Eifman Ballet ve Státní opeře uvede novou inscenaci Rodin

Eifmanův nový balet Rodin je uměleckou výpovědí o tragickém životním údělu géniů. Námětem se stal životní osud a umělecká tvorba velikých sochařů - Augusta Rodina a jeho milované žákyně, důvěrné přítelkyně a múzy Camille Claudel. Patnáct let tvořili neoddělitelný citový i tvůrčí celek. Jejich vztah, příběh vášně i bolesti, skončil rozkolem, který osudově poznamenal Camillino duševní zdraví a stal se začátkem nešťastného konce jejího života.

Boris Eifman dokázal prostřednictvím unikátního jazyka moderního psychologického baletu předvést nové pojetí světa lidských vášní, fenoménu, který ve svých dílech mistrovsky zpracovali právě Rodin a Claudel. Výsledkem je úchvatné taneční představení o neuchopitelném mystériu tvůrčího procesu.

Boris Eifman: Nejde jen o další kroniku lásky

Co bylo Vaší inspirací, při hledání námětu k baletu Rodin?

Za prvé, historie vztahů Augusta Rodina a Camille Claudel. Nebyla to však jen další kronika lásky, která skončila jako noční můra. Spojení, které existovalo mezi dvěma sochaři, bylo jedinečné. Bylo v něm všechno: vášeň přetékající v nenávist, kreativní soupeření mezi dvěma velkými umělci i šílenství, které ničí člověka zevnitř. Zkoumáme extrémně kontroverzní vnitřní svět Augusta Rodina a Camille Claudel: podněty a impulsy, které naplňovaly jejich životy a předcházely vzniku jejich velkých děl.

Osobnosti těchto umělců jsou mi velmi blízké - jejich pozemský život byl naplněn nadlidskou obětavou prací a pokušením. Baletem Rodin připomínáme divákovi, že za každý větší úspěch v umění tvůrce platí tím nejcennějším: svým zdravím, osobním štěstím a dokonce i zdravým rozumem. Cesta pravého umělce je vždy cestou sebezapření. To je tragická pravda, na kterou by se nemělo zapomínat.

Jak Vás napadlo, že příběh sochaře bude možné působivě vyprávět právě tancem?

Tento nápad byl vždy někde blízko a já jen čekal, až přijde ten správný čas. Rodin, stejně jako já, se zcela zasvětil vyjadřování sféry emočního života člověka - jeho duchovního a psychologického světa. On v plastice, já tancem. Můžeme se jen dohadovat, proč se tento balet neobjevil v našem repertoáru dříve, ale v každé tvorbě jsou skryté mechanismy a zákonitosti. Nad nimi nemá nikdo moc - dokonce ani sám autor. Každý nápad musí dozrát. Jak přesně se tento proces odehrává, je záhadou.

Často využíváte literární předlohy k vašim choreografiím (Idiot, Anna Karenina..), Jste vášnivým čtenářem?

Stejně jako vášnivým posluchačem hudby a divákem filmů. Důležité jsou jakékoliv podněty, které mě inspirují a naplňují tvůrčí energii. Jejich zdroje jsou různorodé. Otázkou je jen to, zda mě konkrétní dílo inspiruje k vytvoření nové choreografie. Samozřejmě, že v této souvislosti velká literatura zaujímá výsostné postavení. Ona je skutečným pramenem myšlenek a symbolů, které se mohou stát základem budoucího představení.

Na druhou stranu, při odpovědi na podobné otázky vždy zdůrazňuji, že nikdy nedělám baletní „ilustrace“ - mechanické převyprávění literárního díla. Na tyto velké texty vždy nabízím zcela nový pohled, který otevírá s pomocí tanečního jazyka nezmapované úrovně jejich vnímání. Tento přístup obohacuje baletní umění i literaturu samotnou, jak umělecky, tak i intelektuálně.

Boris Eifman | 2mediaBoris Eifman

Jste skvělý choreograf, otevřel jste vlastní taneční akademii v Petrohradu, jež má světový věhlas, čeho byste chtěl ještě dosáhnout?

Naše akademie bude skutečně známá ve světě, až když její absolventi budou uznávanými hvězdami baletu. Teď jsme začali druhý akademický rok a před sebou máme hodně práce. Nejsem vůbec zvyklý se zastavit na dosaženém a odpočívat na vavřínech. Všechny mé myšlenky směřují dopředu, takže nápadů je vždy dost. Jsem pověrčivý člověk a nechci zveřejnit všechny své plány.

Řeknu jen to hlavní: velkou tvůrčí výzvou pro naše divadlo v nadcházejících měsících je příprava nového baletu Něžná je noc a jeho důstojná prezentace ruskému a zahraničnímu publiku. Kromě toho žiji mnoho let ve víře, že moje divadlo bude mít svůj vlastní domov v Petrohradě - Palác tance. Nyní se tento projekt konečně pohnul z mrtvého bodu. Pokud vše půjde dobře, za dva nebo tři roky se v našem městě otevře nové světové centrum baletu.

Zajímáte se o místa, kde vystupuje Eifman Ballet? Budete mít čas poznat alespoň kousek Prahy?

Vnímám svět srdcem, ne rozumem. Proto atmosféra, metafyzika měst, kde vystupujeme, na mne samozřejmě velice působí. Existují místa, která vás odmítají, ale v Praze jsem se cítil vždy velmi dobře. Doufám, že budu mít čas se projít po jejích uličkách a nechat na sebe působit zvláštní harmonii tohoto jedinečného města.

Jaké jsou Vaše vzpomínky z minulé návštěvy Prahy?

Velmi příjemné. Dobře si vzpomínám na svou poslední návštěvu české metropole. Bylo to před dvěma roky na podzim. Praha je úžasná v každém ročním období, ale na podzim je překrásná. Jsem rád, že přijíždíme do tohoto města s naším světově proslulým baletem Rodin. Zvu všechny Pražany na představení o velkém umělci, jehož tvorba patří celému lidstvu, a proto je srozumitelná a blízká každému. Doufám, že naše baletní představení přinese českému divákovi nezapomenutelný zážitek.