Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Biden slíbí dalších 800 milionů dolarů Ukrajině

Americký prezident Joe Biden má oznámit dodatečnou bezpečnostní pomoc v objemu 800 milionů dolarůUkrajině, aby se mohla bránit ruské invazi. Podle tiskových agentur to v úterý večer sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel Bílého domu.

Prezident USA má oznámení učinit po dnešním proslovu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před Kongresem Spojených států prostřednictvím videomostu. Ten je plánovaný na 14:00 SEČ a šéf Bílého domu se má k pomoci Ukrajině vyjádřit v 16:45 SEČ.

Dohromady by tak měly USA Ukrajině během uplynulého týdne přislíbit pomoc ve výši jedné miliardy dolarů. Ukrajina však bude potřebovat pomoc i na obnovu celé své ekonomiky. Ukrajinský premiér Denis Šmygal v úterý večer vyčíslil dosavadní přímé škody způsobené ruskou agresí na 565 miliard dolarů. (ČTK)

Senát USA jednomyslně schválil rezoluci, která označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzývá haagský soud k vyšetřování.

Zelenskyj má návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska za silný projev podpory

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě setkal s premiéry Česka, Polska a Slovinska. Jejich návštěvu Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích označil za silný projev podpory pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša dorazili do Kyjeva vlakem. Jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal ještě před večerním setkáním s hlavou státu ocenil odvahu státníků.

„Vaše návštěva Kyjeva v této pro Ukrajinu těžké době je silným důkazem podpory. Velmi si toho vážíme,“ uvedl prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram, kde zveřejnil také záběry ze setkání. Toho se kromě trojice šéfů vlád zúčastnil rovněž polský vicepremiér a de facto nejvlivnější polský politik Jaroslaw Kaczyński.

Zástupci středoevropských zemí se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu Ukrajině čelící ruské invazi. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.

Přes setkáním Zelenským politici jednali také s premiérem Šmyhalem, který na twitteru napsal, že hovořili o podpoře Ukrajiny a posílení sankcí kvůli ruské agresi. „Odvaha opravdových přátel,“ ocenil výpravu trojice ministerských předsedů do ostřelovaného Kyjeva šéf ukrajinské vlády.

Fiala už dříve během dneška uvedl, že cesta do Kyjeva je zorganizována po konzultacích s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle něj je o ní informováno mezinárodní společenství včetně OSN.

Jednání s Ruskem je podle Kyjeva obtížné, existuje prý ale prostor pro kompromis

Jednání s Ruskem je obtížné, nicméně existuje prostor pro dosažení kompromisu. Podle médií to po dnešních rozhovorech s ruskými vyjednávači oznámil člen ukrajinské delegace Mychajlo Podoljak. Dodal, že jednání budou ve středu pokračovat.

„Existují základní rozpory. Prostor pro kompromisy ale rozhodně je. O přestávce bude práce pokračovat v podskupinách,“ uvedl na twitteru Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Vyjednávání označil za složité a vleklé.

Podoljak dnes dříve řekl, že ukrajinská a ruská delegace na jednáních projednávají otázky příměří a stažení ruských jednotek z Ukrajiny.

Od pondělí se rozhovory odehrávají prostřednictvím videokonference, předtím se delegace třikrát setkaly na bělorusko-ukrajinské hranici. Jednání zatím nevedla k žádnému zásadnímu průlomu. Ukrajinští vyjednávači během dneška dali najevo „opatrný optimismus“.

Ruský prezident Vladimir Putin si dnes ale podle agentury TASS v telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem postěžoval, že ukrajinská strana neprojevuje seriózní přístup k hledání cest k řešení situace.

Putin „nastínil své základní hodnocení probíhajících jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli s cílem vytvořit dohody zohledňující dobře známé ruské požadavky. Zároveň bylo poznamenáno, že Kyjev neprokazuje seriózní přístup k hledání vzájemně přijatelných řešení,“ citovala agentura z prohlášení vydaného Kremlem.

Maďarsko zůstane mimo válku na Ukrajině, slíbil příznivcům Orbán

Maďarsko nebude posílat Ukrajině jakékoli zbraně a zůstane mimo válku. Na shromáždění svých stoupenců při příležitosti státního svátku to dnes v Budapešti prohlásil maďarský premiér a lídr konzervativní strany strana Fidesz Viktor Orbán, který také opozici obvinil ze snahy zatáhnout Maďarsko do konfliktu. Na manifestaci aliance šesti opozičních stran její vůdce Péter Márki-Zay volal po proevropském a prozápadním směřování Maďarska a kritizoval Orbána za jeho vztahy s Ruskem a jeho prezidentem Vladimirem Putinem.

