Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Pražské centrum pro uprchlíky v neděli odbavilo 1071 lidí, více než v sobotu

Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha v neděli odbavilo 1071 lidí, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Je to o téměř 250 lidí více než v sobotu. Zájem ale v posledních dnech spíše klesá. Na středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, se dosud obrátilo téměř 58.524 uprchlíků. Na twitteru o tom dnes informovali pražští hasiči.

Centrum v neděli zajistilo ubytování pro 108 lidí. Tři z nich musí být kvůli nedostatku kapacit ubytováni v režimu nouzového přístřeší, většinou v tělocvičnách. Do asistenčních center mimo hlavní město bylo převezeno 60 lidí.

Ukrajinská armáda hlásí za den čtyři sestřelené ruské letouny a vrtulník

Podle hlášení ukrajinského generálního štábu z dnešního rána, o němž informovala ruská verze BBC, zničila za poslední den ukrajinská armáda čtyři ruská letadla, jeden vrtulník a dva bezpilotní letouny. Ukrajinské jednotky hlásí také dílčí územní úspěchy z okolí Kyjeva.

Dvě taktické skupiny ruských sil se podle ukrajinského generálního štábu stáhly z oblasti Kyjeva zpět do Běloruska, informovala v noci na dnešek agentura DPA. Podle ní má také ukrajinská rozvědka zprávy o doplňování dalších střel na ruské odpalovací rampy v Bělorusku v rámci příprav na další raketové útoky na ukrajinská města.

Hackeři z Anonymous tvrdí, že se nabourali do serverů ruské státní televize

 Hackeři ze skupiny Anonymous na twitteru oznámili, že se nabourali do serverů ruské státní televizní a rozhlasové společnosti VGTRK. Informovala o tom dnes BBC na svém ruskojazyčném webu.

Na svém twitterovém účtu Anonymous uvedla, že hackerská skupina NB65 se nabourala do serverů VGTRK a že "brzy" zveřejní 870 gigabajtů získaných dat.

Scholz chce kvůli válce na Ukrajině protiraketový deštník nad Německem

Kvůli válce na Ukrajině uvažuje Německo o nákupu protiraketového deštníku a bude více investovat do armády. V dnešním rozhovoru pro stanici ARD to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Rusko podle něj v bojích na Ukrajině přišlo o více než 10.000 mužů a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina spustit invazi bylo chybné, NATO ale neusiluje o změnu režimu v Rusku.

"Válka je zločin a toto je Putinova válka," řekl Scholz moderátorce. Ta se jej pak dotázala, zda to znamená, že Putina považuje za válečného zločince. "Myslím, že je jasné, co to znamená," řekl na to kancléř.

Rusové napadli raketami více měst najednou, zasáhli sklad paliv v Lucku

V Lucku, Kyjevě, Charkově a v Žitomyru byly během leteckého poplachu slyšet silné výbuchy, uvedl dnes večer na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a média. Ty mezitím potvrdily, že v Lucku byl zasažen sklad pohonných hmot.

Starosta Lucku Ihor Poliščuk vyzval spoluobčany, ať nezveřejňují žádné snímky a videa z místa explozí, aby si ruská strana nemohla udělat představu o přesnosti zásahů.

Letecký poplach byl podle deníku vyhlášen prakticky ve všech oblastech země. Vojenská správa Volyně potvrdila, že ruské rakety zasáhly sklad paliv v Lucku.

BBC poznamenala, že poplach před nálety v různých městech, včetně Černihivu a Umaně, svědčí o současném úderu na více míst.

V sobotu ruské střely zasáhly sklad paliv u Lvova. Požár byl podle místních úřadů uhašen dnes až ráno. Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko dnes dopoledne varoval, že Rusko začalo ničit ukrajinské sklady pohonných hmot a potravin.

Do Polska od začátku ruské invaze přijelo už 2,3 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila polská pohraniční stráž. V sobotu dorazilo 31 100 lidí.

Z rozhovoru prezidenta Zelenského pro ruský list Meduza.io vybíráme:

Ukrajina je podle Zelenského připravena jednat o neutralitě a bezjaderném postavení, pokud jí budou uděleny reálné záruky bezpečnosti. 

Zelenskyj jako lživé odmítl v rozhovoru s ruskými novináři tvrzení Moskvy, že Kyjev plánoval útok na separatisty ovládnuté části Donbasu. 

Zelenskyj ruským médiím řekl, že dosud úplně nechápe polský návrh s mírovou misí. Polákům prý vysvětloval, že nechce zmrazit konflikt.

Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí Putin, řekl Zelenskyj ruským médiím.

Ruský úřad zakazuje první rozhovor, který Zelenskyj dal ruským médiím

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se rozhovoru s šéfem ukrajinského státu zúčastnil. Roskomnadzor své varování zveřejnil v sociální síti.

"Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru," uvedl úřad. Zahájil prý kontrolu dotyčných médií, aby stanovil míru jejich odpovědnosti a rozhodl o příslušných odvetných opatřeních.

