Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Evropští státníci přislíbili na schůzce v Praze další pomoc Ukrajině

Odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu, řekl před dnešní pracovní večeří některých evropských státníků v Praze polský prezident Andrzej Duda. Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy. Vybrané peníze by měly stačit na půl milionu kusů dělostřelecké munice do konce roku, řekla Frederiksenová. Lotyšská premiérka Evika Siliňová na iniciativu přislíbila deset milionů eur (246 milionů korun).

Fiala: Do české iniciativy přispělo 15 zemí přes 39,5 miliardy korun

Do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před dnešním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech.

Od Česka a jeho spojenců dostala od začátku ruské invaze napadená země 918 kusů těžké techniky. „Dále téměř 21 milionů nábojů střední ráže a 1,7 milionu nábojů velké ráže a raket,“ dodal Fiala. Ujistil, že podpora bude pokračovat. „Ruská agrese na Ukrajině jasně ukazuje, že musíme podporovat rozvoj evropského obranného průmyslu a posílit naše obranné schopnosti. Je to klíčová dlouhodobá priorita evropské bezpečnosti,“ řekl.

Zelenskyj podepsal v Lisabonu bezpečnostní dohodu s Portugalskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a portugalský premiér Luís Montenegro dnes podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci obou zemí. Předseda portugalské vlády během Zelenského návštěvy v Lisabonu také přislíbil, že jihoevropský spojenec letos poskytne zemi čelící třetím rokem ruské agresi vojenskou pomoc ve výši nejméně 126 milionů eur (3,1 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.

Fiala jednal se Šmyhalem o vojenské pomoci Ukrajině či obranné spolupráci 

O vojenské pomoci Ukrajině, obranné spolupráci či rozvoji ekonomických vztahů jednal dnes premiér Petr Fiala (ODS) na úřadu vlády se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Strakova akademie na síti X doplnila, že obě země mají zájem o další společné jednání vlád. Šmyhal dorazil do Prahy na pracovní večeři v Kramářově vile, na které budou s Fialou a dalšími evropskými státníky řešit bezpečnostní otázky.

„Další vojenská pomoc Ukrajině, obranná spolupráce či rozvoj ekonomických vztahů - to byla hlavní témata jednání premiéra Fialy s jeho ukrajinským protějškem,“ uvedl úřad vlády na účtu Strakovy akademie na síti X. Fiala bilaterální schůzku se Šmyhalem neavizoval, dnes dopoledne nicméně uvedl, že ukrajinský předseda vlády do Prahy dorazí.

FT: Řada západních firem zůstává v Rusku navzdory dřívějším plánům na odchod

Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom dnes na svých internetových stránkách list Financial Times (FT).

Podle Kyjevské ekonomické školy (KSE) zůstává v Rusku téměř 2200 nadnárodních společností, zatímco kolem 1600 firem své ruské aktivity ukončilo či omezilo. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 řada západních podniků avizovala, že se z ruského trhu stáhne. Moskva ale postupně přicházela s opatřeními, která náklady na odchod z Ruska zvyšovala. Zavedla například povinnou 50procentní slevu na aktiva prodávaná ruským kupcům, která jsou ze zemí, jež Moskva považuje za znepřátelené, a také minimálně 15procentní „daň z odchodu“, připomíná FT.

Ukrajina stabilizovala frontu v Charkovské oblasti, říká ministr obrany

Ukrajině se podařilo stabilizovat frontu v Charkovské oblasti, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. V rozhovoru s agenturou Reuters také řekl, že Rusko má nyní na Ukrajině a v její blízkosti 500.000 vojáků a chystá se tento počet navýšit o dalších 200.000 až 300.000. Kyjev podle Umerova už velmi brzy dostane první západní letouny F-16.

„Jejich (Rusů) cílem je otevřít novou frontu na severu a začít proti nám používat veškerou svou živou a palebnou sílu, pokračují ve svém cíli zničit náš národ,“ řekl Umerov k ofenzivě v Charkovské oblasti, při níž se Rusku podle Moskvy podařilo dobýt několik vesnic.

