Peking loni vyslal na oběžnou dráhu tři kosmonauty, kteří nejprve s vesmírnou lodí Šen-čou 10 (Božská loď) zakotvili u čínské kosmické laboratoře Tchien-kung 1 (Nebeský palác). Přímo v laboratoři pak strávili asi dva týdny.
Zástupce šéfa čínské agentury pro pilotované vesmírné lety a současně první čínský astronaut Jang Li-wej dnes uvedl, že další experimentální modul Tchien-kung 2 bude pravděpodobně vypuštěn kolem roku 2016. Kolem roku 2018 by pak mělo být na oběžnou dráhu dopraveno jádro první čínské vesmírné stanice. Ta by pak měla být dokončena v průběhu dalších čtyř let, citovala Janga oficiální tisková agentura Nová Čína.
Ambice nového vesmírného dobyvatele
Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.
Čína potřebuje mimo jiné větší nosnou raketu. Raketa Dlouhý pochod 2F (Čchang-čeng-2F), která vynáší vesmírná plavidla Šen-čou a vynesla do kosmu i modul Tchien-kung, neunese moduly, které by Peking chtěl zahrnout do své budoucí vesmírné stanice. Čína proto nyní vyvíjí raketu Dlouhý pochod 5, která by měla být hotova během několika let. Pro delší pilotované mise si Čína podle tamních státních médií musí rovněž osvojit recyklaci vody a vzduchu.
