„Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný,“ řekl novinářům v Poslanecké sněmovně Nečas. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje. „Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně,“ dodal premiér.
„To, že dodatek v Česku nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv,“ řekl mluvčí české diplomacie Vít Kolář. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a Česko jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. „V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje,“ řekl.
Klausův podpis se vztahuje na změnu jednoho článku lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku. „Nikomu nic to neblokuje,“ řekl Belling. „Nemůže to mít žádný vliv ani teoreticky,“ dodal.
Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. „Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud,“ uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).
Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v problémech, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.
Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).
