Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko dobylo další dvě vesnice na východě Ukrajiny, tvrdí Moskva

Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, a to Vremivku a Petropavlivku v Doněcké oblasti, kam směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy. Na sociální síti to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské velení naopak mluví o dalším útoku na sklad pohonných hmot v hloubi Ruska.

V důsledku útoku podniknutého speciálními silami ve spolupráci s dalšími jednotkami vzplál sklad energetické společnosti Rosněfť v Kalužské oblasti, uvedl generální štáb. Sklad podle něj zásoboval ruské jednotky bojující na Ukrajině. O útoku ukrajinských dronů na průmyslový areál ve městě Ljudinovo informoval už v pátek pozdě večer gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša. Podle sociálních sítí hořel sklad ropy.

Terčem útoků ukrajinských dronů se v předchozích dnech staly i sklady pohonných hmot ve Voroněžské a Tulské oblasti v Rusku, kde rovněž vypukly požáry, napsal server RBK-Ukrajina.

Polsko buduje opevnění na své východní hranici v rámci programu Východní štít

Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.

„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády.

Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Projekt je zatím ve svém počátku, v některých částech hranice už ale pomalu vzniká. Jak by měla budoucí ochrana postupně zčásti vypadat, je vidět například u nyní zavřeného hraničního přechodu Polowce v regionu Podlesí.

„Když jsou betonové bloky všude a jsou spojené, není možné přes ně projet. Během války tam budou ještě protitankové miny a za nimi připravujeme bojové pozice armády. Ani tanky neprojedou, testovali jsme to,“ popsal přímo na hraničním přechodu polský plukovník Mariusz Ochalski. Silnice pokračuje z hraničního přechodu až do západoběloruského města Brest. „Je to hlavní cesta, odkud by tanky cizí armády mohly přijet. Díky Ukrajině jsme se poučili, musíme být připravení,“ dodal Ochalski. V některých částech hranice, které jsou méně přístupné, například v hlubokých lesích, budou mít podle něj zábrany trošku jiný charakter. Plánem ale je pokrýt celou východní hranici země.

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přiměl Polsko zvýšit v loňském roce výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), letos by se výdaje měly pohybovat kolem 4,7 procenta HDP. Jde o vůbec nejvyšší číslo v rámci Evropské unie, Česká republika dává na obranu dvě procenta HDP.

Polsko se podle generála Czosneka rozhodlo projekt Východní štít zahájit hned z několika důvodů. „Jsou to protizápadní postoje Ruska a rovněž jeho neoimperiální aspirace. Rusové pro nás stále představují hrozbu, navíc provádějí nejrůznější nepřátelské, hybridní a kybernetické útoky,“ vyjmenoval polský generál. V této souvislosti zmínil například takzvanou instrumentalizaci migrace, kdy právě země jako Rusko a Bělorusko využívají migraci k vydírání evropských zemí.

V době největšího migračního tlaku zaznamenala armáda i kolem 500 pokusů o nelegální překročení hranice za den, nyní bývá těchto pokusů kolem 50 denně. Jde přitom zejména o obyvatele zemí z Afriky a Blízkého východu, kterým k hranicím pomáhají běloruské bezpečnostní složky.

Další hrozby přicházejí podle Czosneka ze vzduchu, zmínil zejména drony. V roce 2021 zaznamenali vojáci i 100 nepřátelských dronů za měsíc, nyní jich bývá kolem 50. Problémem je rovněž špionáž ze strany Ruska, i vzhledem k tomu, že Polsko je jedním z nejdůležitějších logistických uzlů, odkud proudí vojenská a humanitární pomoc na Ukrajinu. „To vše nás vedlo k tomu, že musíme být připraveni předem, abychom se byli schopni bránit a zároveň odstrašit,“ uvedl polský velitel. „Plus připravit se na válku, jestliže by k tomu došlo,“ doplnil.

Výhodní štít ale neznamená jen opevnění hranic, Polsko chce peníze investovat i do mostů či oprav silnic, aby usnadnilo pohyb vojáků a techniky. Měly by vzniknout rovněž protidronové systémy a finance budou použity i na výcvik a vzdělávání. „Kdyby byla i Ukrajina více připravena před útokem, mohla by současná situace být možná i jiná,“ uzavřel polský generál.

Trump Putinovi neustoupí a neukáže slabost, myslí si generálporučík ve výslužbě

Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru s ČTK to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO. Prioritou nové administrativy podle Deptuly také musí být navýšení výdajů na obranu. Například americké letectvo je podle generálporučíka nejhůře připravené ve své historii, přestože země čelí dosud největším hrozbám.