Shromáždění se konala v atmosféře zjitřené nedalekou válkou a také blížícími se volbami 3. dubna, v nichž bude Orbán usilovat o prodloužení svého působení v čele vlády do čtvrtého funkčního období po sobě. Sjednocená opozice i ruská invaze na Ukrajinu však může vítězství Fideszu zkomplikovat.

Orbán dnes před tisícovkami svých příznivců před parlamentem řekl, že střední Evropa je jen šachovnicí pro velmoci a pokud se Maďarsko nepostaví za své zájmy, může se snadno stát obětí krize. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán.

„Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl dlouholetý předseda maďarské vlády. Voliči podle něj mají volbu mezi jeho stranou, která chce mír, a levicovou opozicí, „která by nás zatáhla do bezohledné, vleklé a krvavé války“.

Márki-Zay na opozičním shromáždění u břehu Dunaje naopak kritizoval Orbánovy vztahy s Ruskem a řekl, že Orbán vytvořil neliberální stát podle Putinova modelu s bující korupcí a omezováním svobod médií. Maďaři podle něj neměli nikdy ve volbách tak prosté rozhodování. „Máme jedinou volbu: Musíme si vybrat Evropu místo Východu a svobodu místo autoritářství,“ vybízel Márki-Zay.

Několik stovek demonstrantů žádalo v centru Prahy o výraznější pomoc Ukrajině

Několik stovek lidí se dnes vpodvečer sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřili podporu Ukrajině a požádali o silnější vojensko-technickou pomoc pro tento stát. Na demonstraci nazvané Křídla pro Ukrajinu zazněl od řečníků požadavek na vytvoření bezletové zóny či chvála přístupu premiéra Petra Fialy (ODS), který odjel jednat do Kyjeva.

Na akci, kterou uspořádala platforma Stojíme za Ukrajinou, dorazili demonstranti s modro-žlutými ukrajinskými vlajkami i s vlajkami Severoatlantické aliance. Třímali transparenty s nápisy jako „Běž domů, Ivane!“, „Airplanes for Ukraine“ (Letadla pro Ukrajinu) či „Close the Sky“ (Uzavřete nebe). Právě vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou podpořili v dnešních projevech senátoři Marek Hilšer z klubu STAN a Adéla Šípová (Piráti).

„Bezletová zóna je deštníkem, který může ochránit civilisty, kteří jsou nyní bombardováni. Je naše morální povinnost se jich zastat a nečekat,“ řekl Hilšer. „Kryse musíte šlápnout na krk dříve, než vám skočí na záda. Musíme hledat řešení, nesmíme hledat výmluvy,„ prohlásil.

Sociolog Fedor Gál pochválil předsedu vlády Fialu za “názor a odvahu„. Zároveň zkritizoval prezidenta Miloše Zemana. “Probudil se až ve chvíli, kdy umírali lidé. Do té doby byl Putinova loutka, je spolupachatel,„ řekl k Zemanovu dlouhodobému sympatizování s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Mezi řečníky na pódiu se vystřídali také spisovatelka Tereza Boučková nebo Martin Svárovský, vedoucí programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty. Ten se vyslovil pro humanitárně-vojenskou akci i s rizikem zatažení dalších států do válečného konfliktu.

Organizátoři demonstrace na sociálních sítích uvedli, že pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, žádají například moderní protivzdušné systémy nebo dodávku letadel. Chtějí hledat nové a kreativní způsoby pomoci.

Připravili také otevřený dopis pro českou vládu a vlády západních zemí, v němž apelují na neustupování zlu. “Přestaňme se bát Putina. Je to Putin, kdo napadl suverénní zemi, je to Putin, kdo zastrašuje a vydírá svět - jadernými zbraněmi, kosmickým programem, zemním plynem, bombami,„ napsali. “Jako občané jsme připraveni na nepohodlí, připraveni na rizika,„ doplnili. Dopis, který podle jeho autorů podpořil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, bude možné podepsat jako online petici.

V závěru akce pozvali organizátoři veřejnost na demonstraci za Ukrajinu, která se uskuteční v neděli 3. dubna na Letenské pláni.

Šéf turecké diplomacie odjel do Moskvy jednat o příměří, pak zamíří do Kyjeva

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes odjel do Moskvy, kde ho ve středu čekají diplomatická jednání, jejichž cílem je dojednat příměří Ruska a Ukrajiny. Ve čtvrtek pak Çavuşoglu zamíří do Kyjeva, oznámil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP.

