Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Evropská unie schválila zvýšení cel na ruské a běloruské obilí
Evropská unie schválila zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska. Opatření, které vstoupí v platnost 1. července, odsouhlasili na jednání v Bruselu ministři zodpovědní za oblast zahraničního obchodu.
Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečně vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla již dříve Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.
Lipavský se s kanadskou ministryní shodl na jasné podpoře Ukrajiny a její obnově
Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) se před zasedáním ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze sešel se svou kanadskou kolegyní Mélanie Jolyovou. Shodli se na jasné podpoře Ukrajiny napadené Ruskem, uvedl Lipavský na sociální síti X.
„Shodli jsme se na jasné podpoře Ukrajiny a její obnově, včetně návratu unesených ukrajinských dětí. Těším se na další spolupráci a návštěvu Kanady,“ napsal Lipavský.
Dnes se Lipavský setká také s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Podepíší mimo jiné memorandum o spolupráci s Global Engagement Center (Stadep) v boji proti dezinformacím. Blinken se už sešel s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ocenil českou muniční iniciativu, ale i roli ČR při výcviku ukrajinských vojáků a při další pomoci zemi napadené Ruskem.
Le Monde: Macron chce sestavit evropskou koalici pro výcvik vojáků na Ukrajině
Francouzský prezident Emmanuel Macron s několika evropskými státy jedná o vytvoření koalice, která by cvičila ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině. První instruktoři by do země, která se přes dva roky brání ruské invazi, mohli odjet už za několik týdnů nebo dokonce dnů, napsal francouzský deník Le Monde.
Výcvik ukrajinských vojáků ze strany států Evropské unie a NATO by podle agentury ANSA mohl být i bodem diskuse na neformálním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze, které začíná dnes. Le Monde píše o zrychlení rozhovorů v nejbližších dnech. Cílem je podle francouzského deníku vše dojednat do příštího týdne a oznámit během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Francii. Zelenskyj přijede stejně jako mnoho světových státníků na oslavy 80 let vylodění v Normandii, které jsou naplánované na 6. a 7. června.
Macron poprvé zmínil možnost vyslání západních vojáků na Ukrajinu 26. února a způsobil tehdy mezinárodní pozdvižení. O plánu se nejspíš jednalo i tento týden v Berlíně, kde byl Macron na návštěvě, ale obě strany to odmítly komentovat.
Evropská koalice by podle deníku Le Monde nejprve vyslala na Ukrajinu několik desítek odborníků, kteří by zjistili v jakých konkrétních oblastech Ukrajinci potřebují podporu. Ve druhé fázi by do země vzdorující ruské agresi odjely stovky západních vojáků. Hovoří se o výcviku odminovačů, Francie údajně uvažuje i o výcviku vojáků nové motorizované brigády.
Zatímco Německo se ke vzniku koalice staví velmi opatrně, nápad již podpořila Litva nebo Estonsko, zdroje zmiňují i ochotu Británie.
„Mohli bychom na Ukrajinu poslat instruktory, kteří tam už byli (před ruskou invazí). Litva je připravena přidat se ke koalici vedené například Francií, která by cvičila vojáky na Ukrajině,“ uvedl v polovině května litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Ukrajinci se dosud cvičili v Polsku, Německu a Británii, ale třeba také v České republice. Pokud by se jejich příprava na boj přesunula na Ukrajinu, bylo by to logisticky snazší a přineslo by to také výraznou časovou úsporu. V době tvrdých bojů, kdy Kyjev potřebuje každého muže, hraje čas velkou roli. Na podzim 2023 měla Francie pro Ukrajince nachystanou výcvikovou misi. Ta se ale o měsíc musela odložit, neboť stejní muži byli v ten okamžik nepostradatelní na frontě.
Záchranáři ukončili pátrací práce v charkovském hypermarketu, útok má 19 mrtvých
V charkovském hypermarketu se stavebními potřebami, který v sobotu zasáhly ruské letecké naváděné pumy, dnes skončily pátrací práce, konečná bilance mrtvých se vyšplhala na 19. Na telegramu to uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
„Policie identifikovala všech 19 těl těch, kteří zemřeli v důsledku náletů provedených ruskou armádou v sobotu 25. května,“ napsal Klymenko a dodal, že práce pátracích týmů „nebyla jednoduchá“. Kriminalisté podle něj prohledávali sutiny a popel s pomocí speciálního vybavení, lidské pozůstatky pak identifikovala DNA laboratoř. Vzorků měli přes sto, některé z nich našli i kynologové se služebním psem.