Server Meduza avizoval, že jeho šéfredaktor Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov dnes uskutečnili rozhovor s ukrajinským prezidentem, který je v Kyjevě. Server přislíbil první rozhovor, který Zelenskyj poskytl ruským médiím od ruské invaze na Ukrajinu, zveřejnit navzdory varování v nejbližších hodinách.

Příští třídenní kolo rusko-ukrajinských rozhovorů se uskuteční v Turecku 

Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělka 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, oznámil dnes jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl..

"Dnes při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března," napsal Arachamija na facebooku. Přislíbil, že další podrobnosti budou následovat.

"Dnes se konalo další kolo rozhovorů s Ukrajinou ve formátu videokonference. Ve výsledku jsme přijali rozhodnutí setkat se v očním formátu 29.-30. března," uvedl Medinskij, který je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení již déle než měsíc trvající rusko-ukrajinské války a mimo jiné už uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

Válčící Ukrajinu připomněly happeningy, v Rusku se při nich zatýkalo

Ukrajinu, která dnes 32. dnem vzdoruje ruské invazi, připomněly demonstrace a happeningy v Budapešti, Varšavě, Vilniusu a v dalších evropských městech, ale také v ruské metropoli Moskvě a v Petrohradu. V Rusku ovšem jejich účastníky zadržela policie.

"Dívka v bílých šatech se na znamení protestu polila červenou barvou na schodišti městského sněmu v Petrohradu," napsal petrohradský server Fontanka. "Srdce se zalévá krví," skandovala dívka, než ji zadrželi policisté.

Dívka podle serveru Mediazona měla pod nohami plakát s vysvětlujícím nápisem "Cítím, že je neužitečné vyzývat vás k rozumu, a tak se obracím na vaše srdce".

Podle očitých svědků protest uspořádala aktivistka Jevgenija Isajevová, napsala Fontanka. "Na místě se srotila skupina osob, ve které se našli 'dobří lidé', kteří dívce hlasitě radili, aby se upálila, a pak cosi posuzovali s policisty," dodal portál.

Na moskevském Rudém náměstí zadrželi aktivistu Sergeje Černova s transparentem "Ne fašiZmu" v zjevné narážce na pruhy ve tvaru písmene Z, které slouží k rychlému rozpoznání ruských jednotek válčících proti Ukrajině. Server Avtozak dodal, že spolu s demonstrantem policisté zadrželi i jeho zpravodaje, který protest natáčel. Novináře dovezli k policejní stanici, kde jej propustili. S Černovem před propuštěním sepsali protokol o spáchání přestupku v podobě "diskreditace ozbrojených sil Ruské federace". V případě opakování se tento nově zavedený přestupek mění v trestný čin, za který v Rusku hrozí delší pobyt ve vězení.

Moskevští policisté podle serveru zadrželi také aktivistu Alexandra Savina, který na Rudé náměstí vyšel s plakátkem požadujícím osvobození politických vězňů.

Před mnoha divadly po celé Evropě se dnes objevil nápis "děti" v azbuce, uvedla ruská redakce BBC. Připomněla, že takový obří nápis, dobře viditelný ze vzduchu, byl i před divadlem v obklíčeném Mariupolu, kde se před ruskými nálety a ostřelováním ukrývala zřejmě asi tisícovka lidí. Přesto divadlo zasáhla bomba. O život podle mariupolských úřadů nejméně 300 lidí.

Těmto obětem z Mariupolu byla věnována i akce v Budapešti. Aktivisté na místě památníku obětem holokaustu v podobě opuštěných bot a střevíců na nábřeží Dunaje, kde nacisté za druhé světové války vraždili maďarské Židy - a před zavražděním je nutili se zout, přidali dalších 300 párů obuvi.

Aktivisté se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby inspirovali projevem prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek na summitu Evropské unie upozornil, že zvěrstva Rusů v Mariupolu v 21. století se nijak neliší od zvěrstev nacistů v Budapešti v letech 1944 a 1945. "Historie se před našima očima opakuje. Nestačí proto nyní jen sympatizovat, zapotřebí jsou konkrétní činy," apeloval Kuleba a vyzval partnery: "Uvalte ještě přísnější sankce, dejte Ukrajině všechny potřebné zbraně, zažeňte Rusko do ještě hlubší izolace, podporujte Ukrajinu ve všem až do našeho vítězství!"

Kyjev má maďarské vládě za zlé její zdrženlivý přístup k ukrajinské obraně před ruskou agresí a k protiruským sankcím. Maďarský premiér Viktor Orbán, který bude příští měsíc usilovat o znovuzvolení, odmítá rozšíření sankcí Evropské unie na dovoz ruské ropy a plynu. "Takové sankce by nám ublížily více než Rusku," prohlásil Orbán. Maďarsko také odmítá posílat Ukrajině na pomoc v boji s Ruskem zbraně. Orbán rovněž zakázal převoz zbraní na Ukrajinu přes území Maďarska.

