Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zelenskyj: Rozhodnutí Západu o vojenské pomoci Ukrajině jsou příliš pomalá

Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.

Dodávky pomoci, zejména protivzdušné obrany, jako jsou systémy Patriot, Zelenskyj popsal jako "jeden velký krok vpřed, ale před tím dva kroky zpět". "Každé rozhodnutí, ke kterému my a později všichni společně dospějeme, je přibližně o rok opožděné," uvedl Zelenskyj.

Praha dá 20 milionů korun na podporu a integraci Ukrajinců v metropoli

Pražský magistrát dá 20 milionů korun na podporu a integraci uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Peníze zamíří na projekty týkající se mimo jiné sociální oblasti, bydlení nebo terénních služeb. Rozdělení peněz dnes schválili pražští radní. Některé z projektů musí ještě schválit zastupitelstvo hlavního města.

Cílem programu je podpora aktivit vztahujících se k adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků na území Prahy, a to v sociální oblasti, oblasti bydlení, dále také pro oblasti jako jsou terénní služby a interkulturní práce nebo oblast duševního zdraví, píše se v dokumentu.

Ukrajina ovládá tři pětiny Vovčansku, fronta se stabilizovala, uvedly úřady

Ukrajinské síly ovládají tři pětiny pohraničního města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země, ruské útoky ale neustávají, uvedl dnes v ukrajinské televizi zástupce šéfa oblastní správy Roman Semenucha. Podle oblastního šéfa Oleha Syněhubova se situaci na tomto frontovém úseku podařilo ukrajinským jednotkám stabilizovat. Vovčansk ruská vojska okupovala po invazi na Ukrajinu, ale ukrajinská armáda jej osvobodila v září 2022 při své protiofenzivě.

Soud potvrdil 27 let vězení pro Rusku kvůli atentátu na proválečného blogera

Moskevský odvolací soud potvrdil 27 let vězení pro Darju Trepovovou za podíl na loňském atentátu, jehož obětí se stal proválečný bloger známý pod pseudonymem Vladlen Tatarskij. Informoval o tom dnes server Mediazona. Prokuratura žádala zvýšení trestu o rok. Sedmadvacetiletá Trepovová naopak požadovala jeho zmírnění. Její právník argumentoval slovy, že nejpřísnější trest proti ženě v moderní historii Ruska by měl být založen na pevných faktech, ale ve skutečnosti stojí na domněnkách. Soudci nechali původní verdikt beze změny.

Rusko ruší zákaz vývozu benzinu, trh je prý dostatečně zásoben

Ruská vláda přijala konečné rozhodnutí o pozastavení dočasného zákazu vývozu benzinu, protože trh je dostatečně zásoben. Listu RBC informace jeho zdrojů potvrdilo ministerstvo energetiky.

Rusko zakázalo vývoz benzinu na šest měsíců od počátku března. Výjimku měla hospodářská unie vedená Moskvou a několik zemí, se kterými má Rusko uzavřené přímé mezivládní dohody o dodávkách pohonných hmot.

Ukrajina oznámila zničení všech 29 dronů, kterými v noci útočilo Rusko

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila všech 29 bezpilotních letounů, kterými na Ukrajinu útočilo Rusko. Informovalo o tom ukrajinské letectvo, podle něhož drony mířily na jih, střed i na západ Ukrajiny. Proti Charkovské oblasti na severu země ruská armáda vystřelila raketu Iskander-M.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana zničila pět ukrajinských bezpilotních letounů nad Belgorodskou oblastí a dva nad Kurskou oblastí. Oba regiony sousedí s Ukrajinou.

Deset lidí zemřelo při ruském ostřelování Charkovské oblasti

Ruské ostřelování ukrajinské Charkovské oblasti si na dvou různých místech vyžádalo životy celkem deseti lidí. Uvedl to dnes šéf oblasti Oleh Syněhubov. Mrtvé hlásí také Chersonská oblast na jihu země.

První případ s pěti mrtvými se podle prohlášení policie odehrál dopoledne v obci Čerkaska Lozova na předměstí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Stejné místo tu s odstupem několika minut zasáhly dvě ruské střely. Zraněno bylo 16 osob, z toho podle Syněhubova osm těžce. Mezi mrtvými je i těhotná žena.

Později Syněhubov informoval o dalších pěti mrtvých civilistech, a to v obci Novoosynove poblíž Kupjansku. V důsledku ruského ostřelování tu podle něj zemřeli tři muži a dvě ženy, devět lidí bylo zraněno.

K situaci na frontě v Charkovské oblasti, kde Moskva minulý týden zahájila ofenzivu z ruského území, Syněhubov uvedl, že za poslední den zde ukrajinští obránci odrazili šest ruských útoků. Rusové se podle něj nadále snaží o dobytí města Vovčansk.

Další dva lidé zemřeli a dva byli zraněni při ruském útoku v Chersonské oblasti, uvedla dnes místní ukrajinská vojenská správa. Zásah zde utrpěla vícepodlažní budova, osm soukromých domů, hospodářské objekty a přístavní infrastruktura.

