Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské bombardování podle Kyjeva poškodilo hráz přehrady u města Kryvyj Rih

Rusko vypálilo osm střel s plochou dráhou letu na Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny se záměrem narušit ve městě dodávky vody nebo ho zatopit, uvedl dnes večer na sociálních sítích zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Podle agentury Unian ruský útok poškodil hráz Karačunivské přehrady, následkem čehož stoupla hladina řeky Inhulec protékající městem. Tymošenko i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označili dnešní útok za teroristický čin. Obdobný útok ruských sil z nedělního večera, který cílil na energetickou infrastrukturu, přerušil dodávky elektřiny na mnoha místech Ukrajiny včetně Charkova.

Putin podle Scholze nejeví známky pochopení, že invaze na Ukrajinu byla chyba

Německý kancléř Olaf Scholz u ruského prezidenta Vladimira Putina během jejich úterního telefonátu nezaznamenal změnu postoje k válce nebo pochopení toho, že invazí na Ukrajinu udělal šéf Kremlu chybu. Scholz to dnes řekl novinářům v Berlíně s odkazem na devadesátiminutový rozhovor, který s ruským vládcem vedl především o ruské válce na Ukrajině a jejích důsledcích.

„Bohužel vám nemohu říct, že by tam teď zesílilo pochopení, že začít tuto válku byla chyba,“ řekl Scholz. „Ani nic nenaznačovalo tomu, že tam teď vznikají nové postoje,“ dodal šéf německé vlády.

EU prodloužila o půl roku platnost sankcí uvalených na stovky ruských občanů a společností za agresi Moskvy proti Ukrajině, oznámila Rada EU.

Rusko vypálilo osm střel s plochou dráhou letu na Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny, uvedl Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Moskva naléhá na Ukrajinu, aby se vrátila k jednáním, tvrdí Kyjev

Moskva v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová.

"Ukrajina nikdy jednání neodmítala. Ale vzhledem k těžkým zločinům, které Rusko v naší zemi spáchalo a dál páchá, je motivace k rozhovorům jiná, než byla v únoru," vysvětlila Stefanišynová v rozhovoru s francouzskou televizí France 24. Ukrajina se od února brání ruské invazi.

Ukrajina čeká vysoký schodek rozpočtu, pokrýt jej chce penězi MMF, EU a USA

Ukrajina počítá na příští rok s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů (asi 932 miliard Kč), což je důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Spojených států.

Deficit pomohou vyrovnat i válečné dluhopisy a daně, řekl podle agentury Interfax Ukrajina Šmyhal. Premiér doufá, že Ukrajině se podaří s MMF dojednat nové financování na příští rok. Šmyhal očekává, že Spojené státy poskytnou 18 miliard USD, zatímco od EU a měnového fondu očekává příspěvek 12 miliard USD od každého.

Analytička: Hlavním motivem projevu šéfky EK byla podpora Ukrajiny

Hlavním motivem dnešního projevu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu byla podpora Ukrajiny, sdělila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Veronika Kazlauskas. Energetická opatření, která šéfka EK představila, považuje Kateřina Davidová z institutu Europeum za dobrá a dávající smysl.

EU bude podle Ursuly von der Leyenové dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Unie také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.

Turecký prezident Erdogan a jeho ruský protějšek Putin budou v pátek jednat o ozbrojených střetech mezi Arménií a Ázerbájdžánem, řekl turecký činitel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Izjum na severovýchodě země, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě. Vojákům poděkoval za osvobození. 

Vliv Moskvy v bývalém SSSR oslabují vojenské neúspěchy, uvádí analýza

Ruské vojenské neúspěchy na Ukrajině pravděpodobně oslabují vliv Moskvy v dalších částech bývalého Sovětského svazu. V kontextu nových bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kde se Moskva snaží hrát úlohu mírotvorce, to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že při nových střetech na společné hranici zemřelo na obou stranách po zhruba 50 vojácích. Boje jsou nejkrvavější od roku 2020, kdy Arménie utrpěla porážku ve válce o Náhorní Karabach, díky ruskému zprostředkování si však udržela kontrolu nad většinou této enklávy.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý apeloval na ruského prezidenta Vladimira Putina, postsovětský vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) i Radu bezpečnosti OSN, aby zakročily. Ruské ministerstvo zahraničních věcí se zatím nevyjádřilo, zda Kreml splní své závazky vůči Arménii, pokud bude Ázerbájdžán pokračovat v útoku.

