Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Dodávky zbraní Ukrajině jsou morálně přijatelné, neboť pomáhají bránit se ruské agresi, řekl papež. Zároveň vyzval Kyjev k otevřenosti vůči dialogu.

MOV zvažuje návrat ruských a běloruských sportovců do soutěží

Ruští a běloruští sportovci by se mohli brzy vrátit do mezinárodních soutěží, ze kterých byli po invazi na Ukrajinu vyloučeni. Už o tom začal jednat Mezinárodní olympijský výbor.

"Víme, že hledají cesty zpět a oslovili kvůli tomu členy a partnery," citovala agentura Reuters šéfku amerického olympijského výboru (USOPC) Susanne Lyonsovou. "Všichni cítíme, že dřív, nebo později musíme přestat trestat sportovce za činy jejich vlád," dodala.

Výkonná ředitelka USOPC Sarah Hirshlandová se také pozastavila nad zdlouhavým řešením dopingové aféry šestnáctileté krasobruslařky Kamily Valijevové na olympijských hrách v Pekingu.

Po triumfu v soutěži družstev totiž vyšlo najevo, že mladá Ruska měla v prosinci pozitivní test na zakázaný trimetazidin. Navzdory tomu mohla podmínečně závodit v soutěži jednotlivkyň, ale náročnou situaci neustála, pokazila volnou jízdu a skončila čtvrtá.

Pokud by Rusko o zlato přišlo, posunuli by se na první místo Američané. "Jsem víc než naštvaná. Víme, že vyšetřování je uzavřené, ale teprve oznámili, kdy budou slyšení," uvedla Hirshlandová.

Deník N: Zaměstnanec MZV pracoval pro ruskou rozvědku, úřad musel opustit

Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal dnes web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. Ministerstvo podle Deníku N i serverů Aktuálně.cz a Respekt.cz musel opustit. Podrobnosti čtěte tady.

Ukrajinská zdravotnice Pajevská popsala v USA mučení v ruském zajetí

Ukrajinská dobrovolnice Julija Pajevská, kterou Rusové v březnu zajali v Mariupolu, dnes při slyšení před výborem v americkém Kongresu poskytla svědectví o mučení Ukrajinců v ruském zajetí. Pajevská, která je známá na Ukrajině jako Tajra, byla propuštěna po třech měsících. Před členy Amerického helsinského výboru řekla, že Rusové pravidelně mučili ji i další zajatce, přičemž mnozí to nepřežili. Podle AP je to její zatím nejotevřenější svědectví o tom, co prožila v rukou Rusů.

"Víte, proč vám to děláme?" ptal se jí jeden Rus. "Protože můžete," odpověděla mu Pajevská podle své dnešní výpovědi.

Americký helsinský výbor je vládní agentura, kterou Kongres založil roku 1975 s cílem prosazovat dodržování lidských práv. Zasedají v něm členové Sněmovny reprezentantů i Senátu a rovněž zástupci amerických ministerstev.

Pajevská popsala, že jí v náručí zemřel sedmiletý chlapec, protože neměla k dispozici potřebné vybavení, aby mu pomohla. Tvrdila dále, že před mučením se museli zajatci svléknout. Mnozí křičeli několik týdnů bolestí, než zemřeli. "V takových mukách jediné, co poznali před smrtí, bylo násilí a nová bolest," řekla.

Podle ukrajinské agentury Ukrinform zachraňovala Pajevská životy vojáků a civilistů na Donbase osm let. Agentuře AP letos předala záznamy pořízené v době, kdy se svou skupinou pomáhala za nynější války Ukrajincům i raněným Rusům.

AP dnes napsala, že je Pajevská jednou z těch, kdo skončili v ruském zajetí. Mariupolský starosta řekl, že při ruském obléhání města zmizelo 10.000 lidí. Rusové Mariupol dobyli v dubnu za cenu zničeného města a nespočtu mrtvých.

Marylandský senátor Ben Cardin po dnešním vystoupení Pajevské řekl, že ženevské konvence požadují bezpodmínečnou ochranu pro civilní i vojenské zdravotníky. To, co Ukrajinka popsala, označil za porušení mezinárodního práva. Republikán Joe Wilson z Jižní Karolíny označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

Pajevská dosud odmítala novinářům blíže popsat své zajetí, říkala o něm pouze obecně, že to bylo peklo. "Je velmi nepříjemné mluvit o tom, co se tam dělo," řekla dnes před výborem.

Pro Ukrajinu jsou prioritou systémy protivzdušné obrany, vzkázal Zelenskyj

Pro Ukrajinu je prioritou, aby od svých spojenců získala systémy protivzdušné obrany. Dnes to po schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka EK, která dnes Ukrajinu navštívila potřetí od únorového zahájení ruské invaze, zemi chválila za její pokrok v úsilí o vstup do Evropské unie.

Zelenskyj řekl, jeho země systémy protivzdušné obrany potřebuje pro to, aby mohla chránit svá města před ruskými útoky. Dodal, že systémy, které Ukrajině už dříve slíbilo Německo a Spojené státy, ještě nedorazily.

Von der Leyenová uvedla, že "nikdy nevyrovnáme oběti, jaké Ukrajinci přinášejí, ale můžeme říci, že své evropské přátele budete mít po boku tak dlouho, jak to bude potřeba". Proces přístupu Ukrajiny je podle ní na dobré cestě.

Východoevropská země se oficiálním kandidátem členství v Evropské unii stala letos v červnu. Další jednání s ní ale budou moci začít teprve tehdy, až provede rozsáhlé reformy justice nebo boje proti korupci.

Zelenskyj dnes von der Leyenovou vyznamenal Řádem knížete Jaroslava Moudrého, což je druhé nejvyšší vyznamenání, jaké občan cizího státu může dostat za mimořádné zásluhy o Ukrajinu. Kromě ní tento řád dostal například polský prezident Andrzej Duda nebo bývalý britský premiér Boris Johnson. V Česku je jeho nositelem někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a zesnulý prezident Václav Havel.

Německo poskytne ukrajinské armádě 50 obrněných vozů Dingo, dva salvové raketomety MARS a 200 střel pro raketomety, oznámila ministryně obrany.

Skoro 90 procent lidí na Ukrajině v průzkumu odmítlo územní ústupky vůči Rusku

Na 87 procent obyvatel Ukrajiny odmítá, aby jejich země dělala územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, o kterém informovala agentura Reuters. Naprostá většina dotázaných nechce, aby se jejich země vzdala části svého území, i když to bude znamenat prodloužení války.

Reuters podotýká, že podíl lidí, kteří se vyslovili proti územním ústupkům, oproti předchozím průzkumům vzrostl. V červenci se vůči nim odmítavě vyjádřilo 84 procent respondentů, v květnu 82 procent.

Z průzkumu vyplynulo, že proti územním ústupkům vůči Rusku je 57 procent etnických Rusů žijících na Ukrajině a 85 procent etnických Ukrajinců mluvících rusky. Pro to, aby Ukrajina postoupila část svého území, se vyslovilo 24 procent etnických Rusů. Reuters píše, že výsledky průzkumu jsou v rozporu s tím, jak Rusko odůvodňuje invazi do sousední země. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je cílem takzvané speciální vojenské operace ochránit rusky mluvící obyvatelstvo Ukrajiny, které údajně ohrožují ukrajinští nacionalisté.

Zmiňovaný průzkum se konal mezi 7. a 13. zářím a účastnilo se ho 2000 lidí.

Ukrajinská armáda vede protiofenzivu, během které se jí podařilo vytlačit ruské jednotky z několika tisíců kilometrů čtverečních zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Reuters podotýká, že to Ukrajince povzbudilo a posílilo to u nich naději na osvobození dalších území před příchodem zimy. I přes vojenské úspěchy Ukrajinců z posledních dnů Rusko stále okupuje asi pětinu ukrajinského území.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta

Ruský nejvyšší soud dnes rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Zastavení činnosti serveru požadoval ruský cenzurní úřad Roskomnadzor, podle kterého web neoznačil ve svých článcích řádným způsobem dvě nevládní organizace jako zahraniční agenty. Těmi jsou od letošního července podle ruských zákonů všichni, kdo nějakým způsobem podléhají "zahraničnímu vlivu". Jedna z organizací, která se zabývá pomocí drogově závislým, už na seznamu zahraničních agentů nefiguruje.

Novaja gazeta se požadavku Roskomnadzoru bránila s tím, že se jednalo o nevýznamný přečin, kterému neodpovídá požadovanému zastavení webu.

Letos v březnu šéfredaktor Nové gazety Dmitrij Muratov, laureát Nobelovy ceny za mír, oznámil, že jeho list přerušuje činnost až do ukončení ruské "speciální operace" na Ukrajině. Vysvětlil, že se tak děje poté, co noviny dostaly několikátou výstrahu od cenzurního úřadu kvůli informování o ní. Slovním spojením "speciální vojenská operace" Kreml označuje ruskou invazi na Ukrajinu a jeho užívání si vynucuje i v médiích.

Moskevský soud ale 5. září vyhověl žádosti Roskomnadzoru a licenci listu označil za neplatnou. Novaja gazeta podle cenzurního úřadu nepředložila své stanovy, jak to v Rusku ukládá zákon o médiích.

List Novaja gazeta v roce 1993 spoluzaložil nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. Bylo to jedno z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v roce 2006 zavražděna.

Rusko označilo dodávky amerických dalekonosných střel Kyjevu za červenou linii

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely dlouhého doletu do raketometů HIMARS, bude to překročení pomyslné červené linie. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

„Jestli se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ řekla Zacharovová. „V takovém případě budeme nuceni adekvátně reagovat,“ dodala.

Americké salvové raketomety HIMARS mohou zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů, USA však Ukrajině zatím dodávají jen rakety s dostřelem 80 kilometrů. Kyjev podle médií vyjádřil zájem o munici s dostřelem 300 kilometrů. V porovnání s výzbrojí používanou Ruskem je americký systém výrazně přesnější, což Ukrajinci úspěšně využívají k útokům na ruskou týlovou logistiku.

