Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Socha nahého Putina kupce nenašla, organizátoři se spojí s dalšími aktivisty

Socha představující ruského prezidenta Vladimira Putina na zlatém záchodě, která se měsíc nabízela k prodeji v on-line aukci, do dnešního skončení dražby kupce nenašla. ČTK to dnes řekl Otakar van Gemund z aktivistické skupiny Kaputin. Ta plastiku doplněnou ještě běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem několikrát instalovala ve veřejném prostoru a za peníze, které by za ni ráda utržila, plánuje koupit bojový dron pro Ukrajinu napadenou Ruskem. Teď se kvůli prodeji objektu spojí s iniciativou Dárek pro Putina.

Ta shromažďuje od května peníze na zbraně pro Ukrajinu. "Aukce na twitteru asi neměla moc velký ohlas, spojíme se tedy s těmi, kdo mají větší zkušenosti a tým, který vše pomáhá organizovat," řekl dnes van Gemund.

Při prezentaci plastiky v předvečer výročí 17. listopadu uvedl, že smyslem figuríny je ukázat zlo současného kremelského režimu v plné nahotě. "Odkazuje na zálibu v až úchylném luxusu, a obnažuje tak buranství a hodnotovou prázdnotu ruského diktátora a jeho zločinného režimu. Je symbolem perverznosti ruského režimu, jeho mafiánské estetiky a totalitní zvůle," řekl tehdy. Socha podle něj ukazuje, že Putin svou sílu jen předstírá. "Je to narážka na císařovy nové šaty, která ilustruje, že se Putina nesmíme bát, že jeho moc živí jedině náš strach. Je zranitelnější než se zdá," doplnil.

Figurína Putina v choulostivé situaci vznikla ještě před zahájením ruské agrese vůči Ukrajině. Svou premiéru si odbyla na happeningu v dubnu 2021, kdy ji aktivisté ze skupiny Kaputin vystavili před ruskou ambasádou v Praze, jejíž plot zároveň ozdobili zlatými záchodovými štětkami. Figurína, na níž se složily desítky lidí, vznikla v dílně výtvarnice Barbory Zichové.

Putin na zlatém záchodě prošel několika proměnami. Nejprve trůnil se staženými červenými trenýrkami symbolizujícími podle autorů českou dezinformační scénu kolem Miloše Zemana. Tehdy instalaci se zlatou mísou doplňovala lahvička s čisticím přípravkem Novičok. Po potlačení protirežimních demonstrací v Bělorusku přibyla na Putinově klíně menší figurína představující Lukašenka.

Iniciativa Dárek pro Putina, za níž stojí podnikatel Dalibor Dědek, má také svojí sochu. Znázorňuje Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout, a stojí od počátku prosince na náměstí Interbrigády v Praze. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, má být 30 dnů a následně půjde do dražby také s účelem získat peníze na nákup zbraní pro Ukrajinu. Autorem sochy je kovář Dušan Dostál.

Rusko má v úmyslu Íránu výměnou za stovky dronů poskytnout pokročilé vojenské komponenty, tvrdí Londýn. Podkope to podle něj mezinárodní bezpečnost.

Ruský soud nařídil zabavení Děripaskova hotelového komplexu

Ruský soud nařídil zabavení luxusního hotelového komplexu v Soči, který patří ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi. S odkazem na své zdroje o tom informoval list Financial Times, který připomněl, že miliardář dříve kritizoval válečné tažení Moskvy na Ukrajině.

„Potřebujeme co nejdříve mír, protože jsme už překročili bod, ze kterého není návratu,“ napsal Děripaska například letos v březnu na twitteru. 

Právní spor o pozemky mezi Děripaskou a vědecko-vzdělávacím uskupením Sirius pod patronátem ruského prezidenta Vladimira Putina začal už před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu, a zdánlivě tak nesouvisí s oligarchovou opatrnou kritikou Moskvy. Dvě osoby obeznámené se situací nicméně FT řekly, že soudnímu příkazu předcházela žádost Kremlu, aby Děripaska válku přestal kritizovat.

