Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruský soud dal 30 tisíc rublů pokutu novinářce, jež v TV protestovala proti válce

Ruský soud dnes udělil pokutu 30 tisíc rublů (přes 6000 korun) ruské novinářce a televizní producentce Marině Ovsjannikovové. Informovala o tom agentura RIA Novosti, podle níž trest padl za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Policie ženu zadržela v pondělí večer poté, co v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti válce na Ukrajině. Ovsjannikovová dnes u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu - závažnějšímu obvinění.

Advokátům a obráncům lidských práv se s ní nedařilo od jejího pondělního zadržení spojit. Na sociálních sítích se až dnes objevil snímek Ovsjannikovové, jak spolu s obhájcem čeká na soud. V soudní síni pak Ovsjannikovová podle AFP prohlásila, že se necítí vinna.„Nadále jsem přesvědčena, že Rusko páchá zločin a že je na Ukrajině agresorem.“

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes 14 hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích. „Bylo to mé protiválečné rozhodnutí. Rozhodla jsem se sama, protože se mi nelíbí, že Rusko zahájilo tuto invazi,“ prohlásila také před soudní síní podle stanice BBC.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Před tím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

AFP: Novinářka, která v ruské televizi protestovala proti válce, se cítí nevinná

Ruská novinářka a televizní producentka Marina Ovsjannikovová dnes u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin. Informovala o tom agentura AFP. Policie ženu zadržela v pondělí večer poté, co v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti válce na Ukrajině, a advokátům a obráncům lidských práv se od té doby nedařilo se s ní spojit.

Zelenskyj: Už jsme pochopili, že se Ukrajina nestane členem NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je vědom toho, že jeho země se nestane členem Severoatlantické aliance. Podle agentury Unian to dnes řekl do Londýna v on-line proslovu před zástupci severoevropské vojenské spolupráce Joint Expeditionary Force.

Podle Zelenského už bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká. „Je jasné, že Ukrajina není členem NATO, my to chápeme, jsme adekvátní lidé. Roky jsme slýchali o otevřených dveřích, ale nyní jsme také slyšeli, že se dovnitř nedostaneme, a to si musíme přiznat,“ řekl prezident mimo jiné.

Nejvyšší ukrajinský představitel rovněž znovu vyzval k uzavření nebe nad Ukrajinou. Zároveň ale přiznal, že pravděpodobnost kladné reakce na tuto žádost je velmi malá.

„Ukrajina si v současné době nečiní nárok na aktivaci článku 5 smlouvy NATO. Vždy říkáme, že naše nebe musí být chráněno stejným způsobem jako nebe Aliance, ovšem chápeme, že vždy existuje 'ale' a jaká bude odpověď Aliance, když se už na východě Evropy připravují na ochranu,“ řekl Zelenskyj.

Vedení Fox News oznámilo smrt kameramana u Kyjeva, reportér je v nemocnici

Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován.

Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že přišel o život při práci, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.

O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu utrpěl jeho kolega Juan Arredondo.

Tchaj-wan daruje 1,5 milionu dolarů (zhruba 33,8 milionu korun) Česku a dalším středoevropským zemím na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, oznámil Lipavský.

NATO má v současnosti 40 tisíc vojáků sil rychlého nasazení na východě aliance, řekl Stoltenberg. Spojenci chystají i dlouhodobější reakci, dodal.

Moskva uvalila sankce na Bidena či Blinkena, nesmí do Ruska

Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydovi Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy. Na svých internetových stránkách o tom informuje ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.

„Tento krok, který je třeba považovat za reakci na jednání Spojených států, byl nevyhnutelným důsledkem krajně rusofobní orientace současné americké administrativy,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Na „černém seznamu“ je celkem 13 lidí, například také bývalá americká první dáma a někdejší šéfka diplomacie Hillary Clintonová, šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley, mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nebo Hunter Biden, syn nynějšího šéfa Bílého domu.

Prokuratura žádá pro Navalného 13 let za mřížemi

Prokuratura požádala ruský soud, aby uvězněnému ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému uložil další trest 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura. Oznámila to dnes tisková agentura TASS.

Proces s Navalným se odehrává ve věznici, kde si opoziční politik odpykává předchozí trest. Jeho stoupenci jsou přesvědčeni, že se tak děje proto, aby soud co nejvíce unikal pozornosti veřejnosti, kterou Navalnyj i z vězení burcuje k protestům proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Po vystoupeních prokurátorky jako zástupkyně obžaloby, poté obhajoby i samotného Navalného se soud odebere k poradě, aby rozhodl o verdiktu, napsala agentura Interfax.

