Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

HN: Náklady na ukrajinské uprchlíky budou proti očekávání asi poloviční

Náklady na ukrajinské uprchlíky budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Hospodářským novinám řekl, že možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Původně přitom předpokládal výdaje až dvojnásobné. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu vydal stát běžencům přes 428 tisíc víz dočasné ochrany, která umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či práci v zemi. Přesný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících aktuálně v Česku ale není znám. Koncem srpna odhadoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že jich je v zemi více než 300 tisíc.

V Izjumu zemřelo za dobu ruské okupace nejméně 1000 lidí, řekl radní

V Izjumu na východě Ukrajiny, který v uplynulých dnech dobyly zpět ukrajinské síly, lidé vítají ukrajinské vojáky, město je ale z větší části zničeno. Podle ukrajinských médií to řekl izjumský radní Maksym Strelnikov. Podle jeho informací zemřelo během ruské okupace nejméně 1000 obyvatel města. O město se vedly tvrdé boje od poloviny března, koncem téhož měsíce Rusko oznámilo jeho dobytí.

Zkáze podle Strelnikova podlehlo 80 procent města. "Myslím tím rodinné a patrové domy, podniky, správní budovy, veřejná infrastruktura a průmyslová zařízení. Město je bohužel zničeno," citoval radního ukrajinský server Liga.net. Zničen je také systém centrálního vytápění, což podle něj představuje největší problém vzhledem k tomu, že se blíží zima. Ve městě zůstalo asi 10 tisíc z původních zhruba 45 tisíc obyvatel.

Údaje o počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem je podle radního nutné ještě doplnit, protože Rusové se snažili své zločiny skrýt. "Podle dostupných informací zemřelo nejméně 1000 obyvatel přímo v důsledku bojů. Bohužel ještě více lidí trpělo kvůli tomu, že jim nebyla včas poskytnuta zdravotnická pomoc," řekl podle portálu Korrespondent.net. Doplnil, že v březnu ruští vojáci zničili většinu zdravotnických zařízení a vyrabovali lékárny.

Dobytí Izjumu ukrajinskými silami oznámil v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O tom, že toto strategicky důležité město přešlo zpět pod ukrajinskou kontrolu, hovořily nejméně den předtím neoficiální zprávy. Vedle Izjumu se ukrajinským vojákům v posledních dnech podařilo během rychlé protiofenzivy osvobodit další území v Charkovské oblasti.

Moskevský soud akceptoval vyhlášení bankrotu ruskou divizí firmy Google

Moskevský soud dnes akceptoval vyhlášení bankrotu ruskou divizí americké internetové společnosti Google a nařídil zavést nad touto divizí dohled. Informovaly o tom ruské zpravodajské agentury. Divize bankrot vyhlásila v červnu poté, co jí ruské úřady obstavily bankovní účty, čímž jí znemožnily provádět veškeré platby.

Ruské úřady v minulosti firmě Google vyměřily několik pokut. Tvrdí, že opakovaně odmítala mazat ze svých systémů obsah, který je v Rusku považovaný za nezákonný. Ruská divize firmy Google v loňském roce hospodařila se ztrátou 26 miliard rublů (zhruba deset miliard korun) při tržbách 143,3 miliardy rublů. Ztrátu tak vykázala poprvé od roku 2009, uvedla agentura Interfax.

Zástupce divize firmy Google na dnešním soudním slyšení zdůvodnil vyhlášení bankrotu tím, že požadavky věřitelů v současnosti přesahují 19 miliard rublů, zatímco hodnota aktiv divize činí jen zhruba 3,5 miliardy rublů. Hlavním problémem je podle něj zmrazení všech účtů divize, píše Interfax.

Firma Google v době vyhlášení bankrotu ruské divize uvedla, že v Rusku zachová dostupnost bezplatných služeb, jako jsou Google Search, YouTube, Gmail, Maps a Play.

Ruská vláda plánuje v září nabídnout investorům dluhopisy za 40 miliard rublů

Ruská vláda se tento měsíc chystá nabídnout investorům státní dluhopisy za 40 miliard rublů (zhruba 16 miliard korun). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Náměstek ruského ministra financí Timur Maksimov už minulý týden avizoval, že vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů plánuje vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu.

