Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti, řekl šéf NATO
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou,“ prohlásil Rutte. „Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území,“ dodal šéf NATO s tím, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth.
Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská bezpečnostní rada uvalila sankce
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) uvalila sankce. Obvinil zároveň svého nástupce v úřadu prezidenta Volodymyra Zelenského z toho, že za tímto krokem stojí. Napsala to agentura Reuters. Zelenskyj ve svém pravidelném poselství národu bez podrobností uvedl, že RNBO učinila rozhodnutí, které zveřejní dnes.
Trump řekl, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se pravděpodobně setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura Reuters nebo stanice BBC. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na tiskové konferenci několik hodin poté, co oznámil, že si s šéfem Kremlu telefonoval a oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu rozpoutalo Rusko na příkaz Putina svým vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si dnes telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump novinářům v Bílém domě dále řekl, že nepovažuje členství Ukrajiny v NATO za praktické. Podle stanice BBC americký prezident zmínil, že si je vědom dřívějšího podobného výroku amerického ministra obrany Peta Hegsetha, který dnes řekl, že si východoevropskou zemi neumí představit v Severoatlantické alianci, chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek na jejím území jako bezpečnostní záruku. Hegseth také řekl, že nepovažuje návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 za reálný. I v tomto ohledu se Trump podle Reuters vyjádřil podobně.
Dohody o Ukrajině se musí účastnit Kyjev i Evropa, řekli tři ministři zahraničí
Ministři zahraničí Španělska, Francie a Německa dnes uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy. Informovala o tom agentura AFP. Reagovali tím na telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, ve kterém se oba státníci dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině.
„Bez účasti Evropanů nebude na Ukrajině spravedlivý a trvalý mír,“ řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot. Jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková zopakovala, že bez Ukrajiny nelze o Ukrajině rozhodnout, a zdůraznila, že Evropa musí v této záležitosti zůstat jednotná. O nutnosti zapojení Evropy do mírových rozhovorů mluvil i španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.
Dohoda o nerostech zaručí Ukrajině bezpečnost, řekl ministr financí USA v Kyjevě
Americký ministr financí Scott Bessent se dnes jako první člen nové administrativy Donalda Trumpa setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předal mu návrh dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzácných nerostech, která by podle něj po válce mohla Ukrajině sloužit jako „bezpečnostní štít“. Zelenskyj po setkání vyjádřil naději, že se dohodu podaří uzavřít už na Mnichovské bezpečnostní konferenci koncem tohoto týdne. Informovala o tom agentura Reuters.
Zelenskyj dnes telefonoval s Trumpem, uvedla kancelář ukrajinského prezidenta
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámila podle Reuters kancelář ukrajinského prezidenta. Lídři spolu mluvili přibližně hodinu nedlouho poté, co Trump oznámil, že telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví. Trump následně oznámil, že o dialogu s Putinem ihned bude Zelenského informovat.
„Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda hovor mezi Zelenským a Trumpem proběhl. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn.
Trump telefonoval s Putinem o zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že o svém dialogu s Putinem „hned teď“ informuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Kreml podle agentury AFP potvrdil, že Putin s Trumpem vedl hodinu a půl dlouhý telefonický hovor.
Česko loni poskytlo Ukrajině materiál ze zásob SSHR za 6,8 milionu korun
Od loňského února do konce roku Česká republika poskytla Ukrajině napadené Ruskem bezplatně materiál ze státních hmotných rezerv za 6,8 milionu korun bez DPH. Na dnešním zasedání to projednala vláda, informoval ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Kabinet loni v únoru souhlasil s tím, aby Česko v roce 2024 poslalo humanitární pomoc Ukrajině ze státních hmotných rezerv ve výši do 100 milionů korun.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) loni poskytla pět souprav provizorního přemostění - těžkých mostových souprav v celkové evidenční ceně 6,844.561 korun bez DPH.
Kallasová: Důležité jsou činy USA vůči Ukrajině, nikoli neustálá prohlášení
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová soudí, že je důležité, co Spojené státy dělají, pokud jde o Ukrajinu, a nikoli neustálá prohlášení, která se objevují. Kallasová to dnes uvedla v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku tak reagovala na dotaz ohledně prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.
Návrat Ukrajiny do hranic před r. 2014 je nereálný, řekl americký ministr obrany
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), informovala agentura Reuters.
Hegseth na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu také uvedl, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci aliance, napsala agentura AFP.
Ukrajinská SBU podezírá svého vysoce postaveného důstojníka z práce pro Rusko
Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, nástupkyně sovětské KGB. Vysoce postaveného důstojníka osobně zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedla tajná služba v komuniké.
SBU jméno podezřelého neuvedla, zveřejnila však jeho snímek. Označila jej za „špičkovou krysu“, čili zrádce, o jehož nezákonných aktivitách shromáždila důkazy ve 14 případech. Tvrdila také, že jeho prostřednictvím mátla nepřítele a poskytovala Moskvě dezinformace.
Šéf NATO souhlasí s Trumpem, že by měla Evropa více pomáhat Ukrajině
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to dnes řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion korun).
V Rostově začal soud z obžalovanými z útoku na Krymský most
Před ruským vojenským soudem v Rostově na Donu začal proces s osmi obžalovanými z útoku na Krymský most v říjnu 2022. Na lavici obžalovaných jsou občané Ruska, Ukrajiny a Arménie, kterým hrozí doživotí za teroristický úrok, uvedla ruská média. Ruští vyšetřovatelé označili za organizátora útoku šéfa ukrajinské tajné služby SBU Vasyla Maljuka.
Ráno 8. října 2022 uprostřed mostu, který spojuje Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, explodoval kamion naplněný více než 20 tunami výbušnin. Část mostu se silniční vozovkou se zhroutila. Výbuch také zapálil vlak, který právě převážel v cisternách pohonné hmoty. Při výbuchu přišel o život řidič kamionu a čtyři cestující z auta, které se ocitlo poblíž kamionu, připomněl internetový list Gazeta.ru.
Obžalovaní podle obhajoby jen pomohli svými znalostmi svým známým při přepravě nákladu z ciziny do Ruska, ale k nákladu neměli žádný vztah a netušili, že ve skutečnosti jde o trhaviny. Sami se také dostavili k vyšetřovatelům, jakmile si je předvolali, a spolupracovali s nimi.
„Naše stanovisko zůstává neměnné: Nikdo z obviněných vinu nepřiznává,“ řekl advokát Sergej Bizjukin. „Doufáme, že soud bude mít odvahu přiznat chybu vyšetřovatelů. Soud s takovými zkušenostmi by měl hned pochopit, že nikdo (z obžalovaných) nemá nic společného (s teroristickým útokem),“ doufá advokát Pavel Sajapin.
Ostatní obhájci podle listu Gazeta.ru odmítli odpovídat na otázky novinářů.
Soud byl již dvakrát odročen, protože vězeňská služba nedopravila obžalované z vazební věznice v Moskvě k soudu v Rostově na Donu.
Rusko odmítlo výměnu okupovaného území s Ukrajinou
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Ukrajina nyní drží část ruské Kurské oblasti.
Zelenskyj řekl The Guardian, že v případě jednání nabídne Moskvě výměnu území
Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl prezident Zelenskyj, který zároveň dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle ruské služby BBC slova Zelenského o výměně území odmítla.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.
