Pojedete se podívat do Francie, jak český tým vyhraje finále fotbalového Eura? Pokud ano, zaměřte se na obranu. Tedy nejen při zápase. Jedno z míst, která lidé při krátké návštěvě často opominou, je pařížská čtvrť La Defénse, tedy doslova „obrana“. Napsat, že ji turisté přehlížejí, ovšem nelze. Jde o oázu mrakodrapů, která nad placatou Paříží a její starou zástavbou ční nepřehlédnutelně. Ale protože klasickou asociací spojenou s městem na Seině jsou hlavně Eiffelova věž nebo harmonikáři u baziliky Sacré-Coeur, do zdánlivě nudné moderní čtvrti chodí víc obchodníci než turisté. A to je škoda. Je přehlídkou té nejzajímavější novodobé architektury.
Promyšlený koncept
Na La Défense je zajímavé, že nevznikla nahodile jako změť nesourodých staveb, ale že od začátku roste plánovaně jako urbanistický celek. Na konci padesátých let minulého století se zde Francouzi rozhodli vystavět moderní centrum byznysu, které by nerušilo historickou zástavbu staré Paříže, od níž je několik kilometrů daleko.
První generace mrakodrapů měla navíc stanoven výškový limit 100 metrů. Později byly schváleny i větší budovy a dnes má nejvyšší, padesátipatrový mrakodrap Tour First výšku 231 metrů. Z toho ale vyplývá, že Eiffelovu věž stále nemohou ani ty nejmodernější mrakodrapy zastínit nejen vzhledem k věhlasu, ale ani co se týče výšky. Špička Eiffelovky totiž šimrá nebe 300 metrů nad zemí.
Oblouk ve tvaru čtverce
Že roste La Défense jako ucelené město ve městě, to je patrné, pokud procházíte jeho centrální pěší zónou.
Promenáda vede k monumentálnímu Velkému oblouku Grande Arche, který zde odhalili v roce 1989 při oslavách 200 let od Francouzské revoluce. Slovo oblouk trošku mate, ve skutečnosti má stavba boky i svršek do dokonalého pravého úhlu. Je to takové obrovské okno, kterým nahlížíte dál do města.
Hned vedle hranatého oblouku je další z nejznámějších místních staveb, kterou pro jistotu označili zkratkou – CNIT. Je to jedna z prvních budov postavených v La Défense a za písmeny se skrývá označení Centrum pro nový průmysl a technologie, což vlastně vystihuje původní smysl celé čtvrti. Dnes – neméně příznačně – je v krásné budově hlavně mnoho obchodů a restaurací. Z technického hlediska má stavba jeden světový unikát: střechu tvoří největší betonový oblouk bez podpěry. V nejvyšším bodě kulminuje ve výšce 60 metrů a rozpětí od jedné paty oblouku ke druhé je úctyhodných 280 metrů.
Obrana proti Prusům
Další zastávkou při průzkumu pěší zóny může být muzeum moderního umění, které je tu přímo pod otevřeným nebem. Obsahuje na 70 skulptur, avantgardních soch nebo vodních instalací. Kdo má rád poněkud klasičtěji pojaté umění, může dojít až k bronzovému sousoší, kde rozluští tajemství podezřelého názvu čtvrti.
Sochu Obrana Paříže zde v roce 1883 umístil sochař Louis-Ernest Barrias. Dílo oslavuje poslední obránce města při vpádu pruského vojska v roce 1870. Francouzi svou metropoli neubránili, ale jméno sochy La Défense alespoň později převzala celá čtvrť. Kdo ví, třeba tu po skončení fotbalového Eura přibude socha nějakých dalších obránců.
Mrakodrapům vstup povolen
Přístup Pařížanů, kteří se rozhodli moderním výškovým budovám vyhradit jednu systematicky budovanou čtvrť, může být v mnohém inspirací i Praze. Obě města si uchovala podobně unikátní sbírku gotiky, renesance, secese, funkcionalismu i dalších stylů a řeší, jak panorama města nerozbít mrakodrapy. Pro Paříž byl zlomový spor o kontroverzní, 210 metrů vysoký mrakodrap Tour Montparnasse. Ten byl v roce 1973 dokončen přímo uprostřed staré zástavby a trčí tam jak spadlé UFO. Budova zřejmě vytvořila a neustále zvyšuje světový rekord v počtu vyvolaných kleteb u turistů, kteří se snaží vyfotit Eiffelovku, a mrakodrap se jim pořád plete do záběru. Jedna anekdota říká, že nejlepší vyhlídka na Paříž je z Tour Montparnasse, protože je to jediné místo, odkud není vidět Tour Montparnasse. Stavba vyvolala velkou kritiku také u samotných obyvatel Paříže. To vedlo v roce 1975 k zásadnímu rozhodnutí – napříště smějí být vysoké budovy stavěny výhradně v La Défense. A to platí dodnes.
