Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Moldavsko uzavřelo krátkodobou dohodu, která mu pomůže zbavit se závislosti na ruském zemním plynu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters moldavský vicepremiér Andrei Spinu. Moldavsko, které je na ruském plynu dlouhodobě silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.

Moldavská státní plynárenská společnost Moldovagaz podle vicepremiéra v rámci dohody tento měsíc koupí 100 milionů krychlových metrů od domácího dodavatele Energocom. "Od loňského roku jsme slibovali, že vytvoříme rezervy a najdeme alternativy, abychom ukončili závislost na jediném zdroji. Podařilo se mi to," uvedl Spinu.

Evropští politici shodně zdůrazňují, že je nutné jednat o budoucí poválečné obnově Ukrajiny už nyní, ještě v průběhu Ruskem vyvolané války. Součástí obnovy bude i restart leteckého provozu nad Ukrajinou, se kterým hodlá vypomoci i Česko. „Státní podnik Řízení letového provozu historicky vyškolil řadu letových dispečerů v zahraničí. S ohledem na tyto historické vazby budeme spolupracovat a nabízet pomoc,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Jak rychle válka na Ukrajině mizí z českých médií? Podívejte se sami. Nejvíc ho omezila TV Nova. V březnu odehrála víc než 700 zpráv se slovy Ukrajina a válka. V listopadu jich odvysílala o 87 % míň. Výrazně ale škrtala i veřejnoprávní média. Další podrobnosti už zítra večer! pic.twitter.com/YAeyMN01am

— Newsroom ČT24 (@NewsroomCT24) December 17, 2022

Existuje velké nebezpečí další eskalace ruské války proti Ukrajině. V rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. S Ruskem je podle něj třeba dál mluvit a Moskva si musí uvědomit, že válka nemůže pokračovat.

"Rusko si musí uvědomit, že toto nemůže pokračovat. (Ruský prezident Vladimir) Putin musí válku ukončit, stáhnout vojáky, a vytvořit tím prostor pro vzájemnou dohodu," zdůraznil Scholz. Kancléř dále řekl, že Německo nesmí dopustit zpřetrhání "vlákna rozhovorů s Ruskem".

"Pokud spolu nebudeme mluvit, ještě se tím sníží pravděpodobnost, že Rusko válku ukončí," řekl Scholz. Německo podle něj musí předejít přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem.

"Našim cílem je, aby Rusko ukončilo svou útočnou válku a aby Ukrajina ubránila svou celistvost," podtrhl kancléř.

Americký Institut pro studium války (ISW) na počátku tohoto měsíce upozornil, že Rusko by jednáním, které by zahrnovalo příměří, jen získalo čas na reorganizování svých sil k dalším výpadům proti Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin strávil podle svého mluvčího Dmitrije Peskova celý pátek na velitelství ruských sil zapojených do "speciální operace na Ukrajině," jak Kreml nazývá svou agresi vůči sousední zemi. Putin si podle agentury TASS od velitelů žádal návrhy dalšího postupu ruské armády.

"Vyslechneme si velitele každého operačního směru a chtěl bych slyšet vaše návrhy týkající se našich nejbližších a střednědobých akcí," prohlásil prezident podle ruské státní agentury. Ruská armáda z jeho rozkazu vpadla na Ukrajinu 24. února.

Agresor provedl další masivní raketový útok na Ukrajinu, na Kyjev dosud největší. 60 ze 76 raket bylo sestřeleno protivzdušnou obranou, škody jsou přesto značné. Ruské údery jsou vedeny vždy s odstupem dnů, aby zničily, co Ukrajinci mezitím stihli opravit. #StandWithUkraine️pic.twitter.com/RoMSBM3i4u

— Armáda ČR (@ArmadaCR) December 17, 2022

Poslední rok nebyl pro nikoho jednoduchý a ani následující měsíce nebudou snadné. Vláda však dělá vše pro zvládnutí situace. Napsal to dnes premiér Petr Fiala (ODS) na sociálních sítích k prvnímu výročí jmenování své pětikoaliční vlády.

"Naše země se v důsledku ruské agresivní války na Ukrajině potýká s řadou obrovských výzev, které jsme si ještě nedávno nedokázali představit. Společně s vámi však pracujeme na tom, aby byly dopady krizí na životy nás všech co nejmenší," píše premiér. Připomíná poslední velkou vlnu covidové pandemie a uvádí, že díky spolupráci a zodpovědnosti občanů se ji podařilo zvládnout na výbornou. Na covidovou pandemii však navázala ruská invaze na Ukrajinu a v Evropě tak vypukl největší válečný konflikt od konce druhé světové války, dodává.

Premiér poukazuje například na to, že Česko přijalo víc než 460.000 uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí. Zmiňuje se i o nedostatku energií a jejich rostoucích cenách. "Zareagovali jsme rychle a zajistili jsme dostatek plynu na tuto zimu – rekordně jsme naplnili zásobníky a zakoupili jsme potřebnou kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku," napsal Fiala. "Odolali jsme tlaku populistů na řadu drahých a nefunkčních zásahů do volného trhu, a i díky tomu nyní tankujeme za předválečné ceny, zatímco v jiných zemích benzin a nafta zdražují a řidiči na ně musejí stát dlouhé fronty," podotkl.

Aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok sníží počet zaměstnanců v Rusku. Uvedla to firma v dnešním prohlášení. TikTok poté, co Moskva po únorové invazi na Ukrajinu zavedla novou přísnou cenzuru médií, zastavil poskytování svých hlavních služeb, živého vysílání a nahrávání videí, pro uživatele v Rusku.

"Letos jsme museli učinit řadu rozhodnutí o našich službách v Rusku, která nyní bohužel zahrnují snížení počtu naší pracovní síly v Rusku," uvádí se v prohlášení. Firma dodala, že bude nadále vyhodnocovat vývoj v Rusku a možnosti případného plného obnovení služeb, napsala agentura Reuters.

TikTok omezil své služby v Rusku kvůli zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření jiných než oficiálních informací o ruské armádě. Omezení ale neovlivnilo službu umožňující zasílání zpráv. Majitelem aplikace je čínská společnost ByteDance.

Ruský parlament na počátku března schválil zavedení trestní odpovědnosti a až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. De facto to znamená, že média mohou zveřejnit pouze oficiální informace úřadů.

Anželika je jedním z mnoha Rusů, kteří se po invazi Moskvy na Ukrajinu přestěhovali do tureckého letoviska Antalya.

Jejich příchod ale zvýšil ceny domů a nájmů, což vedlo místní k sepsání petice požadující zákaz vstupu cizinců na trh s realitami. Petici od minulého měsíce podepsalo ve městě asi 13.000 lidí, kteří se obávají, že velký přiliv cizinců, kromě Rusů také Ukrajinců a dalších, znamená, že mnoho Turků si nebude moci dovolit zde žít, píše agentura Reuters.

"Je to trochu smutné, že nás nechtějí, zatímco my si nemůžeme dovolit vrátit se do své vlasti," říká Anželika, která předtím, než se s manželem přestěhovala do Antalye, aby zajistila lepší budoucnost svým dvěma dětem, vedla v Moskvě obchod s nábytkem. "Věřím, že cizinci, kteří sem přicházejí, mohou Antalyi hodně přinést," odpovídá na otázku ohledně petice.

Turecko je zemí, která zůstává otevřená ruským návštěvníkům a investicím. Ruština je běžně slyšet v Istanbulu a v Antalyi, která je pro Rusy dlouhodobě oblíbenou prázdninovou destinací. Čtyřicetiletá Anželika uvádí, že za svůj byt platí měsíční nájemné asi 16.000 tureckých lir (19.500 Kč). Podle sousedů přitom jen pár měsíců předtím, než se nastěhovala, byl byt v nabídce za 5000 až 6000 lir (6100 až 7300 Kč).

Petice, která je dostupná na webu change.org, uvádí, že výrazná migrace do Antalye prudce zvýšila ceny bytů. Ty jsou tak pro studenty a další místní obyvatele nedostupné. Za deset měsíců letošního roku bylo podle oficiálních údajů v Antalyi prodáno cizincům 16.779 domů. To je proti loňskému roku nárůst o 94 procent. Prodej prudce vzrostl zvláště po začátku války na Ukrajině.

Rusové pak předstihli Íránce a stali se největšími zahraničními kupci domů v Turecku. Za deset měsíců koupili v celé zemi 11.334 nemovitostí. Na celkovém počtu prodejů nemovitostí cizincům se podíleli zhruba pětinou. Těm, kteří utratí nejméně 400.000 USD (9,1 milionu Kč) je uděleno turecké občanství.

Turecká vláda se snaží o rovnoměrnější rozdělení příchozích cizinců. Zakázala proto další registraci adres v deseti čtvrtích Antalye. Jeden ze signatářů petice, sedmadvacetiletý Mert Aslan, říká, že cena bytu, který chtěla jeho rodina koupit, se za rok zvýšila na 3,5 milionu lir (4,3 milionu Kč) ze 475.000 lir (580.000 Kč). "Měla by být zavedena regulace trhu s bydlením," říká. "Příliv Rusů a Ukrajinců nás dostal do obtížné situace. Vykreslovat jejich příchod jako oživení ekonomiky je podle mě manipulace," dodává.

Petice také upozorňuje, že nájmy v Antalyi za poslední dva roky stouply o téměř 400 procent. Každý čtvrtý obyvatel čtvrti Konyaalti je pak podle petice kvůli dopadům války cizinec. Yüksel Nezih Töreliová, která spravuje komplex s 229 apartmány v Konyaalti, uvádí, že demografická změna je zde viditelná, a to i na luxusních vozidlech, která zaplňují parkoviště.

Napětí na trhu s bydlením v Turecku navíc prohlubuje inflace. Ta se nyní v meziročním srovnání blíží 85 procentům. Ankara kritizuje invazi Moskvy na Ukrajinu, ale staví se proti sankcím vůči Rusku, které nejsou přijaté v rámci Organizace spojených národů (OSN). Nadále také provozuje lety do Ruska.

