Futsalisté Česka letos dosáhli na jeden z největších úspěchů v celé historii. Na nedávno skončeném mistrovství Evropy v Maďarsku vybojovali Češi bronzové medaile. U tohoto úspěchu byl i bývalý hráč Slavie Havířov Jan Janovský, který v současnosti hraje nejvyšší polskou futsalovou ligu za Katovice.
Je pro vás bronzová medaile z Eura zatím největším úspěchem vaší kariéry?
Určitě, největší úspěch, který se bude jen těžko překonávat.
Na šampionátu nehráli bratři Roman a Michal Marešové a chyběli i další. Nikdo proto nečekal nějaký větší úspěch. S čím vy jste odjížděl na mistrovství?
Chtěli jsme hlavně postoupit ze skupiny. Ale je to tak, nikdo nám nevěřil. I diskuze fanoušků jasně dávaly najevo, že tam jedeme jen do počtu. Jsem rád, že tou medailí jsme těmhle fanouškům zavřeli pusu.
Hned na úvod ale přišla vysoká prohra s Ázerbajdžánem 6:1 a lidé doma měli jasno. Bude to neúspěch.
Vím o tom. Dokonce i další zápas s Maďarskem jsme prohrávali už 4:0, ale nakonec jsme vyhráli a postoupili ze skupiny.
V zápase o bronz jste narazili opět na Ázerbajdžán. Věřili jste si na ně ve druhém utkání?
Věřili. Ázerbajdžánu chyběl jejich nejlepší hráč Biro Jade, na kterém měli hru postavenou. Bez něj byli poloviční a my jsme si řekli, že hlavně musíme hrát jiný futsal, než v prvním zápase proti nim.
Jak jste se k futsalu vlastně dostal?
Ze začátku jsem hrál klasický fotbal za Baník Ostrava, kde jsem byl od sedmé třídy. Ale v době, kdy jsem působil v béčku Baníku, jsem zjistil, že tudy cesta nepovede. Nedostával jsem tolik příležitostí k hraní a sám jsem věděl, že nemám šanci se prosadit. Baník mě dával různě na hostování do Opavy nebo Karviné. V té době jsem pak začal hrát futsal za Havířov, který působil v první lize. Havířov potom sestoupil do druhé ligy a já dostal nabídku do Jistebníku, kde jsem začal hrát nejvyšší soutěž.
Vaše futsalová kariéra šla potom strmě nahoru. Z Jistebníku jste přestoupil do Polska, kde už třetím rokem hrajete za Katovice. Jste spokojený?
Po sportovní a samozřejmě i po finanční stránce se to nedá s Českem srovnávat. Rozdíly jsou také v lize. V Polsku se nehraje žádné play-off, takže každý zápas se jede naplno. V Čechách se naplno hraje až začátkem play-off. Rozdíl je i v návštěvnosti. V Česku chodí pár lidí a moc se nefandí, v Polsku lidé fandí celé utkání.
Byly i jiné nabídky než jít do Katovic?
Dostal jsem nabídku i z naší ligy. Oslovila mě Chrudim, ale odmítl jsem. Finanční podmínky nebyly tak dobré.
Co bude, až jednou nebudete hrát?
Na konec kariéry zatím nechci myslet.
