Aktualizováno: ČNB přerušila trend uvolňování útokových sazeb, základ ponechala na čtyřech procentech
Bankovní rada České národní banky naposledy v tomto roce rozhodovala o úrokových sazbách. Podle očekávání přerušila po roce uvolňování měnové politiky a ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni čtyř procent, kde se nachází od začátku listopadu. Pouze dva ze sedmi členů bankovní rady navrhovali další snižování sazeb.
Bankovní rada ČNB konstatovala, že v ekonomice vidí mírně převládat rizika zvýšení inflace. Ve směru vyšší inflace působí výraznější setrvačnost růstu cen služeb i zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Za proinflační riziko bankovní rada považuje také možný nadměrný růst výdajů veřejného sektoru či vývoj cen komodit na světových trzích.
Nejistotu pro další hospodářský vývoj představují i jsou kroky nové administrativy zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v lednu nastoupí do úřadu, dodala ČNB.
„Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst... S ohledem na mírně se zvyšující inflaci a rostoucí mzdy se to zdá být správným krokem,“ uvedl k rozhodnutí analytik PwC Dominik Kohut.
Bankovní rada se rozhodla ponechat beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále tři procenta.
ČNB začala sazby snižovat loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, v první polovině letošního roku klesla sazba čtyřikrát o půl procentního bodu. V srpnu se bankovní rada vrátila k poklesům sazby o čtvrt procentního bodu, stejný krok zopakovala i v září a v listopadu.
„Bankovní radu, která se spíše než výhledem řídí současnými daty, nejspíše přesvědčí i růst mezd za třetí čtvrtletí, který byl výrazně vyšší, než ČNB čekala. Výhled pouze slabého růstu ekonomiky a návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli bude ale podle nás stále vytvářet tlak na další pokles sazeb, který by tak v roce 2025 měl opět pokračovat,“ uvedl před zasedáním analytik Komerční banky Martin Gürtler. Snižování základní úrokové sazby se podle něj příští rok zastaví na 3,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
