Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinští představitelé označili zprávy o údajné otravě účastníků jednání mezi Kyjevem a Moskvou za spekulace. Informace vyvrací i americký činitel.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zavírá své kanceláře v ruském hlavním městě Moskva i v běloruském hlavním městě Minsk. Důvodem je útok na Ukrajinu.

USA do Německa posílají další bojové letouny a 240 vojáků a techniků

Spojené státy kvůli Ruskem vyvolané válce na Ukrajině dále posilují vojenskou přítomnost v Německu. Do spolkové republiky přesunou šest bojových letounů EA-18 Growler a s nimi 240 vojáků a techniků. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho.

Přeložení letadel a členů armády má sloužit k dalšímu posílení postavení Severoatlantické aliance v Evropě a odstrašení Ruska od případného útoku na některou ze členských zemí. Od začátku roku se počet amerických vojáků v Evropě zvýšil zhruba o 20.000 na téměř 100.000. V Německu je nyní přibližně 35.000 vojáků americké armády.

Média: Abramovič a další účastníci jednání Moskva-Kyjev měli příznaky otravy

U ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po schůzce v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s věcí to dnes napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat, která hovoří o symptomech odpovídajících "otravě chemickou zbraní". Západní činitelé mezitím vyjadřovali pochybnosti ohledně ochoty Moskvy dohodnout mírové řešení konfliktu.

Zprávy přišly v den, kdy se očekávalo zahájení dalšího kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, a to v Istanbulu. Ukrajinci o víkendu naznačili, že jednání by mohla začít právě dnes, následně však představitelé obou stran uvedli, že rozhovory v Turecku budou pokračovat v úterý. Moskva ani Kyjev přitom více než měsíc od vpádu ruských jednotek na Ukrajinu neavizovaly žádný průlom v rokování.

V jednáních se podle všeho angažuje i oligarcha Abramovič, který se v této souvislosti setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Moskvě navštívil šéfa Kremlu Vladimira Putina, napsal dnes deník The Times.

Po jisté březnové schůzce v Kyjevě Abramovič a nejméně dva vysoce postavení členové ukrajinského vyjednávacího týmu zažívali mimo jiné zarudnutí očí, "bolestivé slzení" a loupání kůže na rukách a obličeji, uvedly zdroje WSJ. Tyto nejmenované osoby přitom podezíraly "jestřáby v Moskvě", kteří podle nich chtějí vyjednávání sabotovat. Také uvedly, že zdravotní stav zasažených lidí se už zlepšil.

Skupina Bellingcat na twitteru informovala, že Abramoviče a další dva účastníky jednání potkaly zdravotní problémy v noci na 4. března po setkání na ukrajinské půdě. Oslovení experti se údajně přikláněli k teorii, že příznaky byly výsledkem otravy neznámou chemickou zbraní. Na zprávy WSJ a Bellingcat záhy navázal reportér deníku The Guardian Shaun Walker, kterému informovaný zdroj řekl, že Abramovič "na několik hodin ztratil zrak".

Kreml ihned na žádost WSJ o komentář nereagoval a mluvčí ukrajinského prezidenta uvedl, že nemá žádné informace o podezření z otravy aktérů mírových jednání. Tyto rozhovory zatím nepřinášejí prakticky žádné hmatatelné výsledky a podle nejnovějších vyjádření dvou stran nelze žádný průlom v hlavních bodech čekat ani v nejbližších hodinách a dnech.

Turecko, které v procesu hraje roli prostředníka, rozhovory popisuje jako konstruktivní, vyjádření západních činitelů ovšem vyznívají jinak. Agentura Reuters dnes citovala vysoce postaveného představitele americké vlády, podle kterého se nezdá, že by byl ruský prezident Putin připraven ke kompromisu v zájmu ukončení války. "Nikdo si nemyslí, že je možné dosáhnout diplomatického řešení v nejbližších několika dnech a dokonce ani v několika týdnech," uvedl zase podle WSJ nejmenovaný představitel z Evropské unie.

Podle hackerů mají mučení zajatých Rusů Ukrajinci dokázat podvržená videa

Náměstek ruského ministra obrany Dmitrij Bulgakov nařídil vyrobit falešné videomateriály, které mají dokazovat, že Ukrajinci týrají zajaté ruské vojáky. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na skupinu hackerů Anonymous, kteří tvrdí, že získali sken Bulgakovem podepsaného rozkazu. Dotyčná videa se o víkendu objevila na internetu. Kyjev v reakci varoval před falešnými materiály špinícími ukrajinskou armádu, nicméně slíbil vyšetřit vzniklá podezření.

