Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruská média tvrdí, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu

Ruská média dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu s obsahem radioaktivního plutonia, má ji údajně téměř hotovou. Zdroj k tomu ovšem neposkytl žádný důkaz.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února invazi na Ukrajinu, jejímž cílem je podle něho západního souseda demilitarizovat a denacifikovat a zabránit mu, aby vstoupil do Severoatlantické aliance. Západ to označil za porušení mezinárodního práva a ukrajinské suverenity a uvalil na Moskvu tvrdé sankce. Ukrajinu podporuje zásilkami zbraní.

Ruské agentury TASS, RIA a Interfax dnes citují "zástupce ruského odpovědného orgánu", který řekl, že Ukrajina v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu vyvíjí jaderné zbraně. Odstavenou elektrárnu nicméně už na začátku invaze obsadily ruské jednotky.

Putin přidal miliony pro pozůstalé po zabitých vojácích

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o dodatečném vyplacení pěti milionů rublů (asi 1,2 milionu korun) rodinám vojákům, kteří zahynuli během operací na Ukrajině či Sýrii. V případě, že voják utrpí zranění, budou mu vyplaceny dodatečné tři miliony rublů (asi 740.000 Kč). Oznámil to dnes list Kommersant s odvoláním na komuniké Kremlu.

Tyto jednorázové výplaty podle dekretu nijak neovlivní právo na obdržení dalších peněz a opatření sociální podpory, jak je předpokládají federální a regionální zákony.

Putin již dříve uvedl, že pozůstalým po zabitých vojácích úřady vyplatí ze zákona 7,421 milionu rublů (asi 1,8 milionu korun), raněným 2,968 milionu rublů, připomněl Kommersant.

Bennett jednal s německým kanceléřem o ukončení války na Ukrajině

Izraelský premiér Naftali Bennett, který v sobotu návštěvou u ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě a telefonátem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zahájil svou zprostředkovatelskou misi ve snaze o ukončení války na Ukrajině, se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Hlavní pozornost se během rozhovoru, který trval asi 90 minut, soustředila na výsledky Bennettova jednání v Moskvě, uvedl mluvčí německé vlády podle agentur. Oba šéfové vlád se dohodli zůstat v těsném kontaktu a za společný cíl označili ukončení války na Ukrajině, a to co nejdříve. "O obsahu jednání uniklo jen málo podrobností," poznamenala agentura AFP.

V New Yorku tisíce přívrženců Ukrajiny požadovaly zásah Západu do konfliktu

Tisíce Ukrajinců, Američanů ukrajinského původu a dalších lidí se v sobotu na náměstí Times Square v New Yorku požadovaly od Severoatlantické aliance, Spojených států či Evropské unie, aby zasáhly na Ukrajině, uvedla dnes agentura AFP.

Křižovatku v srdci Manhattanu, známou po celém světě svými obřími digitálními billboardy nad hudebními a divadelními sály na Broadwayi, ozdobily žluté a modré barvy Ukrajiny v podání demonstrantů všech věkových kategorií. Po několik hodin zde drželi transparenty s nápisy požadujícími "konec války", "bezletovou zónu" či "zastavení Putina“. Ruského prezidenta Vladimira Putina ve fotomontážích přirovnávali k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, který rozpoutal druhou světovou válku.

Shromáždění snadno zaplnilo celou oblast Times Square mezi několika bloky budov podél světoznámé Broadwaye a Sedmé avenue.

Ruská ofenzíva podle ukrajinské armády neustává, ruské ztráty se ale zvětšují

Ruské jednotky pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v obraně země a způsobily nepříteli další ztráty, uvedl ukrajinský generální štáb podle agentury Unian v hlášení o vývoji situace za uplynulých 24 hodin. Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.

Zelenskyj hovořil s Bidenem o podpoře Ukrajině a sankcích proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem o bezpečnosti, finanční podpoře Ukrajiny a o dalších sankcích proti Rusku. "V rámci stálého dialogu jsem měl další rozhovor s prezidentem Spojených států," napsal Zelenskyj na twitteru.

Telefonát trval asi půl hodiny. Biden zdůraznil kroky, které USA podnikají proti Rusku, uvítal rozhodnutí platebních společností Visa a Mastercard ukončit své operace v Rusku a poukázal na to, že jeho administrativa zvyšuje bezpečnostní, humanitární a ekonomickou pomoc Ukrajině a úzce spolupracuje s Kongresem na zajištění dalších financí pro Ukrajinu, napsala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Bílého domu.

