Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Putin míří k dalšímu vítězství ve volbách, v nichž chybí skutečná konkurence

Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Výsledek je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa, podotkla agentura AP. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve Kyjev i Západ opakovaně odsoudily jako protiprávní.

Návrh na výzvu k dodání taurusů Ukrajině ve Spolkovém sněmu znovu neprošel

Německá opoziční konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu znovu neuspěla se svým návrhem usnesení vyzývajícího vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze k urychlenému dodání německých střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. Většina poslanců ve čtvrtek hlasovala proti iniciativě, informovala agentura DPA. Odmítavý postoj kancléře Scholze k dodání taurusů na Ukrajinu v debatě hájil například šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů (SPD) Rolf Mützenich. „Potřebujeme rozum, uvážlivost a jasnost. A to spolkový kancléř ve zvažování, které mu jako šéfovi vlády přísluší, dělá,“ řekl Mützenich. Hlasování se zúčastnilo 690 poslanců. Proti dodávkám taurusů se vyslovilo 495 zákonodárců, pro jich bylo 190 a pět poslanců se hlasování zdrželo. Frakce CDU/CSU čítá 197 poslanců.

Ruské prezidentské volby jsou na okupovaných územích neplatné, uvedl Kyjev

Za nezákonné a neplatné označilo ukrajinské ministerstvo zahraničí pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování plánovaného na 15. až 17. března neuznávali, napsala agentura Reuters. O zapojení zabraných ukrajinských území do prezidentských voleb rozhodlo Rusko loni v závěru roku. Konat se mají v regionech na východě a jihovýchodě Ukrajiny - v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kterých se Moskva částečně zmocnila po invazi na Ukrajinu z února 2022 a poté je prohlásila za součást Ruské federace.

Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice, proto potřebují pomoc, řekl Stoltenberg

Ukrajincům nedochází odvaha, ale dochází jim munice. Proto Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zároveň zveřejnil výroční zprávu Severoatlantické aliance za rok 2023.

NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské stáy navýšily své výdaje na obranu. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ prohlásil šéf NATO.

Výnosy ze zmrazených ruských aktiv by mohly jít na vojenskou pomoc Ukrajině

Výnosy ze zmrazených aktiv ruské centrální banky v EU by unie mohla podle vrchního ředitele bezpečnostní sekce ministerstva zahraničí Davida Koneckého použít na vojenskou pomoc Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. Konecký to dnes řekl členům sněmovního zahraničního výboru. Rada EU by o tom měla podle něho rozhodovat příští týden. Výbor to vzal jednomyslně na vědomí.

„Tento postup by měl být schválitelný,“ uvedl Konecký. Připomněl, že přímé vojenské podpoře Ukrajiny se brání Slovensko a Maďarsko. Sekční šéf podotkl, že EU za téměř dva roky od začátku ruské invaze zablokovala okolo 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun). Výnosy z nich podle něj představují zhruba tři miliardy eur (přibližně 75 miliard korun) ročně. Střediska pro mezinárodní vypořádávání plateb, která v rámci unijních sankcí zadržují aktiva ruské banky, musejí výnosy podle ředitele ukládat na oddělené účty jako neočekávané příjmy.

Putin míří k dalšímu vítězství ve volbách, v nichž chybí skutečná konkurence

Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Výsledek hlasování je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa, podotkla agentura AP. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve opakovaně Kyjev i Západ odsoudily jako protiprávní.

Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet veškeré kritické hlasy v zemi.

Rusko tvrdí, že zničilo 14 ukrajinských dronů ve svých pohraničních oblastech

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek zničilo 14 ukrajinských bezpilotních letounů v Belgorodské a Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, která již přes dva roky čelí ruské invazi. S odkazem na prohlášení úřadu to uvedla agentura AFP.

„Minulou noc bylo zabráněno pokusům kyjevského režimu provést teroristické útoky pomocí leteckých dronů proti objektům na ruském území,“ uvedlo ministerstvo. Celkem podle něj „bylo zachyceno a zničeno 14 dronů nad Belgorodskou oblastí (11) a Kurskou oblastí (tři)“.

Putin v proslovu vyzval voliče, aby určili, jaká bude budoucnost Ruska

Šéf Kremlu Vladimir Putin před nadcházejícími prezidentskými volbami vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Třídenní volby začínají v pátek a je prakticky jisté, že v nich zvítězí Putin.