USA chtějí Moldavsku poskytnout další pomoc na energetiku či boj s ruským vlivem
Spojené státy chtějí Moldavsku poskytnout pomoc ve výši 135 milionů dolarů (přes tři miliardy korun) na zajištění energetické bezpečnosti a na boj proti ruským dezinformacím. V Kišiněvě to dnes podle agentury AP oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken na tiskové konferenci s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. Ministr zahraničí USA východoevropskou zemi navštívil krátce předtím, než se vydá do České republiky.
Blinken se v Praze od čtvrtka zúčastní dvoudenního neformálního setkání ministrů zahraničí států NATO. Setká se také s českou ministryní obrany Janou Černochovou a prezidentem Petrem Pavlem.
V Praze se bude jednat o pravidlech pro používání zbraní na Ukrajině, píše ANSA
Jedním z hlavních bodů diskusí na neformálním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze budou pravidla pro používání darovaných západních zbraní Ukrajinou, která se brání ruské ozbrojené agresi. Napsala to dnes italská agentura ANSA s odkazem na diplomatické zdroje ze Severoatlantické aliance. K odstranění některých omezení opakovaně vyzývá generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dalším tématem setkání, které se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, bude možný výcvik ukrajinských obránců instruktory ze zemí aliance na ukrajinském území.
Podle zdrojů agentury ANSA budou ministři zahraničí jednat o situaci na bojištích na Ukrajině a o tom, jak reagovat na nynější dění. Vzhledem k tomu, že boje se v posledních týdnech vedou u ruské hranice, některé státy vyzývají ke zrušení podmínky, která ukrajinským obráncům zamezuje používat západní zbraně pro útoky na vojenské cíle přímo na ruském území. Podle Stoltenberga už některé státy NATO tuto podmínku zrušily.
Britská banka HSBC dokončila prodej ruské divize místní firmě Expobank
Britská finanční skupina HSBC, která je podle objemu aktiv největší bankou v Evropě, dokončila prodej své ruské divize do rukou ruské firmy Expobank. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kupní cenu ale ruský podnik nezveřejnil. Mluvčí HSBC následně potvrdil, že vlastnictví ruské divize přešlo na firmu Expobank.
HSBC se rozhodla odejít z Ruska v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Už v červnu 2022 oznámila, že se dohodla na prodeji ruské divize firmě Expobank. Moskva ale v srpnu 2022 zakázala investorům ze znepřátelených zemí prodej strategicky důležitých aktivit ve finančním sektoru a energetice bez výslovného souhlasu prezidenta Vladimira Putina. Dohodnutá transakce získala souhlas až letos v únoru.
Ukrajinci opět útočili poblíž ruského radaru, Rusko hlásí zničení MiG-29
Ruská protivzdušná obrana dnes v časných ranních hodinách sestřelila dva ukrajinské drony nedaleko města Armavir asi 350 kilometrů od Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Na síti Telegram to oznámil krasnodarský gubernátor Veniamin Kondratěv, podle kterého nejsou hlášené žádné škody ani oběti. V Armaviru se nachází významná ruská radarová stanice, na které se Ukrajina v uplynulých týdnech zaměřila. Ruské ministerstvo obrany rovněž oznámilo sestřelení ukrajinské stíhačky MiG-29 protivzdušnou obranou a celkem 31 bezpilotních letounů za poslední den, píše agentura TASS.
Rusko na několik měsíců pozastavilo výměny zajatců s Ukrajinou
Rusko na několik měsíců pozastavilo výměnu válečných zajatců s Ukrajinou. Podle ruské ombudsmanky Taťjany Moskalkovové jsou na vině "nové a za vlasy přitažené" požadavky Kyjeva, píše dnes agentura TASS. Ukrajina oznámení bezprostředně nekomentovala.