Expert: Použití zbraní na území Ruska by NATO do války nevtáhlo, jde o politiku

Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by Severoatlantickou alianci do války nezatáhlo, je to ale problém politicko-strategický, řekl dnes ČTK Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. O možnosti použití zbraní na území Ruska dnes promluvil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Petráš uvedl, že z hlediska vojensko-strategického není žádný problém, když Ukrajinci použijí západní zbraně na ničení cílů na ruském území. „Je to ale záležitost politiky, kdy USA a další země se dívají za horizont válečného konfliktu. Nechtějí se jednoduše dostat do situace, kdy by tento způsob použití jejich zbraní při následném uspořádávání vztahů s Ruskem naráželo na problém, že ta či ona země dovážela na Ukrajinu zbraně, kterými pak Ukrajinci ostřelovali ruské území,“ řekl Petráš.

Švédsko pozastavilo své plány poskytnout Ukrajině letouny Gripen

Švédsko na žádost partnerských zemí pozastavilo plány poskytnout Ukrajině své letouny Gripen, uvedl ministr obrany Pal Jonson. Důvodem je podle něj to, že se nyní Ukrajina soustředí na práci s americkými letouny F-16, napsala švédská agentura TT.

„Ostatní země koalice nás vyzvaly, abychom se systémem Gripen počkali,“ řekl Jonson. „Souvisí to s tím, že pozornost je teď zaměřena na zavedení systému F-16,“ dodal.

Skandinávská země Ukrajině poskytla několik balíků pomoci, včetně únorového v hodnotě 7,1 miliardy švédských korun (16,1 miliardy korun), jehož součástí byly mimo jiné protiletadlové systémy, válečné čluny či podmořské, protitankové a dělostřelecké zbraně.

Loni Stockholm s Kyjevem také zahájil jednání o možné dodávce stíhaček Gripen, které používá i české letectvo. Švédská vláda přitom uvedla, že s ohledem na bezpečnost země je jednou z podmínek pro poskytnutí gripenů členství Švédska v Severoatlantické alianci, jehož se země nakonec dočkala letos v březnu.

Stoltenberg: Použití zbraní NATO na území Ruska by nás nezatáhlo do války

Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z NATO a jeho členů stranu konfliktu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny,“ řekl šéf NATO. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí EU, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.

EU má připraveno až 6,9 miliardy eur pro Ukrajinu, pomoc blokuje Maďarsko

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc jim může významně pomoci,“ řekl Borrell.

Jednání unijních ministrů obrany se zúčastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová.

Belgie do konce roku poskytne Ukrajině téměř miliardu eur ve vojenské pomoci

Belgie poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu. Prezident Ukrajiny podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu a dnes odpoledne jej další čeká v Portugalsku.

Belgie je součástí koalice zemí, kterou daly dohromady Nizozemsko a Dánsko a které pracují na dodávce letounů F-16 Ukrajině bránící se ruské invazi. Belgie původně plánovala poskytovat jen výcvik ukrajinským pilotům a technickou a logistickou podporu. Po překvapivé návštěvě Zelenského v Bruselu loni v říjnu však západoevropská země oznámila, že letouny dodá rovněž. První z nich by měla Ukrajina dostat už letos, „pokud to bude možné“, píše web The Brussels Times.

Na schůzku k bezpečnosti dorazí do Prahy i ukrajinský premiér Šmyhal

Na večerní schůzku k bezpečnostní spolupráci do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Denys Šmyhal či zástupci Spojených států. Hlavním cílem pracovní večeře, která se odehraje v 19:00 v Kramářově vile, bude další zlepšení koordinace pomoci Ukrajině, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jednání se bude týkat muniční pomoci, protivzdušné obrany Ukrajiny či spolupráce v obranném průmyslu.