„Žádám, aby soud uznal Navalného vinným a vynesl trest v podobě 13 let odnětí svobody s (následným) omezením svobody na dva roky,“ citoval TASS prokurátorku Nadeždu Tichonovovou, která také soud požádala, aby obžalovanému uložil pokutu ve výši 1,2 milionu rublů (asi 224 tisíc korun). Žalobkyně upozornila, že v předchozím procesu se odsouzený dopustil urážlivých výroků, které se dostaly do médií, a následně způsobily „neodůvodněný pokles autority soudního systému“ v Rusku. Navalnyj podle ní nebojoval proti korupci, ale „jen diskreditoval režim“. Na dráhu páchání trestných činů jej přivedl pocit „vlastní výjimečnosti“, prohlásila prokurátorka. Podle agentury Interfax také požadovala, aby si Navalnyj nový trest odpykal ve vězeňském zařízení s přísným režimem.

„Obžalobě se podle našeho názoru nepodařilo dokázat podvod. Žádáme soud, aby vynesl zprošťující rozsudek,“ uvedla obhájkyně Olga Michajlovová. Navalnyj ještě během vystoupení obou stran podle TASS prohlásil, že je nevinen. „Obvykle se za vraždu dávají mírnější tresty, než mne,“ řekl.

„Ať mi dají třeba 113 let, je to jedno. Nezastrašíte mne. Rusko je velké, lidí má hodně a ne všichni jsou ochotni obětovat svou budoucnost, budoucnost svých dětí tak zbaběle, jako to děláte vy. Spravedlnost znamená neodvratitelnost trestu. A ten přijde. Cožpak nechápete, že nakonec se vám všem nevyplatí pracovat pro tyto lidi?“, prohlásil Navalnyj na adresu soudu a obžaloby podle své mluvčí Kiry Jarmyšové. Před soudem také tvrdil, že jeden ze strůjců procesu proti němu dostal z prezidentské kanceláře zaplaceno deset milionů rublů (asi 1,87 milionu korun), které na účet poslali miliardáři Oleg Děripaska a Ališer Usmanov, blízcí Kremlu.

Proces s Navalným začal minulý měsíc přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si opozičník odpykává předchozí trest 2,5 roku vězení. Prokurátorka ho obvinila ze spiknutí, jehož cílem byla nezákonná změna režimu, uvedl zpravodaj agentury TASS, který se jednání ve věznici účastní. „Navalnyj a další lidé konali ze zištným a extremistickým úmyslem,“ prohlásila žalobkyně.

Podle prokuratury použil Navalnyj pro osobní účely stovky milionů rublů převedené do různých fondů včetně Navalného Fondu boje s korupcí, který úřady mezitím zakázaly jako extremistickou organizaci. Šlo o peníze na Navalného prezidentskou kampaň v roce 2018, ale úřady opozičníka k volbám nepustily kvůli předchozímu odsouzení. Podle obžaloby Navalnyj věděl, že se voleb nebude moci zúčastnit, ale přesto shromažďoval peníze, přičemž pro sebe utratil 356 milionů z více než 588 milionů rublů (asi 101 milionů ze zhruba 167 milionů korun).

Obžaloba rovněž tvrdí, že v jiném procesu, ve kterém byl loni v únoru za pomluvu válečného veterána odsouzen k pokutě, Navalnyj urazil prokurátorku a svědka a dopustil se tak pohrdání soudem.

Pomluva válečného veterána je v Rusku trestným činem a opozičník jej podle soudu spáchal svými kritickými výroky o lidech účinkujících v propagačním videu na podporu změn ústavy před celostátním referendem. Označil je za zrádce a zkorumpované lokaje režimu. Jedním z dotyčných byl i 94letý válečný veterán, který později u soudu vystupoval jako svědek.

Navalnyj předloni v létě během vnitrostátního letu z Tomska do Moskvy náhle zkolaboval a letoun byl nucen přistát v Omsku, kde byl politik v bezvědomí hospitalizován. O několik dní později byl stále v bezvědomí přepraven do Berlína, kde se postupně zotavil. Podle západních laboratoří byl otráven jedem ze skupiny bojových látek novičok. Po návratu do vlasti byl zatčen a uvězněn, protože podle úřadů porušil pravidla dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod na kosmetické firmě Yves Rocher; firma přitom tvrdila, že se jí žádná škoda nestala a Evropský soud pro lidská práva shledal tehdejší proces nespravedlivým, za což Rusko vyplatilo Navalnému odškodnění. Opozičník tvrdí, že byl uvězněn z politických důvodů, protože přežil otravu, nařízenou podle něj přímo prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml to popírá a zpochybňuje, zda vůbec šlo o otravu.

Veškeré Navalného organizace mezitím úřady zakázaly a řada opozičníkových spolupracovníků se v obavě z uvěznění uchýlila do ciziny. Západní státy za Navalného otravu potrestaly některé ruské úřední činitele sankcemi.