Sken rozkazu skupina Anonymous zveřejnila na twitteru. Ukrajinska pravda v této souvislosti poznamenala, že nemá možnost prověřit nezávislými zdroji pravost tohoto dokumentu. Z textu je podle listu zřejmé, že cílem je negovat videa, která ukazují normální zacházení Ukrajinců se zajatci, což by mohlo další ruské vojáky inspirovat k tomu, aby se vzdali.

"Vyrobit a rozšířit sérii videomateriálů demonstrujících nelidské zacházení příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a nacionalistických formací na území Ukrajiny se zajatci, kteří dali najevo přání dobrovolně se vzdát," uvádí se v prvním ze dvou bodů údajného Bulgakovova rozkazu.

"Vyrobit a rozšířit sérii obrazových materiálů s důkazy o využití podstrčených osob během natáčení výslechů se zajatými ruskými vojáky. Také vyvrátit skutečnost, že ozbrojené síly Ruské federace využívají brance," uvádí se ve druhém odstavci textu.

Moskva popírá podezření, že při agresi na Ukrajině posílá na frontu jako náhradu za utrpěné ztráty brance.

Rozkaz je datován 21. března. To podle Ukrajinské pravdy rovněž může svědčit o nepravdivosti tvrzení ruských úřadů, že s ministrem obrany Sergejem Šojguem je vše v pořádku a že dál plní své povinnosti. Dokument totiž Bulgakov podepsal jako dočasně vykonávající funkci ministra obrany.

Velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v neděli šířená videa zachycující údajné nelidské zacházení se zajatci odmítl jako zinscenovaná s cílem zdiskreditovat ukrajinské vojáky. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancléře Oleksij Arestovyč ujistil, že ukrajinské síly respektují závazky ohledně zacházení se zajatci plynoucími ze ženevské konvence. Nicméně uvedená tvrzení budou prověřena.

V Mariupolu zemřelo od začátku blokády 5000 lidí, odhadly místní úřady

V ukrajinském Mariupolu zemřelo od 1. března, kdy začalo obléhání města ruskými silami, podle odhadů místních úřadů téměř 5000 lidí, uvedl web Ukrajinska pravda. V izolovaném městě podle stejné statistiky, na níž se web odvolává, nadále zůstává okolo 170.000 lidí.

"Podle přibližného odhadu vedení města do 27. března zemřelo téměř 5000 lidí včetně přibližně 210 dětí. Přesný počet obětí nelze nyní spočítat," napsal ukrajinský web.

Ještě před začátkem blokády se zhruba 140.000 lidem podařilo z města odjet a dalších asi 150.000 se během ní evakuovalo. Asi 30.000 dalších obyvatel města bylo deportováno do Ruska nebo na území na východní Ukrajině, která nejsou pod kontrolou Kyjeva, napsal dále portál.

Ve městě bylo při útocích poničeno 2340 bytových domů, 61.200 rodinných domů, sedm nemocnic, čtyři polikliniky, tři porodnice, 57 škol, 70 školek a sedm vysokoškolských zařízení, uvádí podle webu statistika.

Zelenskyj: Rusové unášejí ukrajinské starosty, některé zabili

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že některé ukrajinské starosty, unesené ruskými okupanty, našli mrtvé, jiné zase nelze najít vůbec. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na rozhovor, který šéf státu poskytl týdeníku The Economist. Zelenskyj v interview zdůraznil, že Rusko používá stejné metody, po kterých sáhlo v roce 2014 na Donbasu na východě Ukrajiny při vytváření separatistických "republik".

"Unášejí starosty našich měst. Zabili několik z nich. Některé z nich nemůžeme najít. Některé jsme už našli a byli mrtví," citoval Unian prezidenta.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková v pátek uvedla, že Rusové se zmocnili starostů 14 ukrajinských měst. Osvobození těchto rukojmí se podle ní řeší na mezinárodní úrovni.

Vicepremiérka podle agentury Unian v televizi upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky. "A tak mám logickou otázku: za koho vyměníme starosty měst, jichž Rusové mají jako rukojmí už 14," poznamenala Vereščuková.

Dříve ukrajinské úřady vyměnily starostu okupovaného Melitopolu za devět ruských vojáků.

Garanční systém vyplatil k pátku přes 82 procent vkladů Sberbank CZ

Garanční systém finančního trhu vyplatil prostřednictvím Komerční banky k pátku 53.287 klientů Sberbank CZ za 19,9 miliardy Kč, což je přes 82 procent vkladů. Nově je možné požádat o výplatu náhrady vkladů prostřednictvím datové schránky. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK. Garanční systém začal vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ, která má vazby na Rusko, 9. března. Celkem jde o zhruba 106.000 klientů a výplatu 24,2 miliardy korun.

