Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Asi osm lidí v neděli zahynulo při ostřelování ukrajinského města Irpiň, poblíž Kyjeva, uvedl tamní starosta Oleksandr Markušin. Mezi mrtvými jsou i dvě děti.  

Vydavatel platebních karet American Express se připojuje ke společnostem Mastercard a Visa a rovněž ukončí své působení v Rusku, informuje server CNBC. Karty American Express, vydané ruskými bankami nebudou fungovat mimo území Ruské federace, uvedla americká firma a dodala, že současně pozastavuje své aktivity v Bělorusku. 

Druhá největší ruská banka VTB se chystá stáhnout z Evropy

Druhá největší ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené západními zeměmi kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Informoval o tom britský list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice.

VTB má aktivity v oblasti investičního bankovnictví v Londýně a aktivity v oblasti drobného bankovnictví v Německu, kde má zhruba 160 tisíc klientů. Podle zdrojů nyní peněžní dům dospěl k závěru, že v důsledku sankcí není schopen mimo Rusko působit.

VTB je jednou ze sedmi ruských bank, které se Evropská unie v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla vyloučit z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ten by měl banky odpojit příští týden v sobotu.

Sberbank a VTB ovládají více než polovinu bankovního trhu v Rusku. Jejich odchod z Evropy podle listu Financial Times znamená v podstatě konec dvě desetiletí trvajícího úsilí ruských bank vybudovat si globální působnost, které podkopaly již sankce uvalené na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu v roce 2014.

Evropské vklady u VTB činí přes čtyři miliardy eur, tedy více než sto miliard korun, a patří zejména drobným klientům v Německu. VTB tento týden na svém německém webu klientům sdělila, že jejich peníze jsou v bezpečí a že její ekonomická situace je stabilní.

Několik desítek lidí, včetně ruských občanů, v neděli protestovalo v Bělehradu proti ruské invazi na Ukrajinu. Lidé se v centru srbské metropole sešli i navzdory mrazivému počasí a sněhové vánici. Skandovali hesla proti válce i ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, jeden přítomný Rus na protest zapálil svůj pas.

Ruský prezident Vladimir Putin podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. Chce spíše rozdělit demokratické země, které chrání odhodlání použít sílu.

V Česku se dál organizuje pomoc pro Ukrajinu, mimo jiné pro raněné či pro zvířata

Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků informovala, že pro válkou zasaženou zemi připravila tři tisíce záchranných setů s obinadly, škrtidly, dezinfekcí a léky v hodnotě 1,6 milionu korun. „Jde o součást širší dodávky zdravotnických prostředků zhruba za patnáct milionů korun,“ uvedla předsedkyně představenstva AVDZP Jana Vykoukalová. Dál funguje také autobusová přeprava uprchlíků z ukrajinské hranice, kterou zajišťuje dopravní skupina BusLine. Společnost pro zvířata zahájila finanční sbírku, která má na Ukrajině pomoct i zvířatům.

Michel: Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku

Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl v neděli předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.

Západní lídři zavedení bezletové zóny, která podle Zelenského může zabránit dalšímu zabíjení ukrajinského obyvatelstva, odmítají ze strachu z širšího konfliktu v Evropě. Zelenskyj proto žádal, aby mu západní země poskytly alespoň stíhačky.

Zapojení bojových letounů do operací nad Ukrajinou by za současných podmínek znamenalo, že se „NATO zapojilo do války, a tudíž riskujeme třetí světovou válkou,“ uvedl Michel v rozhovoru se stanicí France Inter. Zároveň odmítl, že by sankce zavedené aliancí a EU proti Rusku znamenaly vyhlášení války. Mají podle něj „vyvinout tlak a poškodit (ruský) režim,“ nikoliv tamní obyvatelstvo.

Tisíce amerických vojáků přijíždějí do Německa. Smyslem jejich nasazení je ujistit partnery v NATO o podpoře USA a odstrašit ruské agresory. 