V následujících letech bude pro NATO a USA dohromady největší bezpečnostní výzvu představovat Rusko, ačkoliv čistě pro USA je největší bezpečnostní hrozbou Čína, domnívá se generálporučík. Desítky let působil jako stíhací pilot a podílel se na provedení a plánování řady významných bojových operací, přičemž byl hlavním plánovačem operace Pouštní bouře na osvobození Kuvajtu.

Pokračující americká podpora Ukrajiny je podle Deptuly klíčová pro uzavření příměří. Trump, jehož inaugurace se uskuteční v pondělí, podle generálporučíka v této věci zvolí přístup z éry prezidenta Ronalda Reagana založený na docílení "míru skrze sílu". „Myslím, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, ale s určitými podmínkami,“ uvedl generálporučík s tím, že Trump nyní „správně nesděluje podrobnosti“. Deptula však očekává, že půjde o kombinaci ekonomického tlaku na Rusko a snahy přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby začal vážně řešit otázku, jak dosáhnout dohody o příměří. I tak ale Deptula neočekává, že příměří bude trvalé, jelikož Rusko bude zřejmě pokračovat ve svých vojenských ambicích, až se opět vyzbrojí.

Pokud jde o budoucí ukrajinské členství v Severoatlantické alianci, je podle Deptuly celkem logické, proč o něj Kyjev usiluje. Pouhý Putinův podpis totiž nic nezaručuje, na rozdíl od článku pět NATO o kolektivní obraně, připomněl generálporučík. Zároveň však ukrajinské členství v NATO pro Kreml představuje červenou linii, takže zřejmě tato otázka nebude předmětem nejbližších dohod, míní Deptula. Ujišťuje však, že vyloučení budoucího členství Ukrajiny v NATO by z Trumpovy strany znamenalo ústupek Putinovi a bylo by politicky zničující. Zároveň by podle generálporučíka měly silnější podporu Ukrajiny zvážit evropské země.

Ruští hackeři útočili na účty různých ministrů na aplikaci WhatsApp

Hackeři s vazbami na Rusko útočili na účty různých ministrů i dalších osob na komunikační aplikaci WhatsApp s cílem získat jejich data. Píše o tom list The Guardian s odvoláním na britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC) a americkou společnost Microsoft. Útoky podnikla hackerská skupina Star Blizzard napojená na ruskou tajnou službou FSB, uvedlo NCSC. Britský úřad obvinil hackery ze snahy podkopat důvěru v politiku ve Spojeném království a podobně smýšlejících zemích.

Oběti hackerských útoků obdrží e-mail od útočníka, který se vydává za vládního úředníka USA a láká příjemce, aby kliknul na QR kód, napsala společnost Microsoft v blogovém příspěvku. Kód ale místo přístupu do whatsappové skupiny připojí účet zasaženého k propojenému zařízení nebo k webovému portálu WhatsApp a umožní do něj útočníkovi přistup.

„Útočník může získat přístup ke zprávám na jejich účtu v aplikaci WhatsApp a tato data stáhnout,“ uvedl Microsoft. Společnost neuvedla, zda byla data z účtů úspěšně ukradena.

Falešný e-mail byl pozvánkou do skupiny na aplikaci WhatsApp o "nejnovějších nevládních iniciativách na podporu nevládních organizací na Ukrajině". Kromě ministrů a představitelů nejmenovaných zemí jej obdrželi lidé zabývající se diplomacii, obrannou politikou a výzkumem mezinárodních vztahů s ohledem na Rusko. Kampaň také cílila na práci související s pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem.

Star Blizzard podnikala útoky prostřednictvím phishingových emailů, které cílí na konkrétního jedince nebo skupinu s cílem získání citlivých dat. Útoky prostřednictvím QR kódu se nazývají quishing a jsou mezi kyberzločinci čím dál populárnější, píše The Guardian.

V roce 2023 NCSC uvedla, že Star Blizzard cílila mimo jiné na britské poslance, univerzity a novináře a snažila se zasahovat do politiky a demokracie Británie. Podle NCSC je tato hackerská skupina "téměř jistě podřízená" jednotce FSB. Británie v rámci oznámení uvalila sankce na dva její členy, včetně důstojníka FSB.

