Komárek a PPF drží českou hudební klasiku ve světové špičce. Ve hře jsou stovky milionů

Dagmar Caspe, výkonná ředitelka - Nadace pro rozvoj České filharmonie.

Dagmar Caspe, výkonná ředitelka - Nadace pro rozvoj České filharmonie. • Zdroj: e15, Dana Batíková

Soňa Hanušová
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Česká filharmonie hospodaří s půlmiliardovým rozpočtem, stát pokrývá jen polovinu.
  • Soukromí mecenáši pomáhají českým hudebníkům prosadit se mezi světovou elitou.
  • Bez jejich podpory by vstupenky na koncerty zahraničních hvězd stály i přes deset tisíc korun.

Doznívají poslední tóny symfonie, následuje bouřlivý potlesk nadšených posluchačů. Sotvakoho z nich by v tu chvíli napadlo, jak finančně náročné je řídit symfonický orchestr nebo uspořádat festival klasické hudby. Velmi dobře to vědí zástupci České filharmonie a organizátoři hudebního festivalu Dvořákova Praha. A shodují se, že bez sponzorů ze soukromého sektoru se neobejdou.

Půl miliardy ročně. Stát zaplatí jen polovinu

Česká filharmonie operuje s ročním rozpočtem půl miliardy korun. Ačkoli je státní příspěvkovou organizací, stát dodává jen polovinu této částky. Třetinu pokryje vstupné, honoráře z vystoupení a pronájmy Rudolfina, jehož správou je Česká filharmonie pověřena. Celou pětinu financuje soukromý sektor.

Status příspěvkové organizace ministerstva kultury zajišťuje prvnímu národnímu orchestru ve srovnání s některými hudebními institucemi větší finanční stabilitu. „Česká filharmonie se opírá o velkou státní podporu, pokud ale chce patřit ke skutečné světové špičce, potřebuje finance i ze soukromých zdrojů,“ upozorňuje Dagmar Caspe, ředitelka Nadace pro rozvoj České filharmonie a vedoucí oddělení péče o partnery a dárce.

e15 magazín – Aktuální číslo právě v prodeji

K největším partnerům orchestru patří PPF. K prvnímu propojení došlo v roce 2015, kdy skupina zakoupila mistrovské hudební nástroje bezmála za 20 milionů korun a následně je zapůjčila hráčům smyčcové sekce. Mezi šesti zakoupenými vzácnými nástroji jsou například housle z dílny Giovanniho Marii Valenzana z roku 1825 nebo violoncello od Jeana­‑Baptisty Vuillauma z roku 1844.

„Zvuk je pro orchestr zásadní. Je jednou z věcí, která určuje nejen to, aby hudba zazněla v celé své velikosti a kráse, ale také jak kvalitní je posluchačský zážitek. A to doma i ve světě, což má velký vliv také na renomé orchestru a na přijetí u odborné veřejnosti,“ vysvětluje Caspe, jak významná je to podpora.

V roce 2023 se skupina PPF stala globálním partnerem České filharmonie. Jejím hlavním cílem je podpora zahraniční prezentace tělesa. „Smyslem tohoto partnerství je pomoci orchestru naplňovat jeho umělecké cíle na prestižních zahraničních pódiích a festivalech, spolupracovat s předními dirigenty a sólisty a dále posilovat renomé české hudby ve světě,“ říká Ladislav Pflimpfl, ředitel komunikace značky PPF zodpovědný mimo jiné za partnerství s filharmonií. Současně dodává, že spolupráci nevnímá jen jako sponzoring, ale jako „dlouhodobé spojení dvou podobně uvažujících partnerů, kteří chtějí rozvíjet společnou vizi a obstát mezi nejlepšími ve skutečně mezinárodním měřítku“.

Díky financím, jež doplňují státní podporu, si Česká filharmonie může dovolit nedělat umělecké kompromisy, soustředit se na realizaci mimořádných hudebních projektů a vystupovat v nejprestižnějších koncertních sálech světa. Partnerství s byznysem dává orchestru svobodu se umělecky rozvíjet, což se podle Caspe pozitivně podepisuje i na jeho výkonu.

