Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruští vojáci v Bělorusku budou mít cvičení, dnes do země přijíždí Putin

Ruští vojáci rozmístění v Bělorusku budou mít podle ruského ministerstva obrany taktické cvičení na úrovni praporu. Dnes do země, která je spojencem Moskvy ve válce na Ukrajině, přijíždí poprvé po třech letech na pracovní návštěvu ruský prezident Vladimir Putin. Se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem chce jednat o bezpečnostní situaci v regionu i ve světě.

Ruské ministerstvo obrany informovalo, že cílem vojenského cvičení je vyhodnotit bojeschopnost a bojovou připravenost jednotek. Podle agentury Reuters není jasné, kdy a kde se manévry uskuteční. Tyto jednotky jsou součástí společného vojenského uskupení, které Minsk a Moskva před časem vytvořily. Podle dřívějších údajů Rusko do sousední země poslalo až 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky.

Vánoční stromy v Kyjevě.

Rusko zaútočilo na Kyjev íránskými bezpilotními letouny, těžkým dělostřelectvem a raketomety Grad, přičemž poškodilo několik domů a elektrické vedení.

Kyjev hlásí útok drony, protivzdušná obrana jich devět sestřelila

Kyjev hlásí útok drony, ve vzdušném prostoru nad ukrajinskou metropolí jich obránci města zaznamenali přes 20 a 15 z nich protivzdušná obrana sestřelila. Podle agentury AP o tom informovalo vedení města. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko sdělil, že útok si zatím nevyžádal žádné oběti na životech.

Ukrajina se připravuje na všechny scénáře obrany, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na všechny možné scénáře obrany vůči Rusku a jeho spojenci Bělorusku. V pravidelném večerním videu to v neděli prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ochrana ukrajinských hranic je přitom podle něj stálou prioritou.

„Ochrana našich hranic, jak s Ruskem, tak s Běloruskem, je naší stálou prioritou,“ řekl Zelenskyj. „Připravujeme se na všechny možné obranné scénáře,“ dodal prezident země, která od 24. února čelí ruské vojenské agresi.

Rusko chce pozvednout morálku svých vojáků vysláním hudebníků na frontu

Rusko chce pozvednout morálku svých vojáků vysláním hudebníků na frontu na Ukrajině. Nová "frontová kreativní brigáda", jejíž vytvoření tento týden oznámilo ruské ministerstvo obrany, bude podle BBC sestávat z nedávno mobilizovaných vojáků i profesionálních umělců, kteří narukovali dobrovolně.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nová jednotka má posílit morálku ruských vojáků a že v ní budou jak vokalisté, tak instrumentalisté. Oddíl vzniká v době, kdy například britské ministerstvo obrany upozorňuje, že slabá morálka je nadále "výraznou slabinou napříč velkou částí ruských sil".

Ruská média uvádějí, že do služby nastoupí například i operní pěvci, herci a cirkusáci. Ruské ministerstvo obrany přitom nedávno vyzvalo veřejnost, aby věnovala hudební nástroje nasazeným vojákům.

"Vojenská hudba a organizovaná zábava pro nasazené vojáky mají dlouhou tradici v mnoha armádách, ale v Rusku jsou silně propojeny s konceptem ideologické politické výchovy ze sovětské éry," uvedlo k tomu britské ministerstvo obrany ve své dnešní pravidelné svodce.

Britské ministerstvo však naznačuje pochybnosti, zda nová brigáda skutečně rozptýlí vojáky, které primárně znepokojuje velmi vysoký počet padlých, chabé velení, problémy s vyplácením žoldu, nedostatečná výstroj či munice a nejasnosti ohledně cílů války.

Morálku ukrajinských vojáků se pak snaží povzbuzovat i běžní obyvatelé Ukrajiny. Dokládá to i netradiční vánoční "strom nepřemožitelnosti", který vyrostl v jihoukrajinském městě Mykolajiv. Dobrovolníci ho totiž vytvořili z maskovacích sítí, které budou po svátcích poslány vojákům na frontu. "Nechceme slavit jen Vánoce a Nový rok, chceme slavit i vítězství," řekla BBC jedna z místních obyvatelek Natalija Popovová.