.@USArmy soldiers arrive in Germany, some of the 7,000 service members @SecDef ordered to deploy. The purpose of the deployment is to reassure @NATO allies, deter Russian aggression & be prepared to support other requirements in the region. #UkraineRussianWar#UkraineUnderAttaсkpic.twitter.com/NTL2gbc1Cb

— The Newster (@NewsterTweets) March 6, 2022

Blinken ujistil Moldavsko o podpoře USA. Washington investuje miliony dolarů do moldavské energetiky

Šéf americké diplomacie Antony Blinken se v neděli sešel s prezidentkou Moldavska Maiou Sanduovou. Blinken prezidentku ujistil, že Spojené státy jsou připraveny čelit Rusku „kdykoliv a kdekoliv“. Moldavsko patří k zemím, které se obávají, aby je nestihl stejný osud jako Ukrajinu. Stát s 2,6 miliony obyvatel není členem NATO a býval součástí Sovětského svazu. Ve čtvrtek oficiálně podal žádost na přijetí do Evropské unie. Podle Sanduové Moldavsko už od začátku války přijalo 250 tisíc ukrajinských uprchlíků. Americký ministr zahraničí také připomněl, že USA v příštích letech investují osmnáct milionů dolarů do moldavského energetického sektoru.    

Několik čelních představitelů britské armády, například generál James Swift nebo admirál Tony Radakin, vyjádřili obavy nad tím, aby se britští občané nezapojili do bojů na Ukrajině, uvedla BBC. Podle Radakina by to v tuto chvíli bylo „nezákonné a neužitečné“.    

Počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do České republiky kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc, uvedl v neděli ministr vnitra Vít Rakušan.

Bloger, IT expert či kuchař se ve Lvově učí, jak zacházet se zbraní

Předtím než Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, byl Andrij Seňkiv pacifistou, který psal blog o sportu a nikdy v životě nedržel zbraň v ruce. O jedenáct dní později se 27letý Ukrajinec ve Lvově společně s dalšími třiceti muži učí, jak zacházet s útočnou puškou. Spolu s ním tam trénují například prodavači, počítačoví experti, kuchař či fotbalista.

„Je opravdu děsivé, když jsou v 21. století opět žádané dovednosti, které už měly dávno vymizet,“ říká k tomu Andrij. Na otázku, zda je připraven bojovat a zabíjet ruské vojáky, odpovídá: „Připraven na to nejsem, ale udělám to.“

Výcvik se koná ve Lvově na západě země, v bývalém ruském kulturním centru, kde se za éry Sovětského svazu promítaly propagandistické filmy. Nyní naopak prostřednictvím portrétů na stěnách připomíná ukrajinské vojáky, kteří v roce 2014 bojovali proti proruským separatistům v oblasti Donbasu na východě země.

Výcvik vede Denys Kohut, který bojoval na Donbase a nyní je hasičem. Na stůl pokládá tři útočné pušky a vysvětluje, jak fungují. Několik týdnů potřebných pro základní výcvik se snaží vměstnat do jedné neděle. „Jestli i jen deset mužů z této místnosti vezme do ruky zbraň a bude střílet ruské vojáky, tak byl trénink úspěšný,“ říká Kohut.

Následně zvedá pušku a ukazuje dobrovolníkům, jak správně stát. „Vaše vybavení je opravdu těžké a můžete spadnout, když začnete střílet,“ vysvětluje. Jak dodává, snaží se dobrovolníky naučit, „jak nestřelit sami sebe nebo ukrajinské vojáky“. Muži se učí například i to, jak si chránit hlavy během exploze.

Podle Ukrajinské národní gardy se od začátku invaze přihlásilo více než sto tisíc mužů, kteří chtějí bojovat proti Rusku. Výcviku ve Lvově všichni bedlivě naslouchají, protože je jim jasné, že by mohli být brzy posláni na frontu nebo bude v případě vyostření situace potřeba, aby bránili před útokem i samotné město Lvov.

Sedmatřicetiletý počítačový expert Jaroslav Durda absolvoval vojenský výcvik už na univerzitě. Nyní neustále doufá, že by ruský postup mohla zastavit diplomacie či vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Jestliže ale bude válka pokračovat, je připraven opustit svou manželku a osmiletou dceru a vyrazit na frontu. „Je to naše země a musíme ji chránit,“ uzavírá.

Do Polska už od začátku války uprchlo 922 tisíc Ukrajinců, tvrdí polská pohraniční stráž. Zatím nejvíce válečných utečenců - 129 tisíc - přešlo společnou hranici v sobotu. Právě Polsko je zdaleka nejvyhledávanějším útočištěm ukrajinských uprchlíků ze všech sousedních zemí. Zamířily sem téměř dvě třetiny z jejich celkového počtu jeden a půl milionu. Válka na Ukrajině tak vyvolala nejrychleji rostoucí migrační krizi v Evropě od roku 1945.

Blinken: USA mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty

Spojené státy mají "velmi důvěryhodné zprávy" o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pořadu stanice CNN uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.