Letos by mohly virtuální měny nejen získat ještě více na ceně, ale také se ve zvýšené míře stát platebním prostředkem. Nedávné spuštění ETF na bitcoin nastartovalo nový zájem o investice do kryptoměn, už delší dobu ale roste také byznys kolem zprostředkování kryptoplateb. Nasvědčuje tomu i růst původem české platební brány Confirmo.net, která zajišťuje obchodníkům možnost přijímat úhradu v kryptoměnách. Měsíčně přes ni protečou platby za půl miliardy korun.
Confirmo je společnost, která v Česku jako první proměnila myšlenku bitcoinu coby běžného platebního prostředku v nástroj použitelný pro širokou masu spotřebitelů. Právě jeho prostřednictvím se dají utrácet kryptoměny například v největším českém e-shopu Alza. Speciální platební kryptobrána totiž umí okamžitě směnit příchozí virtuální měny třeba na koruny a ty poslat na účet obchodníka. Ten si pak tedy nemusí dělat starosti s držením bitcoinu a spol. a případného výkyvu jejich kurzu. Zároveň je Confirmo částečně funkčně provázaná s ještě mnohem rozšířenější platební bránou klasického střihu GoPay, pro kterou zpracovává kryptoúhrady.
„Počty transakcí pomocí virtuálních měn v e-commerce včetně Alzy úzce souvisejí s cenou bitcoinu. Když je trh nahoře, roste i počet plateb v internetových obchodech,“ říká pro e15 šéfka Confirma Anna Štrébl. Tržby firmy, kterou vede, proto letos s nejvyšší pravděpodobností překonají loňské desítky milionů korun, jež představovaly meziroční skok skoro na čtyřnásobek.
V případě Alzy.cz se podíl kryptoplateb na celkovém obratu tohoto e-shopu v řádu desítek miliard korun pohybuje kolem jednoho procenta (což ovšem znamená stamiliony), prostřednictvím Confirma se ale dají utrácet bitcoiny, ethery, solany i další digitální mince třeba i v internetové lékárně Pilulka nebo u Pražské plynárenské.
Připomeňte si rizika investice do kryptoměn (video):
Pět způsobů, jak přijít o vše na kryptoměnách • Videohub
Jádro byznysu Confirma ale leží jinde než v platbách za zboží denní spotřeby a zároveň příliš nepodléhá výkyvům nálad na kryptoměnových trzích. Největšími zákazníky společnosti jsou forexoví brokeři, tedy platformy specializované na směnu zahraničních měn, a také firmy jako česká FTMO, které umožňují lidem obchodovat na virtuální burze. „Díky tomu je vidět, jak moc se krypto na platby hodí. V rámci forexu si obchodníci hledají platební metody striktně podle jejich praktičnosti. Nedělají to proto, že by snad byli nějakými velkými fanoušky virtuálních měn,“ upozorňuje Anna Štrébl.
„Oni zkrátka potřebují rychlé mezinárodní platby a krypto je efektivní, rychlé a méně administrativně náročné. Banky navíc považují obchodování s valutami za rizikový byznys, a platby proto často odmítají zpracovat a odeslat. Roli v tom hraje i to, že tradeři poměrně často nějaké transakce reklamují, což je pro banky nepohodlné,“ přibližuje šéfka Confirma klientelu firmy, která vznikla v Česku na přelomu let 2013 a 2014, vzhledem ke kryptu vstřícněji nastavenému prostředí se přesunula do Velké Británie a po brexitu definitivně zakotvila na Slovensku. Tamější banky a regulátoři házejí podle Štrébl kryptoměnovému byznysu méně klacků pod nohy, než je tomu v Česku.
Člověk ale nemusí být forexový trader nebo digitální nomád rozesílající příkazy k úhradě z thajské pláže, aby využil přibývající, zcela praktické možnosti kryptoplateb. Například v restauracích kolem karlínských kanceláří Confirma Anna Štrébl a její kolegové běžně používají virtuální měny k tomu, aby zaplatili účet bez nutnosti čekat na obsluhu. Umožňuje to speciální „restaurační“ aplikace Qerko, která v tuzemsku díky spolupráci s Confirmem podporuje i bitcoinové platby.