Ukrajinci se na jaře pokusili zabít šéfa ruského generálního štábu, řekl činitel

Ukrajinská armáda se pokusila zabít náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova, když byl na jaře v ukrajinském městě Izjum v době, kdy ho okupovala ruská vojska. V rozhovoru s advokátem a novinářem Markem Fejginem to řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancelář Oleksij Arestovyč. List The New York Times (NYT) informoval, že se Američané pokusili Ukrajincům útok na Gerasimova rozmluvit v obavách z eskalace konfliktu, který rozpoutala Moskva.

"Gerasimov byl v Izjumu a my jsme pálili po Gerasimovi," řekl Arestovyč, podle něhož tato situace nastala přibližně ve druhé polovině dubna nebo v květnu. Izjum, který se nachází v Charkovské oblasti na východě země, ruské invazní síly okupovaly přibližně od začátku dubna do první poloviny září.

Ukrajinská armáda podle Arestovyče zasáhla štáb, kde se Gerasimov nacházel, a zničila ho. Zemřela přitom řada ruských důstojníků a strážců. "Stihl odjet o něco dříve," dodal Arestovyč na adresu náčelníka ruského generálního štábu.

Americký deník The New York Times nyní zveřejnil materiál, ve kterém na základě rozhovorů, dokumentů či tajných invazních plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva podle listu dopustila při své vojenské agresi vůči sousední zemi. Zmiňuje tam rovněž to, že Gerasimov se koncem dubna rozhodl potají odcestovat na frontu.

Američtí činitelé deníku sdělili, že se to dozvěděli, ale informaci před Ukrajinci zatajili, protože se obávali, že na něj zaútočí. Zabití Gerasimova by podle nich mohlo prudce eskalovat konflikt, a přestože Američané byli odhodláni Ukrajině pomoci, nechtěli rozpoutat válku mezi Spojenými státy a Ruskem, píše list.

Ukrajinci se nicméně o Gerasimových plánech stejně dozvěděli. Po konzultaci s Bílým domem požádali vysocí američtí představitelé Ukrajince, aby útok odvolali. Udělali to ale pozdě, ukrajinští vojenští představitelé Američanům řekli, že na generála už zaútočili. Podle amerického listu tehdy zemřely desítky Rusů a ruští vojenští představitelé následně omezili své návštěvy na frontě.

Při ostřelování ruské Belgorodské oblasti zemřel člověk, uvedl gubernátor

Při ostřelování Belgorodské oblasti na západě Ruska zemřel jeden člověk, dalších osm jich utrpělo zranění, uvedl dnes na svém telegramovém účtu gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ve svém dřívějším příspěvku informoval, že nad Belgorodem a jeho okolím pracoval systém protivzdušné obrany.

"Sedm lidí je teď v nemocnici, jeden z nich leží na jednotce intenzivní péče," uvedl Gladkov. Poškozena je podle něj mimo jiné místní drůbežárna. "Právě tam jeden člověk zemřel a jeden byl zraněn," napsal ruský činitel. Poškozeno je podle něj také několik domů či automobilů.

Gubernátor neupřesnil povahu ostřelování, ani odkud přišlo. Ve svých zprávách informoval o "příletu střely". Ruská státní agentura TASS ve své zprávě obvinila z útoku ukrajinskou armádu. Kyjev se k útokům za svou východní hranicí oficiálně nevyjadřuje.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ihned ověřit z nezávislých zdrojů. Agentura Reuters uvedla, že podle tří jejích svědků dnes byly slyšet v Belgorodu hlasité výbuchy.

Belgorodská oblast je jedním z ruských regionů, které od začátku ruské invaze na Ukrajinu zažívají exploze objektů, jako jsou sklady pohonných hmot a zbraní.

NYT: Ruská selhání při invazi na Ukrajinu jsou hlubší, než se dosud vědělo

Ruskou invazi na Ukrajinu od začátku provází kaskáda ruských chyb, přičemž selhání jsou hlubší, než se dosud vědělo. V obsáhlém materiálu to uvádí americký list The New York Times (NYT), jenž na základě rozhovorů, dokumentů či tajných bojových plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva dopustila při vojenské agresi vůči sousední zemi. Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí, řekl deníku ruský generál v záloze Leonid Ivašov.