Útoky ohlásila také Moskvou dosazená správa okupované části Chersonské oblasti. Podle ní jeden člověk zemřel a 16 dalších civilistů bylo zraněno v důsledku dronového útoku na mikrobus v obci Radensk, uvedla agentura TASS.

Rafinerie v ruském Slavjansku přerušila po ukrajinském vzdušném útoku provoz

Ruská rafinerie v Slavjansku na Kubáni přerušila provoz poté, co se stala cílem vzdušného útoku Ukrajiny. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vedení ropného podniku. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě za poslední den sestřelila více než 100 ukrajinských dronů.

„Došlo k vzdušnému útoku. Závod je nyní uzavřen. Sčítáme škody,“ řekl Interfaxu bezpečnostní ředitel rafinerie ve Slavjansku Eduard Trudněv.

Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na dnešek zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních prostředků. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že za posledních 24 hodin protivzdušná obrana sestřelila mimo jiné 103 ukrajinských bezpilotních prostředků, na 12 střel americké výroby ATACMS a čtyři francouzské střely HAMMER.

Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že v sobotu byla zničena minolovka Kovrovec ruské Černomořské flotily. Neuvedlo, kde ani za jakých okolností se tak podle něj stalo.

Francouzská potravinářská firma Danone završila prodej svých aktiv v Rusku a odchází z ruského trhu. Stalo se tak v třetím roce války proti Ukrajině, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na prohlášení firmy.

Ruský soud nařídil zabavit majetek italské banky UniCredit za 463 milionů eur

Soud v Petrohradě nařídil zabavit majetek italské bankovní skupiny UniCredit za 463 milionů eur. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Soud rozhodl v arbitrážním sporu, ve kterém figuruje jedna z dceřiných společnosti ruské plynárenské skupiny Gazprom.

UniCredit v e-mailovém sdělení zaslaném agentuře Bloomberg uvedla, že byla informována o podání žaloby k ruskému soudu v souvislosti s případem ruské společnosti RusChemAlliance, který se týká UniCredit Bank AG se sídlem v Mnichově a UniCredit Bank AO se sídlem v Moskvě. V RusChemAlliance vlastní poloviční podíl ruský plynárenský gigant Gazprom.

„Předběžné opatření se vztahuje pouze na aktiva odpovídající tomuto případu, nikoliv na banku UC AO jako celek. Ostatní podrobnosti v současné době prověřujeme,“ dodala banka.

Agentura Reuters uvedla, že soud nařídil mimo jiné zmrazit bance účty, nemovitý majetek a rovněž akcie dceřiných firem UniCredit Leasing a UniCredit Garant. Aktiva ruské součásti UniCreditu na konci loňského roku činila 8,67 miliardy eur, snížila se tak z 10,16 miliardy eur na konci roku 2022. Banka má v zemi zhruba 3100 zaměstnanců a více než padesát poboček.

Soud rozhodl v rámci sporu, ve kterém figuruje dceřiná společnosti skupiny Gazprom, která se zabývá zkapalněným plynem. Reuters připomíná, že UniCredit poskytla bankovní záruky na společný projekt Gazpromu a německé společnosti Linde, který se neuskutečnil kvůli sankcím zavedeným na Rusko v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.

UniCredit je po rakouské Raiffeisen Bank International největší evropskou bankou v Rusku. Čelí rostoucímu tlaku ze strany orgánů bankovního dohledu eurozóny, aby své aktivity v Rusku omezila. Generální ředitel Andrea Orcel uvedl, že banka bude v zemi nadále pokračovat v činnosti, jak to bude možné, a že sankce dodržuje. Definitivní odchod bude podle něj obtížné uskutečnit.

V dubnu ruské úřady zkonfiskovaly majetek ruské součásti italské firmy Ariston Thermo Group, což vyvolalo protesty ze strany Říma. Společnost Ariston působila na ruském trhu od roku 1995, od roku 2005 ve městě Vsevoložsk u Petrohradu funguje její továrna na výrobu bojlerů a dalších ohřívačů vody, uvedl ruský list Kommersant.

Zelenskyj podepsal zákon umožňující mobilizovat až 20 tisíc vězňů 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který některým odsouzeným umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10 tisíc až 20 tisíc vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na databázi ukrajinského parlamentu.

Lidské zdroje jsou pro ukrajinskou armádu dlouhodobým problémem, protože bojuje s mnohem větším a lépe vybaveným nepřítelem. V posledních měsících se tento problém ještě prohloubil, což přimělo úřady k zavedení přísnějších opatření pro ty, kteří se vyhýbají odvodům.

Dosud do bojů na Ukrajině odsouzené posílalo jen Rusko. Nový ukrajinský zákon nabízí podmíněné propuštění odsouzeným, kteří vstoupí do armády, což je krok, který by podle některých představitelů mohl vést k mobilizaci až 20 tisíc vězňů.

