Proti odevzdání pozemků v šumavském parku obcím protestuje hnutí Duha. „Obce mohou parcely vzápětí prodat,“ varuje Jaromír Bláha z Duhy. Považuje za paradox, že u obcí mimo národní parky připravovaný zákon omezuje využití darovaných pozemků výhradně na veřejně prospěšné stavby, zatímco obcím v národních parcích žádné omezující podmínky nestanoví. „Přes obce přejdou pozemky k soukromníkům a na Šumavě hrozí živelná zástavba,“ obává se Bláha.
Převod státních pozemků na obce ve třetích zónách šumavského parku tlačí ministerstvo životního prostředí (MŽP) vedené Tomášem Chalupou (ODS). Totéž vepsalo i do svého návrhu zákona o NP Šumava, jehož postup legislativním procesem se ale zadrhl. Ani zákon o Státním pozemkovém úřadu neprochází hladce. Ze Senátu se vrátí do poslanecké sněmovny. Po jednání senátních výborů je jasné, že senátoři buď odhlasují zamítnutí zákona, nebo k němu připojí pozměňovací návrhy. Žádná ze změn, na nichž se včera usnesl hospodářský výbor, se ale netýká převodů pozemků.
Stát přitom původně hodlal všechny pozemky ve zvláště chráněných územích předat příslušným organizacím z resortu životního prostředí. Pozemkovému fondu to uložila Topolánkova vláda v březnu 2008, když schvalovala prodloužení jeho činnosti do konce letošního roku.
Z 36 tisíc hektarů v chráněných územích po celé republice, které fond spravuje, má ovšem po dohodě s MŽP převést do letošního 31. prosince jen necelých sedm tisíc hektarů. O většinu z nich – 4938 hektarů – si požádala Správa NP a CHKO Šumava. Neuchází se přitom o parcely v intravilánech obcí, neboť přímo jim je má odevzdat Státní pozemkový úřad coby nástupce zaniklého Pozemkového fondu. Ještě před svým zánikem má fond převést více než 1300 hektarů agenturám ochrany přírody a krajiny, dalších 456 hektarů na NP Podyjí a necelých 85 hektarů na NP České Švýcarsko. Ostatních zhruba 29 tisíc hektarů Chalupovo ministerstvo nežádá. Odůvodňuje to tím, že se na nich běžně zemědělsky hospodaří.
