Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ceny ropy a zlata nadále rostou, svět jedná o zákazu dovozu ropy z Ruska

Ceny ropy v Asii pokračovaly v růstu, stejně jako cena zlata, která překročila hranici 2000 dolarů za unci. Asijské akciové trhy se v obavách z války na Ukrajině a z jejího dopadu na světovou ekonomiku propadají, informovala agentura AFP. Americká Sněmovna reprezentantů „zkoumá legislativní možnosti“ zákazu dovozu ropy z Ruska, uvedla v neděli předsedkyně komory Nancy Pelosiová. O stejném kroku s USA a Evropou podle agentury Kjódó jedná i japonská vláda.

Cena severomořské ropy Brent se kolem půlnoci středoevropského času přiblížila hranici 140 dolarů za barel, což je blízko historického maxima 147,50 dolaru z července 2008. Cena ropy poté opět klesla, kolem 3:45 středoevropského času ropa Brent vykazovala růst skoro devět procent na 128,49 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala téměř osm procent a prodávala se za více než 124 dolarů za barel, uvedla AFP.

Růst cen přišel podle agentury AP po varování ruského prezidenta Vladimira Putina, že ukrajinská státnost je ohrožena, protože ruské síly útočí na strategická místa.

„Pokud neskončí boje, není na obzoru v podstatě nic, co by mohlo (růst cen ropy) zastavit,“ uvedla dnes australská centrální banka.

Americká sněmovna pracuje na dalších legislativních možnostech, jak izolovat Rusko od světové ekonomiky, a jednou z variant je i zákaz dovozu ropy a energetických produktů z Ruska do USA, uvedla Pelosiová. „Náš návrh zákona zakáže dovoz ruské ropy a energetických produktů do Spojených států, zruší normální obchodní vztahy s Ruskem a Běloruskem a učiní první krok k tomu, aby byl Rusku odepřen přístup do Světové obchodní organizace (WTO),“ napsala Pelosiová v dopise adresovaném demokratům.

Podle Pelosiové hodlá Kongres tento týden v rámci souhrnného vládního zákona o financování schválit žádost administrativy prezidenta Joea Bidena o humanitární, vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny ve výši deseti miliard dolarů.

Při ruském ostřelování Charkova byla poškozena televizní věž

Ruská armáda v noci na pondělí vystupňovala ostřelování měst v centrální, severní a jižní části Ukrajiny. Podle agentury AP to prohlásil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Představitelé města Charkov uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a těžká dělostřelecká palba zasahuje obytné čtvrti.

„Poslední vlna raketových útoků přišla se setměním,“ prohlásil Arestovyč v ukrajinské televizi. Mezi oblasti, které zasáhlo těžké ostřelování, patří předměstí Kyjeva a Černihiv na severu země, Mykolajiv na jihu a také druhé největší ukrajinské město Charkov, dodal.

Za katastrofální označil Arestovyč situaci na kyjevských předměstích Buča, Hostomel a Irpiň, kde se v neděli nezdařily pokusy o evakuaci obyvatel. Vláda podle něj dělá maximum pro to, aby byly evakuace obnoveny. Kvůli ostřelování nebyly úspěšné ani snahy o evakuaci civilistů z měst Mariupol a Volnovacha na jihovýchodě země.

Televizní a rozhlasové vysílání bylo přerušeno poté, co ruští vojáci opakovaně ostřelovali televizní věž v Charkově, sdělila podle zpravodajského serveru CNN místní vláda. „Části objektu s technickým vybavením byly zničeny; rozsah škod na věži se vyhodnocuje,“ napsala vláda v prohlášení. V úterý 1. března zasáhla ruská palba i televizní věž v Kyjevě, což vedlo k přerušení vysílání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli ostře odsoudil akce ruských vojáků proti ukrajinským civilistům, včetně usmrcení několika lidí ve městě Irpiň. „Neodpustíme. Nezapomeneme. Potrestáme každého, kdo se v této válce dopustil zvěrstev,“ prohlásil Zelenskyj.   

Do Izraele přicestovalo zhruba 400 židovských uprchlíků z Ukrajiny, včetně sirotků. Na letišti je přivítal izraelský premiér Naftali Bennett.