Podle realitních společností Rusové v Turecku kupují nemovitosti, aby ochránili své finance před západním sankcemi. Jsou však i podnikaví Turci, kterým současná situace přináší výhody. Jedním z nich je Emirhan, který uvádí, že našel způsob, jak na prudkém růstu cen vydělat, a to tak, že pronajímá svůj byt cizincům za přibližně 45.000 lir (54.900 Kč) měsíčně a sám bydlí v dodávce.

Ruská invazní armáda vystřelila v pátek na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu celkem 98 řízených střel, uvedl dnes ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb. Invazní vojsko podle něj také v 65 případech pálilo ze salvových raketometů. Ukrajinské ozbrojené síly za uplynulý den odrazily nepřátelské útoky u více než 20 obcí včetně Bachmutu, napsalo velení ukrajinské armády.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že obránci odrazili ruské útoky u obcí Ploščanka, Červonopopivka a Bilohorivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. A také u Bachmutu, Opytne, Zelenopillje, Andrijivky, Marjinky, Pobědy a Novomychajlivky v sousední Doněcké oblasti.

"Nepřítel přesouvá některé jednotky a stahuje část svých vojáků z Kachovky a Nové Kachovky v Chersonské oblasti směrem k (obci) Nyžni Sirohozy," uvádí dále ukrajinský generální štáb. "Mezi místními obyvateli ruští vojáci šíří informaci, že ruské vojsko Kachovku opustí do konce roku a proto loajálním obyvatelům nabízejí přesun na dočasně okupovaný Krym," podotklo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ihned ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko má dostatek munice pro několik dalších útoků, domnívá se Zelenskyj

Rusko má dostatek munice pro několik dalších rozsáhlých vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl dnes v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva od října útočí na energetickou infrastrukturu a města na Ukrajině, masivní útok podnikla naposledy dnes ráno.

„Bez ohledu na to, v co doufají ti uctívači raket z Moskvy, (útoky) nezmění rozložení sil v této válce. Mají pořád dost střel na několik podobných útoků. My máme dostatek sebedůvěry a odhodlání, abychom jim to po těchto úderech vrátili,“ řekl Zelenskyj v pravidelném večerním proslovu.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo téměř před deseti měsíci, letos 24. února. Na energetickou infrastrukturu sousední země a na tamní města začalo útočit s přicházející zimou, Ukrajina se kvůli tomu potýká s výpadky elektřiny, tepla, světla i vody.

Výbuchy otřásly Kyjevem a dalšími městy i dnes. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl po útocích ministr energetiky Herman Haluščenko. Tři lidé zemřeli a další utrpěli zranění, když ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě Kryvyj Rih. Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 ruských střel, což dnes zopakoval i Zelenskyj.

Voda podle prezidenta kvůli výpadkům elektřiny dnes netekla v Kyjevě a dalších 14 oblastech. Na opravách energetické sítě se pracuje, Zelenskyj nicméně vyzval Ukrajince k trpělivosti.

Česko pošle Ukrajině devět generátorů, jeden z nich udrží v chodu nemocnici

Česko pošle Ukrajině, která čelí ruské agresi, jako pomoc devět generátorů. Nejvýkonnější z nich je schopný vyprodukovat energii dostatečnou například pro udržení provozu menší nemocnice či zajistit dodávky vody. Zbývající generátory zabezpečí provoz desítek přímotopů pro lidi v ubytovacích centrech. ČTK dnes o tom informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík.

„Kvůli ruskému agresorovi, který si za svůj válečný cíl vybral energetickou infrastrukturu, čekají obyvatele Ukrajiny zdaleka nejhorší Vánoce od konce druhé světové války. Naší povinností, ale i strategickou nutností, je jim pomoci,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).

Generátory zajistilo MPO ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv (SSHR) a Českou elektroenergetickou soustavou (ČEPS). Právě společnost ČEPS poskytla ze své zásoby generátor o výkonu 450 kilovoltampérů. „Generátor o výkonu 450 kVA může zajistit elektronickou energii pro napájení menší nemocnice s nezbytnými, život udržujícími přístroji nebo umožnit provoz až 180 přímotopů,“ sdělil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Cenu Karla Velikého v příštím roce obdrží Zelenskyj a ukrajinský lid

Prestižní Cenu Karla Velikého v příštím roce obdrží ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinský lid. Uvedla to dnes agentura DPA s odvoláním na pořadatele. Ocenění se uděluje od roku 1950 za zásluhy o Evropu a evropské sjednocení.

Ve zdůvodnění pořadatelé uvedli, že ukrajinský lid pod Zelenského vedením brání nejen suverenitu své země a životy jejích občanů, „ale také Evropu a evropské hodnoty“. Udělení ceny má zdůraznit, že Ukrajina napadená v únoru Ruskem je součástí Evropy.

Ukrajinský lid a představitelé země si zaslouží povzbuzení skrze rychlé zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, míní také pořadatelé.

Protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 střel, které na Ukrajinu vystřelila ruská armáda, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Zalužnyj.