Ukrajina jedenáctým dnem čelí útoku Ruska, které rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Západ na ruskou invazi zareagoval tvrdými sankcemi proti Rusku a podporou Ukrajiny, nicméně nevyslyšel volání Kyjeva, aby vyhlásil nad Ukrajinou bezletovou zónu. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu varoval, že Moskva by vyhlášení takové zóny ze strany jakékoliv země považovala za její účast v konfliktu.

USA a Kanada vyzvaly své občany k okamžitému opuštění Ruska

Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany v Rusku, aby zemi neprodleně opustili. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Podobné doporučení vydala i kanadská diplomacie, britské ministerstvo zahraničí okamžité opuštění Ruska Britům doporučilo, napsala agentura Reuters.

Americká diplomacie cestovní doporučení změnila na svých webových stránkách, píše Axios.

„Necestujte do Ruska vůli nevyprovokovaným a neodůvodněným útokům ruských vojenských sil na Ukrajině, potenciálnímu obtěžování amerických občanů (...) a omezeným možnostem velvyslanectví asistovat americkým občanům v Rusku,“ uvádí ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Američtí občané by měli z Ruska okamžitě odcestovat,“ dodává.

„Dostupnost letů začíná být velmi omezená,“ píše kanadské ministerstvo zahraničí. I podle tohoto úřadu mohou být možnosti kanadského velvyslanectví v Rusku asistovat kanadským občanům do budoucna omezeny.

Británie své občany vyzvala, aby opuštění Ruska zvážili.

„Pokud není vaše přítomnost v Rusku nutná, silně doporučujeme, abyste zvážili, že zbývajícími komerčními cestami odcestujete,“ uvedla britská vláda v prohlášení.

Spojené státy tento týden v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu uzavřely vzdušný prostor pro ruská letadla, ke stejnému kroku přistoupila i Kanada. Británie zakázala lety ruské společnosti Aeroflot. Tyto ruské aerolinky od 8. března zruší všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska. Podobný krok dříve ohlásila i ruská letecká společnost S7, po Aeroflotu druhá největší v zemi.

Visa a Mastercard končí v Rusku

Společnost Visa v sobotu uvedla, že kvůli invazi na Ukrajinu pozastavuje operace v Rusku a že v příštích dnech bude spolupracovat se svými klienty a partnery na zastavení všech transakcí v Rusku. Karty Visa vydané finančními institucemi mimo Rusko již nebudou v Rusku fungovat, uvedla společnost v prohlášení podle agentury Reuters.

Obdobně společnost Mastercard dnes podle téže agentury uvedla, že karty vydané ruskými bankami již nebudou podporovány sítí Mastercard a že jakákoli karta Mastercard vydaná mimo Rusko nebude fungovat u ruských obchodníků nebo bankomatů.

Rusko podle Moskvy pokračuje v rozsáhlé ofenzivě na Ukrajině

Ruské síly na Ukrajině pokračují v rozsáhlé ofenzivě, obsadily několik měst a vesnic a sestřelily čtyři ukrajinské stíhačky. Na tiskovém brífinku to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, informovala agentura Interfax. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky.

Údaje o ztrátách a bojích zveřejňované oběma stranami nelze nezávisle ověřit.

„Jednotky ruských ozbrojených sil postupují na široké frontě,“ uvedl Konašenkov. Vojska podle něj převzala kontrolu nad sedmi sídly v Záporožské oblasti, další vesnice dobyli vojáci samozvané Doněcké lidové republiky (DLR).

Ruské vzdušné síly se nedaleko Žytomyru, zhruba 100 kilometrů západně od Kyjeva, střetly s ukrajinskými letouny. Podle Konašenkova sestřelily čtyři ukrajinské stíhačky SU-27. Agentura TASS uvedla, že ruské jednotky od začátku konfliktu na Ukrajině zničily 69 nepřátelských letounů na zemi a 21 ve vzduchu.

„Celkem bylo od začátku operace zničeno 2119 ukrajinských vojenských zařízení,“ dodal Konašenko.

Moskva od svého vpádu na Ukrajinu z minulého týdne tvrdí, že se jedná o speciální vojenskou operaci s cílem tuto zemi „denacifikovat“ a demilitarizovat. Odmítá, že by útočila na civilisty. To rozporuje Ukrajina i západní země, které kvůli invazi na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce.

Ukrajinským silám se podařilo vytlačit z jihoukrajinského přístavního města Mykolajiv ruské jednotky, které tam pronikly v pátek. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální správu.