Ukrajina, která ruské invazi čelí už více než dva roky a tři měsíce, si s Ruskem vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát, naposledy začátkem letošního února, kdy se do vlasti vrátila stovka ukrajinských vojáků a nazpět stovka ruských. Většinu ukrajinských zajatců tehdy tvořili obránci Mariupolu, jihoukrajinského města, které Rusko po těžkých bojích dobylo na jaře 2022. Výměnu podle Moskvy tehdy zprostředkovaly Spojené arabské emiráty, podobně jako v předchozích případech.
Muž v Polsku údajně sháněl informace o vojenském vybavením pro Ukrajinu
Polská bezpečnostní služba začátkem března zatkla muže, který se údajně pokoušel přesvědčit nejmenovaného Poláka, aby u ukrajinské hranice fotografoval vojenská vozidla mířící do sousední země jako pomoc při obraně proti ruské invazi. Obžalovaný je 26letý Ukrajinec, jehož úřady identifikovaly jako Oleksandra D. Pokud bude uznán vinným, může mu hrozit až osm let vězení, napsala dnes agentura Reuters.
"Muž je podezřelý, že se pokoušel polského občana přesvědčit, aby fotky sdílel a podílel se na činnosti zahraniční rozvědky namířené proti Polské republice," uvedl mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński.
Švédsko poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 28,6 miliardy korun
Švédsko poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 13,3 miliardy švédských korun (28,6 miliardy korun). S odvoláním na švédskou vládu to dnes napsala agentura Reuters, podle níž to je zatím největší švédský balík pomoci východoevropské zemi, která se už přes dva roky brání ruské agresi. Součástí nově schválené pomoci budou protivzdušná obrana či pozorovací letoun Saab, uvedl na tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson.
Ukrajinci opět útočili poblíž ruského radaru, sami sestřelili 13 útočících dronů
Ruská protivzdušná obrana dnes v časných ranních hodinách sestřelila dva ukrajinské drony nedaleko města Armavir asi 350 kilometrů od Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Na síti telegram to oznámil krasnodarský gubernátor Veniamin Kondratěv, podle kterého nejsou hlášené žádné škody ani oběti. V Armaviru se nachází významná ruská radarová stanice, na které se Ukrajina v uplynulých týdnech zaměřila.
Ukrajinští obránci naopak podle ukrajinského letectva sestřelili v noci na dnešek 13 ze 14 útočících dronů Šáhed íránské výroby v Rivnenské, Mykolajivské a Kirovohradské oblasti. Na sestřelování se podílely bojové letouny, jednotky elektronického boje i další skupiny, uvedla ukrajinská armáda.
Při ruském vzdušném útoku na Toreck v Doněcké oblasti zahynuli nejméně dva lidé
Nejméně dva lidé zahynuli a další tři byli zraněni při dnešním ruském útoku na město Toreck ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Na telegramu to uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého na místě pokračují záchranné práce a počet obětí tak může ještě vzrůst.
„Rusové dnes večer na město shodili tři naváděné bomby, přičemž zasáhli dvě vysokopodlažní a jednu administrativní budovu,“ napsal Filaškin v příspěvku, který doplnil fotografiemi zdevastovaných vysokých panelových domů a jedné nižší budovy.
Při ruském vzdušném útoku na Toreck v Doněcké oblasti zahynuli nejméně dva lidé
Nejméně dva lidé zahynuli a další tři byli zraněni při dnešním ruském útoku na město Toreck ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Na telegramu to uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého na místě pokračují záchranné práce a počet obětí tak může ještě vzrůst.
„Rusové dnes večer na město shodili tři naváděné bomby, přičemž zasáhli dvě vysokopodlažní a jednu administrativní budovu,“ napsal Filaškin v příspěvku, který doplnil fotografiemi zdevastovaných vysokých panelových domů a jedné nižší budovy.
Evropští státníci přislíbili na schůzce v Praze další pomoc Ukrajině
Odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu, řekl před dnešní pracovní večeří některých evropských státníků v Praze polský prezident Andrzej Duda. Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy. Vybrané peníze by měly stačit na půl milionu kusů dělostřelecké munice do konce roku, řekla Frederiksenová. Lotyšská premiérka Evika Siliňová na iniciativu přislíbila deset milionů eur (246 milionů korun).
Premiér Petr Fiala před pracovní večeří v Kramářově vile řekl, že do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech. Podle Frederiksenové dosud vybrané peníze stačí na půl milionu kusů munice do konce roku. "Může to změnit situaci na bojišti," řekla.