Turecko už minulý týden zprostředkovalo jedno kolo jednání mezi ruským a ukrajinským ministrem zahraničí. Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setkali v turecké Anatlyi. Šlo o první ukrajinsko-ruskou schůzku na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu 24. února. Jednání nepřinesla žádný průlom, ale obě strany jsou nadále ochotné jednat. Turecko hraje roli prostředníka.

Erdogan po jednání vlády rovněž oznámil, že ve středu do Turecka přijede polský prezident Andrzej Duda.

Premiéři ČR, Polska a Slovinska jsou v Kyjevě, uvedl šéf polské vlády

Vlak, kterým cestují premiéři Česka, Polska a Slovinska, dojel do Kyjeva. Na twitteru a na facebooku to napsal šéf polské vlády Mateusz Morawiecki. Tito zástupci středoevropských zemí se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu Ukrajině čelící ruské invazi.

„Tady, ve válkou rozedraném Kyjevu, se píší dějiny. Tady svoboda svádí souboj se světem tyranie. Tady se hraje o budoucnost nás všech. Evropská unie podporuje Ukrajinu, která se může spolehnout na pomoc svých přátel - toto poselství jsme s sebou dnes přivezli do Kyjeva,“ napsal Morawiecki na twitteru.

Na cestu do Kyjeva se vydal Morawiecki, český premiér Petr Fiala a jejich slovinský kolega Janez Janša. Doprovází je také polský vicepremiér a de facto nejvlivnější politik v Polsku Jaroslaw Kaczyński.

Premiéři se v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února. Morawiecki na facebooku napsal, že nynější válka „je výsledkem činů krutého tyrana, který útočí na bezbranné civilisty, bombarduje města a nemocnice.... Musíme co nejrychleji zastavit tragédii, která se odehrává na východě“. „Proto jsme s premiéry Fialou a Janšou v Kyjevě,“ doplnil.

Fiala už dříve během dneška uvedl, že cesta do Kyjeva je zorganizována po konzultacích s prezidentem Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle něj je o ní informováno mezinárodní společenství včetně OSN.

V EU začal platit čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Zasáhl Abramoviče a dalších deset oligarchů. Týká se také vývozu luxusního zboží a dovozu oceli.

Rusko oznámilo, že formálně vystupuje z Rady Evropy

Rusko formálně oznámilo Radě Evropy (RE), že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Dnes o tom podle agentury Interfax informoval šéf ruské delegace při Parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj. Ruská strana předala příslušný dopis ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova generálnímu tajemníkovi RE.

„Rozhodnutí o vystoupení (z RE) bylo učiněno v souvislosti s protiruskou debatou v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, jejímž výsledkem může být lživá rusofobní rezoluce, založená na smyšlenkách, které nemají žádný vztah k realitě,“ uvedl Tolstoj.

Výbor Rady ministrů RE se krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu rozhodl pozastavit členství Ruska v této instituci.

Podle italského ministra zahraničí, jehož země výboru předsedá, šlo o nezbytný krok po vojenské agresi vůči Ukrajině, která představuje vážné porušení mezinárodního práva. Minulý čtvrtek pak Moskva oznámila, že se nadále nehodlá účastnit jednání RE. Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku.

Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších.

Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.

Rada Evropy nesouvisí s Evropskou unií.

Slovenský parlament souhlasil, aby v zemi působili v rámci NATO i čeští vojáci

Slovenský parlament schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti států včetně České republiky. Předloha počítá s nasazením maximálně 2100 zahraničních vojáků, z toho nejvýše 600 příslušníků české armády.

Příchod spojeneckých vojáků bude reakcí na vojenskou invazi Ruska na Ukrajině, se kterou má Slovensko společnou hranici.

Biden příští čtvrtek dorazí na summit EU

Americký prezident Joe Biden se příští čtvrtek zúčastní summitu Evropské unie věnovaného zejména ruské invazi na Ukrajinu. Dřívější informaci agentury Reuters potvrdil médiím nejmenovaný vysoce postavený činitel Evropské unie.

EU se Spojenými státy koordinuje bezprecedentní sankce, které západní země uvalily na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední zemi. Evropští prezidenti a premiéři by na summitu měli jednat mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Bavit se budou také o možnosti dalších sankcí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes novinářům na dotaz k možnosti uspořádat příští týden alianční summit řekl, že je schopen svolat vrcholnou schůzku „ve velmi krátké době“, datum jejího konání však oficiálně nepotvrdil. Lídři zemí aliance se na dálku i s Bidenem spojili dva dny po vypuknutí války, možnosti uspořádání osobní schůzky většinou závisejí právě na Washingtonu a složitých požadavcích okolo zajištění bezpečnosti šéfa Bílého domu.