Aukce dluhopisů se podle ministerstva budou konat 14., 21. a 28. září. Ruská vláda vydávání státních dluhopisů OFZ, které používá ke krytí rozpočtových deficitů, přerušila letos v únoru, několik týdnů před zahájením invaze na Ukrajinu. Kvůli té se Rusko stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí.

Prezident Vladimir Putin minulý týden předpověděl, že Rusko v letošním roce vykáže rozpočtový přebytek, který by měl činit asi půl bilionu rublů (zhruba 200 miliard korun). V dubnu Moskva ještě předpokládala, že letos vykáže deficit, který odhadovala na 1,6 bilionu rublů. Uváděla také, že k jeho financování využije peníze ze státního fondu, uvedla agentura Reuters.

Maksimov minulý týden upozornil, že budoucí plány ministerstva financí ohledně výpůjček budou záviset na nové podobě rozpočtových pravidel, která by mohla ruská vláda brzy představit. Tato pravidla určují, jak velká část příjmů státu z vývozu ropy a plynu se využívá ke krytí každodenních vládních výdajů a jak velká část směřuje do státního fondu. Platnost dosavadních pravidel byla začátkem letošního roku pozastavena a Putin vládě nařídil vypracovat jejich novou podobu, která by lépe vyhovovala nové finanční situaci Ruska.

Česko kvůli ruské agresi na Ukrajině ukončí ke konci letošního roku svoje členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů u Moskvy, informovalo MŠMT.

Odborník: Protiofenzíva Ukrajiny zřejmě neznamená zásadní obrat v konfliktu

Současná protiofenzíva ukrajinské armády v Charkovské oblasti podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany zřejmě neznamená zásadní obrat v konfliktu. Vzhledem k dosaženému momentu překvapení se ale podle něj dá mluvit o selhání ruského velení. Stojar to řekl dnes. 

Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti podle Stojara svědčí o tom, že ukrajinské síly přebírají iniciativu a jsou schopny efektivně využít ruských slabin na mnoha místech rozsáhlé frontové linie. "Neznamená ale patrně zásadní obrat v konfliktu a poměru sil. Charkovský region byl pro obě strany periferním bojištěm, jejich priority byly a stále jsou v jiných, strategicky významnějších oblastech," upozornil Stojar.

Těžiště ruských operací a oznámených politických i vojenských cílů bylo podle něj v uplynulých měsících na Donbase. "Vzhledem k omezeným početním stavům nebylo v ruských možnostech vést ofenzivní operace na Donbase, vybudovat silnou obranu na jihu, respektive v Chersonské oblasti a zároveň udržovat dostatečné síly u Charkova. Relativně rozsáhlé okupované teritorium tam tak kontrolovalo omezené množství ruských sil, což nemohlo zůstat na ukrajinské straně nepovšimnuto a ukrajinská armáda tak mohla situace efektivně využít," uvedl Stojar.

Vzhledem k dosaženému momentu překvapení se pak dá podle něj mluvit i o selhání ruského velení, které nedokázalo vyhodnotit útočné záměry ukrajinských sil v tomto směru, a to i přes jejich zvýšenou koncentraci v nástupních prostorech. "Pravděpodobně se dá v příštích dnech očekávat zpomalení nebo zastavení ukrajinského postupu dále na jih. Ukrajinské síly musí konsolidovat své pozice, získat plnou kontrolu nad rozsáhlým osvobozeným teritoriem a zabezpečit nové zásobovací trasy a komunikační linie," uvedl Stojar.

V severovýchodní části frontové linie se však dá podle Stojara předpokládat další ukrajinský postup k ukrajinsko-ruské hranici a možná i celkové stažení ruských jednotek na území Ruska. Ukrajinské úspěchy pak podle něj nepochybně opět zvýší odhodlání ozbrojených sil i společnosti. "Na ruské straně naopak povedou k dalšímu poklesu bojové morálky. Mohou však ruské politické a vojenské vedení vést i k opatřením, kterým se doposud vyhýbalo, tedy vyhlášení válečného stavu, mobilizace populace a podobně," uvedl Stojar.

Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl v neděli, 200 dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu, náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ruská armáda v oblasti Charkova utrpěla značné ztráty, oznámila dříve ukrajinská armáda. O velkých ztrátách na straně nepřítele hovořily také ruské úřady. Dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev uvedl, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad.

Kreml nevidí vyhlídky mírových rozhovorů s Kyjevem, uvedl Peskov

Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovor¨ů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů.

O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.

„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Peskov dnes nicméně uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře.

Kremelský mluvčí dnes novináře po dotazech na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti bez dalších podrobností ujistil, že Putin je se situací na bojišti seznámen. Při dalších otázkách týkajících se vývoje bojů odkázal na ruské ministerstvo obrany. Možnost, že Putin si neuvědomuje skutečnou situaci na bojišti, o víkendu na sociální síti telegram naznačil čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Ruské jednotky postoupily zejména na jihu a východě napadené země, ze severu se po neúspěšném pokusu obsadit Kyjev stáhly. Bleskový protiútok v Charkovské oblasti ukrajinští vojáci zahájili minulý týden a ruské jednotky už odřízli od významných logistických uzlů potřebných pro zásobování.

Putin i ruské ministerstvo obrany o situaci v Charkovské oblasti v podstatě mlčí, píše Reuters.

Člen okupační správy na jihu Ukrajiny řekl, že atentát na něj byl zinscenovaný

Představitel Ruskem dosazené správy na jihu Ukrajiny Vitalij Gura, který podle informací z minulého týdne zemřel po atentátu, je naživu. V ruské televizi řekl, že pokus o jeho zabití byl zinscenovaný ruskými tajnými službami, informovala dnes agentura RIA Novosti.

Ruská média 6. záři informovala, že náměstek šéfa okupovaného Kachovského okresu zemřel v důsledku pokusu o atentát. Lékaři tehdy podle médií rozhodli o jeho převozu na poloostrov Krym, ale podle zveřejněných zpráv zraněním během transportu podlehl.

„Na začátku srpna mě oslovily orgány činné v trestním řízení a oznámily mi, že se na mě někdo pokouší spáchat atentát. Poskytly mi záznam zjištění, že mě chtějí zabít,“ řekl Gura. Dodal, že zinscenováním smrti mu ruská tajná služba FSB chtěla zachránit život.

Reportáž na ruském Prvním kanálu s Gurovým vyjádřením byla zveřejněna poté, co ruská tajná služba FSB dnes ráno oznámila, že zabránila sérii teroristických útoků, které podle ní chystala v Chersonské oblasti a na Krymu ukrajinská tajná služba SBU. Ta se k tvrzením ruské strany zatím nevyjádřila, uvedl portál Meduza.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února, jeho jednotky teď mají pod kontrolou velkou část jihoukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinská armáda nicméně v posledních týdnech zahájila na jihu Ukrajiny protiofenzivu s cílem získat oblast zpět pod svou kontrolu. Terčem atentátů se v posledních měsících stala řada představitelů Ruskem dosazené okupační správy.

Kreml podle Reuters nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovorů s Kyjevem ani důvod k jednání; Moskva chce v boji pokračovat, dokud nedosáhne svých cílů.

Ukrajinci v Charkovské oblasti dosáhli hranic s Ruskem, uvádí proruská správa

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad, uvedl dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osmkrát větší početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami. Ukrajinský generální štáb dnes v ranním hlášení informoval o osvobození 20 vesnic po celé frontě a poznamenal, že ruští vojáci urychleně opouštějí své pozice.

Ukrajinci podle Gančeva dobyli zpět území na severu Charkovské oblasti, kde minulý týden podnikli bleskový protiútok. Šéf okupační správy ruské státní televizi Rossija-24 řekl, že „situace je každou hodinou složitější“, a dodal, že hraniční přechody s ruskou Belgorodskou oblastí jsou nyní uzavřené. Do Ruska bylo „evakuováno 5000 civilistů“, dodal Gančev.

