Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruská prokuratura požádala soud, aby označil americkou firmu Meta za extremistickou organizaci. Chce rovněž zablokovat přístup k její síti Instagram.

Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat příspěvek

Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostávat od úřadu práce příspěvek. Jeho výši a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. Počítá s tím pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) k vládní předloze, která má kromě jiného usnadnit vstup ukrajinských uprchlíků na tuzemský trh práce. Sněmovna tento návrh zákona o opatřeních v zaměstnanosti a sociálním zabezpečení v souvislosti ruskou invazí na Ukrajinu dnes projednává ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Rozhodnout by tak o něm měla ještě dnes.

Pod návrhem je kromě Jurečky podepsán jeho stranický kolega Vít Kaňkovský, místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Podmínkou pro získání příspěvku by bylo, aby nešlo o ubytování v ubytovacím zařízení a muselo by trvat nepřetržitě po dobu, kterou stanoví vláda. Výši příspěvku a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. "V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě," stojí v návrhu.

Právě toto pravidlo vyvolalo výhrady opozičního hnutí ANO. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO) sice tento příspěvek ocenila, ale měla k němu výhrady. Vadilo jí, že nastavení příspěvku nechává zcela na vládě. V zákoně se vládě k tomu dává zmocnění. "Jako opoziční poslanci nemůžeme zvednout ruku pro tento pozměňovací návrh, protože tam není vůbec nic konkrétního,“ řekla. "Tato forma zmocnění není dobře,“ řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Také ona řekla, že poslanci ANO mají problém s tímto "bianco šekem“ pro vládu. Poslanec Kaňkovský ale poznamenal, že nejde o institut, který by vládě dával bezbřehé možnosti nakládat se státním rozpočtem.

Projednávaná předloha má usnadnit uprchlíkům vstup na trh práce a odbourat některé zákonné povinnosti. Umožní vyplácet lidem uprchlým před válkou příspěvek 5000 korun a umožní jejich děti přijímat snáze do dětských skupin.

Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) poslance informovala, že Sněmovna již v sobotu ubytuje první uprchlíky z Ukrajiny ve svém provozně účelovém zařízení v Harrachově. Poté by měla další lidi ubytovat ve svém druhém zařízení v Lipnici nad Sázavou.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 78 dětí a přes sto dalších utrpělo zranění, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová.

Putin: Západní sankce v konečném důsledku ruské ekonomice prospějí

Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž „určitý pozitivní posun“ při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.

„Jsou tu samozřejmě problémy spojené s dnešními událostmi,“ řekl Putin s odkazem na bezprecedentně tvrdé sankce uvalené na Rusko v souvislosti s útokem na Ukrajinu. „Ale jak už jsme řekli dříve, snahy o omezení našeho rozvoje, o jeho zkrocení, tu byly vždycky a jsou tu i teď,“ dodal. „Jsem si jistý, že tyto těžkosti překonáme,“ pokračoval.

Postihy jsou pro ruskou ekonomiku příležitostí, což podle ruského prezidenta dokládá příklad Sovětského svazu. „Sovětský svaz existoval celou dobu v podmínkách sankcí a rozvinul se a dosáhl ohromných úspěchů,“ řekl Putin.

Prezident rovněž hovořil o jednáních mezi Moskvou a Kyjevem. Čtvrteční rozhovory ministrů zahraničí obou zemí v Turecku nepřinesly podle vyjádření obou stran žádné hmatatelné výsledky, Putin dnes však bez bližšího komentáře naznačil, že se jednání z pohledu Moskvy vyvíjí dobře. „Od vyjednavačů na naší straně slyším, že jsou tu určité pozitivní posuny,“ řekl. Dodal přitom, že věc detailně rozebere při jednání s Lukašenkem.