Ukrajinský parlament schválil zákon předložený prezidentem Zelenským, který prodlouží válečný stav o 30 dní. Platí od ruské invaze 24. února.

Válka na Ukrajině zasáhla i firmu Mattoni, zastavila export do Ruska

Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, zasáhla i výrobce minerálních vod Mattoni 1873. Firma ukončila svůj export do Ruska a naopak dodávkami vody podporuje uprchlická střediska, uvedla mluvčí Mattoni 1873 Andrea Brožová. Společnost současně čelí růstu cen zejména paliv a energií. Aktuálně ale zdražování nechystá.

„Do Ruska jsme vyváželi. Ale tuhle část businessu jsme okamžitě zastavili a dokonce poslední dodávku nyní rozdáváme na humanitární účely,“ uvedla Brožová. „Řešíme situaci na Ukrajině asi stejně jako nyní každý v Evropě. Máme asi deset stálých zaměstnanců z Ukrajiny s kterými jsme řešili hlavně situaci jejich rodin. Takže jsme jim tady pomáhali najít ubytování pro rodiny a jejich dopravu od hranic,“ popsala.

Firma také pomáhá darováním vod, spolupracuje s organizacemi, jako jsou Charita nebo Adra, ale i České dráhy. Mattoni dodává vodu do uprchlického střediska v kongresovém centru v Praze, kam zaváží 15 palet týdně.

současně Mattoni 1873 čelí rostoucím cenám pohonných hmot a energií. Firma nyní přepočítává náklady, které vyšší ceny způsobují. Na dopravu firmy to zatím výrazný vliv nemá i proto, že firma část své produkce převáží po železnici. S dopravci má pak společnost dlouhodobé smlouvy, zvýšené náklady se tak týkají spíše jich.

Mattoni 1873, skupina kolem mateřské společnosti Mattoni 1873 a. s., je největším distributorem nealkoholických nápojů ve střední Evropě. V ČR vyrábí skupina vedle tradiční minerální vody Mattoni také pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka; dále značky nealkoholických nápojů Pepsi, Mirinda, 7UP, Schweppes, Gatorade, Mountain Dew a další.

Francouzský prezident Macron nabídl ochranu a pomoc ruské novinářce, která protestovala ve vysílání ruské státní televize, proti válce na Ukrajině.

Z Mariupolu směli odjet lidé v asi 2000 osobních autech

Z obléhaného Mariupolu dnes mohlo odjet humanitárním koridorem asi 2000 osobních aut, stejné množství na odjezd čeká, uvedla dnes podle tiskových agentur místní radnice. V pondělí se takto ve 160 vozech evakuovalo 300 civilistů, kteří dorazili do Záporoží. V Mariupolu, který je dlouhodobě vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla. Od začátku ruské invaze tam přišlo o život více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430 tisíc lidí.

Británie uvalila sankce na další ruské oligarchy, na seznamu je Medveděv i Šojgu

Británie dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu uvalila sankce na dalších 350 osob, mezi nimiž je i řada ruských oligarchů. Na seznamu je nově místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv, ruský ministr obrany Sergej Šojgu, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Postihy se týkají také miliardářů Pjotra Avena, Andreje Melničenka či bankéře Michaila Fridmana.

Británie dnes pomocí nového zákona dohnala Evropskou unii a Spojené státy v postihu osob, které viní z podpory režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Západ doufá, že sankce odradí Putina od další agrese na Ukrajině.

Dnešní sankce zahrnují zmrazení aktiv, zákaz transakcí s britskými občany i podniky a zákaz cestování. Británie se zaměřila na osoby blízké Putinovi, jako je Medveděv a Šojgu, ale i na oligarchy, kteří vydělali značnou část svého jmění ještě před nástupem Putina k moci, jako je Fridman a Aven.

Podle Británie sankce míří na majetek v odhadované hodnotě více než 100 miliard liber (2,95 miliardy korun). Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že vláda jde v uvalování sankcí dál a rychleji, než kdykoli předtím. „Jdeme dál a rychleji než kdykoli předtím, abychom zasáhli ty, kteří jsou Putinovi nejblíže - od hlavních oligarchů až po jeho premiéra a propagandisty, kteří šíří jeho lži a dezinformace,“ prohlásila šéfka britské diplomacie.

Británie dnes dopoledne oznámila další protiruské sankce, které míří hlavně na ruskou ekonomiku. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit, včetně vodky, kovů nebo hnojiv. Obdobné sankce dnes po předchozí dohodě formálně přijala i Evropská unie.

Rusko ve válce proti Ukrajině zabilo již tři novináře, tři desítky dalších utrpěly zranění, tvrdí ukrajinská média s odvoláním na ombudsmanku.