Garanční systém předal Komerční bance další data týkající se výplaty náhrad vkladů uložených v advokátních a notářských úschovách. Součástí předaných dat jsou také vklady, které byly uloženy na jistotních účtech a první část vyřešených reklamací podaných klienty Sberbank CZ. garančnímu systému. Celkem jde o dalších 1035 klientů, kteří měli u banky vklady za 402 milionů Kč.

Garanční systém finančního trhu minulé pondělí nezahájil avizovanou výplatu náhrad pohledávek z vkladů institucionálním klientům Sberbank CZ. Důvodem bylo to, že mu Sberbank CZ nedodala nezbytné podklady. Týká se to zhruba 6000 klientů Sberbank. Další informace k tomu podle systému budou v průběhu tohoto týdne.

Problém s uzavřením Sberbank zkomplikoval situaci zhruba 180 obcím a pěti krajům, které se tak nemohou dostat ke zhruba pěti miliardám korun na účtech banky. Ministerstvo financí bude podle informací z minulého týdne s obcemi, které měly peníze u Sberbank a nemohou se k nim nyní dostat, jednat individuálně.

Garanční systém přes Komerční banku vyplatí 100 procent vkladů klientů, maximálně do 2,499.500 korun na jednoho vkladatele. Suma odpovídá kurzu koruny k euru 28. února. Ze zákona je pojištěn vklad do 100.000 eur. Náhrady se klientům Sberbank budou vyplácet tři roky, tedy do března 2025.

V hotovosti je možné vybrat peníze na 40 vybraných pobočkáchKomerční banky, u kterých bude prodloužená otevírací doba od 08:00 do 18:00. Bezhotovostně je možná výplata peněz na všech 241 pobočkáchKomerční banky.

Česká národní banka v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Garanční systém i Komerční banka na svých internetových stránkách zveřejnily podrobné instrukce, jak při výplatách postupovat.

Státy EU a NATO musí být silné, aby je nikdo nenapadl, řekl kancléř Scholz

Rusko invazí na Ukrajinu porušilo dohodnutá pravidla bezpečnosti v Evropě, proto státy Evropské unie a NATO musí být natolik silné, aby se nemohly stát terčem útoku. Po jednání se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou to dnes v Berlíně řekl německý kancléř Olaf Scholz. Anderssonová uvedla, že Švédsko, ačkoli není členem NATO, skutečnou neutralitu ztratilo vstupem do EU, proto není vyloučeno vyslání švédských vojáků na případnou obranu napadeného unijního člena.

"To, čeho jsme nyní svědky, je porušení dohodnutých pravidel," řekl Scholz v reakci na otázku, jak by nyní měla evropská bezpečnost vypadat, když dlouhodobý model spolupráce s Ruskem selhal. Doplnil, že odpověď je jasná. "Za prvé, že proti tomu zakročíme, když Rusko vyzýváme, aby zastavilo válku a stáhlo vojáky. A za druhé, že budeme natolik silní, že útok na EU a NATO nenastane, protože budeme dost silní, abychom odpověděli," řekl.

Ruské porušení pravidel společného mírového uspořádání podle Scholze dolehlo na všechny. "Budeme tím trpět všichni, Rusko ale nejvíce," řekl kancléř.

Anderssonová řekla, že invaze nedopadla jen na Ukrajinu, ale na celou evropskou bezpečnostní architekturu. Uvedla, že pokud se Ukrajina rozhodne pro švédský model neutrality, musí to být zároveň skutečné rozhodnutí Ukrajinců, nikoli Moskvy či jiné země.

"My už ale nejsme skutečně neutrální," poznamenala Anderssonová. "Jsme vázáni solidární klauzulí. Pokud by byla napadena jiná země EU nebo by tam byla nějaká krize, neutrální nebudeme a tu zemi podpoříme. A může to být i vysláním vojáků," řekla premiérka. Anderssonová solidární klauzulí mínila odstavec sedm článku 42 unijní smlouvy, podle kterého členské země poskytnou napadenému státu EU pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci. Scholz dodal, že znění tohoto článku je míněné vážně.

Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity odsoudili útok na Ukrajinu

Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity v Brně odsoudili ve společném videu ruský útok na Ukrajinu. Podle rektora Martina Bareše projevila více než desítka mladých lidí osobní statečnost. Chtěli dát najevo, že nesouhlasí s kroky svých vlád. Běloruské jednotky se sice zatím do invaze nezapojily, ruská armáda však operuje i z běloruského území.