Vězněný Navalnyj vyzval k nedělním protiválečným protestům v Rusku

Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině. Podle agentury Reuters je Navalnyj schopen dávat příspěvky na sociální sítě prostřednictvím svých právníků a spojenců. Vězení přitom nyní hrozí i Navalného mluvčí Kiře Jarmyšové; její jméno se objevilo v ruské databázi hledaných osob.

„Šíleného maniaka (ruského prezidenta Vladimira) Putina teď nejrychleji zastaví ruští lidé, pokud se postaví proti válce,“ uvedl Navalnyj na instagramu. „Musíte chodit na protiválečné manifestace každý víkend, i když to vypadá, že každý je paralyzovaný nebo vystrašený... Jste páteří hnutí proti válce a smrti,“ uvedl Navalnyj.

Podle organizace OVD Info, která monitoruje protesty, bylo na protiválečných demonstracích v Rusku od začátku invaze 24. února zadrženo přes 13 900 lidí. Navalnyj byl uvězněn loni poté, co se vrátil z Německa, kde se léčil z útoku nervově paralytickou látkou novičok.

Ruské úřady mezitím daly na seznam mezinárodně hledaných osob Navalného tiskovou mluvčí. Podle agentury Reuters se Kira Jarmyšová objevila v policejní databázi osob, které mají být poslány do vězení. Jarmyšová loni opustila Rusko poté, co jí soud uložil 18 měsíců omezené svobody pohybu kvůli porušení pravidel v souvislosti s pandemií covidu-19. Ruské úřady proti opozici ostře zakročily a mnozí z Navalného nejznámějších spojenců Rusko opustili, protože by jim v zemi hrozily restrikce nebo vězení, píše Reuters.

Ruská armáda dokončila plán na posílení západních hranic, uvedl ministr

Ruská armáda dokončila plán na posílení své západní hranice v souvislosti s navyšováním počtu sil NATO v regionu, uvedl dnes podle agentury Ria Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin si podle ruských tiskových agentur na zasedání bezpečnostní rady státu vyžádal vypracování zvláštní zprávy o této otázce se slovy, že Moskva učiní rozhodnutí v nejbližší době.

„Generální štáb připravuje, de facto už dokončil, plán na posílení našich západních hranic, přirozeně včetně nových moderních komplexů, a přesunutí bojových jednotek, aby chránily naše západní hranice,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax.

Šéf resortu obrany dále prohlásil, že Západ posiluje svou vojenskou přítomnost v blízkosti ruských hranic, ačkoliv dotyčné země podle něj nejsou ohroženy.

Putin následně ministra pověřil vypracováním samostatné zprávy o posílení ochrany ruských hranic, upozornila agentura TASS. „Na základě jejího projednání přijmeme v nejbližší době odpovídající rozhodnutí,“ řekl šéf Kremlu.

Západní země posilují vojenskou přítomnost na východním křídle NATO od Pobaltí po Bulharsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Například Pentagon tento týden oznámil, že USA přesouvají dvě baterie raketového systému Patriot do Polska, přičemž toto opatření označil za obranný krok určený k ochraně sil USA a NATO.

V Polsku je nyní asi 10 tisíc amerických vojáků. Rakety Patriot má ze zemí na východě NATO také Rumunsko. Německo a Nizozemsko nedávno oznámily, že obranný protivzdušný systém vyšlou kvůli nynější krizi rovněž na Slovensko. Česká vláda ve středu schválila vyslání až 650 vojáků na Slovensko. V zemi bude většina z nich působit v mnohonárodní jednotce NATO, česká armáda jí bude velet.

Ukrajina znovu otevírá humanitární koridory; doufá v evakuaci z Mariupolu

Ukrajina dnes plánuje další humanitární koridory a dodávky humanitární pomoci do měst, která ji potřebují. Oznámila to vicepremiérka Iryna Vereščuková. Prioritou zůstává osvobození lidí z obléhaného města Mariupol a doručení pomoci tamním obyvatelům, informovala agentura AP. Předchozí podobné pokusy v případě tohoto strategického přístavu na jihovýchodě Ukrajiny selhaly.