Ruské invazní plány podle listu ukazují, že armáda očekávala prakticky sprint přes stovky kilometrů ukrajinského území a triumf během několika dní. Důstojníci dostali pokyn, aby si sbalili slavnostní uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v Kyjevě. Místo ohromujícího vítězství však - s desítkami tisíc zabitých vojáků a částí armády v troskách - čelí ruský prezident Vladimir Putin největší lidské a strategické pohromě svého národa od rozpadu Sovětského svazu, píše americký list. Snaží se přitom odpovědět na otázku, jak je možné, že jedna z nejmocnějších armád světa selhala proti mnohem menšímu soupeři.

Zkoumání nejrůznějších okolností odhalilo ohromující kaskádu chyb, které začaly u Putina - hluboce izolovaného v pandemii covidu-19, posedlého svým odkazem, přesvědčeného o vlastní genialitě - a pokračovaly ještě dlouho poté, co byli povolaní vojáci posláni na jatka, uvádí deník, který odkazuje na dokumenty, jako jsou ruské vládní e-maily, invazní plány, odposlechnuté ruské telefonní hovory z bojiště nebo rozhovory s vojáky, vysokými úředníky či Putinovými důvěrníky, kteří ho znají desetiletí.

Ruská selhání jsou podle NYT hlubší, než se dosud vědělo. Spolupracovníci šéfa Kremlu v rozhovorech tvrdili, že se Putin dostal do spirály zveličování sama sebe a protizápadního zanícení, což vedlo k rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu, aniž se poradil s odborníky, kteří tuto válku považovali za čiré bláznovství. Dokonce i někteří z Putinových nejbližších poradců žili v nevědomosti, dokud se nerozjely tanky.

Ruská armáda byla přitom vážně "vykuchaná" kvůli rokům rozkrádání. Rusko za Putina investovalo do modernizace ozbrojených sil stovky miliard dolarů, ale tisíce důstojníků se zapletly do korupce, píše NYT.

Při samotné invazi pak následovala přehlídka chyb na bojišti, kterými Rusko podle amerického deníku promarnilo svou převahu nad Ukrajinou. Například při odpalování balistických raket se spoléhalo na staré mapy a špatné zpravodajské informace, takže ukrajinská protivzdušná obrana zůstala překvapivě neporušená a připravená bránit zemi. Kyjev totiž podle ukrajinských zdrojů před začátkem války přesunul na jiná místa některé své obranné systémy - například odpalovací zařízení protiletadlových systémů Buk a S-300. Ruské střely tak často zasahovaly staré lokality.

List mimo jiné zmiňuje rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem, který popsal, jak dostal rozkaz, aby se se svým stíhacím letounem přesunul z Mykolajivu na záložní leteckou základnu do centrální části země. Ke svému překvapení tam našel nejen svou jednotku, ale i velkou část ukrajinských vzdušných sil. Piloti pak několik dní létali z nové základny a čekali, kdy si jich všimnou ruští radaroví operátoři. Rusům trvalo čtyři dny, než zaútočili, a většina ukrajinských letadel se do té doby přesunula na nová stanoviště. Ruský neúspěch při ničení skromné ukrajinské protivzdušné obrany je podle listu jednou z nejvýznamnějších chyb této války.

Jako jeden z dalších příkladů špatného rozhodování Moskvy list uvádí 155. brigádu námořní pěchoty, jejíž mobilizovaní vojáci nemají dostatek výcviku, potravin, map, vysílaček nebo zdravotnických potřeb. Kromě toho dostali i staré kalašnikovy.

Ruští vojáci, z nichž mnozí byli šokováni, že jdou do války, používali své mobilní telefony k volání domů, což umožnilo Ukrajincům sledovat je a útočit na ně. Ruské ozbrojené síly jsou zároveň tak strnulé, že se nepřizpůsobily ani poté, co utrpěly obrovské ztráty na bojišti. Rusko nejenže zpackalo pozemní a letecký útok, ale selhali také ruští hackeři, konstatuje americký list. Ruská hackerská jednotka se podle něj snažila napadnout ukrajinské systémy, ale nepodařilo se jí je vyřadit.

