Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
CVVM: Začleňovat ukrajinské uprchlíky se daří podle těsné většiny Čechů
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných. Výsledky průzkumu z loňského podzimu dnes CVVM poskytlo ČTK. Ukrajina téměř tři roky čelí ruské vojenské agresi.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. „Nadále je ale hodnocení lepší než v létě 2023,“ uvedlo CVVM. Tehdy se začleňování Ukrajinců dařilo jen podle 46 procent dotázaných a podle stejného podílu se nedařilo.
Starmer v Kyjevě přislíbil podporu, aby Ukrajina byla ve válce s Ruskem v co nejsilnějším postavení, píší agentury o premiérových výrocích.
Starmerovu návštěvu Kyjeva provázel letecký poplach
V centru ukrajinského hlavního města, do kterého dnes přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ vyzval Kličko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.
Ukrajina hlásí desítky sestřelených dronů, opět poškodily energetiku
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle regionálních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti, ležící na severovýchodě centrální části země.
Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky.
Ukrajina informovala o útoku na ruskou továrnu na střelný prach
Velká továrna na střelný prach v Tambovské oblasti ve střední části Ruska se stala terčem útoku. Informoval o tom dnes Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského centra proti dezinformacím, který ale nepřipsal přímou odpovědnost za útok Ukrajině a neuvedl ani, jaké měl útok důsledky, napsala agentura Reuters.
„Tento podnik je jedním z hlavních dodavatelů výbušných materiálů pro armádu Ruské federace,“ napsal Kovalenko na svém účtu na telegramu. „Po začátku plnohodnotné války na Ukrajině se výroba v továrně podstatně zvýšila,“ dodal.
Na neohlášenou návštěvu Ukrajiny přijel britský premiér Starmer, píše AP
Na Ukrajinu dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel britský premiér Keir Starmer, píše agentura AP. Slíbí během ní, že Británie pomůže s garancí bezpečnosti Ukrajiny po dalších sto let. Starmer se na svoji první cestu na Ukrajinu v roli šéfa britského kabinetu vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Britská vláda uvedla, že Starmer v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským podepíše smlouvu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
Británie podle AP Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Dnes má Starmer oznámit další balík v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.
Zelenskyj: Ukrajinská armáda má 880 tisíc vojáků, ruská invazní vojska asi 600 tisíc příslušníků
Ukrajinská armáda v současné době čítá 880 tisíc vojáků, ruská invazní vojska přibližně 600 tisíc. Ale ukrajinské ozbrojené síly brání celou zemi a nepřítel je koncentrovaný na určitých místech, takže na některých úsecích frontové linie má početní převahu. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Polska.
Podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj počty vojáků zmínil v odpovědi na dotaz o možném nasazení zahraničního kontingentu na Ukrajině. O tom se podle něj uvažuje v rámci „budoucího programu“ týkajícího se rozmístění sil a prostředků, píše web.
Podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj zmínil situaci po válce a řekl, že o otázce mírových sil na Ukrajině jedná se spojenci Kyjeva, ale jde zatím jen o „obecné věci“ a mohl by to být další bod bezpečnostní záruk.
Ukrajina podle něj podporuje myšlenku zahraničního kontingentu, ale bude nejprve třeba vědět, jaký by mohl být. A také, jaká bude ukrajinská armáda. Je to podle něj právě rozsáhlé vojsko, které nepřítele zadržuje. „Dnes je to jediná garance bezpečnosti. Plus pomoc a zbraně od našich partnerů. Proto, jak udržet velkou armádu, je také součástí těchto dohod,“ dodal prezident podle RBK-Ukrajina.
Možnost nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině zmínil poprvé loni v únoru francouzský prezident Emmanuel Macron. Zelenskyj tento týden podle agentury AP řekl, že s šéfem Elysejského paláce jednal o možnosti rozmístění západních jednotek na Ukrajině, které by dohlížely na dodržování případné mírové dohody, jež by ukončila ruskou vojenskou agresi.
Rubio: Ukrajina i Rusko musí učinit ústupky
Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil americký senátor Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí.
„Tenhle konflikt musí skončit,“ řekl Rubio před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. „Bude to složitá práce,“ dodal.
Znovuzvolený prezident Trump v kampani vyhlašoval, že téměř tři roky trvající ruskou agresi proti Ukrajině by ukončil do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Nikdy však veřejně nevysvětlil, jak toho chce dosáhnout, a před několika dny připustil, že na to bude potřebovat měsíce. Plány vznikající administrativy dnes příliš nevyjasnil ani Rubio, který uvedl, že doufá v dojednání příměří.
Podle senátora by oficiální stanovisko Washingtonu mělo být takové, že válku je potřeba ukončit. Administrativa končícího prezidenta Joea Bidena podobně jako evropští představitelé uváděla, že válku může kdykoli ukončit ruský prezident Vladimir Putin, když stáhne vojska z ukrajinského území. Zároveň podporovala obranu Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení za desítky miliard dolarů, zatímco Rubio byl jedním z mála senátorů, kteří loni hlasovali proti návrhu zahrnujícím dodatečné financování této podpory.
