Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Pavel dosud povolil 20 Čechům bojovat na Ukrajině, 56 žádostí odmítl
Prezident Petr Pavel dosud povolil 20 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, naopak nevyhověl 56 žádostem. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Hradu Eva Hromádková. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům by podle dosavadních dat mělo mít celkem přes 150 Čechů, výrazná většina jej získala od Pavlova předchůdce Miloše Zemana.
Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od předloňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Lipavský vyzve další státy EU, aby se zapojily do nákupu munice pro Ukrajinu
Český ministr zahraničí Jan Lipavský chce vyzvat další státy EU, aby se zapojily do české iniciativy na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Na dnešním jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu chce také poděkovat těm zemím, které tak již učinily. Jak Lipavský řekl novinářům, k iniciativě se dosud připojilo 18 zemí, mezi kterými jsou i státy mimo EU, například Kanada či Norsko.
Zásoby munice se pro Ukrajinu v zimě staly kritickým problémem a Kyjev se od začátku ruské invaze z února 2022 do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar minulý týden ČTK řekl, že první dodávky by měly dorazit na Ukrajinu nejpozději v červnu.
Z Německa se Putin gratulace nedočká, média ruské volby označují za cirkus
Jako zmanipulované volby a státní cirkus označují německá média výběr ruského prezidenta, který podle oficiálních údajů jasně vyhrála současná hlava státu Vladimir Putin. Ten mezitím obdržel několik gratulací od autoritářských režimů, od německých představitelů se ale žádného blahopřání nedočká.
Ruskem pořádané volby na okupovaných územích Ukrajiny nikdy neuznáme, uvedla EU
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla dnes v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.
V Rusku samotném hlasování doprovázel „alarmující nárůst porušování občanských i politických práv“, dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.
Problémy polských rolníků podle expertů nesouvisí s politikou EU ani s Ukrajinou
Problémy, se kterými se potýkají polští zemědělci, podle zprávy polského Institutu pro veřejné finance (IFP) nesouvisejí s unijní klimatickou politikou ani s dovozem zemědělské produkce z Ukrajiny. O stanovisku IFP dnes napsal deník Rzeczpospolita. Polští zemědělci už týdny pořádají protestní akce, včetně demonstrací ve velkých městech nebo blokád hranic.
Předseda IFP a hlavní ekonom institutu Slawomir Dudek připomíná, že na transparentech protestujících rolníků se objevují i hesla vyzývající k odchodu Polska z EU. „To je kuriózní, protože rolníci patří k těm, kdo nejvíce profitovali z našeho vstupu do EU,“ řekl.
Americký deník změnil po kritice titulek článku o Česku a jeho pomoci Ukrajině
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se dnes objevil i na titulní straně pod titulkem: "Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu".
Prezidentské volby v Rusku nelze nazývat volbami, nemají žádnou legitimitu, uvedl při příchodu na jednání v Bruselu litevský ministr zahraničí.
Účast v ruských volbách byla v novodobé historii Ruska rekordní, tvrdí Moskva
Účast v ruských prezidentských volbách přesáhla 77 procent, v novodobé historii Ruska byla rekordní, oznámila dnes podle agentury TASS ústřední volební komise. Volby vyhrál současný prezident Vladimir Putin, který po sečtení více než 99 procent lístků získal více než 87 procent hlasů, tvrdí také komise s tím, že konečné výsledky oznámí ve čtvrtek. V Praze pro Putina hlasovalo necelých 16 procent ruských voličů, vyplývá podle serveru Viněgret.cz z dat zveřejněných ústřední volební komisí.
"Účast je u nás poprvé rekordní, nebývalá, nikdy předtím taková nebyla - 77,44 procenta," prohlásila předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentury Reuters hovořila Pamfilovová o postsovětské historii Ruska.
Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 22 drony a sedmi raketami
Ukrajina v noci na dnešek zničila 17 z 22 ruských útočných dronů. Rusko podle ukrajinského letectva zaútočilo také sedmi raketami, uvedly agentury Reuters a Ukrinform. Jedna ze střel podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) zasáhla hasičskou stanici v Charkovské oblasti, jeden záchranář utrpěl zranění.
Útok poničil budovu stanice a čtyři hasičská auta. V tu dobu bylo na služebně 11 hasičů, z nichž jeden utrpěl zranění ruky. Šlo o řidiče, kterému zdravotníci poskytli pomoc na místě.