„Ruské kličkování může poškodit vztahy Ruska s Arménií i s ostatními členskými státy ODKB, zejména pokud Rusko nebude moci poskytnout vojenskou podporu nebo zajistit mír,“ uvádí institut. Připomíná, že Rusko již na jaře stáhlo 800 svých armádních příslušníků ze základny v Arménii a rovněž část svých „mírových“ sil umístěných v Náhorním Karabachu. To vše s cílem nahradit ztráty ruských vojsk na Ukrajině.

Podle serveru Politico představuje nová erupce násilí na Kavkaze „další velký strategický bolehlav“ pro ruského prezidenta Putina. Po Moskvě se žádá, aby stabilizovala situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem právě ve chvíli, kdy Putina zahnala do úzkých nečekaně úspěšná protiofenzíva ukrajinských sil v Charkovské oblasti, píše Politico.

Připomíná, že Arménie vzhlíží k Moskvě jako k hlavnímu spojenci, který zaručuje její bezpečnost. Další regionální hráč Turecko naopak pevně stojí na straně Ázerbájdžánu, který předloni s pomocí Ankary dobyl velkou část svého území obsazeného po desetiletí arménskými silami.

Ukrajinská ofenziva v Charkovské oblasti zřejmě pokračuje, tvrdí ISW

Ukrajinské síly pokračují v upevňování nedávných územních zisků v Charkovské oblasti a patrně vedou další ofenzivní boje s cílem postoupit dále na východ země. Ve své pravidelné analýze válečné situace na Ukrajině to uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW ukrajinské síly u města Borova přebrodily řeku Oskil a ohrožují ruské pozice na jejím levém břehu. Institut se při tom odvolává na informace proruských válečných zpravodajů a blogerů, podle nichž zmíněná řeka ve východní části Charkovské měla tvořit novou frontovou linii.

„Ruské jednotky pravděpodobně nebudou dostatečně silné, aby zabránily dalšímu ukrajinskému postupu podél celé řeky Oskil, protože se nezdá, že by jim přicházely posily,“ hodnotí americký think-tank. „Ukrajinské jednotky budou patrně schopny využít této slabiny k obnovení protiofenzivy přes řeku Oskil, pokud se k ní rozhodnou,“ dodává.

Ukrajinská armáda dále zřejmě podniká protiútoky v severní části Doněcké oblasti a snaží se využít dobytí města Svjatohirsk k postupu dále na východ směrem na Lyman. Podle ruských zdrojů byl však tento útok zastaven. Bojuje se také u obce Bilhorivka v Luhanské oblasti, z níž chtějí Ukrajinci proniknout do oblasti souměstí Severodoněcku a Lysyčansku.

ISW dříve uvedl, že Kyjev úspěšnou ofenzivou v Charkovské oblasti dosáhl bodu obratu ve válce. Americký prezident Joe Biden k tomu v noci na dnešek řekl, že toto tvrzení je těžké potvrdit. „Je zřejmé, že Ukrajinci dosáhli významného pokroku. Myslím však, že to bude ještě na dlouho,“ řekl s tím, že Spojené státy v „nadcházejících dnech“ nejspíše ohlásí další balíček vojenské pomoci Ukrajině.

Ukrajinský soud poslal na 12 let do vězení ženu, jež předávala informace Rusům

Soud poslal na 12 let do vězení ženu z Lysyčansku za to, že předávala Rusům informace o pozicích ukrajinských vojáků a jejich techniky během bojů o toto město v Luhanské oblasti. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na ukrajinská média informuje ruskojazyčný servis BBC. Ženu ukrajinské úřady zadržely už v dubnu.

Soud v Petropavlivském okrese v Dněpropetrovské oblasti obžalovanou shledal vinnou z kolaborantství. Podle prokuratury prostřednictvím komunikační služby Telegram i přímo přes telefon předávala Rusům informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Lysyčansku a o tom, jaké cíle zasáhlo ruské dělostřelectvo.