Zprávy o dosažení hranic s Ruskem ukrajinskými vojáky o víkendu kolovaly na sociálních sítích, Kyjev ani úřady v Moskvě je ale oficiálně nepotvrdily. Na internetu se objevilo několik videí ukrajinských jednotek na hraničních přechodech nebo u cedulí oznamujících státní hranici.

Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území včetně strategických dopravních uzlů Kupjansk a Izjum. Ukrajinské armádě se za předchozí den podařilo dostat zpátky pod svou kontrolu na 20 osad, napsal ukrajinský generální štáb. O jaká místa se jednalo ale neupřesnil.

„Pokračuje osvobozování osad od ruských invazních sil v Charkovské a Doněcké oblasti,“ uvedlo ukrajinské velení, podle kterého ruští vojáci prchají na Ruskem okupované území.

Jednotky Moskvy se kvůli protiofenzivě ukrajinských sil urychleně stahují i ze sousední Luhanské oblasti, uvedl podle ruskojazyčné verze BBC oblastní gubernátor Serhij Hajdaj.

„V Luhanské oblasti ruská armáda opustila Svatove,“ napsal na telegramu Hajdaj o městě ležícím zhruba 50 kilometrů severně od Severodoněcku. Ruští vojáci podle něj ustupují dál na území okupované Ruskem nebo přímo do Ruské federace a ukrajinská vlajka zavlála například v osvobozené vesnici Kuzemovka nedaleko Svatove.

Hajdajova slova nepřímo potvrdily ruské tajné služby FSB, když oznámily, že za jeden den překročilo hranice do Ruska přes 17 tisíc obyvatel samozvaných proruských republik na východě Ukrajiny (LNR a DNR), píše BBC. Podle Hajdaje lidé odcházejí i z měst Luhansk a Alčevsk, které jsou pod kontrolou proruských sil od roku 2014.

Čečenský prezident Kadyrov kritizoval vedení ruské armády, které patrně zaskočila ukrajinská ofenziva; čečenské jednotky se prý vrací na Ukrajinu.

Ukrajinské síly při charkovské protiofenzivě početně převýšily ruské jednotky až osmkrát, tvrdí okupační úřady. Podle nich Ukrajinci dosáhli hranic.

V Charkově a přilehlé oblasti se podařilo z 80 procent obnovit dodávky elektřiny a vody, které byly v neděli přerušeny po ruském ostřelování.

Čečenský vůdce Kadyrov přiznal, že ruské tažení na Ukrajině nejde podle plánu

Prezident ruské autonomní republiky Čečenska Ramzan Kadyrov v 11 minut dlouhém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády poté, co jej patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny. V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti.

Ukrajina v posledních dnech zahájila protiofenzivu na severovýchodě země v Charkovské oblasti, kde podle pozorovatelů postupuje mílovými kroky. V neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět strategické město Izjum. Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas.

„Udělali chyby a myslím, že z toho vyvodí nutné závěry,“ uvedl Kadyrov ve zvukovém vzkazu, který v neděli zveřejnil na svém kanálu na Telegramu. „Pokud dnes nebo zítra nedojde ke změně strategie, budu nucen promluvit s vedením ministerstva obrany a vedením země a vysvětlit jim skutečnou situaci na místě. Je to velmi zajímavá situace. Řekl bych, že je to zarážející,“ dodal bývalý povstalec, který se stal spojencem Kremlu a vládne v Čečensku tvrdou rukou už od roku 2007.

Od únorové invaze se Kreml soustředil na umlčení liberálních hlasů kritizujících válku. S tím, jak se situace na bojišti ruským invazním silám zkomplikovala, ale nyní čelí také výzvám stoupenců, kteří chtějí, aby Rusko nasadilo do války více sil a zvrátilo tak průběh, píše list The Guardian. Mnoho jednotek z Čečenska se účastnilo ruského válečného tažení, a přestože je Kadyrov zdánlivě velmi loajální vůči Moskvě, je jednou z mála ruských politických osobností, jejichž vyjádření Kreml plně nekontroluje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět Izjum na východě Ukrajiny.