Moskva se kvůli svým velkolepým ambicím zmocnila na začátku invaze většího území, než dokázala následně ubránit.

"Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí," řekl listu generál Ivašov, který proti válce s Ukrajinou vystoupil veřejně už na začátku února, tedy pár týdnů před tím, než ruská vojska do sousední země vtrhla. Posledních deset měsíců se podle něj ukázalo být ještě tragičtějších, než předpokládal. Hbití ukrajinští generálové a vojáci přelstívají mnohem většího nepřítele a Západ, povzbuzen úspěchy ukrajinských bojovníků, jim dodává stále silnější zbraně.

Čím více neúspěchů na bojišti Putin zaznamenává, tím větší panují obavy, jak daleko je ochoten zajít. Na Ukrajině zabil desítky tisíc lidí, srovnal se zemí města a zaměřil se na civilisty, aby způsobil co největší bolest, píše NYT. Připomíná také zničené nemocnice, školy, obytné domy a útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Svět mezitím diskutuje o Putinově ochotě použít na Ukrajině jadernou zbraň. Lidé, kteří ho znají, prý tuto možnost nepodceňují. Ale zároveň se domnívají, že šéf Kremlu očekává porážku Západu a Ukrajiny v dlouhodobé zkoušce vůle, poznamenal The New York Times.

Perebyjnis: Ukrajina bude potřebovat dalších pět miliard dolarů měsíčně

Ukrajina bude podle náměstka ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise potřebovat v příštím roce dalších pět miliard dolarů (114,2 miliardy korun) měsíčně na udržení chodu ekonomiky. Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce České televize. Dodal, že země také potřebuje více dodávek zbraní.

Státy Evropské unie schválily ve čtvrtek složitě dojednaný kompromis ohledně finanční podpory 18 miliard eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu v příštím roce. "Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Další kroky se podle něj budou odvíjet podle situace.

Podle bývalého českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je možné, že se bude další debata o finanční pomoci Ukrajině odehrávat za mnohem nepříznivějších podmínek. Ve Spojených státech podle něj zaznívají hlasy, že by se EU měla na podpoře podílet více.

Ukrajina považuje podle Perebyjnise schválení půjčky za velmi důležité. Země očekává kvůli ruskému ostřelování energetických zdrojů další propad ekonomiky. "Podle předběžných údajů v roce 2023 budeme potřebovat dodatečných pět miliard amerických dolarů měsíčně, abychom mohli udržet chod naší ekonomiky," prohlásil.

Ukrajina se podle náměstka snaží podporovat i podnikání, prioritou však pro ni zůstává válka a podpora armády. Ze strany západních států by potřebovala mnohem rychleji a ve větším počtu dostávat zbraně. Potřebovala by také modernější techniku, řekl Perebyjnis.

Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR doufá, že se Ukrajině podaří udržet kritickou infrastrukturu. I v případě, že by se Rusku podařilo ji úplně vyřadit, neočekává takovou vlnu migrace jako z počátku válečného konfliktu. Většina obyvatel je podle něj připravena zůstat doma.

Firmy Excalibur Army a Tatra Trucks zaměstnávají přes stovku Ukrajinců

Více než stovku ukrajinských pracovníků zaměstnávají společnosti Excalibur Army a Tatra Trucks, které patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG). "Ve společnostech holdingu CSG ukrajinští kolegové pracují už řadu let a v letošním roce se jejich počet zvýšil vlivem situace na Ukrajině. Část ukrajinských posil jsou rodinní příslušníci těch, kteří u nás již před vypuknutím války pracovali," řekl mluvčí CSG Andrej Čírtek. Firmy ze skupiny CSG nadále hledají kvalifikované pracovníky zejména do výroby.