Rusko dlouhodobě kritizuje Spojené státy a další spojence za jejich dodávky zbraní pro Ukrajinu a dřívější poskytnutí raketometů HIMARS označilo za „krajně negativní“.

Rusko ostřelovalo Charkov, Ukrajina hlásí osvobození 8500 kilometrů čtverečních

Rusko v noci a dnešek raketami ostřelovalo Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedly tamní úřady. Ukrajinské síly v oblasti minulý týden zahájily protiútok a podle ukrajinského ministerstva obrany od té doby osvobodily 8500 kilometrů čtverečních území a 388 obcí.

Ruští vojáci v Charkově podle starosty Ihora Terechova zasáhli Kyjevskou čtvrť, která leží na východ od centra. Rakety na město dopadly krátce po půlnoci, podle Terechova nejsou hlášeni žádní mrtví, zranění ani škody.

„Rusové zaútočili na Charkov. Jsme v krytech. Všechny služby fungují,“ napsala podle ruskojazyčného serveru BBC na sociální sítě Natalja Popovová, poradkyně charkovské oblastní rady.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu večer informovala, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti od zahájení protiofenzivy osvobodily 8500 kilometrů čtverečních svého území. Separatisté ze samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) dříve uvedli, že ukrajinské síly frontovou linii posunuly v některých místech až na 10 kilometrů k hranicím jimi nárokovaného území Luhanské oblasti, která s Charkovskou sousedí.

„Máme 2500 kilometrů frontové linie, z nich je 1300 kilometrů aktivních bojových operací. Vedeme obrannou operaci, v rámci které provádíme i útočné kroky,“ uvedla Maljarová podle agentury Unian. Ukrajina podle ní musí i přes „úspěch, na který dlouho čekala“ stále bojovat. Upozornila také, že osvobozené území potřebuje dál zabezpečit a stabilizovat.

Ruští vojáci se podle britské vojenské rozvědky z větší části stáhli ze západního břehu řeky Oskil, která nyní částečně utváří frontovou linii. „Některé jednotky se stáhly relativně spořádaně a kontrolovaně, zatímco jiné prchaly ve zjevné panice,“ píše v pravidelném hodnocení situace na bojišti Londýn.

Ruští vojáci po sobě podle rozvědky zanechali i hodnotné vybavení včetně několika kusů techniky nezbytných pro ruský, na dělostřelectvo orientovaný, styl vedení války. Je mezi nimi nejméně jeden dělostřelecký radar Zoopark-1 a nejméně jedno velitelské vozidlo 1V14.

Ruská agrese na Ukrajině potvrdila, že vláda správně stanovila obranu jako prioritu. Pod Černochovou se podařilo rozhýbat modernizaci, řekl Fiala.

OSN projedná, zda může Zelenskyj vystoupit na rozpravě prostřednictvím videa

Valné shromáždění OSN bude v pátek projednávat návrh, aby mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na každoročním setkání světových vůdců, které se skuteční příští týden, promluvit prostřednictvím předem nahraného videa. Očekává se, že Rusko kvůli tomu vyvolá hlasování. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja se již nechal slyšet, že Moskva je proti tomu, aby Zelenskyj mluvil prostřednictvím videozáznamu, napsala agentura Reuters.

„Zelenskyj cestuje úplně skvěle po celé zemi...sem ale přijet nemůže. A když nemůžete přijet, znamená to, že pošlete svého zástupce, který na Valném shromáždění promluví,“ řekl novinářům Něbenzja.

Ve zprávě, kterou zaslala ukrajinská mise při OSN jednotlivým členům Valného shormáždění, je uvedeno, že se Zelenskyj „nemůže zasedání Valného shromáždění OSN zúčastnit osobně kvůli probíhající ruské agresi proti Ukrajině“. Podle programu by měl se svým projevem vystoupit ve středu 21. září.

V návrhu rozhodnutí, které má být v pátek projednáno, se uvádí, že tento krok nesmí představovat „precedens pro budoucí rozpravy a schůzky na nejvyšší úrovni“.

Světoví lídři mohli během posledních dvou let kvůli pandemii covidu-19 vystupovat na rozpravě prostřednictvím videozáznamů. Letos se ale očekává, že přicestují do New Yorku, aby na zasedání promluvili osobně.

Auto s ukrajinským prezidentem mělo nehodu, Zelenskyj nebyl vážně zraněn

Auto s ukrajinským prezidentem mělo v Kyjevě nehodu, Volodymyr Zelenskyj ale nebyl vážně zraněn, informoval dnes na facebooku jeho mluvčí Serhij Nykyforov. Příčiny nehody se vyšetřují.

"V Kyjevě se střetlo auto s automobilem ukrajinského prezidenta a jeho doprovodnými vozy. Zdravotníci, kteří prezidenta doprovázeli, poskytli pomoc řidiči druhého auta," napsal Nykyforov. Jak dodal, prezidenta prohlédl lékař, který nezjistil žádná vážná zranění.

Zelensky ve středu navštívil město Izjum, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě v Charkovské oblasti. K nehodě mělo dojít právě při návratu z této cesty.