Ukrajina dostane tisíce internetových antén Starlink

Ukrajina dosáhla dohody se společností SpaceX miliardáře Elona Muska, měla by získat tisíce dalších zařízeni pro satelitní internetové připojení Starlink. Více než deset tisíc přijímačů na Ukrajinu doputuje v následujících měsících, řekl ministr pro digitální transformaci Mochajlo Fedorov agentuře Bloomberg.

„Musk nás ujistil, že bude Ukrajinu nadále podporovat. Když nás postihl rozsáhlý blackout, ještě ten den jsem mu napsal a on okamžitě reagoval, už podnikl určité kroky," řekl Fedorov.

Rusko se pří raketových útocích na Ukrajinu v posledních měsících soustředí na energetickou infrastrukturu země. Časté výpadky elektřiny ohrožují mimo jiné dostupnost internetového připojení v zemi.

Eurobarometr: Podpora unijním opatřením proti Rusku je silná, v Česku ale klesá

Souhlas lidí v Evropské unii s opatřeními proti Rusku a na podporu Ukrajiny zůstává silný. V některých zemích ale ve srovnání s dubnem klesl, ukazují výsledky obsažené v prosincové zprávě Eurobarometru. Například v České republice mezi dubnem a listopadem poklesla podpora sankcím proti Rusku či dodávkám zbraní Ukrajině o 17 procentních bodů.

„Průzkum ukazuje, že opatření přijatá Evropskou unií jako odpověď na ruskou útočnou válkou proti Ukrajině mají i nadále silnou podporu mezi občany,“ uvedl Eurobarometr. Všem opatřením, na která se Eurobarometr ptal, však podpora klesla. Nejvíce to bylo patrné u finanční podpory Ukrajině, kde podíl lidí vyjadřujících úplný či částečný souhlas klesl o deset procentních bodů na 70 procent, či v případě sankcí proti Rusku, kterým klesla podpora o devět procentních bodu na 71 procent.

Podobný vývoj je patrný i v Česku. Například podpora sankcím proti Rusku klesla o 17 procentních bodů na 58 procent. O 17 procentních bodů na 43 procent klesl podíl souhlasných stanovisek s dodávkami zbraní Ukrajině; nesouhlasných stanovisek je naopak 52 procent. O 21 procentních bodů na 51 procent klesl souhlas s poskytováním finanční pomoci Kyjevu. Zhruba 60 procent lidí v ČR a na Slovensku je pro přijetí válečných uprchlíků, což je nejmenší podíl v EU. S humanitární pomocí souhlasí na 80 procent Čechů, o 11 procentních bodů méně než v dubnu.

Rusko nemá v plánu pohltit Bělorusko, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Putin na společné konferenci s Alexandrem Lukašenkem v Minsku.

V Kyjevě se rozsvítil vánoční strom v barvách Ukrajiny

Na Sofijském náměstí v centru Kyjeva se dnes rozsvítil vánoční strom v barvách ukrajinské vlajky. Starosta města Vitalij Kličko to oznámil na komunikační síti telegram a zveřejnil fotografii12metrového stromu, který nazývá "stromem nezlomnosti".

Vedení města váhalo, zda strom rozsvěcet v době válečného konfliktu, kterému Ukrajina čelí od února. Kyjev je navíc častým terčem ostřelování a v části města stále ještě nejde proud. Děti i dospělí si ale podle Klička zaslouží radost ze svátků a oslav Nového roku navzdory ruské agresi.

"Jsem přesvědčen, že touha po míru a vítězství, o kterých sní Ukrajinci dnes, na svatého Mikuláše Divotvorce, se určitě splní," napsal Kličko.