Ve společnosti Excalibur Army, která se ve Šternberku na Olomoucku specializuje na výrobu, vývoj, opravy a modernizace vojenské techniky, podle Čírtka aktuálně pracují nižší desítky zaměstnanců z Ukrajiny. Šternberská zbrojovka například modernizuje tanky, obrněnce a houfnice pro ukrajinskou armádu, která od února čelí ruské invazi. "Zaměstnanci z Ukrajiny působí zejména v dělnických profesích, jako jsou automechanik, skladník, elektromechanik, údržbář či výrobní dělník," uvedl Čírtek. Několik pracovníků z Ukrajiny ve šternberské firmě působí jako obchodníci či překladatelé. "Společnost má zájem o další automechaniky, elektromechaniky či údržbáře," podotkl Čírtek.

V kopřivnické automobilce Tatra Trucks pracuje necelá stovka ukrajinských zaměstnanců. "Zhruba třetina jsou nekvalifikovaní dělníci, významně jsou zastoupení strojní zámečníci, automechanici, autoelektrikáři, svářeči a lakýrníci. Tatra ale má i jednu ukrajinskou konstruktérku a jednoho obchodního manažera. Tatra má zájem o další obráběče kovů, obsluhy CNC, lakýrníky a automechaniky," uvedl Čírtek. Ve společnosti Tatra Defence Vehicle, která v Kopřivnici vyrábí obrněná vozidla a pancéřované kabiny, zatím žádný občan Ukrajiny nepracuje. "Společnost má ale trvale zájem zejména o kvalifikované lidi do výroby," dodal Čírtek.

Česká republika je podle náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného připravená přijmout až několik tisíc ukrajinských expertů, kteří budou pracovat ve zbrojovkách na společných projektech. Jde podle něj o výsledek říjnového jednání mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Příchod ukrajinských techniků a inženýrů podle náměstka posílí bezpečnost Ukrajiny, Česka i NATO, pomůže také českému průmyslu a zvýší příjmy do státního rozpočtu.

Firmy holdingu CSG, který vlastní Michal Strnad, působí v automobilovém, železničním, leteckém i hodinářském průmyslu a vyrábějí zbraně, munici či speciální vozidla. Nejznámějším členem holdingu je kopřivnická automobilka Tatra Trucks.

ISW: Kreml se pravděpodobně snaží vylepšit obraz Putina i ministerstva obrany

Kreml se sobotní informací o návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina na velitelství ruských sil zapojených do invaze na Ukrajině pravděpodobně snaží vykreslit šéfa Kremlu jako schopného válečného vůdce a rehabilitovat obraz ruského ministerstva obrany. Ve své poslední analýze bojů na Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW).

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ruským agenturám řekl, že jeho šéf strávil celý pátek na velitelství ruských sil. Vyslechl si podle něj zprávy o postupu speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svou agresi vůči sousední zemi, jednal s veliteli a vyžádal si od nich návrhy na další postup ruské armády. Ruské úřady přitom zveřejnily záběry, které jsou podle nich z jednání a z kterých vyplývá, že se jednání zúčastnili náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, ministr obrany Sergej Šojgu a velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin.

"Kreml pravděpodobně jednání zveřejnil, aby Putina prezentoval jako člověka, který je důkladně zapojen do plánování a vedení války na Ukrajině, a to po nedávné význačné kritice jeho role ve vedení válečného úsilí ze strany ultranacionalistické proválečné komunity," píše ISW. Kreml se tak podle tohoto institutu pravděpodobně snaží také rehabilitovat obraz ruského ministerstva obrany v reakci na jeho kritiku z proválečných kruhů.

Institut pro studium války se zároveň domnívá, že vzhledem k tomu, že Rusko ve válce s Ukrajinou nedosáhlo významných vítězství, tak se Moskva takovými způsoby snaží prezentovat obraz jednotného a funkčního vojenského velení.

Kreml se pravděpodobně pokouší rehabilitovat image ruského ministerstva obrany, aby vyvážil rostoucí vliv ultranacionalistických figur - především čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, šéfa soukromé žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepise Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina a jejich paralelních vojenských struktur, míní ISW.