Nyní je prakticky jisté, že se dlouholetý republikánský zákonodárce stane ministrem zahraničí USA. Republikánská strana má v Senátu většinu a podporu Rubiovi při dnešním slyšení vyjádřil také nejvýše postavený člen Demokratické strany v zahraničním výboru.
Polský premiér obvinil Rusko z přípravy teroristických útoků proti letadlům
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.
„Sabotážní akce, různé verze války, jakou Rusko vypovědělo nejen Ukrajině, ale celému civilizovanému světu, vyžadují společné kroky,“ řekl Tusk před novináři. „Polsko sehrává klíčovou roli v Evropě v akcích proti sabotážím a diverzím, které Rusko organizuje nejen na polském území,“ dodal podle serveru Wirtualna Polska.
V médiích se dříve objevily zprávy, že i v Polsku testovali ruští agenti rozesílání zápalných balíčků kurýrními službami a leteckou dopravou. Západní bezpečnostní činitelé mají podezření, že ruská rozvědka stála za spiknutím, jehož cílem bylo umístit zápalná zařízení v balíčcích do nákladních letadel mířící do Severní Ameriky.
Jeden balíček vzplál v přepravním uzlu v Německu a další se loni vznítil ve skladu v Anglii. Rusko podle polské vlády vede hybridní válku proti Polsku a dalším západním zemím v odvetě za jejich podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi. Polská vláda také obvinila Rusko a jeho spojence Bělorusko z vyvolávání migrační krize na východní hranici Evropské unie s cílem vyvolat chaos a rozdělení v EU. Polský ministr zahraničí loni nařídil uzavřít jeden ze tří ruských konzulátů v zemi v reakci na sabotáže, včetně žhářských útoků, za kterými podle něj stála Moskva.
Tusk: Polsko urychlí ukrajinskou cestu do EU
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.
„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.
Oba státníci spolu hovořili právě o posílení vzájemné spolupráce, mimo jiné pokud jde o dodávky zbraní či následnou rekonstrukci Ukrajiny. Řešili i nástup Trumpovy administrativy. „Spojené státy jsou naším partnerem, garantem stability, jsou největším dárcem Ukrajiny, díky nim můžeme bojovat proti ruské agresi,“ řekl Zelenskyj s tím, že budou s Američany i nadále spolupracovat. „Nechceme ale jen, aby válka skončila, chceme, aby byl mír spravedlivý a trvalý a zaručil, že se Rusové nevrátí,“ dodal.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem po celém světě, řekl Tusk po jednání se Zelenským a vyzval ke společnému postupu.
Premiér Fico přijede do Moskvy s velkou delegací, řekl Gašpar ruské agentuře
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
IEA: Nové americké sankce by mohly výrazně narušit dodávky ropy z Ruska
Nové americké sankce na ruskou ropu by mohly výrazně narušit dodávky této suroviny z Ruska. V pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prognózu dodávek z Ruska a z Íránu na tento měsíc ale IEA ponechala beze změny.
Plný dopad sankcí vyhlášených minulý týden v pátek je ale podle agentury stále nejasný. Agentura nicméně uvedla, že opatření Washingtonu by mohla vést ke zhoršení rovnováhy na trhu s ropou a pohonnými hmotami.
Zpřísnění sankcí a také chladné počasí na severní polokouli způsobily, že cena ropy se v minulých dnech vyšplhala nad 80 dolarů za barel. Severomořská ropa Brent dosáhla čtyřměsíčního maxima 81 dolarů za barel, což je zhruba o osm dolarů více než před měsícem.
Canberra slibuje Rusům odvetu, pokud zabili Australana zajatého na Ukrajině
Australská vláda podnikne ty nejpřísnější kroky, pokud Rusko způsobilo újmu australskému občanovi Oscaru Jenkinsovi zajatému na Ukrajině. Oznámil to dnes australský premiér Anthony Albanese. V týdnu se totiž objevily zprávy, že Jenkins byl zabit, uvedla agentura AP.
V prosinci bylo na sociálních sítích zveřejněno video, na kterém 32letého Australana oblečeného ve vojenské uniformě a se svázanýma rukama vyslýchá a bije ruský vyšetřovatel. Podle ukrajinských zdrojů, na které odkazuje australská televizní stanice ABC, je už Jenkins pravděpodobně po smrti.
Německý ministr obrany věří v dohodu o dodateční pomoci Ukrajině do voleb
Německá vláda se podle ministra obrany Borise Pistoriuse do únorových voleb určitě dohodne na dodatečném balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Řekl to po úterní návštěvě Kyjeva, kde ujišťoval o neutuchající německé podpoře zemi, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Podle časopisu Der Spiegel blokuje poskytnutí další pomoci Ukrajině před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz. Tlak na něj ale roste i ve vlastní straně.
Pistorius po návštěvě Ukrajiny a setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že počítá s brzkým schválením dodatečného balíku vojenské pomoci v hodnotě tří miliard eur (75 miliard korun). V rozhovoru s veřejnoprávními stanicemi ARD a ZDF zdůraznil, že v situaci, kdy není schválený řádný rozpočet na rok 2025, není snadné peníze na podporu Ukrajiny získat.
