrojů je více, mnoho států se spoléhá na jaderné elektrárny, jež jsou bezemisní. Přírodní a geografické podmínky přechod také zpomalují, proto v žebříčku najdeme i ostrovní státy, pro něž kvůli horšímu napojení na evropskou síť nejsou obnovitelné zdroje ideální kvůli výkyvům způsobeným proměnlivostí počasí.
10. Slovinsko
Podíl obnovitelných zdrojů: 40,9 procenta
I přesto že se Slovinsko umístilo na 10. místě, mají v něm obnovitelné zdroje největší podíl na výrobě elektřiny. Hlavní zásluhy na tom má vodní energie, která je mezi zelenými energiemi zastoupena nejvíce.
Stát se snaží přechod na udržitelnou energetiku podporovat, v lednu 2022 přijala slovinská vláda strategii pro ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033. Jediná uhelná elektrárna v zemi Šoštanj už dnes vyrábí v omezeném režimu a funguje především jako dodavatel tepla.
Důležitá je pro Slovinsko i jaderná energie, jež se podílí na výrobě elektřiny 39,2 procenta. Jedinou atomovou elektrárnu v zemi Krško sdílí s Chorvatskem, protože byla postavena ještě před rozpadem Jugoslávie.
9. Belgie
Podíl obnovitelných zdrojů: 40,6 procenta
Belgie je menší zemí s vysokou hustotou zalidnění, může ale využít svého pobřeží, kde staví větrné parky. V tomto oboru patří ke světové špičce a důležitým projektem pro ni je právě budovaný Princess Elisabeth Island. Tento umělý ostrov, vzdálený přibližně 45 km od belgického pobřeží, bude sloužit jako hlavní energetický uzel pro přenos elektřiny z mořských větrných elektráren na pobřeží.
Velký podíl, 33,1 procenta, mají v Belgii také jaderné elektrárny. První začala dodávat proud do sítě v roce 1974, dnes jsou v provozu dva reaktory. I když Belgie v roce 2003 přijala zákon, který nařizoval postupné ukončení výroby elektřiny z jaderné energie, po několika odkladech v květnu 2025 belgický parlament tento zákon zrušil.
Význam plynových elektráren v západoevropské zemi klesá kvůli levnějšímu importu elektřiny z Francie a vysokým cenám zemního plynu, jenž se využívá především na dorovnání výkyvů v dodávkách z obnovitelných zdrojů.
8. Maďarsko
Podíl obnovitelných zdrojů: 35,1 procenta
Maďarsko spoléhá nejvíce na jadernou energetiku, která má na výrobě elektřiny podíl 39,8 procenta. První velkou jadernou elektrárnu Paks postavilo ve spolupráci se Sovětským svazem v 80. letech a na jejím rozšíření nyní pracuje ruská společnost Rosatom. Američané tomuto projektu udělili výjimku a vyřadili ho z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru.
Z obnovitelných zdrojů je pro Maďarsko nejdůležitější solární energie. V roce 2025 se umístilo na prvním místě v Evropě v podílu elektřiny vyrobené ze slunečního záření. Za posledních pět let expandovalo tento zdroj energie tak rychle, až docházelo v některých místech k přetížení elektrické sítě.
7. Polsko
Podíl obnovitelných zdrojů: 35,1 procenta
Polsko je dnes stále velmi závislé na uhelných elektrárnách. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 51 procenty. Varšava patří mezi největší těžaře uhlí v Evropě a díky rozsáhlým ložiskům zajišťovalo černé a hnědé uhlí ještě v roce 1990 více než 95 procent výroby elektřiny.
Avšak stát se postupně od tohoto paliva odklání, a i kvůli přísnější klimatické politice EU chce zvýšit význam obnovitelných zdrojů. Důležité jsou větrné parky v Baltském moři a roste také množství těch solárních. Jako přechodné palivo k bezemisním zdrojům chce Varšava využít plyn, který dováží hlavně z Norska a Spojených států, z Ruska tuto surovinu již neimportuje.
V současnosti nejsou v Polsku v provozu žádné jaderné reaktory, avšak u pobřeží Baltského moře postaví americké společnosti Westinghouse a Bechtel první jadernou elektrárnu; dokončena by měla být v roce 2036. Tento zdroj podporuje podle polského ministerstva energetiky 90 procent populace, a to hlavně kvůli energetické bezpečnosti, jež se po ruské invazi na Ukrajinu stala důležitým tématem.
6. Bulharsko
Podíl obnovitelných zdrojů: 33,3 procenta
Pro Bulharsko je dnes klíčovým zdrojem jaderná energetika, která má největší podíl na výrobě elektřiny, a to 39,1 procenta. Na stavbě první jaderné elektrárny spolupracovala Sofie se Sovětským svazem. Současně stát plánuje vybudování nových reaktorů společnosti Westinghouse.