„Doufám, že (koridor) dnes bude fungovat,“ řekla Vereščuková podle agentury Reuters. Odkazovala na přístav u Azovského moře, který už déle než týden obléhají a podle ukrajinských úřadů ostřelují ruské ozbrojené síly.

Vicepremiérka už dříve označila humanitární situaci ve městě za katastrofální. Lidem podle dostupných informací chybějí základní věci, jako je jídlo, voda či teplo. Dosavadní snahy o evakuaci obyvatel v případě Mariupolu selhaly. Obě strany se navzájem viní z porušování klidu zbraní vyhlášených pro evakuaci.

Veřeščuková také vyjádřila naději, že ruské invazní jednotky otevřou i několik dalších humanitárních koridorů.

Ruské ministerstvo obrany už dříve sdělilo, že otevře humanitární koridory z Kyjeva, Sum, Charkova, Mariupolu a Černihivu. Ukrajinské úřady podle agentury Unian plánují evakuaci mimo jiné z Volnovachy, Izjumu, několika obcí u Kyjeva nebo u Žytomyru.

Konvoj 50 automobilů a jednoho autobusu se zhruba 225 lidmi vyrazil z města Enerhodar a zamířil do nedalekého Záporoží, oznámil gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch.

Putin podpořil, aby se do bojů na Ukrajině zapojili bojovníci z Blízkého východu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Šéf Kremlu rovněž podpořil Šojguovu iniciativu předávat západní zbraně ukořistěné na Ukrajině proruským povstalcům na východě země, uvedla agentura TASS.

Šojgu podle ruské tiskové agentury na dnešním zasedání bezpečnostní rady státu řekl, že obdržel „obrovské množství žádostí od nejrůznějších dobrovolníků z různých zemí, kteří chtějí přijet do Luhanské a Doněcké lidové republiky“, píše TASS s odkazem na dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny. Někteří z nich podle šéfa resortu obrany „pomáhali v boji“ proti takzvanému Islámskému státu (IS).

„Pokud vidíte, že existují lidé, kteří chtějí dobrovolně, nikoliv pro peníze, přijít a pomoci lidem žijícím v Donbasu, je třeba jim vyjít vstříc a pomoci jim přesunout se do válečné zóny,“ řekl ruský prezident.

K návrhu ministra obrany ohledně předávání ukořistěných zbraní separatistům na Donbasu Putin sdělil: „Pokud jde o dodávky zbraní, zejména západní výroby, které se dostaly do rukou ruské armády, samozřejmě podporuji možnost jejich předání vojenským jednotkám Luhanské a Doněcké lidové republiky. Udělejte to, prosím.“

Podle agentury Reuters jde mimo jiné o americké protitankové střely Javelin nebo protiletadlové střely Stinger. Šojgu podle TASS dále prohlásil, že ruské ozbrojené síly získaly velké množství ukrajinských zbraní.

Majitel Norilsk Nickelu varuje před zatahováním Ruska zpět do roku 1917

Většinový majitel ruské těžařské společnosti Norilsk Nickel Vladimir Potanin varoval, aby Rusko nebylo zatahováno zpátky do roku 1917, do časů bolševické revoluce. Konfiskace majetku firem, které odešly z Ruska, podle něj ovlivní důvěru investorů na desítky let. Potanin tak reagoval na první kroky ruské vlády směrem ke znárodnění majetku zahraničních firem, informuje agentura Reuters.

Norilsk Nickel je největší světový producent palladia a rafinovaného niklu. Jeho 61letý šéf na sociální síti Telegram napsal, že ruská odpověď na vyloučení země z globální ekonomiky by měla být pragmatická.