Aplikaci WhatsApp vlastní americká Meta, mateřská společnost Facebooku. Aplikace je šifrovaná tak, že zprávu vidí pouze odesílatel a příjemce, pokud uživatel není podveden a nepředá přístup ke svému účtu.

Při ruském útoku v centru Kyjeva zahynuli čtyři lidé, oznámily úřady

Nejméně čtyři mrtvé a tři zraněné si dnes brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva. Na síti Telegram to oznámil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko. Hlavní město zasáhly ruské rakety, napsala agentura Unian. Proti nepřátelským dronům podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Deset zraněných si pak vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě země, napsal na telegramu šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který dříve mluvil o osmi zraněných. Zveřejnil i záběry způsobených škod. Ukrajinští vojáci tvrdí, že v noci sestřelili 24 ruských dronů a dvě rakety. Rusko naopak hlásí, že zničilo 46 ukrajinských dronů.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel v noci zaútočil na Ukrajinu 39 drony a čtyřmi raketami Iskander-M či jejich severokorejskou obdobnou KN-23. Letectvo dodalo, že obraně se podařilo sestřelit dvě rakety a 24 dronů, dalších 14 bezpilotních letounů se zřítilo.

V ukrajinské metropoli trosky dronů podle Tkačenka zasáhly několik městských čtvrtí. Ve čtvrti pojmenované po spisovateli Tarasu Ševčenkovi byla podle Klička rozbita okna, poškozena byla stanice metra, která byla uzavřena, a ze vchodu jednoho obytného domu stoupal dým. Drony poškodily také vodovodní potrubí. Škody se podle starosty už opravují.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 46 dronů, z toho 18 nad Brjanskou, 11 nad Kurskou, sedm nad Kalužskou, pět nad Tulskou, tři nad Belgorodskou a dva nad Voroněžskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Deník Kommersant upozornil, že pět sestřelených dronů hlásil i gubernátor Smolenské oblasti, ale o nich se ministerstvo obrany nezmínilo. Gubernátoři Tulské a Kalužské oblasti informovali, že v důsledku náletů vypukly ve dvou průmyslových podnicích požáry, dodal deník.

Ukrajina útočila drony v ruské Kalužské oblasti, na videu hořel sklad ropy

Ukrajinský dronový útok dnes pozdě večer způsobil požár v ruské Kalužské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters. Gubernátor této oblasti jižně od Moskvy Vladislav Šapša na platformě Telegram uvedl, že byl zasažen průmyslový areál ve městě Ljudinovo, které leží asi 170 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle videozáznamů na sociálních sítích hořel sklad ropy.

Na videu zveřejněném na neoficiálních ruských účtech na sociálních sítích bylo podle Reuters vidět, jak hasičská vozidla jedou směrem k velkému požáru, který vypukl ve skladu ropy ve městě.

Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jednotky protivzdušné obrany v průběhu 35 minut sestřelovaly ukrajinské bezpilotní letouny nad sousedním Brjanským regionem, který hraničí s Ukrajinou.

Ukrajinská armáda ve čtvrtek uvedla, že nejméně tři drony zasáhly ruský ropný sklad v jižní Voroněžské oblasti.

Ukrajina v noci na dnešek čelila náletům 50 ruských dronů, ruská vojska také odpálila dvě rakety Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad 11 oblastmi 33 dronů, dalších devět se zřítilo a jeden odletěl směrem do Rumunska, uvedlo ukrajinské letectvo.

Tusk jednal ve Varšavě se Starmerem o Ukrajině i námořní bezpečnosti

Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.

Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.

Vůdce slovenské opozice Michal Šimečka se setkal v Kyjevě se Zelenským

Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka se dnes sešel v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým mimo jiné jednal o energetice. Šimečka to oznámil na sociální síti X a v tiskové zprávě PS. Uvedl také, že slovenský premiér Robert Fico je v Kyjevě vítán a může tam přijet vyjednávat. Reagoval tak na dřívější výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovanou Ficovi, aby dnes přicestoval do Kyjeva jednat o pozastavených dodávkách plynu z Ruska přes ukrajinské území.

„Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica,“ napsal na sítí X Šimečka.

Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, tvrdí Indie

Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Podle něj v ruské armádě nadále slouží 18 indických občanů, přičemž 16 z nich Rusko označilo za pohřešované.

Indie minulý rok oznámila, že odhalila rozsáhlou síť obchodování s lidmi. V rámci ní se více než stovka mladých mužů z Indie nechala zlákat do Ruska nabídkou práce nebo vzdělání, jen aby byli po příjezdu do země nuceni bojovat ve válce Ruska proti Ukrajině.