Oslavy jsou podle starosty skromnější než v předchozích letech. Letos má strom 12 metrů, loni měřil 31 metrů. Druhé největší ukrajinské město Charkov letos z bezpečnostních důvodů svůj vánoční strom postavilo ve vestibulu metra.

Moskva: Rozhodnutí EU o cenovém stropu na plyn je nepřijatelné

Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.

Sedmadvacítka dohodou, kterou mají členské země začít uplatňovat 15. února, reaguje na prudký nárůst cen plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.

Země EU počítají s tím, že se cenový strop automaticky aktivuje v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Hrozba ruské invaze do Moldavska je reálná, řekl šéf moldavské rozvědky

Hrozba ruské invaze do Moldavska je reálná, mohla by začít už po Novém roce nebo na jaře, řekl v rozhovoru se stanicí TVR šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa. Rozhodnutí o případné invazi závisí podle něj na vývoji války na Ukrajině.

"Otázkou není, zda Ruská federace provede novou ofenzívu na území Moldavské republiky, ale kdy se tak stane: buď začátkem roku, v lednu, únoru, nebo později, v březnu nebo dubnu," uvedl Musteatsa.

Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky. Podněstří se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků. Moskva odmítá žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla.

Podle Musteatsa by mohlo Rusko při konfrontaci v příštím roce využít materiál z největšího muničního skladu v Evropě, který se nachází právě v Podněstří.

Putin chce veteránům z Ukrajiny rozdávat pozemky v okolí Moskvy a na Krymu

Vyznamenaní ruští veteráni z bojů na Ukrajině budou podle dekretu prezidenta Vladimira Putina dostávat pozemky v okolí Moskvy či na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. V příslušném výnosu to hlava státu nařídila místním úřadům, uvedl dnes list Kommerant.

Dekret nařizuje ruské vládě, aby zajistila, že úřady Moskevské oblasti, Krymu a Sevastopolu budou bezplatně poskytovat pozemky vojákům, kteří se vyznamenali během speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Odměněny mají být také rodiny těch, kteří během operace zahynuli. Přidělované pozemky budou pocházet z vlastnictví státu nebo obcí.

Ruská armáda se podle ukrajinských i západních představitelů potýká na Ukrajině s nízkou bojovou morálkou, Moskva se proto vojáky snaží motivovat mimo jiné zlepšením sociálního zabezpečení. V listopadu Putin nařídil mobilizovaným vojákům jednorázově vyplatit 195 tisíc rublů (65 500 korun) a stejnou částku mají dostat také ti, kteří během speciální vojenské operace podepsali smlouvu o vojenské službě v ruských ozbrojených silách.

Britský premiér varoval před unáhleným jednáním o příměří na Ukrajině

Britský premiér Rishi Sunak dnes varoval před unáhleným vyjednáváním o příměří na Ukrajině. Moskva by mohla klid zbraní využít k přeskupení a posílení svých jednotek, uvedl v lotyšské Rize na setkání vedoucích představitelů zejména severských a pobaltských zemí. Informovala o tom agentura DPA.

"Musíme si být vědomi, že jakákoliv jednostranná výzva Ruska k příměří je v současném kontextu zcela nesmyslná. Myslím, že by to bylo špatné rozhodnutí. Rusko by ho využilo k přeskupení a posílení svých jednotek," řekl Sunak na dnešním setkání s lídry vojenského uskupení Společné expediční síly (JEF), které kromě Británie sdružuje také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Dokud se Rusko z Ukrajiny nestáhne, nemohou a neměla by se podle něj vést žádná skutečná jednání o příměří na Ukrajině, uvedl Sunak. Vyzval také k dalším dodávkám zbraní Kyjevu, Ukrajina podle něj potřebuje systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo a obrněná vozidla.