Dům za bitcoin
„Víme také třeba o pánovi, který kdysi těžil bitcoin a vždy jednou za pár let si za kryptoměnu něco koupí. Teď si třeba staví dům a platí za to bitcoinem jedné mladé stavební firmě, která se tento typ plateb musela de facto naučit přijímat kvůli němu,“ popisuje Anna Štrébl jednoho ze zarytých bitcoinových fanoušků, pro něž je utrácení virtuální měny za nový typ zboží a služeb spíše oblíbenou kratochvílí a způsobem takzvaného vybírání zisků než byznysovou nutností.
„Rozumím tomu, že v každodenním životě lidé nemají moc velkou motivaci bitcoin utrácet,“ říká manažerka. „V tomto kontextu by také pomohlo, kdyby bylo používání mobilních kryptoměnových peněženek jednodušší. V tom je stále co zlepšovat, ať už v jejich instalování, dobíjení, nebo v možnostech směny státní měny za tu digitální.“
Zatímco ale bitcoin motivuje růstem své ceny k nekonečnému držení a neutrácení, u stablecoinů, virtuálních peněz navázaných na kurz dolaru nebo dalších tradičních měn, je situace jiná. „V počtu plateb kryptoměnou, které zprostředkujeme, bitcoin stále dominuje. V objemu transakcí ale už mají stablecoiny navrch,“ dokládá šéfka platební brány, do které v roce 2022 investoval český fond Miton C.
Český kapitál se na rozvoji tohoto typu plateb zkouší podílet i v dalších nástrojích a službách. Například do portfolia tuzemského fondu RockawayX patří londýnský startup Helio, který nabízí zjednodušenou kryptoplatební bránu pro internetové úhrady. Šéf RockawayX Viktor Fischer podobně jako Anna Štrébl věří, že krypto už našlo praktické využití: podle něj jsou to právě platby pomocí stablecoinů, které ostatně tvoří důležitou součást byznysu i pro Confirmo.
Z pohledu největších globálních fintechových firem je platební brána původem z Čech stále ještě malá. Například objem plateb zpracovaných v loňském třetím čtvrtletí americkým PayPalem dosáhl téměř 400 miliard dolarů. Na druhou stranu konkurentů přímo v oblasti specializovaných globálních kryptoplatebních bran Confirmo tolik nemá, patří mezi ně například americký BitPay. Obě společností nicméně deklarují, že za jeden rok zpracují zhruba milion kryptoměnových plateb. Confirmo je tak dalším příkladem podniku, který vyrostl z domácího kryptoměnového byznysu, ale podařilo se mu prosadit se ve světě.
Evropské klapky na očích
Kryptoměny ale stále mají v oblasti plateb podle optimistů značný nevyužitý potenciál. A to zejména v regionech, které nepatří mezi rozvinuté trhy. „Pro lidi žijící ve státech, které nemají stabilní bankovní systém ani stabilní měnu, by mohlo vést používání krypta k zásadnímu zlepšení jejich života,“ je přesvědčena Štrébl. Zároveň ale přiznává, že taková vize může narazit na drsnou realitu nabourávající představy kryptofanoušků, že je technologie plateb bez klasických prostředníků typu bank prakticky nezastavitelná.
„V Africe leckdy bojujete i přímo s vládou, která chce mít kontrolu nad penězi. Například v Zimbabwe je používání kryptoměn zakázané. Lidé si samozřejmě mezi sebou mohou posílat bitcoin přes vlastní mobilní peněženky, to ani zakázat dost dobře nejde, ale problém je to pro firmy,“ vysvětluje Štrébl a dodává, že z čistě technického hlediska by mohly třeba i menší zimbabwské podniky typu kadeřnictví nebo kavárny přijímat kryptoměny velmi snadno přes mobilní Confirmo aplikaci, která funguje jako jednoduchý platební terminál zdarma.
„Krypto už je tady sice přes deset let, ale v případě plateb a jejich využití si podle mě lidé z oboru před deseti lety mysleli, že zrovna v tomhle ohledu bude krypto dál,“ domnívá se Štrébl.