Obnovitelné zdroje ale v Bulharsku zvyšují svůj význam, roste hlavně podíl solární energie. Jednu z nejvýkonnějších fotovoltaických elektráren (výkon 242 MW) v regionu jihovýchodní Evropy Tenevo otevřeli Bulhaři tento rok.
Přibližně 20 procenty se na energetickém mixu podílejí uhelné elektrárny, jejichž provoz chce ale vláda do roku 2038 ukončit a spoléhat se bude hlavně na jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje.
5. Francie
Podíl obnovitelných zdrojů: 27,35 procenta
Francie má sice na evropské poměry nižší zastoupení obnovitelných zdrojů, tamní energetika je ale díky jádru téměř dekarbonizovaná. Podíl elektřiny vyrobené štěpením atomů je 69 procent, což je nejvíce na světě. V roce 2014 přitom vláda chtěla snížit podíl tohoto zdroje na 50 procent do roku 2050, od plánu však Francie nakonec ustoupila. Významný je také francouzský jaderný průmysl, společnost EDF se účastní světových tendrů včetně českého na dostavbu Dukovan, ve kterém však ani po námitkách neuspěla.
Produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů je ve Francii diverzifikovaná. Důležitá je vodní energie, Francie je v ní podle výkonu v EU na prvním místě. Významné jsou i větrné elektrárny na pevnině, v energetickém mixu zabírají 8,9 procenta, země má ale také velké plány vybudovat větrné elektrárny na moři u pobřeží Atlantiku či Lamanšského průlivu. Na vzestupu jsou i fotovoltaické elektrárny, které se na výrobě elektřiny podílejí 6,4 procenta.
4. Kypr
Podíl obnovitelných zdrojů: 27,27 procenta
Kypr je velmi závislý na výrobě elektřiny z ropy, kterou musí dovážet. Od neekologického transportu chce ustoupit využitím ložisek plynu, která objevil u pobřeží.
Stát chce transformovat energetiku také obnovitelnými zdroji. Jejich hlavním tahounem je solární energie, která má díky dostatku slunečního svitu velký potenciál. Za minulý rok z ní Kypr vyrobil 23 procent své elektřiny. Problémem pro ostrovní zemi je izolovaná elektrická síť, kvůli níž musí v časech nejvyšší sluneční intenzity odpojovat solární elektrárny od sítě, a absence bateriových úložišť.
3. Slovensko
Podíl obnovitelných zdrojů: 18,5 procenta
Slovensko je s podílem elektřiny z jaderných elektráren 66,4 procenta po Francii druhou zemí s nejvyšším zastoupením tohoto zdroje na světě. První jadernou elektrárnu postavila v Jaslovských Bohunicích v tehdejším Československu plzeňská Škoda podle sovětského designu. Druhou jadernou elektrárnu na území Slovenska Mochovce vybudovala také Škoda.
Bratislava jadernou energetiku nadále rozvíjí, v pondělí začala zavážet jaderné palivo do čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. „Za posledních 20 let se v Evropě spustily čtyři bloky, z toho dva na Slovensku,“ řekl podle webu irozhlas.cz generální ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček a dodal, že jde o důkaz „že i malý národ, malá země, umí udělat velké věci“.
Většinu výroby zelené elektřiny na Slovensku zajišťují vodní elektrárny, hlavně na řece Dunaj. Na celkové výrobě elektřiny mají podíl 10,8 procenta. Rychle roste ale také význam solárních elektráren.
2. Česko
Podíl obnovitelných zdrojů: 17,4 procenta
Podíl Česka ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je téměř nejnižší v EU. Vláda chce ale zelenou energii podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) rozvíjet. Obnovitelné zdroje budou podle něj důležitou součástí tuzemského energetického mixu. Doplnil, že nejvíce by z nich měla být zastoupena fotovoltaika.
Hlavním zdrojem elektřiny u nás jsou jaderné elektrárny, jejichž podíl byl loni 42,3 procenta. Základním pilířem české energetiky mají být i do budoucna, korejská firma KHNP staví dva nové bloky v Dukovanech, z nichž první plánuje spustit v roce 2036.
Druhým největším zdrojem u nás je uhlí, avšak jeho podíl se bude nadále snižovat i kvůli zdražování emisních povolenek.
1. Malta
Podíl obnovitelných zdrojů: 16,1 procenta
Dříve byla Malta závislá na výrobě elektřiny z dovážené ropy, ale od tohoto zdroje se odklonila primárně k zemnímu plynu, který se na výrobě elektřiny dnes podílí nejvíce – 84 procenty. Ostrovní země je také od roku 2015 propojena s italskou přenosovou sítí podmořským kabelem na Sicílii.
Kvůli vysoké hustotě zalidnění je pro Maltu náročnější hledání míst na výstavbu solárních elektráren. Mezi obnovitelnými zdroji mají ale velký podíl, v celkovém energetickém mixu zabírají 15,7 procenta a stát zvažuje vybudování plovoucích solárních elektráren.
Málo zastoupené jsou větrné elektrárny, vláda však chystá projekt větrných turbín na moři, které budou v blízkosti pobřeží.
