Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Při nočním ostřelování Kyjeva zahynuli dva lidé. Rakety zasáhly tři obytné výškové budovy, které začaly hořet, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.

Noční ostřelování v Kyjevě.

Po událostech na Ukrajině desetinásobně stoupl zájem o vstup do aktivní zálohy. Armáda proto navyšuje kapacitu vstupních kurzů základní přípravy.

Obyvatelé Kyjeva slyšeli nad ránem silné výbuchy, raketa zasáhla obytný dům

Úřady Kyjeva v noci na dnešek znovu vyhlásily letecký poplach. Obyvatelé města poté nad ránem uslyšeli nejméně čtyři silné výbuchy, píše agentura Ukrinform. Raketa zasáhla obytnou výškovou budovu, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra a upřesnilo, že jedna osoba z místa byla převezena do nemocnice.

Poplach byl ve městě vyhlášen ve tři čtvrtě na čtyři místního času (2:45 SEČ). Podle informací na sociálních sítích pak lidé zaznamenali dva výbuchy ve čtyři hodiny ráno a dva další v pět hodin. Exploze byly natolik silné, že se "otřásl dům" a na ulici se "spustily autoalarmy," popsali podle agentury uživatelé sociálních sítí.

USA varovaly evropské spojence, že Rusko požádalo koncem února Čínu o ozbrojené drony, když zahajovalo svou invazi na Ukrajinu.

Požadavek znepokojil představitele Bidenovy administrativy, kteří se snaží zabránit Číně – nejmocnějšímu diplomatickému partnerovi Ruska – přijít na pomoc Vladimiru Putinovi, píše Bloomberg. 

Úřady Kyjeva v noci na dnešek znovu vyhlásily letecký poplach. Obyvatelé města nad ránem slyšeli nejméně čtyři silné výbuchy, píše Ukrinform

Rusko přijde o miliardy na reklamním trhu. V top 30 největších inzerentech v Rusku je více než polovina zahraničních značek. Třináct z 16 již oznámilo stažení z Ruska a pozastavení podnikání.

Válka podle poradce ukrajinského prezidenta skončí nejpozději v květnu

Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Poradce zároveň sdělil, že přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat.

Pondělní ostřelování ukrajinského Černihivu si podle Kyjeva vyžádalo 10 životů

Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si podle předběžných informací vyžádalo 10 životů, napsala dnes agentura Unian s odkazem na oznámení kanceláře ukrajinského generálního prokurátora. Kancelář doplnila, že smrt civilistů vyšetřuje.

"Ruští okupanti 14. března znovu ostřelovali obytné domy a infrastrukturu města Černihiv. Podle předběžných údajů zemřelo následkem ostřelování 10 lidí," informovala prokuratura.

CNN: Restaurace a další podniky s ruskou tematikou v USA jsou terčem útoků

Některé restaurace a další podniky s ruskou tematikou ve Spojených státech si stěžují, že se kvůli válce na Ukrajině stávají terčem útoků - většinou verbálních, ale v jednom případě došlo i na ničení majetku. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Ve Washingtonu policie vyšetřuje, jestli za vandalismem v restauraci Russia House Restaurant and Lounge stojí nenávist nebo předsudky, uvedly policejní zdroje.

EU začne uplatňovat nové sankce, budou pokračovat ukrajinsko-ruská jednání

Válka na Ukrajině vstupuje do 20. dne a ani dnes nepoleví aktivity, které mají uspíšit její konec. Evropská unie začne uplatňovat čtvrtý balík protiruských sankcí, na nichž se podle francouzského předsednictví v pondělí shodly členské státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak odpoledne prostřednictvím videopřenosu vystoupí v kanadském parlamentu a zřejmě bude apelovat na ještě širší podporu své zemi v boji proti Rusku. Dnes také budou pokračovat ukrajinsko-ruská jednání, oznámil podle agentury Reuters Zelenskyj.