„Okupanty jsme vyhnali z města,“ uvedl šéf správní administrativy Vitalij Kim na telegramu. Ruští vojáci za sebou podle něj zanechali vybavení, které je nyní v rukou Ukrajinců. Nepřátelské jednotky utíkají směrem k Chersonu, dodal Kim, podle kterého si boje ve městě vyžádaly civilní oběti.

Francouzská skupina Radio France dementovala předchozí informaci, že stahuje své novináře z Ruska. Rozhodne se po právní analýze nového zákona.

Španělská skupina Inditex, pod kterou spadají módní značky Zara či Bershka, přeruší své obchodní aktivity v Rusku. Skupina to oznámila španělskému burzovnímu regulátorovi (CNMV). Inditex má v zemi přes 500 obchodů a více než 9000 zaměstnanců. Pozastavení veškerých maloobchodních aktivit v Rusku dnes oznámili rovněž italský módní dům Prada a německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma.

Více informací najdete zde >>>

Jednání Bennetta s Putinem skončilo, izraelský premiér po něm telefonoval se Zelenským. Nyní je na cestě do Berlína, uvedl podle AFP jeho mluvčí.

V Moskvě jedná izraelský premiér Bennett s ruským prezidentem Putinem

Izraelský premiér Naftali Bennett se dnes setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednali situaci na Ukrajině. Zahájení schůze potvrdila Bennettova kancelář, píše agentura AP. Jde o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu.

Bennett se dosud nepřidal k hlasům západních zemí, které vpád Ruska do sousední země ostře odsoudily, poznamenává agentura AFP. Podle ní jde o důkaz silných vazeb Izraele na Kyjev i Moskvu. Premiér tento týden telefonicky hovořil s Putinem i s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Kyjev požádal, aby Izrael mezi oběma stranami zprostředkoval jednání.

Bennettova kancelář dříve oznámila, že jednání mezi oběma vrcholnými politiky po dvou a půl hodinách skončila. Mluvčí izraelského premiéra následně novinářům sdělil, že rozhovory stále pokračují.

Moskvu od invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února nenavštívil žádný zahraniční lídr. Den před vpádem v Rusku jednal pákistánský premiér Imran Chán, jeho návštěva ale byla naplánovaná dlouho dopředu.

Mezinárodní měnový fond varoval před ničivými hospodářskými důsledky války na Ukrajině

Ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Uvedl to Mezinárodní měnový fond v dnešní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině. Oznámil rovněž, že jeho vedení by mohlo již příští týden posoudit žádost Ukrajiny o nouzové financování v objemu 1,4 miliardy dolarů (zhruba 33 miliard korun).

„Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci,“ uvedl Mezinárodní měnový fond.

Fond rovněž upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky. Růst cen se podle fondu projeví po celém světě a postihne zejména chudé domácnosti, u nichž mají náklady na potraviny a paliva vyšší podíl na celkových výdajích.

„Pokračující válka a související sankce budou mít tvrdý dopad na světovou ekonomiku. Fond bude svým členským zemím radit, jak mají upravit svou makroekonomickou politiku, aby důsledky konfliktu zvládly,“ uvedl Mezinárodní měnový fond.

Rusko oficiálně ukončilo příměří u Mariupolu, podle Kyjeva ho nedodržovalo

Ruská vojska dnes po krátkém příměří opět zahájila ostřelování dvou měst na jihovýchodě Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Moskva dnes ráno uvedla, že přeruší palbu na obléhaná města a umožní civilnímu obyvatelstvu odejít. Ukrajinské úřady následně ruské jednotky obvinily, že příměří nedodržují, a evakuaci Mariupolu odložily.

„Vzhledem k neochotě ukrajinské strany (...) útočná operace znovu začala v 18:00 moskevského času (16:00 SEČ),“ uvedl Konašenkov, podle kterého odchodu civilistů zabránili „ukrajinští nacionalisté“.

„Mariupol a Volnovachu nemohl oznámenými humanitárními koridory opustit jediný civilista. Obyvatele těchto měst nacionalistické formace používají jako lidský štít,“ dodal mluvčí.

Šéf doněcké regionální správy Pavlo Kyrylenko dříve oznámil, že se z Volnovachy nedaleko Mariupolu podařilo evakuovat 400 lidí. Původně jich mělo město opustit 15.000. Ruská vojska rovněž obvinil, že klid zbraní nedodržely.