Počet osob, které byly dnes zadrženy na protiválečných demonstracích v Moskvě a dalších ruských městech už přesáhl 4600, informují světové agentury. 

K světoznámým značkám, které odcházejí z Ruska se přidal i Netflix

Služby amerického streamovacího gigantu Netflix už nebudou dostupné na území Ruské federace. Mluvčí firmy to potvrdil v neděli odpoledne stanici CNBC. Důvodem je probíhající konflikt na Ukrajině. Pro Netflix se nebude jednat o velkou finanční ztrátu. Společnost má na ruském trhu méně než jeden milion předplatitelů, tedy zanedbatelné množství z celkového počtu 222 milionů lidí, kteří si službu předplácí celosvětově.       

Dnešní charitativní koncert v Moravském divadle v Olomouci na pomoc Ukrajině vynesl přes 600 tisíc korun.  Přímo na místě jej sledoval zaplněný sál s kapacitou 420 míst. Další zájemci si vystoupení populárních českých hudebníků mohli užít prostřednictvím placeného online přenosu. Výtěžek z koncertu poputuje na nákup zdravotnického materiálu a ochranného vybavení pro obránce Ukrajiny.

Benefiční akce se zúčastnili přední čeští písničkáři. Na jevišti divadla vystoupili Karel Plíhal se synem Matějem, Xindl X, Karel Holas a František Černý z kapely Čechomor, Jaroslav Samson Lenk a kapela Mňága a Žďorp.

Aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok omezila své služby v Rusku, a to kvůli novému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření jiných než oficiálních informací o ruské armádě. Aplikace dnes uvedla, že dokud nevyhodnotí důsledky nového zákona, nebudou moci její uživatelé v Rusku uskutečňovat živé přenosy a vkládat nové videonahrávky. 

Mnoho Ukrajinců se svěřilo médiím, že jejich přátelé a příbuzní v Rusku mnohdy odmítají uvěřit, že ruští vojáci střílí po nevinných lidech. Někteří z nich dokonce ani nevěří, že se válka opravdu děje. 

Počet lidí, kteří uprchli před ruskými invazními vojsky z Ukrajiny do Polska, dnes večer přesáhl milion, oznámila polská pohraniční stráž.

Poničená ruská vojenská technika na jihu Ukrajiny:

Destroyed #Russia|n equipment near Mykolaiv, south #Ukraine️pic.twitter.com/kELW4nOsKu

— Guy Elster (@guyelster) March 6, 2022

Do boje proti Rusku na straně Ukrajiny se přihlásilo téměř 20 tisíc cizinců, z toho skoro tři stovky Čechů

Téměř dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků se už ukrajinským úřadům přihlásilo do bojů proti Rusku. Oznámil to dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého jsou zájemci z 52 různých států světa.

„Momentálně jich je okolo dvaceti tisíc, pocházejí převážně z evropských zemí,“ citovala agentura AFP šéfa ukrajinské diplomacie. Kuleba také uvedl, že chápe potřebu bojovat, mnohem důležitější je ale podle něj politická, ekonomická a vojenská pomoc západních zemí, zejména podpora vzdušné obrany.

O zapojení do bojů Ukrajinců proti ruským silám požádalo podle českého ministerstva obrany i 284 Čechů. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou, pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat o výjimku. Zájem bojovat za Ukrajinu se zbraní v ruce už projevil například český podnikatel Tomáš Fiala. Premiér Petr Fiala se s prezidentem Milošem Zemanem ve čtvrtek dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.

Bennett: Izrael chce pomoci při řešení ukrajinské krize, šance nejsou velké

Izrael se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle něj nejsou velké, uvedla agentura Reuters. Bennett v sobotu jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a později telefonoval i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S ním hovořil Bennett po telefonu během víkendu hned třikrát, informoval mluvčí izraelského premiéra. Žádné další podrobnosti o telefonátu ale nezveřejnil.

Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska ve Světové bance a MMF

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance. Informovala o tom agentura Reuters. Šmyhal podle Reuters uvedl, že podepsal oficiální žádost o ukončení členství Ruska a Běloruska v obou organizacích, adresovanou zahraničním vládám, včetně vlády Spojených států. „Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku,“ dodal premiér. 

MMF a Světová banka tento týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů, tedy přes sedmdesát miliard korun.