Dnes se šéf Kremlu na obyvatele Ruska obrátil v předem nahraném projevu a řekl jim, že účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“. Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.

The Telegraph: Česká iniciativa přišla včas, Ukrajina nemusí šetřit munici

Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom dnes na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.

Zástupci zemí EU se shodli na pěti miliardách eur pro Ukrajinu na zbraně

Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na pokračování společného financování vojenského vybavení pro Ukrajinu. Díky reorganizaci takzvaného Evropského mírového nástroje dostane Kyjev pět miliard eur (126 miliard Kč) na zbraně, munici a další zboží, uvedlo na síti X belgické předsednictví. Shoda se hledala několik měsíců, ještě ji musí schválit členské státy.

"Dohoda! Velvyslanci EU se v zásadě dohodli na reformě Evropského mírového nástroje (EPF), který má podpořit Ukrajinu částkou 5 miliard eur v rozpočtu na rok 2024. EU je nadále odhodlána trvale podporovat Ukrajinu a zajistit, že tato země dostane vojenské vybavení, které potřebuje na svou obranu (před ruskou agresí, pozn. red.)," uvedlo předsednictví.

Rusko zahájilo další stíhání pražských politiků kvůli Koněvovi, píší ruská média

Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře kvůli odstranění sochy maršála Koněva v pražské Bubenči v roce 2020.

Na zprávu ruského kanálu upozornil portál iDNES, který zároveň citoval Kolářovo vyjádření: „Těší mne, že jsem v dobré společnosti, a motivuje mě to do další práce.“

Článek ruského zákoníku, na němž se zakládá trestní stíhání, předpokládá až pětiletý trest odnětí svobody. Kromě Koláře a Stárka jsou mezi stíhanými také estonský ministr vnitra Lauri Läänemets, bývalý lotyšský ministr hospodářství Jánis Vitenbergs nebo předseda obraného výboru lotyšského parlamentu Juris Rancáns.

Scholz před poslanci znovu jasně odmítl poskytnout střely Taurus Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes při poslaneckých interpelacích znovu jednoznačně odmítl, aby Německo poskytlo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus. Rozvážnost v této věci není projevem slabosti, zdůraznil. Postoj sociálnědemokratického kancléře ostře kritizoval opoziční poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Norbert Röttgen, který je zahraničněpolitickým expertem strany.

„Rozvážnost není něco, co by se dalo kvalifikovat jako slabost, jak to někteří činí, nýbrž rozvážnost je to, co občanky a občané této země požadují,“ řekl Scholz v odpovědi na dotaz z CDU, v jejíž řadách někteří poslanci požadují dodávky taurusů na Ukrajinu. Ve čtvrtek mají poslanci Spolkového sněmu o příslušném návrhu hlasovat, uvedla agentura DPA.

Kancléř řekl, že je pro něj vyloučené dodávat dalekonosné zbraňové systémy, jejichž dodávky mají smysl pouze ve spojení s nasazením německých vojáků. „To je hranice, kterou jako kancléř nepřekročím,“ zdůraznil Scholz.

Nebudu měnit názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje Fiala, řekl Fico

Slovenský premiér Robert Fico nebude měnit svůj názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje jeho český kolega Petra Fiala. Fico to ve středu řekl televizi TA3 v souvislosti s rozhodnutím Prahy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová zahraničně-politická témata. Nepřímo se slovenský ministerský předseda ohradil také proti vyjádření českého prezidenta Petra Pavla, že Fico je zklamáním.

Munici získanou přes českou iniciativu Ukrajina obdrží brzy, řekl šéf diplomacie

Ukrajinské ozbrojené síly brzy začnou dostávat munici nakoupenou prostřednictvím české iniciativy. Na tiskové konferenci v Kyjevě to ve středu řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. S českými kolegy se chce spojit ještě tento týden, kdy mají podle něj nastínit plán dodávek munice. Česko přišlo s iniciativou, která má zajistit Ukrajině 800 tisíc kusů dělostřelecké munice, v polovině února. Zapojilo se do ní 18 zemí.

Za útokem na Volkova je pravděpodobně Rusko, domnívá se litevská kontrarozvědka

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovalo a v úterý v Litvě provedlo Rusko. Uvedla to podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování útoku na spolupracovníka Navalného, který před necelým měsícem zemřel v ruské trestanecké kolonii. Šéf litevské policie Renatas Požela ve středu řekl, že vyšetřování se zaměřuje na několik možných verzí.