Rusové zaměřili francouzský hlídkový letoun nad Baltem, stěžuje si Paříž

Letoun francouzského vojenského námořnictva Atlantique 2 hlídkující nad Baltským mořem v rámci operace Severoatlantické aliance se stal terčem ruského zastrašování. Letoun zaměřil radar navádějící rakety z ruského systému protivzdušné obrany S-400, uvedl dnes francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu na platformě X.

„Tato ruská agresivní akce je nepřijatelná,“ zdůraznil ministr. Ujistil, že francouzské ozbrojené síly budou dál hájit svobodu plavby v mezinárodních vodách. Incident se podle ministra stal v noci ze středy na čtvrtek.

Orbán se opět přimlouval za zrušení sankcí EU proti Rusku

Nastal čas zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, uvedl ve státním rozhlase maďarský premiér Viktor Orbán. EU se podle něj bude muset přizpůsobit nové éře, až se zvolený americký prezident Donald Trump vrátí do Bílého domu, a měla by si vytvořit vztahy s Ruskem nepošramocené sankcemi, prohlásil Orbán. Od Trumpova prezidentství si šéf maďarské vlády, která má velmi komplikované vztahy s Bruselem, slibuje zlatou éru americko-maďarských vztahů, poznamenala agentura.

EU a Západ obecně se sankcemi snaží přimět Rusko ke stažení vojsk z Ukrajiny, kam ruské jednotky vpadly před téměř třemi lety.

Orbán také v pravidelném rozhlasovém pořadu prohlásil, že sankce, které končící administrativa amerického prezidenta Joea Bidena uvalila na jednoho z jeho nejbližších spolupracovníků Antala Rogána, jen posílily Rogánovu pozici. Orbánova kancelář již dříve krok USA odmítla jako „poslední, malichernou pomstu“ odcházejícího amerického velvyslance a přislíbila podniknout právní kroky po Trumpově inauguraci 20. ledna.

Spojené státy počátkem měsíce uvalily sankce na Rogána kvůli jeho zapojení do korupce. O sankcích informovalo americké ministerstvo financí, které uvedlo, že USA nebudou váhat pohnat k odpovědnosti osoby, jako je Rogán, „které využívají pravomocí svého úřadu k nezákonnému obohacování sebe a svých blízkých na úkor své země a svých spoluobčanů“.

Rogán, jehož roli v maďarské vládě americké ministerstvo označuje za klíčovou, podle Washingtonu nastavil „maďarský systém přidělování veřejných zakázek a zdrojů tak, aby je dostávali přisluhovači loajální jemu a politické straně Fidesz“. V jejím čele je dlouhá léta právě Orbán. Americké ministerstvo poznamenalo, že korupce ve veřejném sektoru v Maďarsku se zhoršuje více než deset let, což vedlo i k tomu, že tato středoevropská země v roce 2023 skončila v žebříčku Transparency International (TI) na posledním místě ze všech států Evropské unie.

Fico naznačil, že by se se Zelenským mohl setkat už v nejbližších dnech

Slovenský premiér Robert Fico by se v nejbližších dnech mohl sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyplývá to z dnešního Ficova vyjádření. Premiér už dříve navrhl setkání o obnovení tranzitu plynu přes Ukrajinu na Slovensku, Zelenskyj pak vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva.

„Hledáme jiný termín, který by měl být v nejbližších dnech,“ odpověděl Fico na novinářský dotaz v uvedené záležitosti během návštěvy východního Slovenska, aniž uvedl bližší informace.

Finsko nabádá k ostražitosti vůči ruským vojenským reformám

Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.

Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.

Starmer v Kyjevě přislíbil další podporu Ukrajiny

Britský premiér Keir Starmer, který dnes přicestoval do Kyjeva na svou první návštěvu jako předseda britské vlády, uvedl, že chce Ukrajině poskytnout podporu, aby byla ve válce s Ruskem v co nejsilnějším postavení. Britskou podporu Starmer vyjadřuje v Kyjevě krátce před návratem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu, upozornily tiskové agentury.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ řekl Starmer novinářům po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters. Británie patří k největším zastáncům Ukrajiny už od vpádu ruských vojsk před téměř třemi lety.

Rusko je opatrně optimistické a vítá jakoukoliv dohodu zajišťující bezpečnost v Pásmu Gazy, řekl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.