Před měsícem stejný soud poslal rovněž na 12 let do vězení občana Ukrajiny, kterého si během výkonu trestu v Rusku vyhlédla tamní tajná služba FSB. Po začátku invaze na Ukrajinu ho vyslala na místa bojů. Dotyčný pak za peníze Rusy informoval o palebných pozicích ukrajinské armády v Lysyčansku a naváděl útoky ruského dělostřelectva.

Ruské síly Lysyčansk dobyly začátkem července, a ovládly tak ukrajinskou Luhanskou oblast.

USA podle Bílého domu ohlásí brzo další vojenskou pomoc Ukrajině

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chystá novou vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes mluvčí Bílého domu John Kirby. „Myslím, že v příštích dnech uslyšíte více,“ uvedl. USA dosud Ukrajině bojující od února proti Rusku poskytly vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (364 miliard korun).

Ukrajinci požádali podle listu The Wall Street Journal o další zbrojní dodávky. Zájem mají o raketomety s dostřelem 300 kilometrů, o tanky, drony, dělostřelecké systémy, protilodní střely Harpoon a rakety do systému HIMARS. USA dodávají Kyjevu rakety s dostřelem 80 kilometrů.

Požadované zbraně mají Ukrajině umožnit pokračovat v ofenzivě proti ruské armádě na jihu a severovýchodě země.

Situace na severovýchodě Ukrajiny podle Kirbyho nabírá obrátky. Postup Ukrajinců považuje za „rychlý a ohromující“. Upozornil ale, že zejména na jihu zbývá osvobodit velké území a tam podle něj ukrajinské jednotky čelí silnějšímu ruskému odporu. Mluvčí dodal, že ruský prezident Vladimir Putin má stále k dispozici velké množství zbraní.

Ukrajina si podle Kirbyho protiofenzívu dobře naplánovala a dokázala zvládnout logistiku a průběžné zásobování vojáků. Válka nedospěla do bodu, kdy by se mohla řešit diplomaticky. O tom, kdy bude Kyjev připraven vyjednávat, rozhodne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, řekl Kirby.

Ruští činitelé podle Kyjeva potichu přesouvají své rodiny z Krymu

Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle níž k tomu Rusy nutí úspěchy ukrajinských sil, které vedou protiofenzivu na severovýchodě a jihu země. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov připojilo ke svému území, což Kyjev a Západ považují za porušení mezinárodního práva. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda.

„Nehledě na to, že obyvatelstvo je ubezpečováno o bezpečnosti pobytu na poloostrově, představitelé okupační správy Krymu, pracovníci ruské tajné služby FSB a velitelé některých armádních jednotek se snaží prodat své byty nebo domy a urychleně dostat své příbuzné z poloostrova a zároveň to utajit před svými podřízenými,“ uvedla ukrajinská rozvědka.

Okupační úřady na poloostrově se však podle ukrajinské rozvědky zároveň snaží omezit prodej nemovitostí a zavedly také omezení pohybu přes Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov s Ruskem. Ruská správa se kromě toho snaží různým způsobem blokovat přístup lidí k informacím o postupu ukrajinských vojáků.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech podniká protiofenzivu na severovýchodě země a také na jihu v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem. Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na dnešek oznámilo, že ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů, dobyly zpět přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území a 13 osad.

V srpnu na Krymu poničily exploze několik vojenských objektů, včetně letišť a muničních skladů. Ruské úřady nejprve připisovaly tyto incidenty nedodržení předpisů požární bezpečnosti, později připustily možnost sabotáže. Proruské úřady v Sevastopolu, největším městě na poloostrově, opakovaně informovaly o sestřelení dronů protivzdušnou obranou. Podle jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova narazil v srpnu v Sevastopolu dron přímo do budovy velitelství ruské Černomořské flotily.

Černochová: EU by mohla ČR proplatit až 80 procent vojenské pomoci Ukrajině

Česko by mohlo dostat z fondů Evropské unie proplaceno až 80 procent vojenské pomoci, kterou poslalo na Ukrajinu. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česká republika dosud do země bránicí se ruské agresi poslala nespecifikovanou pomoc zbraní a techniky za asi čtyři miliardy korun.

Celý článek najdete zde >>>