"Ptali jsme se jich několikrát, jestli si uvědomují všechny možné důsledky svého vyjádření, neboť jde osobní a konkrétní vyjádření jejich postoje, ale byl jsem opakovaně ujištěn, že ano. Rád bych jim vyjádřil v této záležitosti podporu, protože s principem kolektivní viny máme historickou zkušenost a dle mého názoru do demokratické společnosti nepatří," uvedl Bareš.

S nápadem natočit video odsuzující ruskou agresi přišla absolventka lékařské fakulty Marija Buzinová. "Pocházím z Ruska, ale už deset let žiji v Evropě. Když Ruská federace zaútočila na Ukrajinu a vyhlásila 24. února válku, hluboce mě to ranilo a zdrtilo. Hned mě v tu chvíli napadlo, že určitě nejsem jediný Rus, který s touto válkou nesouhlasí," uvedla žena, která nyní pracuje jako lékařka v České Lípě.

Spojila se s krajankou Darinou Gribanovovou z fakulty sociálních studií a společně oslovily další ruské a běloruské studenty Masarykovy univerzity. "Každý z nás věděl, že vyjádřit v tuto chvíli nahlas svůj názor je obrovským rizikem. Rusko přijalo nový zákon, který stanoví, že za jakýkoli protest proti této 'speciální vojenské operaci' bude následovat pokuta nebo ztráta svobody. Chceme ale lidem sdělit, že všichni Rusové nejsou zlí. Prostě jsme nemohli mlčet, stojíme o demokracii," dopnila Buzinová.

"Za to, co jsme ve videu řekli, nám hrozí 15 až 25 let vězení. Všichni ale věříme, že je velmi důležité, aby zazněl náš názor. Teď musíme ukrajinským lidem nejenom pomáhat, ale musíme i vstát a protestovat. My nejsme ruská vláda a zásadně nesouhlasíme s tím, co dělá," dodala Gribanovová.

Země G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Severní Makedonie vyhostila pět ruských diplomatů, kteří musí opustit zemi do pěti dnů. Rusko recipročně vyhostilo makedonské diplomaty.

Novaja gazeta, jedno z posledních nezávislých médií v Rusku, načas končí

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Sergej Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, dnes oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení "speciální operace" na Ukrajině. Tímto souslovím Rusko oficiálně označuje válku, kterou rozpoutalo proti Ukrajině 24. února. Muratov se v neděli osobně nezúčastnil rozhovoru, který poskytl ruským novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nicméně zaslal otázky, které zazněly v záznamu interview.

"Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře - do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny'," uvedla redakce na svém webu. Podrobnosti najdete tady. 

Zdravotní pojištění získalo v České republice více než 240 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Do systému veřejného zdravotního pojištění se v ČR přihlásilo více než 240.000 uprchlíků z Ukrajiny, asi 103.000 z nich jsou děti a dospělých mužů je asi 28.000. Zhruba čtvrtina uprchlíků je přihlášena v Praze, více než 20.000 také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která dnes po jednání správní rady prezentoval její předseda Tom Philipp.

Uprchlíci se mohou registrovat u kterékoliv ze sedmi zdravotních pojišťoven v ČR, celková čísla tak mohou být vyšší. VZP má pobočky přímo na 18 krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, ostatní pojišťovny registrují nové pojištěnce na svých běžných pobočkách.

Než si ukrajinští dospělí v Česku najdou práci, pojistné za ně platí stát, stejně jako za ostatní nezaměstnané, děti nebo seniory. Měsíčně jde o 1967 korun. Pojistné za zaměstnance se odvádí z jejich mzdy.

Jako účastníci veřejného zdravotního pojištění mají Ukrajinci nárok na stejnou zdravotní péči jako ostatní občané. Ministerstvo zdravotnictví se obává vyššího náporu zejména na primární péči, v některých oblastech bylo už před zahájením uprchlické krize obtížné najít zejména dětského praktického lékaře nebo stomatologa.

Ve fakultních nemocnicích, které jsou v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Hradci Králové a Ostravě, proto vznikla speciální pracoviště, takzvané UA pointy, kde mohou uprchlíci své akutní zdravotní potíže řešit. K dispozici je tam vždy i ukrajinsky mluvící personál.

Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo do ČR od zahájení ruské vojenské invaze kolem 300.000 běženců. Do soboty získalo podle údajů ministerstva vnitra 233.000 z nich speciální vízum, které je podmínkou k registraci ke zdravotnímu pojištění.

Z Ukrajiny před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí, více než 2,2 milionu přes polské hranice, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.