Zákon, který přijal ukrajinský parlament, zakazuje mobilizovat vězně odsouzené za závažné zločiny, jako jsou vraždy nebo znásilnění. Bránit vlast nemají také ti, kteří si odpykávají tresty za trestné činy proti národní bezpečnosti, nebo veřejní činitelé odsouzení za korupci. Nikomu nesmí do konce trestu zbývat více než tři roky. Odsouzení se budou moci nechat odvést do bojů dobrovolně a na základě rozhodnutí soudu a se souhlasem příslušné armádní jednotky.

Zelenskyj také podepsal zákon zvyšující pokuty pro osoby, které se vyhýbají mobilizaci v situaci, kdy se ukrajinská armáda po více než dvou letech obrany proti ruské invazi potýká s velkým nedostatkem vojáků. Za porušení pravidel týkajících se registrace u místního odvodového střediska bude místo dosavadních 3400 hřiven (1960 korun) nově hrozit pokuta 5100 hřiven (2940 korun), přičemž ti, kdo se takového přečinu dopustí opakovaně, musí počítat s pokutou až 25 tisíc hřiven (14400 korun). Těm, kdo neuposlechnou povolávací rozkaz, bude hrozit postih až 25 tisíc místo nynějších 17 tisíc hřiven.

Někteří vojenští analytici považují za největší problém Ukrajiny nedostatek lidských zdrojů. Očekává se, že dodávky zbraní, které se značně opozdily, zejména z Washingtonu, se brzy dostanou na frontu.

Ukrajina již snížila věk pro odvod do armády z 27 na 25 let. Horní hranice je 60 let. Zároveň vláda dočasně pozastavila konzulární služby pro muže ve vojenském věku, kteří pobývají v zahraničí, a stěžuje si, že nepomáhají ukrajinskému státu v boji o přežití.

Kyjev ale později oznámil, že od soboty zruší dočasný zákaz konzulárních služeb pro muže vojenského věku žijící v zahraničí, uvedlo ministerstvo zahraničí. „Od 18. května mají muži ve věku 18-60 let, kteří jsou dočasně v zahraničí, možnost požádat o konzulární služby,“ uvedlo ministerstvo.

V sobotu vstoupí v platnost rozsáhlá legislativa, která přepracovává pravidla pro mobilizaci do armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o úspěších vojáků, kteří v sobotu bojovali proti novému ruskému útoku. „Okupant ztrácí pěchotu a techniku, počítal s rychlým postupem,“ řekl Zelenskyj podle agentury Reuters. Uvedl také, že ukrajinským silám vzrostlo sebevědomí, zejména v Charkovské oblasti.

Polsko vynaloží miliardy na obranu hranice s Ruskem a Běloruskem

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.

Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině, než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.

„Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne,“ řekl Tusk podle serveru Wirtualna Polska. Práce podle šéfa vlády již začaly.

Polsko, které sousedí s nejzápadnější ruskou enklávou, Kaliningradskou oblastí, a Běloruskem, se obává, že by se mohlo stát příštím cílem ruské agrese. Na obranu vynakládá okolo čtyř procent hrubého domácího produktu, což je nejvíce z členských zemí NATO, napsala agentura AFP a připomněla polské nákupy zbraní zejména americké a jihokorejské výroby.

Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký ruský spojenec, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska.

V Charkovské oblasti se zřejmě síly vyrovnávají, ale zdá se, že Rusové ještě pokračují v postupu, uvedl vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoká škola CEVRO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Do určité míry se jim tak daří tvořit „nárazníkovou zónu,“ která by měla izolovat Rusko od ukrajinských útoků. „Postupuji na vesnici Lypci, pokud by ji dosáhli, tak mají poměrně komfortní prostředí pro vedení palby na Charkov." Situace u Lypci a Vovčansku je pro Ukrajince velmi složitá, shrnul. Nové dodávky munice jim pomohou, ale dlouhodobě zde situaci nevyřeší. 

Ruský soud vedle banky UniCredit zabavil majetek i Deutsche Bank a Commerzbank

Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.

Západoevropské finanční instituce poskytly na plánovaný projekt bankovní záruky a ruská společnost RusChemAlliance, v níž má poloviční podíl Gazprom, si od nich nyní nárokuje stamiliony eur. UniCredit soud nařídil zabavit majetek za 463 milionů eur, informovaly v pátek zahraniční tiskové agentury, v případě Deutsche Bank jde podle dnešní zprávy deníku Financial Times (FT) o 238,6 milionu eur.

U Commerzbank podle FT požadovala RusChemAlliance zabavení majetku za necelých 95 milionů eur, přičemž detaily o rozhodnutí soudu nebyly jasné. Agentura Reuters ovšem napsala, že soud této bance zablokoval aktiva za 93,7 milionu eur a také zabavil její budovu v centru Moskvy.

Uvedené banky byly ručiteli u dohody o stavbě závodu na zpracování plynu mezi RusChemAlliance a německou společností Linde, píše list FT. Smlouva byla podepsaná v červenci 2021, o rok později ale Linde účast na projektu pozastavila kvůli protiruským sankcím zavedeným na Západě kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Podle FT představuje intervence arbitrážního soudu jeden z nejvýznamnějších kroků proti západním bankám od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.