Úřad vlády o víkendu oznámil, že pracovní večeře v Kramářově vile se zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte či lotyšská premiérka Evika Siliňová. Fiala nyní doplnil, že dorazí i Šmyhal, zastoupení budou mít i Spojené státy.

„Budeme se bavit o tom, jak v této kritické fázi, kterou prožívá Ukrajina při své obraně před ruskou agresí, můžeme pomoct, jak fungují iniciativy, které v tuto chvíli fungují,“ řekl Fiala. Účastnické země si chtějí vyměnit informace a cílem je posílení koordinace a pomoci Ukrajině, doplnil premiér.

Vyslání vojáků na Ukrajinu bychom neměli vyloučit, řekl šéf polské diplomacie

Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.

Na otázku, zda je Polsko připravené vyslat vojáky na Ukrajinu, Sikorski reagoval: „Neměli bychom to vyloučit. Ať si Putin láme hlavu nad našimi záměry.“ Rozhovor s ministrem vydaly polský deník Gazeta Wyborcza, italský deník La Repubblica a španělský El País.

Téma vyslání vojáků na Ukrajinu otevřel už dříve francouzský prezident Emmanuel Macron na pařížské konferenci 26. února. Podobně jako nyní Sikorski tehdy uvedl, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by se nemělo vyloučit. Paříž později Macronovy výroky upřesnila s tím, že francouzští vojáci by na Ukrajině nebojovali, ale pouze pomáhali se specifickými úkoly. Evropské státy a NATO se podle německého kancléře Olafa Scholze na pařížské konferenci shodly, že na Ukrajinu vojáky nevyšlou.

Sikorski sám dříve označil přítomnost vojáků aliance na Ukrajině za „nemyslitelnou“.

V pondělí hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil podpis dohody, která francouzským vojenským instruktorům umožní navštěvovat výcviková centra na Ukrajině. Ukrajinské ministerstvo obrany později upřesnilo, že vyslání francouzských vojenských instruktorů „je stále předmětem jednání“. Západní země s výcvikem ukrajinských vojáků již pomáhají, ovšem pouze na svém území.

Lotyšsko nakoupí armádní drony

Lotyšsko chce letos investovat 20 milionů eur do nákupu armádních dronů, vybudování potřebné infrastruktury a výcviku jejich navigátorů.

„Můžeme obrazně mluvit o budování 'armády dronů',“ uvedl ministr obrany Andris Sprúds. Bezpilotní letouny chce nakupovat i od lotyšských dodavatelů. „Chceme posílit celý ekosystém a zároveň podpoříme náš vlastní průmysl, který je schopen dodat potřebné technologie našim ozbrojeným silám i na podporu Ukrajiny,“ řekl lotyšský ministr obrany.

Letos v létě má být například uvedeno do provozu zkušební stanoviště dronů na lotyšské vojenské základně v Séliji. Investovat bude Lotyšsko také do výcviku navigátorů dronů v různých sektorech obrany a koncem května se uskuteční hackathon - setkání programátorů s cílem vyvíjet bezpilotní letouny pro Ukrajinu, oznámil Sprúds.

Lotyšsko společně s Británií vede alianci, která má Ukrajině dodat milion dronů. Zhruba desítka států se zavázala investovat společně prostředky do výroby dronů a dodávat je i náhradní díly k nim na Ukrajinu.

Zelenskyj podepíše bezpečnostní dohodu s Belgií

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Belgii, kde s premiérem Alexanderem De Crooem podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Oznámila to belgická vláda. Podobnou dohodu v pondělí Zelenskyj podepsal ve Španělsku a vláda v Madridu se v ní zavazuje Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc v hodnotě miliardy eur (24,7 miliard korun) do konce letošního roku.

Bilaterální bezpečnostní smlouvu už Ukrajina uzavřela s Francií, Británií, Kanadou, Německem či Itálií. Týká se dlouhodobé vojenské podpory nebo výcviku ukrajinských vojáků.