Kreml se podle něj bude pravděpodobně nadále snažit chránit ministerstvo obrany před kritikou a zároveň podporovat rostoucí vliv proválečných ultranacionalistů. "Toto úsilí je neudržitelné a pravděpodobně bude i nadále vyvolávat konflikt mezi ruským ministerstvem obrany a ultranacionalistickou proválečnou komunitou," píše americký institut.

Ruské tiskové agentury mezitím v noci na dnešek s odvoláním na ministerstvo obrany uvedly, že Šojgu navštívil ruské vojáky v zóně speciální vojenské operace. Podle tiskové zprávy resortu obrany ministr "podnikl přelet nad oblastmi rozmístění vojsk a zkontroloval přední pozice ruských jednotek", hovořil s ruskými vojáky a vyslechl si zprávy velitelů o současné situaci a činnosti jednotek, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Za týden získalo dočasnou ochranu v Česku 2248 Ukrajinců, celkem téměř 470 tisíc

Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2248 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 112 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 469 666 dočasných víz, která jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se podle odhadů ministerstva vnitra už z Česka vrátila domů. S nastupující zimou se však zase mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.

Úřady nyní víza neudělují o víkendu, největší zájem byl v uplynulém týdnu v pondělí a ve středu, kdy dočasnou ochranu získalo 751, respektive 794 žadatelů z Ukrajiny. Nejméně jich úřady udělily ve čtvrtek, a to 119.

Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Sněmovna v tomto týdnu schválila návrh, který ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Senát novelu zákona zvaného lex Ukrajina posoudí na schůzi, která se bude konat zřejmě 11. ledna.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. "Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," stojí v důvodové zprávě.

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u více než 15 obcí na východě země včetně Bachmutu, informuje ukrajinský generální štáb.

Schwarzenberg v rakouském nedělníku řekl, že čeká rozpad Ruska

Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg počítá s rozpadem Ruska v důsledku války proti Ukrajině a s pokračováním dekolonizačního procesu právě v Ruské federaci. Každá imperiální mocnost musí zažít svou velkou porážku, než se opět vrátí k normálnímu myšlení, řekl v rozhovoru s rakouským nedělníkem Presse am Sonntag.

"Dekolonizační proces bude pokračovat v Ruské federaci. Rusko se rozpadne. Velké části se, jakmile budou moci, osamostatní," řekl Schwarzenberg, který před týdnem oslavil 85. narozeniny. Rusko v této souvislosti přirovnal k Německu, které se teprve porážkou ve 2. světové válce "vyléčilo" ze svého imperialismu.

Od 15. století se Rusko "neustále rozšiřovalo", upozornil Schwarzenberg. Poukázal také na skutečnost, že pro generaci nynějšího šéfa Kremlu Vladimira Putina bylo zhroucení Sovětského svazu "největší katastrofou 20. století", kterou chtěl Putin "napravit". "Tragédií Ruska je, že nezná své hranice. Každá imperiální mocnost musí zažít svou velkou porážku, než se opět vrátí k normálnímu myšlení," řekl listu Schwarzenberg.

Historickými analogiemi vysvětlil i potřebu podporovat Ukrajinu. "V minulosti se opakovaně vyskytovala myšlenka, že malé národy by se měly laskavě obětovat pro ty větší. Ať už to byl Mnichov 1938, nebo Jalta 1945. Jenže toto myšlení nás opakovaně přivádí ke katastrofám," varoval Schwarzenberg. Ukrajinu si prý dovede představit jako člena EU, v její začlenění do NATO však zatím nevěří.

Představit si naopak někdejší český ministr zahraničí ve vztahu k Rusku dokáže opakovaní situace z období po roce 1945, kdy bylo Německo "poměrně rychle integrováno do Západu". I poražené Rusy by podle něj mohl Západ potřebovat "jako spojence proti Číně".

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Schwarzenberg přirovnal k někdejšímu americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi, jemuž je připisována podstatná zásluha na konci Sovětského svazu a jeho dominance nad východní Evropou. "Dva prezidenti, kteří změnili dějiny, začínali oba jako herci a své role zcela naplnili až později jako politici: Ronald Reagan a Volodymyr Zelenskyj," domnívá se Schwarzenberg.