Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Summit EU se shodl na výrazném posílení obranných výdajů kvůli Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles. Podle předsedajícího summitu Charese Michela jsou navíc země připraveny poskytnout další peníze na výzbroj pro Ukrajinu čelící ruskému útoku.

Lídři se dva týdny po zahájení ruského útoku sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Šéfové států se shodli, že chtějí "podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky". Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by unie měla investovat.

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení.

Podle Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu.

Lídři EU chtějí skoncovat s ruskými fosilními palivy, zřejmě to ale potrvá roky

Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve".

Rusko omezí přístup k internetové sociální síti Instagram, kterou provozuje americká společnost Meta Platforms. Oznámil to cenzurní úřad Roskomnadzor.

Kyjev: Ruské letadlo zaútočilo na Bělorusko s cílem vtáhnout Minsk do války

Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, uvedlo dnes velitelství ukrajinské armády. Podle něj jde o cílenou provokaci, která má vtáhnout Minsk do války na Ukrajině.

Ukrajinské úřady podle armády obdržely informaci, že ruské letouny odstartovaly z letiště v Bělorusku, vnikly do ukrajinského vzdušného prostoru, odkud zaútočily na příhraniční běloruskou obec Kopani. "Je to provokace. Cílem je zatáhnout ozbrojené síly Běloruské republiky do války s Ukrajinou," uvedlo na facebooku ukrajinské armádní velitelství.

Odstavená elektrárna v Černobylu je stále bez dodávek elektrického proudu, oznámil ukrajinský regulátor. Moskva dříve uvedla, že byly obnoveny.

Válek: Řešíme rozložení zátěže uprchlíků z Ukrajiny na zdravotní systém

Ministerstvo zdravotnictví řeší rozložení zátěže uprchlíků z Ukrajiny na zdravotní systém tak, aby nedošlo k nedostatku lékařů a omezení péče pro české občany. Na twitteru to dnes v návaznosti na diskusi ve sněmovně uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Kapacity zejména dětských a praktických lékařů z Praze a středních Čechách, kam uprchlíci směřují nejčastěji, byly totiž naplněné už před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu, která zahájila uprchlickou vlnu.

"Ujišťuji všechny občany, že s poskytovateli zdravotní péče řešíme, jak rozložit zátěž na zdravotní systém tak, aby nedošlo k přetížení zdravotního systému, ani k omezení zdravotní péče, nedostatku léků a odkládání plánovaných a specializovaných úkonů," uvedl ministr. "Válka na Ukrajině zkrátka nebude mít vliv na kvalitu zdravotní péče českých občanů," dodal.

Nápor na ordinace dětských lékařů by ale mohla způsobit i nutnost přeočkování ukrajinských dětí, které nebudou moci prokázat povinná očkování. Bez něj nemohou stejně jako české děti nastoupit do běžných českých mateřských škol. Podle zrychleného schématu očkovánínavrženého Českou vakcinologickou společností by mělo být možné tato povinná očkování doplněna za čtyři až osm týdnů podle věku předškoláka. Bez umístění dětí do školek si nebudou moci ukrajinské matky najít práci na plný úvazek.

Ministerstvo zdravotnictví ale zatím nerozhodlo. "Jak budeme postupovat v případě, že není možné doložit očkovací průkaz či je příchozí očkován neregistrovanou vakcínou, je předmětem jednání a věříme, že v nejbližších dnech bychom měli mít závazné stanovisko. Totéž platí i pro přijímání ukrajinských dětí do školek a otázku spádových praktických lékařů," sdělil na mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Deutsche Bank čelí kritice za to, že zůstává v Rusku. Největší německá banka se hájí, že chce být podporou zahraničním firmám, které tam podnikají.

Zelenskyj: EU by měla pro Ukrajinu dělat víc, boje jsou ve zlomovém okamžiku

Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl dnes na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na dnešek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Pokud jde o válku s Ruskem, podle Zelenského v ní Ukrajina dosáhla zlomového bodu. Zdůraznil však, že není možné říct, jak dlouho ještě boje budou pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

"Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme," prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram. "Rozhodnutí politiků se musí shodovat s náladou jejich národů, evropských národů... Evropská unie pro nás, pro Ukrajinu, musí udělat víc," naléhal ukrajinský prezident.

Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU, a to jen několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise (EK) či Evropský parlament (EP) na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí unie ale nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na dnešek deklaroval, že Ukrajina patří do "naší evropské rodiny", žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

Zelenskyj se rovněž vyjádřil k bojům na Ukrajině, které podle něj dospěly k rozhodujícímu okamžiku. "Není možné říct, kolik dní ještě budeme potřebovat na osvobození ukrajinské země. Ale můžeme říct, že to dokážeme. Protože už jsme dosáhli strategického bodu obratu," prohlásil ukrajinský prezident a vyzval mezinárodní společenství, aby prostřednictvím sankcí zvýšilo tlak na Rusko.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč dnes řekl, že ruské územní zisky na Ukrajině se zastavily a že ruská armáda za posledních 24 hodin nijak nepokročila. "Naše protivníky zastavily prakticky ve všech směrech vzdušné údery, odpalování raket a pozemní útoky," řekl Arestovyč. Ukrajinská armáda podle něj provedla protiútoky u Kyjeva i Charkova.