„Neměli bychom se snažit 'přibouchnout dveře', ale snažit se zachovat ekonomickou pozici Ruska na těch trzích, které jsme tak dlouho pěstovali,“ napsal Potanin. “Vrátilo by nás to o 100 let zpět, do roku 1917. A důsledky - globální nedostatek důvěry investorů v Rusko - bychom pociťovali po mnoho desítek let,„ dodal.

Ruská ekonomika čelí nejvážnější krizi od pádu Sovětského svazu v roce 1991. Západ uvalil po ruské invazi na Ukrajinu tvrdé sankce na téměř celý ruský finanční a podnikový sektor.

Odchod z Ruska oznámila po únorové invazi řada západních firem, od McDonald's přes Coca-Colu až po Toyotu a nábytkářský řetězec IKEA. Stažení z Ruska oznámily i české pivovary Prazdroj, Budvar, Staropramen, prodejce kosmetiky Notino a prodejce hudebních nástrojů Kytary.cz. Ne všechny společnosti ale v Rusku vyrábějí. Ruský premiér Michail Mišustin ve čtvrtek prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl, že vláda navrhla, aby firmy, které opustily Rusko, byly převedeny do vnější správy.

Informace, že Moskva může zabavit majetek podniků, které po invazi a následných sankcích přestaly v Rusku fungovat, odsoudily ve čtvrtek Spojené státy. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová varovala, že takový krok bude mít za následek “více ekonomické bolesti“. Její komentáře přišly poté, kdy americký Kongres schválil zákon o výdajích, který zahrnuje téměř 14 miliard dolarů (bezmála 322 miliard korun) nouzové pomoci pro Ukrajinu.

Do Německa před válkou uteklo už přes 100 tisíc Ukrajinců

Do Německa se před válkou uchýlilo už přes 100 tisíc Ukrajinců. Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil ČTK, že v evidenci je k dnešnímu dopoledni 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo ukrajinských uprchlíků v Německu bude výrazně vyšší.

Do Polska už uprchlo před boji na Ukrajině přes 1,5 milionu lidí

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Dnes to na twitteru oznámili polští pohraničníci. Jen za čtvrtek do země dorazilo 87 tisíc lidí, do dnešních 7:00 pak dalších 25 tisíc. Polsko je hlavní destinací, do níž prchají civilisté před postupem ruské armády, která vtrhla na Ukrajinu 24. února. Část uprchlíků z Polska pokračuje do dalších evropských zemí. Podle čtvrtečních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny uprchlo celkem přes 2,3 milionu lidí.

Na policii se zaregistrovalo přes 73 tisíc uprchlíků

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již v Česku zaregistrovalo 73 144 uprchlíků z Ukrajiny. Ve čtvrtek jich bylo 4817, jejich počet od minulého týdne mírně klesá. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 121 511, ve čtvrtek je dostalo 13 397 lidí. Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 tisíc. Už dříve ministr řekl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí.

Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 25 tisíc lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center.

Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni. Rakušan už dříve uvedl, že čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti.

Ministerstva vnitra a pro místní rozvoj příští týden předloží vládě materiál, ve kterém vyčíslí náklady na budování humanitárního ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské invazi. Úřady podle Rakušana vybírají lokality, kam by mohly umístit uprchlíky poté, co se vyčerpají kapacity nabízené státem, samosprávami a soukromníky.

Na Ukrajině podle Moskvy padlo město Volnovacha a byla zničena dvě letiště

Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha, které leží severně od obléhaného Mariupolu. Ruská armáda rovněž vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nachází na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ivano-Frankivsk leží asi 150 kilometrů od slovenských hranic. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusové velmi pravděpodobně při invazi na Ukrajinu nedosáhli svých předem vytyčených cílů a jejich postup na zemi je omezený, chystají však nové ofenzivy.

