Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Výroky Putina o legitimitě prezidenta Ukrajiny jsou nudné, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil zpochybnění své současné legitimity v čele země ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem za nudné a nezajímavé. A jako nelegitimního naopak označil ruského prezidenta. Vyjádřil se tak v rozhovoru, který dnes zveřejnil například kazachstánský server Vlasť.

Šéf Kremlu v pátek prohlásil, že je třeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením země. Zelenskyj podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. „Legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ pronesl Putin na návštěvě v Minsku. Narážel tak na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku ruské invaze se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Ministr Lipavský chce na kolegy z NATO apelovat na větší podporu Ukrajině

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude při jednání s kolegy z členských zemí NATO, které se uskuteční v Praze koncem příštího týdne, apelovat na zvýšení podpory pro zadržování ruského imperialismu, uvedl v příspěvku na sociální síti X. Reagoval tak na sobotní ruský vzdušný útok na hypermarket v Charkově. Dal to do protikladu k pátečním prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina, že je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou.

Ruský útok na Charkov zasáhl hypermarket a zabil dva lidi, uvedl oblastní šéf

Nejméně dva lidé zahynuli a 25 bylo zraněno při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Invazní síly podle něj zasáhly hypermarket se stavebními potřebami. Mohlo v něm být přes 200 lidí, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Syněhubova Rusové zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.

Zasahují tam záchranáři a podle oblastního šéfa se informace stále upřesňují. Dva zabití jsou podle něj pracovníci hypermarketu. Starosta Charkova Ihor Terechov mezitím uvedl, že čtyři lidé jsou zatím nezvěstní. „V okolí není jediný vojenský objekt,“ podotkl Syněhubov. Také ukrajinský prezident uvedl, že ruský útok zasáhl zjevně civilní objekt. „Jedno z největších (obchodních) center - uvnitř bylo mnoho pracovníků a návštěvníků,“ napsal Zelenskyj. „Kdyby Ukrajina měla dostatečné prostředky protivzdušné obrany a moderních bojových letadel, byly by takové ruské údery prostě nemožné,“ podotkl prezident

Moskva hlásí dobytí ukrajinské obce Archanhelske, Kyjev se nevyjádřil

Moskva hlásí dobytí další ukrajinské obce, podle ruského ministerstva obrany invazní jednotky obsadily vesnici Archanhelske v Pokrovském okrese Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil. Zpravodajský kanál DeepState, který je blízký ukrajinské armádě, nicméně v noci na sobotu informoval o postupu Rusů u Archanhelske, poznamenal server Meduza.

Archanhelske leží nedaleko vsi Očeretyne, jejíž dobytí oznámilo Rusko na začátku května. Ukrajinská armáda v posledních dnech hlásila intenzivní boje ve směru na Pokrovsk, podotkla Meduza a upozornila na páteční hlášení ukrajinského generálního štábu, ve kterém ukrajinské ozbrojené síly připustily částečný úspěch Rusů v tomto regionu, konkrétně východně od vesnice Jevhenivka. Soudě dle mapy DeepState Rusové Archanhelske kontrolují, konstatuje Meduza.

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině dát půjčku krytou ruskými aktivy

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.  Podle agentury AFP Spojené státy navrhly, aby Kyjev dostal půjčku ve výši 50 miliard dolarů (1,14 bilionu korun).

Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici, uvedl ISW

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to v sobotu píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.

ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.

Spojenci by měli přehodnotit omezení pro zbraně dodané Ukrajině, říká šéf NATO

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. „Bránit Ukrajině, aby mohla použít tyto zbraně na legitimní vojenské cíle na ruském území, jí velmi ztěžuje obranu,“ řekl dále Stoltenberg. Podle něj legitimní právo Ukrajiny se bránit ruské invazi obsahuje i možnost vést útoky proti vojenským cílům na ruském území.

„Někteří spojenci již tato omezení zrušili,“ uvedl Stoltenberg, aniž uvedl, které státy tak učinily. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.

Rusko podle ukrajinské armády přišlo od začátky války o více než 500 tisíc mužů

Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů. V sobotu ráno to uvedl ukrajinský generální štáb. Údaj však nelze nezávisle ověřit a Moskva o svých ztrátách neinformuje. Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany.

Podle odhadu ukrajinské armády, o kterém informují ukrajinská média, se za poslední den ruské ztráty zvýšily o zhruba 1000 mužů na 500 080 vojáků. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda zaznamenala také rozsáhlé škody na technice.

Ministerstvo vnitra zmapovalo informovanost ukrajinských uprchlíků, chce ji dál zlepšovat

Většina Ukrajinců, kteří po napadení své země Ruskem získali v Česku dočasnou ochranu, dostává od státu potřebné informace rychle a kvalitně. Ukázal to průzkum, který pro ministerstvo vnitra provedla společnost Socio.Faktor. Uprchlíci využívají k získávání informací především internet, blízké osoby ze své komunity a sociální sítě. Těmito kanály ale často nelze oslovit takzvané zranitelné osoby, například seniory, kteří k nim nemají přístup, uvedlo ministerstvo. Vnitro proto výsledky využije pro další zlepšení služeb ze strany státních institucí i neziskových organizací.

USA oznámily nový balík vojenské pomoci Ukrajině, tvoří jej převážně munice

Spojené státy připravily pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci, jehož hodnota se odhaduje na 275 milionů dolarů (přes šest miliard korun). Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Veřejný seznam dodávaných položek tvoří především různé druhy munice, včetně střel do raketometů HIMARS nebo naváděné letecké munice.

Ukrajina podle Zelenského obnovila kontrolu nad částí Charkovské oblasti

Ukrajinské síly získaly bojovou kontrolu nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc podnikly vpád do severních částí Charkovské oblasti, uvedl ve svém pátečním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes navštívil Charkov. 

Je třeba jednat s legitimním vedením Ukrajiny, tím není Zelenskyj, prohlásil Putin

Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v pátek v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Slovy o legitimitě Zelenského narážel Putin už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu nemohou uskutečnit.

„Putin se zoufale snaží zmařit mírový summit ve Švýcarsku, který se uskuteční 15. a 16. června,“ uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Reagoval tak na zprávu, že Putin by byl ochoten uzavřít příměří, pokud Rusku zůstanou dobytá území.

Putin chce příměří, ale pouze za podmínky, že získá území, říkají zdroje Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit.

Rusko odstranilo z řeky Narvy bóje vyznačující hranici s Estonskem

Ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi a k usnadnění navigace. Tallinn i Evropská unie krok Ruska odsoudily, informoval zpravodajský server BBC News. Napětí na estonsko-ruské hranici vzrostlo po ruské invazi na Ukrajinu. Estonská pohraniční služba uvedla, že Moskva s instalací bójí na hranici procházející řekou Narva nesouhlasila a zpochybnila plánované umístění asi poloviny z 250 bójí.