Uprchlíci z Ukrajiny budou snáze získávat práci, schválila Sněmovna

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Jejich děti by mohly začít chodit do dětských skupin. Budou moci také získat peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Podrobnosti najdete tady. 

FAO: Ceny potravin se kvůli konfliktu na Ukrajině mohou zvýšit až o 20 procent

Světové ceny potravin a krmiv se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohou zvýšit o osm až 20 procent, což by vedlo k nárůstu podvýživy ve světě. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). V předběžném hodnocení ruské invaze do sousední země organizace konstatovala, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. Nejistota panuje také kolem vývozu potravin z Ruska.

FAO připomíná, že Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, zatímco Ukrajina pátým největším. Obě země dohromady zajišťují 19 procent světových dodávek ječmene, 14 procent globálních dodávek pšenice a čtyři procenta celosvětových dodávek kukuřice. To úhrnem představuje více než třetinu světového vývozu obilovin. Rusko je také světovým lídrem ve vývozu hnojiv.

"Pravděpodobné narušení zemědělských činností těchto dvou hlavních vývozců základních komodit by mohlo vážně vystupňovat celosvětovou potravinovou nejistotu," uvedl šéf FAO Čchü Tung-jü ve sdělení, z kterého cituje agentura Reuters.

Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, dosáhl v únoru rekordní výše. Vystoupil na 140,7 bodu z lednové hodnoty 135,4 bodu. V nadcházejících měsících bude podle expertů patrně dál stoupat, protože důsledky konfliktu se projevují po celém světě.

Podle FAO nebude v sezoně 2022 až 2023 oseto nebo zůstane nesklizeno 20 až 30 procent polí, na kterých se na Ukrajině pěstují ozimé obiloviny, kukuřice a slunečnice. Vývoz z Ruska pak mohou narušit mezinárodní sankce, dodává FAO. Na Rusku a Ukrajině závisí podle této organizace na 50 zemí světa v dodávkách pšenice ze třiceti a více procent. Jsou mezi nimi i ty nejméně rozvinuté země.

"Celosvětový počet podvyživených lidí by se mohl v letech 2022 až 2023 zvýšit o osm až 13 milionů," upozorňuje FAO. Nejvýraznější nárůst v tomto ohledu očekává zejména v oblasti Asie a Tichomoří a pak v subsaharské Africe.

Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny

Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.

Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.

O děti uprchlíků ve školách by se mohli starat ukrajinští pedagogové

O děti uprchlíků z Ukrajiny by se mohli v českých školách starat ukrajinští pedagogové, kteří by nemuseli splňovat podmínku znalosti českého jazyka. Tato výjimka by platila jen pro letošní školní rok. Navrhli to dnes poslanci vládní koalice a opozičního hnutí ANO. Chtějí tak doplnit vládní předlohu zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který má Sněmovna schvalovat odpoledne.

Poslanecký návrh má umožnit školám navýšit kapacity kvůli ukrajinským dětem. Počítá s tím, že školy budou moci vytvořit adaptační skupiny, v nichž by mohly působit i matky ukrajinských dětí. Navazuje na související předlohu, podle níž bude možné sdružovat ukrajinské děti předškolního věku v dětských skupinách. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) bude možné vytvářet ukrajinské jednotřídky a třídy, kde budou ukrajinské děti převažovat.

Německé televize ARD a ZDR obnoví zpravodajství z Moskvy

Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF chtějí brzy obnovit zpravodajství ze svých moskevských studií. Nebudou ale zatím z Moskvy podávat zprávy o vojenské situaci na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podobně už v úterý britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že svou zpravodajskou činnost z Ruska obnoví.

Německé televize pozastavily zpravodajství z Moskvy minulý víkend v reakci na ruský zákon, který zakazuje šíření falešných - tedy v zásadě jiných než oficiálních - informací o ruských ozbrojených silách. Za porušení zákona hrozí vysoké pokuty a také až 15 let vězení. Činnost v Rusku přerušila i mnohá další světová média včetně americké stanice CNN, kanadské CBC, nebo agentury Bloomberg. Svou zpravodajku z Ruska stáhl také Český rozhlas (ČRo).

"Na základě přezkoumání se ARD a ZDF i po diskusi s partnery v EBU (Evropské vysílací unii) rozhodly obnovit ze studií v Moskvě zpravodajství o politické, hospodářské a společenské situaci v Rusku, ale zpravodajství o vojenské situaci na Ukrajině budou poskytovat z jiných stanovišť obou veřejnoprávních vysílatelů," stojí v prohlášení.

Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu

Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.

Nejnovější prognóza německé vlády z konce ledna předpovídala na letošní rok vzestup HDP o 3,6 procenta. Loni ekonomika vzrostla o 2,9 procenta.

IAB předpokládá, že inflace bude kvůli vysokým cenám energií v Německu na sedmi procentech, zatímco vláda ji v lednu odhadovala na 3,3 procenta. V únoru míra inflace v Německu vystoupila na 5,1 z lednových 4,9 procenta.

"Zejména nízkopříjmové domácnosti by měly dostávat podporu na náklady na energii," řekl agentuře Reuters Enzo Weber, který se na studii podílel. Pokud by se však zastavil dovoz ruského plynu, ropy a uhlí do Německa, zásah do hospodářského růstu by se zdvojnásobil a inflace by vystoupila na deset procent, dodal.