Volnovacha leží asi 50 kilometrů severně od Mariupolu a podle agentury Reuters je považována za strategicky významnou vstupní bránu do obléhaného přístavu u Azovského moře. Mariupol čelí v posledních dnech těžkému ostřelování od ruské armády a hlásí řadu civilních obětí, podle ukrajinských úřadů tam zemřelo až 1200 lidí. Ukrajina rovněž tvrdí, že Rusko záměrně brání evakuaci civilistů z města.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle ruských tiskových agentur také oznámil, že Rusko „vysoce přesnými útoky dlouhého dosahu“ vyřadilo z provozu dvě vojenská letiště na západě Ukrajiny, v Lucku a Ivano-Frankivsku. Tvrdí rovněž, že ruská armáda zničila od začátku útoku na Ukrajinu 3213 zařízení ukrajinské armády.

Britské ministerstvo obrany ve svém každodenní zhodnocení situace na Ukrajině uvedlo, že ruské jednotky na zemi stále narážejí na silný ukrajinský odpor a nepostupují tak rychle, jak před invazí plánovaly. Stále se rovněž potýkají s logistickými potížemi.

Rusko se však podle Britů zřejmě snaží přeskupit svoje vojska a v příštích dnech zahájit obnovenou ofenzivu, která pravděpodobně bude zahrnovat i další výpady vůči Kyjevu.

Avast přestal prodávat programy v Rusku

Česká antivirová firma Avast kvůli ruské invazi na Ukrajinu přestala prodávat své produkty v Rusku a Bělorusku. Jen v Rusku na daních platila v přepočtu přes 50 milionů korun ročně. Firma to oznámila na svém webu. Avast zároveň na Ukrajině prodlouží licence u placených produktů zdarma a uživatelům bezplatných produktů nabídne možnost získat zdarma placené verze softwaru. Prostřednictvím své Nadace Avast a zaměstnanecké sbírky věnuje firma více než 18 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.

Avast je podle tržeb druhou největší antivirovou firmou na světě za společností Symantec. Provozní zisk Avastu loni činil v přepočtu zhruba 11,6 miliardy korun a výnosy přes 21 miliard. Avast je česká nadnárodní společnost, která na trhu působí od roku 1988. Připravuje se převzetí Avastu americkou firmou NortonLifeLock. Datum akvizice bylo stanoveno na letošní 4. duben.

Pražské centrum pro ukrajinské uprchlíky dosud evidovalo přes 25 tisíc lidí

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo od začátku ruské invaze celkem přes 25 tisíc lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center, uvedl na twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Situace v hlavním městě je podle Hřiba vážná. Praha už kvůli vyčerpání ubytovacích kapacit začala připravovat nouzové ubytování se stravováním v tělocvičnách, než se podaří zajistit vhodnější podmínky. Město znovu osloví také soukromé poskytovatele ubytovacích služeb.

Pracovníci asistenčního střediska, které se před týdnem přesunulo z Městské knihovny do Kongresového centra, zatím nejvíc žadatelů odbavilo v úterý, konkrétně 3667. I v jiné dny vyřídí průměrně kolem tří tisíc lidí, kapacita byla původně plánovaná na zhruba dva tisíce žadatelů. Pracoviště funguje nonstop a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj. V pondělí po poledni muselo kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.

Od vypuknutí bojů na Ukrajině před dvěma týdny přišlo do Česka podle odhadů na 200 tisíc uprchlíků a další tisíce denně přicházejí, převažují mezi nimi děti a ženy. Velká část z nich míří do Prahy a okolí.

Ministerstva vnitra a pro místní rozvoj příští týden předloží vládě materiál, ve kterém vyčíslí náklady na budování humanitárního ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské invazi. Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vybírají lokality, kam by mohly umístit uprchlíky poté, co se vyčerpají kapacity nabízené státem, samosprávami a soukromníky. Nechtějí budovat stanová městečka, ale uvažují o montovaných buňkách. Česko nyní zvládne umístit 250 tisíc ukrajinských uprchlíků do ubytování nehumanitárního charakteru, uvedl ve čtvrtek Rakušan.