Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, bude mít podle vládní novely při propuštění nárok maximálně na jeden průměrný měsíční plat namísto současných tří. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jeho odstupné výše tří průměrných výdělků jako dosud.
Tento systém ale podle vedoucího Právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka navádí zaměstnavatele k diskriminačnímu jednání, protože se budou rozhodovat podle délky trvání pracovního poměru.
„Prvními oběťmi propouštění se stanou mladí zaměstnanci, kteří budou nastupovat do svého prvního zaměstnání a budou zaměstnáni pouze krátkou dobu,“ řekl Samek.
Samek: firmy by mohly kvůli proupouštění zřídit speciální fond
Vláda, pokud chtěla zaměstnavatelům ušetřit peníze, mohla podle Samka hledat inspiraci například v Rakousku. Tam zaměstnavatelé platí za každého zaměstnance do zvláštního veřejnoprávního fondu 1,53 procenta jeho hrubé mzdy.
„Je to podobné, jako když u nás platí pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,“ řekl Samek. V okamžiku, kdy je firma donucena propouštět, dostávají zaměstnanci odstupné z tohoto fondu. Při hromadném propouštění tak firma neřeší, že musí například 200 zaměstnancům vyplatit po třech mzdách. Může pak podle něj i lépe zvolit, kteří zaměstnanci jsou pro ni důležití a které propustí.
Fond je podle Samka výhodný i pro zaměstnance. Pokud si ve výpovědní době najdou práci, mohou požádat, aby jim odstupné bylo v rámci fondu převedeno na samostatný účet a využít ho jindy. Mohou pak například v závislosti na výšce naspořených peněz odejít dříve do penze.
Změny zákoníku práce jsou prý protiústavní
Odbory chystanou novelu kritizují z více důvodů, než je tento. Je podle nich mimo jiné v rozporu s českou ústavou. Konkrétně zmiňují například situaci, kdy člověk pracuje u firmy, která s ním sice sjedná pracovní poměr, ale nevyhotoví písemnou pracovní smlouvu. „Pokud podle chystané úpravy přijde na kontrolu inspekce práce a zjistí to, stane se pracovní smlouva neplatnou od samého počátku,“ řekl Samek.
Pro zaměstnance to znamená, že pracovní poměr neexistoval, a proto nebude mít za tuto dobu zdravotní či sociální pojištění, uvedl Samek. Pokud u firmy na základě neplatné smlouvy pracoval delší dobu, například rok, může to pro něj znamenat neřešitelný problém. „Čistě teoreticky by měla být vrácena i mzda a odváděné pojistné“ podotkl Samek.
„My jsme navrhovali, aby měl zaměstnavatel při uzavírání pracovního poměru povinnost vystavit písemné potvrzení o jeho uzavření,“ řekl Samek. Kontroloři by tak mohli postihnout pokutou zaměstnavatele, ale pracovní poměr by nezanikl.