Zelenskyj ve svém videoposelství Evropské radě Orbánovi vzkázal, že Maďaři se musí sami rozhodnout, s kým jsou. "Viktore, víte, co se děje v Mariupolu?" zeptal se šéfa maďarské vlády a připomněl mu, že i v dnešní době se mohou dít masové vraždy, stejně jako tomu bylo za druhé světové války. "A vy váháte, jestli s Ruskem obchodovat nebo ne? Není čas váhat, je už čas se rozhodnout," řekl Zelenskyj Orbánovi.

Macron po Bidenově projevu vyzval ke zdrženlivosti při volbě slov

Ke zdrženlivosti při volbě slov ve vyjádřeních ohledně Ruska a Ukrajiny dnes vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron po sobotním projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Biden, který ruského prezidenta označil slovem "řezník", v Polsku prohlásil, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Podle Macrona je důležité, aby státníci napjatou situaci svými vyjádřeními dál nezhoršovali.

"Taková slova bych nevolil, protože s prezidentem Putinem dál vedu rozhovory," řekl dnes Macron televizní stanici France 3. "Chceme zastavit válku, kterou Rusko začalo na Ukrajině, bez další eskalace - to je náš cíl. A pokud ho chceme dosáhnout, pak nesmíme vyhrocovat situaci ani slovy, ani činy," dodal.

Biden při návštěvě Varšavy ve svém projevu hovořil o podpoře Ukrajiny a o tom, že NATO bude v případě útoku hájit každý centimetr území členských států. Řekl také, že Putin svým rozhodnutím zahájit invazi udělal strategickou chybu a projev ukončil větou, že Putin nemůže zůstat u moci. Bílý dům ale vzápětí přišel s vysvětlením, že nejde o změnu postoje americké administrativy a že Biden svými slovy nevyzýval ke změně režimu v Rusku.

Macrona dnes podpořila i jeho krajně pravicová protikandidátka v nadcházejících volbách hlavy státu Marine Le Penová, podle které Biden svým vyjádřením "přilívá olej do ohně". "Skutečnost, že prezident republiky na takovou eskalaci nepřistupuje, je dobrá věc," řekla.

Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělka 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, uvedl Reuters s odvoláním na jednoho z vyjednavačů.

Fiala: Prodloužit nouzový stav až do konce května je nutné, 30 dnů nestačí

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil žádost vlády o sněmovní souhlas s prodloužením nouzového stavu až do konce května v souvislosti se zvládáním příchodu uprchlíků z Ukrajiny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministerský předseda uvedl, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba. Sněmovna bude o žádosti jednat v úterý. Někteří ústavní právníci zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy.

"Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál," řekl premiér. Je podle něho jasné, že za 30 dnů se vláda s uprchlickou vlnou nevypořádá. "Do Česka přišlo 300.000 lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem," zdůraznil Fiala. Neobává se toho, že by opozice mohla prodloužení nouzového stavu až do konce května napadnout u Ústavního soudu. Fiala uvedl, že vláda nouzový stav nevyužívá k omezování občanů, je podle něho nutný pro nákupy a pro vytvoření mimořádných podmínek pro vyřešení uprchlické krize.

V Chersonu se opět demonstrovalo a střílelo, zranění utrpěla žena

Proti ruské okupaci dnes v centru jihoukrajinského Chersonu, jediného velkého města, které se ruským jednotkám od začátku invaze podařilo ovládnout, opět demonstrovali tamní obyvatelé. Ruští vojáci k jejich rozehnání použili granáty se slzným plynem a také stříleli. Jedna demonstrantka byla zraněna, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a informace ze sociálních sítí.

"Ani únosy lidí, ani použití zbraní nezabránilo lidem znovu se sejít na náměstí Svobody," napsal deník. "Podle očitých svědků okupanti z tlampačů varovali, že mítinky jsou zakázané, ale lidé stejně dál ukazují agresorovi, že se ho nebojí," dodal. Demonstranti vykřikovali hesla proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a skandovali "Cherson je Ukrajina!".

Ruští vojáci reagovali střelbou a použili granáty se slzným plynem, jedna z protestujících byla zraněna, dodal deník.

Střelba zněla Chersonem i před týdnem, kdy místní obyvatelé jako každou neděli protestovali proti okupaci. Podle neoficiálních zpráv zranění utrpěl jeden či dva lidé. Ruské úřady se ke střelbě nevyjádřily.

Ruská propaganda podle tehdejší reportáže BBC z místa dění vnímala ruskojazyčný Cherson jako proruské město, a tak ruské vojáky proukrajinské demonstrace zprvu zaskočily. Nyní vojáci na demonstracích střílí a dělají zátahy na ukrajinské vojáky, policisty, novináře, aktivisty a pracovníky ukrajinské tajné služby SBU v naději, že volání "Cherson je Ukrajina" utichne. Město trpí nedostatkem potravin a léků.

Jihoukrajinský Cherson je přístavní město při ústí Dněpru do Černého moře. Před válkou měl podle různých odhadů od 280 tisíc do 320 tisíc obyvatel.