Evropa vám stojí po boku, ujistil premiér Fiala při návštěvě v Kyjevě

Evropa stojí Ukrajině po boku, ujistil v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským předseda české vlády Petr Fiala. Do ukrajinské metropole, kterou se snaží obklíčit ruské jednotky, dorazil dnes vlakem spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou, kteří se vyjádřili pro vstup Ukrajiny do EU. Zelenskyj na sociálních sítích označil dnešní návštěvu za silný projev podpory pro Ruskem napadenou zemi.

„Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ prohlásil večer před novináři Fiala po setkání se Zelenským. Podle šéfa české vlády byl hlavním cílem dnešní návštěvy vzkaz, že Ukrajina není sama.

Morawiecki zdůraznil, že Ukrajina musí mít k dispozici zbraně, aby se mohla účinně bránit. „Nikdy vás neopustíme,“ uvedl polský premiér. Dodal přitom, že EU „musí pozvat“ Ukrajinu do bloku co nejdříve. Také slovinský ministerský předseda zdůraznil, že východoevropská země patří do Evropy. „Budeme samozřejmě podporovat vaše členství v EU,“ řekl Janša.

„Vaše návštěva Kyjeva v této pro Ukrajinu těžké době je silným důkazem podpory. Velmi si toho vážíme,“ uvedl prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram, kde zveřejnil také záběry ze setkání. Jak je patrno z videa, schůzky se zúčastnil rovněž ukrajinský premiér Denys Šmyhal, poznamenala agentura Interfax-Ukrajina.

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který se do Kyjeva vypravil rovněž, podle agentury Reuters řekl, že na Ukrajinu by měla být vyslána mezinárodní mírová mise. „Myslím, že je nezbytné mít mírovou misi - NATO, případně nějakou širší mezinárodní strukturu, ale misi, která se bude schopna bránit, která bude operovat na ukrajinském území,“ uvedl de facto nejvlivnější polský politik.

Ukrajinský premiér Šmyhal dříve na twitteru napsal, že politici hovořili o podpoře Ukrajiny a posílení sankcí kvůli ruské agresi. „Odvaha opravdových přátel,“ ocenil výpravu trojice ministerských předsedů do ostřelovaného Kyjeva šéf ukrajinské vlády.

Zástupci středoevropských zemí se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu zemi, která čelí ruské invazi. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.

Fiala už dříve během dneška uvedl, že cesta do Kyjeva je zorganizována po konzultacích s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle něj je o ní informováno mezinárodní společenství včetně OSN.

Na neohlášenou návštěvu do Kyjeva dnes zamířil také šéf litevské diplomacie, který se setkal se svým ukrajinským protějškem.

To, že se na cestu s trojicí ministerských předsedů vydal také Jaroslaw Kaczyński, v sobě nese jistou symboliku a snahu navázat na odkaz jeho bratra-dvojčete, někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, uvedla polská média. Lech Kaczyński v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu tehdy prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska.

Morawiecki dnes na facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: „Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko“. Lech Kaczyński zemřel v dubnu 2010 při leteckém neštěstí na západě Ruska.

Kraje žádají vládu, aby využila všechna státní ubytovací zařízení pro uprchlíky

Kraje požadují po vládě, aby ministerstva využila všechna státní ubytovací zařízení pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Podle krajů ještě nejsou tyto kapacity zcela naplněny. Po dnešním jednání Asociace krajů ČR to řekli její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle Hřiba je shoda i na tom, že aktuální státní příspěvky na ubytování běženců jsou nízké.

"Ministerstva ještě zdaleka nevyužila ubytovací zařízení státních organizací na území krajů. A nám nedává smysl, aby uprchlíci leželi někde na podlaze v tělocvičně, pokud nejsou naplněny kapacity ubytovacích zařízení jako například různých školících středisek," uvedl Kuba. Podle Hřiba musí nabídnout kapacity veškeré státní organizace. "Jsou rozhodně ubytovací zařízení, která obsazena nejsou," řekl.

Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině ze země uprchlo přibližně 200.000 lidí do České republiky. Většina z nich tu nemá žádné zázemí. Kuba dodal, že kraje také požadují po vládě, aby motivovala lidi k ubytování uprchlíků v domácnostech. "Samozřejmě pro to musí být dané podmínky. Ale je jednoznačně lepší, pokud se lidé z Ukrajiny takto rozmístí do více lokalit, kde se snadněji adaptují a navíc tím zabráníme vzniku jakýchsi ghett," uvedl Kuba.

Rusové téměř nepostupují, Ukrajinci narušují logistiku, tvrdí Washington

Ukrajinské armádě se daří narušovat zásobování ruských vojenských operací na Ukrajině a postup ruských jednotek nadále vázne téměř na všech frontách. Takto dnes médiím popsal vývoj války nejmenovaný vysoce postavený činitel při nejnovějším brífinku amerického ministerstva obrany. Tvrdil také, že nedělní ruský útok na základnu v západoukrajinském městě Javoriv neznemožnil Západu dodávat zbraně ukrajinské armádě.

Ruská armáda v posledních dnech pokračuje v ostřelování cílů napříč Ukrajinou, ovšem nedaří se jí obsazovat větší města. Analytici v minulých dnech varovali před možným útokem na Kyjev, který se podle všeho Rusové snaží obklíčit, ani 19. den války ovšem takovouto operaci nepřinesl. Ruské jednotky jsou na západ i na východ od metropole, za tvrdého ukrajinského odporu se ale v posledních dnech výrazně nepřibližovaly, tvrdí Washington.

Podle dnešního brífinku Pentagonu téměř všechny ruské snahy na Ukrajině "zůstávají zaseklé". Ruské síly u Kyjeva, včetně medializovaného konvoje na severozápad od města, podle těchto tvrzení o víkendu nijak znatelně nepokročily. Kolona 50 až 60 ruských vozidel mezitím mířila na město Izyum jihovýchodně od Charkova, dodal podle BBC nejmenovaný americký činitel.

EU se dohodla na systému, který má tlačit na státy omezující přístup k tendrům

Státy Evropské unie se dnes s europoslanci shodly na zavedení pravidel, která mají evropským firmám usnadnit přístup k veřejným zakázkám v zemích, které jej často blokují. Systém, který umožní vyloučit z tendrů v EU firmy z takto omezujících států, je motivován zejména obavami z přístupu Číny. Informovala o tom Evropská komise (EK). Unijní orgány se po dlouhém odkládání na normě dohodly deset let poté, co ji poprvé navrhla komise.

Trh s veřejnými zakázkami v EU má hodnotu přibližně dvou bilionů eur (51 bilionů Kč) ročně, což je asi 14 procent hrubého domácího produktu (HDP) unie. Ta na něj dosud poskytuje přístup firmám ze všech zemí, bez ohledu na to, jak se tyto státy chovají k firmám z EU. Až dnes odsouhlasená pravidla formálně schválí Rada EU a Evropský parlament, tato praxe se změní.

"Tento významný nástroj poskytne EU páku k odstranění nespravedlivých bariér a prosazování férové konkurence," ocenil dohodu místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Unijní exekutiva bude hodnotit případy, v nichž budou úřady omezovat společnostem přístup k zakázkám. Podle Dombrovskise se bude komise nejprve snažit o dohodu, pokud jí však nedosáhne, uplatní odvetná omezení. Ta mohou sahat od přísnějších podmínek pro mimounijní firmy až po jejich úplné vyloučení z tendrů, v závislosti na podmínkách platných v konkrétní zemi.

Unie se na pravidlech shodla po letech neúspěšných vyjednávání zejména pod vlivem sílící čínské konkurence. Kromě dnes dohodnutého nástroje v současnosti jedná také o omezení přístupu k tendrům pro mimounijní firmy, které se těší státní podpoře.