Unijní ministři zahraničí budou řešit Ukrajinu, Blízký východ i Bělorusko
Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes budou řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě, ale i v Bělorusku. Na úvod jednání v Bruselu se s nimi prostřednictvím videohovoru spojí americký ministr zahraničí Antony Blinken. Následně budou prostřednictvím videa hovořit i se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Česko bude zastupovat šéf resortu Jan Lipavský.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie se minulý týden shodli na reformě takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), z nějž se posléze jednotlivým státům Evropské unie částečně proplácí jejich vojenská pomoc Ukrajině. Odsouhlaseno bylo navíc pět miliard eur (126 miliard korun) s tím, že tyto prostředky budou určeny právě pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Dnes se očekává, že by ministři mohli existenci tohoto ukrajinského fondu formálně potvrdit.
Komerční banka začne vyplácet pohledávky věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ
Komerční banka dnes začne vyplácet pohledávky věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím svých poboček a on-line. Výplata potrvá do 15. dubna 2024. Ve všech případech bude výplata bezhotovostní, peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v ČR, a to výhradně v českých korunách, sdělila Komerční banka. Věřitelé, jichž je přes 15 tisíc, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.
Putin má vítězství ve volbách za důkaz, že se Rusko ubírá správnou cestou
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém prvním vyjádření po dnes skončených prezidentských volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku „upevnit společnost“ a stát se silnějším a efektivnějším. Za prioritu označil pokračování války proti Ukrajině a posílení armády, informují zahraniční média.
Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina, který v hlasování nečelil žádné skutečné konkurenci. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů a směřuje tak k již pátému období v prezidentském úřadě. Řada zemí včetně USA, Ukrajiny nebo Česka volby bez účasti opozice odsoudily.
MZV: Volby v Rusku nejsou demokratické, na okupovaných územích to byla fraška
Prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní, uvedlo v dnešním prohlášení české ministerstvo zahraničí (MZV). Poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje, a hlasování v nich označila za nelegitimní volební frašku.
"Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách," uvedl Černínský palác.
Třídenní volby končí dnes večer. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelí žádné skutečné konkurenci. Formálně úřady do voleb zaregistrovaly čtyři kandidáty. K volbám ale nepřipustily mimo jiné Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát. Volby se konají krátce po smrti Putinova oponenta Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v ruském vězení za polárním kruhem.
Česká diplomacie konstatovala, že řada prezidentských kandidátů, zejména těm, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohla kandidovat. Ruští občané podle MZV neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu. Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.
Současně důrazně odsoudilo konání voleb na okupovaných územích Ukrajiny. "Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny. Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva," napsala v prohlášení česká diplomacie. Cílem Ruska je podle něj opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes na síti X napsal, že prezidentské volby v Rusku nebyly svobodné a vítěz ve skutečnosti porazil jen demokracii. Odehrály se podle něj za situace, kdy největší potenciální rivalové nemohli kandidovat nebo rovnou skončili ve vězení. Navíc je už roky omezená pluralita veřejné debaty i svoboda médií a na volby na okupovaných územích dohlíží armáda, dodal Rakušan.
WSJ: Česko nakupuje munici pro Ukrajinu i od spojenců Ruska
Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to dnes americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800.000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700.000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300.000 nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.
Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.
Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.
"Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj - s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea," řekl deníku poradce českého premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Moskva po útocích dronů krátkodobě omezila provoz na několika letištích
Ruské úřady dnes z bezpečnostních důvodů krátkodobě omezily provoz na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo a také v Žukovském u Moskvy. Nad oblastí bylo dnes sestřeleno pět ukrajinských dronů, uvedl podle agentury Reuters starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Krátkodobě byla dnes zastavena také silniční doprava na mostě spojujícím okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s pevninským Ruskem.
"Aby byla zajištěna bezpečnost letů civilních letadel, byla dnes od 9:39 moskevského času (7:39 SEČ) zavedena omezení provozu letišť Vnukovo, Domodědovo a letiště v Žukovském," napsala ruská federální agentura pro leteckou dopravu. Zanedlouho oznámila, že byla opatření odvolána.
Starosta Sobjanin na sociální síti Telegram uvedl, že útoky dronů si v oblasti Moskvy nevyžádaly žádné oběti a nezpůsobily žádné škody.
Rusko z útoků obviňuje Ukrajinu, proti níž už více než dva roky vede válku. Podle Moskvy chce Kyjev tímto způsobem narušit třídenní volby ruského prezidenta, které dnes končí. Jasným favoritem hlasování je stávající prezident Vladimir Putin.