Ještě před Sunakovou cestou do Lotyšska Británie oznámila, že bude v příštím roce pokračovat ve zbrojních dodávkách Ukrajině. Sunak a hostitel schůzky, lotyšský premiér Krišjaniš Karinš, také zdůraznili význam zachování západních sankcí proti Moskvě a jejím spojencům. "Musíme se i nadále soustředit na to, abychom narušovali schopnost Ruska přeskupit se a doplnit zásoby," dodal britský premiér.

Cestou videospojení promluvil na summitu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém vystoupení podle serveru RBK-Ukrajina každému z přítomných lídrů řekl, jaké dodávky zbraní Ukrajina od jejich zemí potřebuje. Například Švédsko požádal o předání dělostřeleckých systémů Archer, Norsko o dodání systému protivzdušné obrany NASAMS a Finsko o dělostřelecké granáty ráže 152 a 122 milimetrů.

Nad jadernou elektrárnou na jihu Ukrajiny podle Kyjeva přeletěl ruský dron

Provozovatel ukrajinských jaderných elektráren obvinil Rusko, že porušilo jadernou bezpečnost, když vyslalo bezpilotní letoun určený k ničení pozemních cílů nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti. Vyzval mezinárodní společenství k ochraně atomových provozů před nebezpečími, jaké s sebou nese válka. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Podle Enerhoatomu byl dron íránské výroby Šáhed detekován nad jadernou elektrárnou dnes v 00:46 místního času. "Jde o naprosto nepřijatelné porušení jaderné a radiační bezpečnosti," uvedla společnost na telegramu. Jihoukrajinská jaderná elektrárna se nachází poblíž města Južnoukrajinsk, přibližně 350 kilometrů jižně od Kyjeva.

Rusko dnes podle ukrajinských vzdušných sil použilo k útokům na ukrajinské cíle asi 35 dronů Šáhed, 30 z nich se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit.

Ruské invazní jednotky už v březnu obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu, která je největším zařízením svého druhu v Evropě. Podle agentury Reuters pokračují jednání o možném vytvoření bezpečnostní zóny kolem elektrárny.

Ukrajinská i ruská strana se navzájem obviňují z jejího ostřelování. Podle Kyjeva Rusové i za použití násilí nutí ukrajinské zaměstnance elektrárny, aby podepsali smlouvy se společností spadající pod ruský Rosatom. V říjnu ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Ukrajina to označila za krádež.

Ruský prezident Putin přijel do Minsku, kde bude jednat se svým běloruským protějškem Lukašenkem, uvedl TASS. V Bělorusku je Putin po třech letech.

Rusko tvrdí, že u Belgorodu sestřelilo čtyři protiradarové střely HARM

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že poblíž města Belgorod nedaleko hranic s Ukrajinou sestřelilo čtyři protiradarové střely HARM americké výroby. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na mluvčího ministerstva Igora Konašenkova. Úřady v Belgorodu hlásí výpadky dodávek elektřiny.

Washington v srpnu oznámil, že dodal Ukrajině střely AGM-88 HARM určené například k ničení protiletadlových radarových systémů. Střely mají dolet necelých 50 kilometrů, ukrajinské síly jimi tedy mohou zasahovat cíle v Belgorodu a v přilehlé oblasti.

Rusko a Čína ve středu zahájí společné cvičení námořnictva

Rusko a Čína ve středu zahájí společné cvičení námořnictva, které potrvá do 27. prosince. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Při manévrech, které se konají od roku 2012, budou vojáci nacvičovat kromě jiného také odpalování raket a dělostřeleckou palbu.

„Hlavním účelem cvičení je posílit námořní spolupráci Ruska a Číny a udržet mír a stabilitu v regionu Asie a Tichomoří,“ uvedlo ruské ministerstvo. Moskva na cvičení vyslala čtyři plavidla, včetně raketového křižníku Varjag, za Čínu se ho zúčastní šest lodí. Podpoří je letadla a vrtulníky. Ruská plavidla se dnes vydala na cestu z přístavu ve Vladivostoku.