Světová liga, ale s nižšími platy než ve Vídni

„Česká filharmonie dnes hraje světovou ligu, o čemž svědčí úspěchy na zájezdech i zahraniční recenze. Tabulkové platy jejích hráčů jsou ale ve srovnání se zavedenými orchestry, jako jsou například Berlínští či Vídeňští filharmonici, výrazně nižší. Nicméně podpora globálního partnera nám vedle rozvoje koncertní činnosti umožňuje podpořit i další aktivity členů orchestru, jako je nahrávání, nebo zajistit lepší zázemí filharmoniků na zájezdech. Část podpory PPF směřuje také do marketingu zaměřeného na zahraniční aktivity filharmonie, jehož kampaně jsou úspěšné a oceňované odbornou veřejností,“ uvádí Caspe.

Peníze z byznysu přispívají nejen na provoz orchestru, ale rovněž na honoráře zahraničních hvězd, které by jinak nemohly v Praze hostovat v takové míře. Díky soukromým sponzorům se Česká filharmonie může věnovat také edukačním programům a rozvíjet aktivity, jako je Orchestrální akademie, Česká studentská filharmonie či orchestr filharmoniků a žáků základních uměleckých škol, v němž zkušení hráči zastávají roli mentorů pro žáky a žačky základních uměleckých škol z celé republiky. Podporu byznysu tak vrací veřejnosti i v podpoře talentů a vzdělávání dětí a budoucí generace umělců. Všechny tyto projekty jsou financovány výlučně ze soukromých zdrojů.

Stejně jako nákup dalších mistrovských hudebních nástrojů pro ostatní členy orchestru, jak zmiňuje Dagmar Caspe. V tomto Česká filharmonie pořád trochu zaostává za slavnými světovými orchestry, jakkoli poslední léta potvrdila její návrat mezi světovou špičku. Reputace České filharmonie se zvyšuje s každým výjezdem a odehraným koncertem. Podle analýzy serveru Bachtrack patřila v roce 2025 spolu s Vídeňskými filharmoniky a Budapest Festival Orchestra mezi tři nejčastěji cestující orchestry.

„Rostoucí mezinárodní prestiž, časté pozvání do renomovaných koncertních sálů nebo významné příležitosti jako koncertní rezidence v Carnegie Hall, ocenění Orchestr roku časopisu Gramophone či vyprodané řady na zahraničních turné po celém světě potvrzují, že Česká filharmonie oslovuje mezinárodní publikum a pomáhá představovat Českou republiku jako zemi špičkové kultury, talentu a tvůrčích ambicí,“ shrnuje Ladislav Pflimpfl ze skupiny PPF. Právě to podle něj naplňuje skutečný smysl globálního partnerství obou institucí.

Komárkův festival za 65 milionů korun

Když se v Česku řekne festival klasické hudby, každého napadne Pražské jaro. Pokud ale zůstaneme v hudebních domech a vyjdeme z návštěvnosti, hned druhé místo obsazuje mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Na rozdíl od Pražského jara jde o akci, která za svůj vznik vděčí soukromému byznysu. Festival inicioval podnikatel Karel Komárek, kterého zaujala osobnost Antonína Dvořáka a jeho úspěch ve Spojených státech amerických. Rozhodl se, že právě jeho jménu věnuje část svých filantropických aktivit.

Téměř třítýdenní festival, jehož první ročník proběhl v roce 2008, si klade za cíl pečovat o skladatelův odkaz a připomínat jeho osobnost i dílo veřejnosti. Pořádá jej Akademie klasické hudby a její ředitel Robert Kolář si na spolupráci s hlavním mecenášem, Nadací Karel Komá­rek Family Foundation (KKFF), nejvíc pochvaluje pocit jistoty, stability a předvídatel­nosti. „Jde o významný pilíř, o nějž se můžeme opřít. Veřejné finance se vyvíjejí všelijak a pamatuju si, že na jeden z prvních ročníků jsme od ministerstva kultury nedostali žádné peníze. Přesto se nám festival povedlo uskutečnit, a to právě díky podpoře KKCG,“ vzpomíná Kolář na dobu, kdy Komárek své partnerství realizoval přímo přes svou finanční skupinu. V roce 2017, kdy manželé Komárkovi založili svoji rodinnou nadaci, přešla podpora festivalu na KKFF.

Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, z.ú., a člen správní rady Karel Komárek Family Foundation.Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, z.ú., a člen správní rady Karel Komárek Family Foundation. | Zdroj: e15, Dana Batíková

Letos festival, který od roku 2018 řídí klavírista a manažer Jan Simon, pracoval s rozpočtem 65 milionů korun, jehož tradičním garantem je právě KKFF. Robert Kolář upřesňuje, že letošní podpora od ministerstva kultury činila osmnáct milionů korun, současně festival čerpá tříletý grant hlavního města Prahy ve výši deset milionů korun a přibližně čtrnáct milionů korun utrží ze vstupného. Zbývající částku, tedy zhruba třetinu rozpočtu, je nutné zajistit z jiných zdrojů. A velkou část z nich dodává právě KKFF.

Převážná část rozpočtu Dvořákovy Prahy padne na honoráře pro hudebníky. Pro představu, velké světové orchestry si za koncert účtují i 300 tisíc eur. Pořadatel za zahraniční orchestry navíc musí odvádět srážkovou daň. „Pokud chcete uspořádat festival světové úrovně, musíte zvát kvalitní orchestry. Letos byl jedním z vrcholů programu koncert Vídeňských filharmoniků, jejichž finanční podmínky jsou stejné, ať přijedou do Prahy, New Yorku nebo do Tokia. Ovšem v každé zemi je jiná kupní síla. Abychom koncert dokázali vyprodat, musíme cenovou hladinu vstupenek přizpůsobit českému trhu,“ podotýká Robert Kolář.

A upozorňuje, že pouze ze vstupného by honoráře světových orchestrů festival zaplatit nedokázal. To se podaří leda tak u komorních koncertů či sólových recitálů. Jako příklad uvádí vstupenky na zmíněný koncert Vídeňských filharmoniků. Ty nejdražší stály 5890 korun, bez finanční podpory veřejného a soukromého sektoru by ale jejich cena přesáhla deset tisíc korun, a to navíc při stoprocentním zaplnění Dvořákovy síně v Rudolfinu. Jen takové vstupné by pokrylo náklady na honoráře a ubytování orchestru.

Jistota na roky dopředu a investice do mladých talentů

Podobná situace Dvořákově Praze však nejspíš nehrozí. Jak říká Luboš Veselý, ředitel Nadace Karel Komárek Family Foundation, vztah mezi KKFF a festivalem není tradiční sponzorství či dárcovství, letitá podpora je postavená na společných osobních hodnotách. I přes velkou provázanost KKFF ale nijak nezasahuje do chodu festivalu. „Dramaturgická stránka je plně v rukou našich kolegů z Akademie klasické hudby. V nadaci nám nicméně velmi záleží na tom, aby program reflektoval principy, které zastáváme, což je podpora a umělecké vzdělávání mladých talentů. Zajímáme se tedy o rozvoj festivalu z pohledu mladé umělecké generace a sledujeme, jakých příležitostí se jí na Dvořákově Praze dostává,“ upozorňuje Veselý.

V současnosti se na prezentaci umělců na počátku hudební dráhy v rámci festivalu zaměřuje programová řada Pro budoucnost. K dalším aktivitám akademie navíc vedle udělování Ceny Antonína Dvořáka za mimořádný přínos, propagaci a popularizaci české hudby doma a v zahraničí – jejímiž loňskými laureáty se stali pěvkyně Magdalena Kožená a její manžel, dirigent sir Simon Rattle – patří i soutěž Concertino Praga, která je zaměřená právě na mladé talenty.

Stabilitu a předvídatelnost vztahu KKFF a festivalu považuje ředitel Akademie klasické hudby Robert Kolář za důležitou i proto, že program Dvořákovy Prahy se netvoří z roku na rok, ale domlouvá se na dvě až tři sezony dopředu. A například výši příspěvku ministerstva kultury na příští rok se Akademie klasické hudby dozví až v únoru 2027.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů